Bazénové rady a tipy, Strana 7

Z doby školní docházky a nepříliš oblíbených hodin chemie máme pojem voda spojený s chemickým vzorcem H₂O. Dva atomy vodíku, spojené přes centrální atom kyslíku ale zdaleka nepostihují konkrétní složení vody, která teče z Vašeho kohoutku, plní Váš domácí zahradní bazén, proudí v nedaleké řece nebo padá z oblohy v podobě deště. Voda vůbec není statická veličina, jak by se ze strohého chemického vzorce mohlo zdát. Každá voda, se kterou se v životě potkáváme, je ovlivněna prostředím, ze kterého pochází. Voda funguje jako rozpouštědlo a přijímá do sebe látky, se kterými přichází do styku. Podzemní vody díky kontaktu s geologickým podložím obsahují více anorganických sloučenin než vody povrchové nebo srážkové. V povrchových vodách naopak očekáváme větší koncentraci organických látek a více žijících organismů, ať už rostlinných nebo živočišných. Ve všech vodách neustále probíhají v závislosti na vnějších podmínkách různé reakce a ustavují se nové rovnováhy, kdy se mění formy výskytu jednotlivých sloučenin.

Platí to i pro bazénové vody v domácích zahradních bazénech. Koupací sezóna v našich krajích připadá na období cca květen až září, v závislosti na aktuálních teplotách a intenzitě slunečního svitu. Tyto dva faktory podstatnou měrou ovlivňují kvalitu bazénové vody, a pokud bychom nepodnikali účinná opatření v podobě aplikace přípravků bazénové chemie, vedly by vyšší teploty vzduchu a bazénové vody v kombinaci s intenzivním slunečním svitem k rapidnímu zhoršení kvality bazénové vody. Přípravky bazénové chemie udržují stěžejní parametry kvality bazénové vody v rozmezích, doporučených a ověřených pro dosažení žádoucí kvality bazénové vody – tedy napomáhají k tomu, aby si bazénová voda udržela svou průzračnost a jiskru a aby nedocházelo k vylučování ve vodě obsažených rozpuštěných látek v podobě jemného zákalu či dokonce nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství. Parametry bazénové vody v domácích bazénech v současnosti (počátek roku 2014) neupravuje v České republice žádný legislativní předpis, nicméně je možné pro prvotní orientaci v problematice kvality bazénové vody nahlédnout do vyhlášky MZ č.238/2011 Sb., o hygienických požadavcích na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch, konkrétně do Přílohy č. 8.

Mezi dva nejdůležitější parametry bazénové vody, od jejichž aktuálních hodnot se odvíjí mnoho procesů, v bazénové vodě probíhajících, patří hodnota pH bazénové vody a koncentrace aktivního chloru, bromu či kyslíku v bazénové vodě. Parametr pH je svým označením možná trochu tajemná veličina, která obecně vyjadřuje míru koncentrace (v podobě záporného logaritmu) vodíkových iontů ve vodě. Ani definice pH, jak je vidět, není pro laiky příliš přitažlivá, ale zjednodušeně lze říci, že aktuální hodnota pH vody nám podává informaci o tom, zda je reakce vody kyselá, neutrální nebo zásaditá. Hodnota pH rovna 7 odpovídá neutrální reakci vody, pokud je hodnota pH nižší než 7, reakce vody je kyselá, naopak, pokud je hodnota pH vyšší než 7, voda vykazuje zásaditou reakci. Stupnice hodnot pH má rozsah od hodnoty 0 do 14, nicméně pokud se zabýváme úpravou bazénové vody, stěžejní rozmezí pro správnou funkci a působení přípravků bazénové chemie se nachází mezi hodnotami pH přibližně 6,8 až 7,4. Stejně zásadním ukazatelem kvality bazénové vody je koncentrace používaného oxidačního činidla – ať už chloru, bromu či kyslíku, která nám podává informace o tom, v jaké míře můžeme očekávat eliminaci nežádoucích organických látek v bazénové vodě. Pro aktuální koncentraci chloru, bromu nebo kyslíku platí různé doporučené intervaly a při dávkování přípravků bazénové chemie na bázi toho kterého konkrétního oxidačního činidla bychom se vždy měli řídit pokyny výrobce přípravku bazénové chemie.

Pro kontrolu těchto dvou zásadních ukazatelů kvality bazénové vody slouží provozovatelům domácích bazénů tzv. tester bazénové vody. Na trhu přípravků bazénové chemie se můžeme setkat s bazénovými testery s činidly ve formě tabletek nebo indikačních roztoků, dávkovaných po kapkách. Obě formy bazénových testerů mají své výhody a nevýhody, ale nakonec obvykle při volbě konkrétního bazénového testeru převáží pro uživatele jednoduchost manipulace se vzorkem a bazénovým testerem při stanovení daného ukazatele. Obecně lze říci, že tabletové testery se vyznačují vyšší dlouhodobou stálostí (v řádu roků), ale při vlastním stanovení může dojít k nežádoucímu ovlivnění výsledku stanovení díky přítomností nerozpuštěných reziduí z ne zcela dobře rozpuštěné tablety reagenčního činidla. Naproti tomu kapkové testery obvykle nemají takovou dlouhodobou stálost (v řádu roků), ale pohodlně se dávkují a vzhledem ke stejné matrici zkoušeného vzorku a reagenčního činidla dochází k dobrému promíchání obou kapalin v celém objemu vzorku, což je velmi výhodné pro srovnání výsledné intenzity barvy vzorku s porovnávací barevnou škálou bazénového testeru a odečtení aktuální hodnoty kontrolovaného ukazatele.

Bazénové testery jsou nabízeny buď samostatně pro kontrolu jednotlivých ukazatelů bazénové vody (hodnoty pH, koncentrace chloru/bromu nebo kyslíku) nebo v jejich cenově výhodných kombinacích, obvykle hodnoty pH a koncentrace aktivního chloru/bromu). Provozovatelé domácích bazénů, kteří k úpravě bazénové vody používají přípravky na bázi PHMG (hydrochloridu polyhexamethylenguanidinu), mají pro kontrolu správné koncentrace této účinné látky k dispozici bazénový tester PHMG-Guaa – a to buď jako samostatný bazénový tester nebo ve výhodné sadě pro stanovení hodnoty pH a koncentrace PHMG-Guaa.

Doporučené produkty z chlorito.cz

• PWS tester pH a Cl - kapkový tester pro stanovení pH a Cl

• PWS tester PHMG - kapkový tester pro stanovení PHMG (přípravků Gua a Guanidin) 

V sortimentu bazénové chemie značky PWS najdete mimo kvalitních kapkových bazénových testerů také náhradní náplně k bazénovým kapkovým testerům. Pokud si na počátku koupací sezóny zakoupíte kompletní balení kapkového testeru, které obsahuje nádobku na vzorek, reagenční činidlo nebo činidla, návod a porovnávací barevnou stupnici k určení konkrétní hodnoty daného ukazatele, nemusíte po spotřebování reagenčních činidel kupovat znovu celý nový bazénový tester. Vyberte si z finančně výhodné nabídky náhradních náplní k bazénovým testerům a používejte svou původní sadu bez problémů nadále. Balení náhradních náplní obsahují pouze samotná reagenční činidla, což výrazným způsobem snižuje konečnou cenu produktu a šetří životní prostředí díky tomu, že není třeba vyrábět a uvádět do oběhu ostatní části kompletní sady bazénového testeru.

Srdcem každé bazénové technologie domácího bazénu je bazénová filtrace a její filtrační médium. Provozovatelé domácích bazénů používají k filtračnímu čištění bazénové vody buď kartušové nebo pískové filtrace. Každá z nich filtruje bazénovou vodu na jiném principu – zatímco u pískové filtrace se jedná o tzv. filtraci objemovou neboli hloubkovou, kartušové filtrační jednotky pracují způsobem filtrace na přepážce. Kartušové filtrace se používají pro čištění vody procesem filtrace hlavně v malých domácích bazénech zhruba do objemu přibližně 10 až 15 m³ bazénové vody. Jednotka kartušové filtrace obsahuje výměnnou vložku, tvořenou upevněným skládaným filtrem z netkané textilie. Tato filtrační vložka se po vyčerpání filtrační kapacity mění za novou. Účinnost kartušových bazénových filtrací v porovnání s filtracemi pískovými je nižší a pro větší domácí bazény nejsou doporučovány.

Pískové filtrace

Pískové filtrace jsou osvědčenou součástí bazénové technologie. Stejně jako první přípravky bazénové chemie svou podstatou a účinnými složkami vycházely z tradičních vodárenských postupů při výrobě pitné vody, tak i filtrační procesy, probíhající v bazénových filtračních jednotkách, jsou jejich obdobou. Na rozdíl od vodárenských technologií, kde se používají k filtraci vody tzv. otevřené filtry (evropské filtry) a filtrace probíhá za atmosférického tlaku, jsou bazénové pískové filtrace vybaveny čerpadlem, jehož činnost umožňuje proudění bazénové vody přes filtrační materiál.

Nejběžnějším filtračním materiálem, používaným v bazénových filtračních jednotkách, je křemenný filtrační písek o třech velikostních frakcích – 0,4 až 0,8 mm, 0,6 až 1,2 mm a 1 až 2 mm.

Jednotlivá zrna křemenného písku mají ostré hrany, což zaručuje dobrou mezerovitost filtrační náplně, tedy poměr objemu pórů mezi jednotlivými pískovými zrny k celkovému objemu pískového filtru. Volnými póry a kanálky mezi jednotlivými pískovými zrny proudí během filtračního procesu bazénová voda a dochází k zachycování suspenzí na povrchu zrn filtrační náplně. Na samotném zachycení suspenze na pískových zrnech se podílejí slabší adhezní síly, ale hlavně hydrodynamické síly v rychlostním poli proudící vody. Zachycené nečistoty na hranách pískových zrn zvyšují tlakovou ztrátu na filtru a proto je nutné filtrační cyklus střídat s pracím cyklem, kdy dochází k odstranění zachycených nečistot a obnovení filtračních vlastností bazénového pískového filtru.  

Střídáním filtračního a pracího cyklu dochází postupem času k obrušování ostrých hran pískových zrn a k jejich zaoblování, což snižuje volný prostor mezi zrny a účinnost filtrace. Proto je vhodné filtrační náplň pískové filtrace zhruba jednou za dva až tři roky vyměnit. Původní písek není třeba vyhazovat, po usušení je možné ho např. smíchat se zahradní zeminou a použít jej tak k jejímu odlehčení, nebo uschovat na zimu a využít ho jako posypový materiál.

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Filtrační náplň zeolit (1 - 2,5 mm) - 20 kg
• Filtrační náplň zeolit (0,5 - 1,0 mm) - 25 kg
• Písek do filtračních nádrží (0,4 - 0,8 mm) - 25 kg 

Filtrace využívající zeolit

Méně běžnou filtrační náplní bazénových filtrací jsou zeolity. Jedná se o přírodní nebo průmyslově vyráběné porézní materiály na bázi hlinitokřemičitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, které se vyznačují oproti klasickému písku mimo příznivých filtračních parametrů také obrovskou absorpční schopností, díky které jsou schopné vázat z vody i některé rozpuštěné látky (např. amonné ionty) a fungovat tak jako katexy – iontoměniče kladně nabitých iontů.

Zeolitové filtrační náplně jsou využívány hlavně při úpravě menších objemů vody, oceňují je hlavně akvaristé, ale zeolit může dobře fungovat jako filtrační a absorpční materiál v bazénových filtracích malých domácích bazénů. Jistou nevýhodou je jeho křehkost – drobná zeolitová drť může způsobovat tlakovou ztrátu na filtru. Čištění zeolitových filtračních náplní se provádí proplachem čistou vodou, kdy se odstraňují zachycené suspenzní nečistoty.

Regenerace zeolitu jako ionexu probíhá pomocí 10 % roztoku chloridu sodného – propláchnutá zeolitová filtrační náplň se ponechá zhruba 6 až 10 hodin (nejlépe přes noc) ponořená ve zmíněném roztoku a následně se promyje čistou vodou.

Vhodné filtrační médium je alfou a omegou celého procesu filtrace. Vždy je nutné řídit se doporučením výrobce bazénové filtrace.

Mnoho provozovatelů domácích bazénů s úspěchem využívá možnost napouštět svůj domácí zahradní bazén vodou z vlastní studny. Kromě výrazné finanční úspory není zanedbatelný ani fakt, že podzemní studniční voda má většinou vyšší kvalitu a čistotu než voda povrchová z potoka či rybníku. Výhodou je také obvykle dlouhodobě stálé složení studniční podzemní vody oproti vodě povrchové, jejíž složení se může rychle měnit v důsledku působení vnějších faktorů (splachy z okolní půdy, hnojení rybníků, havárie na výše položeném místě toku apod.). Obecně nelze doporučit napouštění domácího bazénu ze zdroje povrchové vody.

Podzemní vody v České republice mají díky různorodému půdnímu a horninovému prostředí, se kterým přicházejí do kontaktu, různé chemické složení. Výsledné složení podzemní vody je mimo tuto skutečnost ovlivňováno také povrchovými a srážkovými vodami, které se zasakují do podloží. Díky tomu jsou podzemní vody obecně více mineralizované než vody povrchové.

Zdálo by se tedy, že využití podzemní vody z vlastní studny je pro napouštění domácího bazénu výbornou volbou. Bohužel, nebývá tomu tak vždy. Některé podzemní vody obsahují vyšší koncentrace rozpuštěných látek, které mohou výrazně komplikovat naši snahu o dosažení optimální kvality bazénové vody. Jedná se nejčastěji o sloučeniny železa, manganu, vápníku či hořčíku. Problematice zvýšené koncentrace železa či manganu ve vodě se bude věnovat další z našich článků.

Nyní bychom Vás rádi seznámili s riziky, která mohou nastat v případě, že používáte k napouštění bazénu podzemní vodu s vyšším obsahem vápníku či hořčíku. Taková voda je někdy nazývána „tvrdá voda“. Tento výraz je široce rozšířený, i když nevyjadřuje skutečnou hmatatelnou podstatu dané vody. Označení „tvrdá voda“ se poprvé objevuje na přelomu 18. a 19. století, kdy bylo vypozorováno, že zelenina při vaření ve vodě s vyšší koncentrací vápníku a hořčíku zůstává dlouho tvrdá.

V průběhu dalších let docházelo postupně k různým definicím tzv. „tvrdosti vody“, a ani dnes není tento pojem v hydrochemii a technologii vody ujednocen a od jeho užívání se upouští. V historických pramenech se můžeme se setkat s tvrdostí chloridovou, síranovou či dusičnanovou, dále tvrdostí stálou nebo přechodnou, což je dnes již zastaralá a nesprávná označení. Lehce zmatečné může být i vyjadřování tzv. „tvrdosti vody“ v německých, anglických, francouzských či amerických stupních, které mají každý svou vlastní definici, a případný přepočet není pro laika vždy jednoduchý. Pro potřeby objasnění problematiky bazénové vody s vyšším obsahem vápníku a hořčíku definujeme „tvrdost vody“ jako sumu vápníku a hořčíku ve formě látkové či hmotnostní koncentrace. Takové vyjádření pro tyto účely dostačuje.

V bazénové vodě, která obsahuje vyšší koncentrace vápníku nebo hořčíku, mohou vznikat nežádoucí nerozpuštěné sloučeniny těchto kovů. A to buď v koloidní formě v podobě jemného bělavého zákalu bazénové vody, který zhoršuje její průzračnost, nebo ve formě tvrdých šedých nebo bílých inkrustů na stěnách bazénu či bazénovém příslušenství. Obojí je nežádoucí a může při dlouhodobém působení poškodit bazén, bazénové příslušenství či bazénové technologie, hlavně filtrační jednotku. Koloidní formy vápenatých či hořečnatých sloučenin mohou zanášet póry pískového či karušového filtru, což může následně vést k poškození čerpadla bazénové filtrace. Nežádoucí inkrusty na stěnách bazénu nebo bazénovém příslušenství jednak působí neesteticky, ale – a to je podstatné – díky své tvrdosti mohou materiál, na kterém vznikají, poškozovat.

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Přípravky pro snížení tvrdosti vody v bazénu - k odstranění vysokých koncentrací sloučenin vápníku či hořčíku
• Stabilizátor tvrdosti vody v bazénu
• Přípravky pro úpravu pH

Dobří výrobci bazénové chemie s takovými situacemi při údržbě bazénové vody počítají a mají ve svém portfoliu bazénových přípravků produkty, s pomocí kterých problém nežádoucích vápenatých či hořečnatých inkrustů snadno vyřešíte. Na trhu přípravků bazénové chemie tyto speciální produkty hledejte obvykle pod označením Snížení tvrdosti. Speciální složka tohoto přípravku dokáže spolehlivě převést vyloučené nerozpustné sloučeniny vápníku či hořčíku zpět do rozpustné formy. V rozpuštěné podobě pak vápenaté ani hořečnaté sloučeniny nepůsobí při údržbě bazénové vody žádné problémy.

Po aplikaci přípravku Snížení tvrdosti (a samozřejmě v průběhu celé koupací sezóny) je třeba dbát na to, aby se hodnota pH bazénové vody pohybovala v doporučovaném rozmezí (optimální hodnota pH 6,8 až 7,4). Pokud tomu tak není, upravte hodnotu pH bazénové vody pomocí osvědčených přípravků pH plus či pH minus.

Během koupací sezóny před námi stojí nelehký úkol udržovat domácí zahradní bazén, včetně bazénové technologie a okolí bazénu, v dostatečné čistotě a bez nežádoucích nečistot. Čistota bazénu a okolních ploch je nezbytným předpokladem pro udržení žádoucí kvality bazénové vody a napomáhá snížení spotřeby přípravků bazénové chemie.

Je vhodné v pravidelných intervalech pečlivě prohlížet stěny bazénu, zda se na linii vodní linky netvoří nežádoucí vápenaté či hořečnaté nerozpustné inkrusty nebo mastné povlaky z reziduí kosmetických přípravků a opalovacích olejů z pokožky plavců. Pokud je domácí bazén vybaven po svém obvodu přepadovými mřížkami, pravidelně je čistěte a odstraňujte případné zachycené nečistoty.

Do bazénové vody se z okolního přírodního prostředí dostávají prouděním vzduchu polétavé nečistoty, které jednak znečisťují vodu v bazénu, ale zároveň mohou ulpívat na bazénových stěnách a površích v těšné blízkosti bazénu, odkud jsou následně na nohách koupajících se vnášeny do bazénové vody.

JAK VYBRAT BAZÉNOVÝ ČISTIČ

Pro údržbu bazénu a bazénového okolí výrobci bazénové chemie nabízejí v portfoliu svých produktů bazénové čistící přípravky. Vzhledem k množství jednotlivých přípravků může být někdy složitější se v nabídce orientovat. Nejdůležitější podmínkou pro správný výběr konkrétního bazénového čističe je znalost druhu materiálu, který máme v úmyslu čistit.

Bazénové čističe jsou obvykle kapalné koncentrované přípravky, obsahující velké koncentrace účinných složek, a je třeba si uvědomit, že pokud je nepoužijeme v souladu s návodem a doporučením výrobce, můžeme čištěný povrch spíše poškodit než z něj odstranit nečistoty. Pro základní orientaci platí, že bazénové čističe s obsahem alkalických účinných látek jsou primárně určeny k odstraňování organických nečistot, biofilmů či mastných povlaků z reziduí kosmetických přípravků, usazených na vodní lince nebo znečisťujících okolí bazénu.

Bazénové čističe na bázi sloučenin s nižší hodnotou pH (tzv. kyselé bazénové čističe) spolehlivě odstraňují vápenaté či hořečnaté úsady z čáry vodní linky a veškerých okolních ploch, které přicházejí do styku s vodou s vyšším obsahem minerálních látek. Kyselé bazénové čističe je také možné využít úspěšně i při úklidu koupelny či toalety v domácnosti, protože velmi dobře odstraňují tzv. vodní kámen a vracejí nerezovým bateriím či sanitární keramice původní lesk.

MANIPULACE S BAZÉNOVÝMI ČISTIČI

Vzhledem k tomu, že bazénové čističe jsou obvykle silné koncentráty, před vlastním použití je nutné je naředit na optimální koncentraci pracovního čistícího roztoku a vždy provádět veškerou manipulaci s přípravkem v ochranných pracovních rukavicích. Před aplikací bazénové čističe na znečištěný povrch vždy doporučujeme předem vyzkoušet daný čistící přípravek na malé ploše konkrétního materiálu v místě, kde případné poškození nebude tak zřejmé.

BAZÉNOVÉ ČISTIČE PWS

Pod značkou bazénových přípravků PWS najdete v kategorii bazénových čističů řadu účinných kapalných koncentrovaných přípravků, které Vám usnadní údržbu Vašeho domácího bazénu a jeho okolí. Spolehlivým a dá se říct, že v jistém smyslu univerzálním pomocníkem je PWS Základní čistič. Tento spolehlivý účinný přípravek patří do kategorie tzv. kyselých čističů, a výborně odstraňuje vápenaté nebo hořečnaté inkrusty či úsady z vodní linky či okolí bazénu. Je určen pro čištění a úklid povrchů z neporézních materiálů – plastů, nerezu či glazované keramiky.

Díky své kyselé reakci není PWS Základní čistič určen pro čištění povrchů z kovových materiálů, jako je železo, měď nebo slitiny s obsahem těchto kovů, protože zmíněné kovy s kyselinami snadno reagují za vzniku rozpustných anorganických solí, což následně vede k poškozování čištěného povrchu. Naopak pro čištění nerezových povrchů je PWS Základní čistič tou správnou volbou a spolehlivě z nerezových povrchů odstraňuje nežádoucí černé skvrny. Při mytí a čištění keramických obkladů nebo dlažby pomocí PWS Základního čističe je třeba dbát na to, aby nedošlo díky kyselé reakci přípravku k poškození spárovacího materiálu mezi jednotlivými částmi obkladů a případnou nežádoucí reakci spárovací hmoty na čistící přípravek předem vyzkoušet na malé ploše spáry na nepříliš viditelném místě.

Pokud se na čáře vodní linky ve Vašem domácím bazénu tvoří viditelné hůře smáčivé biofilmy, je vhodným pomocníkem PWS Čistič Blue. Jedná se o slabě alkalický čistič, který si velmi dobře poradí s nežádoucím organickým znečištěním na bázi tuků a olejů, tvořícím nepříjemné mastné povlaky na vodní lince či bazénovém příslušenství. PWS Čistič Blue je určen pro odstraňování veškerých typů organického znečištění z neporézních povrchů – plastů, nerez oceli, smaltovaných povrchů, dlažby a některých kovových materiálů. Jednu z jeho speciálních složek tvoří účinný tenzid, a proto se nedoporučuje oplach čistícího roztoku z čištěného povrchu přímo do bazénové vody – mohlo by dojít k nežádoucímu pěnění bazénové vody a zhoršení její kvality.

K čištění pískové náplně bazénové filtrace nebo kartušové filtrační vložky slouží PWS Čistič filtrů. Stejně jako v předchozím případě je jednou z jeho účinných složek tenzid, takže v žádném případě nedoporučujeme proplachovou vodu z praní filtrační náplně směřovat do bazénu – mohlo by dojít k nežádoucímu pěnění a kontaminaci bazénové vody. PWS Čistič filtrů patří mezi tzv. kyselé čističe a velmi dobře odstraňuje případné vápenaté či hořečnaté úsady ve filtrační náplni a plastových rozvodech bazénové filtrace. Dobře si poradí i se zachycenými nečistotami ve filtru a jeho pravidelná aplikace přispěje k prodloužení životnosti filtračního písku. K dosažení žádoucího výsledku čištění pískové či kartušové filtrace je nezbytně nutný konečný důkladný oplach čistou vodou, aby se zbytky čistícího přípravku nedostaly do bazénové vody. Pozor - PWS Čistič filtrů v žádném případě nepoužívejte k čištění náplně bazénové filtrace, pokud používáte jako filtrační médium zeolit.

V nabídce čistících přípravků značky PWS naleznete další účinné čističe, které mají své uplatnění nejen při údržbě bazénu a jeho okolí, ale i při běžném úklidu domácnosti. Prohlédněte si naši podrobnou nabídku bazénových čističů na výše uvedených odkazech.

Měsíc leden je v našich zeměpisných šířkách obdobím hlubokého zimního spánku domácích zahradních bazénů a před jejich majiteli nestojí žádné akutní povinnosti, související s údržbou bazénové vody a vlastním bazénovým provozem. Čas ale plyne jako voda, jaro je v podstatě za dveřmi, takže je vhodné začít již teď pomalu myslet na novou koupací sezónu a zlehka se na ni připravovat. Alfou a omegou využívání domácího bazénu během koupací sezóny je kvalita a čistota bazénové vody, která se odvíjí jednak od funkční a správně pracující bazénové technologie (včetně bazénové filtrace), ale hlavně závisí na pravidelném dávkování vhodných přípravků bazénové chemie a včasném pochycení a nápravě jakýchkoliv odchylek či zhoršení kvality bazénové vody.

Všichni majitelé domácích bazénů s péčí o něj jednou začínali a prožívali vše poprvé, takže první koupací sezóna obvykle nemívá z hlediska údržby žádoucí kvality bazénové vody úplně optimální průběh, nicméně s každým dalším létem dochází k optimalizaci celého procesu a provozování a využívání domácího bazénu přináší skutečnou radost, relaxaci a potěšení. Péče o bazénovou vodu není při akceptování základních principů v zásadě nic složitého, není třeba se tedy obávat dopředu nezdaru či neúspěchu. Na druhou stranu je ale nutné počítat s tím, že údržba bazénové vody prostě něco stojí – čas, vynaložený na získávání informací, vlastní práci a v neposlední řadě finance, vydané za kvalitní přípravky bazénové chemie.

Pokud domácí zahradní bazén zůstal přes zimní období částečně napuštěn, pravděpodobně jste bazénovou vodu ošetřili vhodným zazimovacím přípravkem. Bazénové zazimovače navzdory často rozšířenému omylu nechrání bazénovou vodu před zamrznutím, ale stabilizují její parametry a v určité míře eliminují nežádoucí organické znečištění bazénové vody během zimy. Na jaře máte tedy k dispozici část použitelné bazénové vody a zbylý objem dopouštíte čerstvou plnící vodou, ať už z veřejného vodovodu či vlastního podzemního zdroje. Veškeré úpravy bazénové vody při startu nové koupací sezóny provádějte vždy až následně po kompletním zapojení a zprovoznění celé bazénové technologie včetně jednotky bazénové filtrace. 

Klíčovými parametry a ukazateli optimální kvality bazénové vody na startu koupací sezóny a samozřejmě také v jejím průběhu jsou hodnota pH a koncentrace aktivního chloru, kyslíku nebo bromu. Jedná se o základní pravidlo úpravy bazénové vody v domácích bazénech, proto je tato bazénová mantra neustále opakována a zdůrazňována. O významu výše uvedených ukazatelů a stanovení jejich aktuální hodnoty pojednává jeden z našich předchozích článků (najdete zde).

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Bazénové testery - k pravidelné kontrole nejdůležitějších parametrů bazénové vody v domácích bazénech
• Multifunkční tablety 11v1 - velice účinné tablety pro udržení čisté bazénové vody
• pH minus - přípravky pro snížení hodnoty pH v bazénové vodě
• pH plus - přípravky ke zvýšení hodnoty pH v bazénové vodě
• Stabilizátor tvrdosti - pro zamezení tvorby nežádoucích usazenin na stěnách bazénu a jeho příslušenství

V bazénové vodě je samozřejmě možné v případě problémů s údržbou její kvality monitorovat řadu dalších parametrů (koncentraci vápníku, hořčíku, železa, mědi, oxidačně-redukční potenciál, různé mikrobiologické ukazatele apod.), pak je ale třeba se obrátit buď na svého prodejce bazénové chemie, nebo přímo na specializovanou analytickou laboratoř, která se vyšetřováním bazénových vod zabývá, protože stanovení výše namátkou uváděných ukazatelů se v terénu obvykle standardně neprovádí či vůbec proveditelné není. Naopak koncentraci aktivního chloru bromu či kyslíku a hodnotu pH bazénové vody si v domácích podmínkách stanovíte pomocí bazénových testerů velmi snadno a kdykoliv, což vám umožňuje operativně reagovat na nežádoucí změny kvality bazénové vody aplikací vhodných přípravků bazénové chemie pro úpravu těchto parametrů.

Bazénové testery pro stanovení koncentrace aktivního chloru, bromu nebo kyslíku a hodnoty pH by se v nastávající koupací sezóně měli stát Vašimi nepostradatelnými pomocníky hned od jejího zahájení. Díky pravidelnému monitoringu obou uvedených ukazatelů (1x za 7 až 14 dní) jednak získáte přehled o procesech, probíhajících v bazénové vodě, ale hlavně budete mít možnost bezprostředně operativně zasáhnout v případě náhlého zhoršení kvality bazénové vody v domácím bazénu.

Ať chceme nebo ne, konec koupací sezóny v domácích zahradních bazénech je na dohled. Slunné počasí sice může ještě pár dní klamat, nicméně nízké denní a hlavně noční teploty se nepříznivě podepisují na razantním poklesu teploty bazénové vody v domácích nezastřešených bazénech a koupání se tak stává zábavou jen pro pravé otužilce. Správnému zajištění domácího zahradního bazénu před zimním obdobím jsme věnovali jeden z našich předchozích článků. Dnes bychom se chtěli podrobněji zaměřit na využití zimních dilatačních plováků, které jsme v předchozích textech zmiňovali jen okrajově, což je trochu škoda, protože jejich správné použití má pro bezproblémové přezimování domácího bazénu velký význam.

Vzhledem k tomu, že v posledních letech se počasí nechová příliš standardně a jakákoliv dlouhodobá předpověď je velkou sázkou do loterie, nelze nyní, na přelomu října a listopadu, s jistotou říci, jaká zima nás letos čeká. Pokud bychom soudili podle průběhu té loňské, lze předpokládat, že v podstatě žádná zima možná ani nebude. Bylo by chybou se ale nechat ukolébat a nepřipravit se na situaci, kdy i v nižších nadmořských výškách může docházet k poklesu teplot po bod mrazu a tedy k zamrzání zbylého objemu bazénové vody v domácím bazénu. Vhodné rozmístění dilatačních plováků na hladinu domácího bazénu v rámci kompletního procesu zazimování je drobným krokem, který nám může na jaře ušetřit velké starosti a nemalé výdaje.

Zazimování domácího bazénu je proces, který se skládá z jednotlivých, logicky na sebe navazujících postupů, jejichž cílem je zabránit poškození bazénu a jeho technologie vlivem nízkých teplot a nepříznivého počasí během zimního období. Pokud se rozhodneme domácí bazén po skončení koupací sezóny nevypouštět úplně, je třeba ošetřit zbylý objem bazénové vody vhodným zazimovacím přípravkem tak, aby nedošlo během zimních měsíců ke zhoršení její kvality. Často se setkáváme s názorem, že zazimovací přípravky bazénové chemie slouží primárně k tomu, aby bazénová vody nezamrzala. Není to pravda – úkolem zazimovacích přípravků je vodu stabilizovat, tedy udržet její optimální kvalitu, v jaké byla na konci koupací sezóny, i během zimy. Zamrzání bazénové vody ale zazimovače zabránit nedokážou.

Vznik ledu v domácím bazénu během zimních měsíců sám o sobě ani tak nezhoršuje kvalitu a vlastnosti bazénové vody, ale hlavně může vést k poškození bazénových stěn, hlavně u foliových bazénů. Problémem je skutečnost, že voda při přechodu do tuhého skupenství zvětšuje podstatnou měrou svůj objem (přibližně o 8 %). V přírodě je tento jev příčinou mrazového zvětrávání hornin a ledové eroze břehů řek a vodních nádrží. V domácnosti nás zase může nemile překvapit vodní potrubí, ve kterém vlivem nízkých teplot zamrzla voda a roztrhala stěny trubky. Abychom se problémů, souvisejícím s výskytem ledu v domácím bazénu co nejlépe vyvarovali, doporučujeme rozmístit na bazénovou hladinu speciální dilatační plováky, které jsou konstruovány tak, aby absorbovaly tlak vznikajícího ledu a ochránily tak bazénové stěny. Tělo dilatačního plováku je vyrobeno z kvalitního plastu, dobře odolávajícího nízkým teplotám. Plovák má tvar úzkého kvádru s bočními stěnami ve tvaru delšího obdélníka a je rozdělen na dvě komory – v dolní, menší, je umístěna zátěž, která zajišťuje polohu plováku ve vodě ve vzpřímené poloze. Horní komora dilatačního plováku je vyplněna vzduchem. Při zamrzání hladiny horní plováková komora díky své pružnosti absorbuje tlak vznikajícího ledu a chrání bazénové stěny před poškozením.

Umístění dilatačních plováků na hladinu bazénu je velmi snadné – jednotlivé plováky jsou opatřeny oky a spojovacími háčky, které umožňují vytvořit libovolně dlouhý řetěz a přizpůsobit se jakémukoliv rozměru domácího bazénu. U kruhových domácích bazénů doporučujeme zimní dilatační plováky umístit v ose, procházející středem, u obdélníkových bazénů vkládáme plováky diagonálně, tedy po úhlopříčce. Domácí bazény nepravidelného tvaru je vhodné rozdělit na jednotlivé sekce (elipsa, obdélník apod.) a plováky umístit ve více liniích, vedených přes delší rozměry jednotlivých sekcí.

Na závěr malá nápověda: úhlopříčku obdélníka vypočítáme pomocí Pythagorovy věty: a²+b²=c², kde a a b jsou rozměry delší a kratší strany domácího bazénu a c je kýžená úhlopříčka.

Na správné funkci bazénové filtrační jednotky se podstatnou měrou podílejí vlastnosti a kvalita vhodného filtračního média. Tradičním a léty osvědčeným filtračním materiálem pro bazénové filtrační jednotky je kvalitní ostrohranný křemičitý písek. Křemičité písky se těží na řadě míst České republiky a mohou se tedy mírně lišit svým složením, nicméně pro jejich použití jako filtrační náplně v bazénové filtraci jsou podstatné dva faktory: ostré hrany jednotlivých zrn a velikost zrn (frakce), kterou pro daný typ bazénové filtrační jednotky doporučuje příslušný výrobce.

Zeolit jako alternativa filtračního písku

Křemičitý ostrohranný písek ale není jedinou možnou alternativou filtrační náplně bazénové filtrace. Dalším vhodným materiálem jsou přírodní zeolity. Jedná se o nerosty na bázi hydratovaných aluminosilikátů alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Bohatě členitá trojrozměrná struktura molekul zeolitů je příčinou obrovského vnitřního povrchu, který usnadňuje zachycování tuhých, kapalných nebo plynných sloučenin uvnitř labyrintu molekul zeolitů, a to jednak na principu prosté fyzikální adsorpce nebo na základě výměny iontů - zeolity fungují jako iontoměniče kladně nabitých iontů.

Přírodní zeolity se liší svým složením a geologickým původem, takže jednotlivé druhy přírodních zeolitů se od sebe odlišují svým vzhledem i konečnými vlastnostmi, základní struktura aluminosilikátového řetězce vždytvoří podstatu všech molekul. Při zahřívání zeolitu dochází k zajímavému jevu – kamínek se začíná pohybovat, jakoby tančil, a na povrchu se objevují bublinky vody, která se vlivem tepla uvolňuje z krystalové struktury nerostu. Právě tento jev – uvolňování krystalové vody, kterou molekuly přírodních zeolitů v sobě obsahují, působením tepla, dal nerostu jméno – zeo znamená var, lithos kámen, tedy varný – vroucí - kámen.

Synteticky vyráběné zeolity

Vedle přírodních zeolitů (v současnosti je známo přibližně 50 jednotlivých typů) se můžeme v mnoha průmyslových oborech setkat s nepřeberným množstvím variet zeolitů synteticky vyráběných (cca 150 druhů). Úspěšně se používají ve speciálních technologiích odstraňování nežádoucích polutantů z vodního prostředí, jsou běžnou součástí pracích prášků a mají nepostradatelné uplatnění v chemickém průmyslu a technologiích při adsorpci a separaci plynů a par.

V procesech úpravy vody, ať už bazénové, pitné nebo ve speciálních aplikacích (sladkovodní nebo mořská akvária, apod.), se s úspěchem používají drtivou většinou zeolity přírodního původu, převážně na bázi klinoptilolitu. Výhodou klinoptilolitu je jeho vysoká afinita k amonným iontům, takže je z vodního prostředí dokáže velmi dobře odstraňovat, což je velkým plusem pro provozovatele domácích bazénů, do kterých se amoniakální dusík nezanedbatelnou měrou dostává z těl koupajících se (pot, moč) při nedostatečné hygieně plavců. Klinoptilolit dokáže také v určité míře vázat z vody vápenaté a hořečnaté ionty, které při vyšší koncentraci mohou způsobovat vznik nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství, nicméně v případě vyšší „tvrdosti vody“ je vhodné použít spíše speciální přípravky bazénové chemie, určené pro tyto situace.

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Filtrační náplň zeolit (1,0 - 2,5 mm) - 20 kg
• Filtrační náplň zeolit (0,5 - 1,0 mm) - 25 kg

   

Myslete na pravidelnou regeneraci zeolitu

V případě cíleného využití zeolitu nejen jako filtračního média v bazénové filtraci, ale i jako iontoměniče, je nutné mít na paměti jeho pravidelnou regeneraci. Po určité době, kterou bohužel nelze jednoznačně obecně určit, protože závisí na konkrétním složení vody a využívání bazénu, dojde k vyčerpání výměnné kapacity a zeolit jako iontoměnič přestává plnit svou funkci. Proces regenerace spočívá ve vytěsnění zachycených protiiontů a převedení iontoměniče zpět do pracovní formy navázáním iontů z regeneračního roztoku.

K regeneraci zeolitu, sloužícího jako filtrační médium v jednotce bazénové filtrace domácích bazénů, se s úspěchem používá 10% roztok chloridu sodného. Před vlastní regenerací je třeba zeolit vždy vyprat a odstranit tak zachycené nerozpuštěné nečistoty. Regenerace zeolitu se provádí mimo bazénovou filtraci ve vhodné nádobě o dostatečně velkém objemu. Vypraný zeolit se vloží do připraveného roztoku chloridu sodného, který se nechá za občasného promíchání působit alespoň 12 hodin (nejlépe do druhého dne). Následně se regenerovaný zeolit dobře propláchne čistou pitnou vodou a vrátí se zpět do bazénové filtrace.

Co se týče péče o zeolit jako filtrační médium, stejně jako v případě klasického filtračního křemičitého písku je nutné zeolitovou filtrační náplň pravidelně prát a odstraňovat z ní zachycené nerozpuštěné nečistoty.

Na rozdíl od křemičitých filtračních písků pro bazénové filtrace se v případě využití zeolitu neklade takový důraz na úzké rozmezí velikosti zrn. Postupným pokusným ověřováním a testy bylo zjištěno, že nejvhodnější frakce zrn zeolitu pro bazénové filtrační jednotky se pohybuje v rozmezí 1 až 2,5 mm velikosti zrna. Takové produkty najdete i v nabídce zeolitů na chlorito.cz

Při velikosti zrn pod 1 mm už může docházet k tlakovým ztrátám na filtru, což vede ke snížení účinnosti filtrace, naopak, při větších rozměrech zrn mohou nežádoucí nečistoty z bazénové vody procházet mezerami v bazénovém filtru a vracet se zpět do bazénové vody, takže filtrační proces nebude dostatečně efektivní.

Vyzkoušejte zeolit i vy

Využití zeolitu jako filtračního média v bazénových filtracích, ať už jako klasické filtrační náplně nebo jako iontoměniče, si nachází postupně cestu k stále širšímu okruhu majitelů domácích bazénů. Až budete měnit filtrační náplň v bazénové filtraci, vyzkoušejte kvalitní přírodní zeolit - nebudete jeho vlastnostmi zklamáni.

Nevíte si rady s výběrem? Neváhejte nás kontaktovat a konzultovat danou problematiku s našimi odborníky, kteří vám doporučí vhodné produkty.