Bazénové rady a tipy, Strana 6

Mnoho provozovatelů domácích bazénů s úspěchem využívá možnost napouštět svůj domácí zahradní bazén vodou z vlastní studny. Kromě výrazné finanční úspory není zanedbatelný ani fakt, že podzemní studniční voda má většinou vyšší kvalitu a čistotu než voda povrchová z potoka či rybníku. Výhodou je také obvykle dlouhodobě stálé složení studniční podzemní vody oproti vodě povrchové, jejíž složení se může rychle měnit v důsledku působení vnějších faktorů (splachy z okolní půdy, hnojení rybníků, havárie na výše položeném místě toku apod.). Obecně nelze doporučit napouštění domácího bazénu ze zdroje povrchové vody.

Podzemní vody v České republice mají díky různorodému půdnímu a horninovému prostředí, se kterým přicházejí do kontaktu, různé chemické složení. Výsledné složení podzemní vody je mimo tuto skutečnost ovlivňováno také povrchovými a srážkovými vodami, které se zasakují do podloží. Díky tomu jsou podzemní vody obecně více mineralizované než vody povrchové.

Zdálo by se tedy, že využití podzemní vody z vlastní studny je pro napouštění domácího bazénu výbornou volbou. Bohužel, nebývá tomu tak vždy. Některé podzemní vody obsahují vyšší koncentrace rozpuštěných látek, které mohou výrazně komplikovat naši snahu o dosažení optimální kvality bazénové vody. Jedná se nejčastěji o sloučeniny železa, manganu, vápníku či hořčíku. Problematice zvýšené koncentrace železa či manganu ve vodě se bude věnovat další z našich článků.

Nyní bychom Vás rádi seznámili s riziky, která mohou nastat v případě, že používáte k napouštění bazénu podzemní vodu s vyšším obsahem vápníku či hořčíku. Taková voda je někdy nazývána „tvrdá voda“. Tento výraz je široce rozšířený, i když nevyjadřuje skutečnou hmatatelnou podstatu dané vody. Označení „tvrdá voda“ se poprvé objevuje na přelomu 18. a 19. století, kdy bylo vypozorováno, že zelenina při vaření ve vodě s vyšší koncentrací vápníku a hořčíku zůstává dlouho tvrdá.

V průběhu dalších let docházelo postupně k různým definicím tzv. „tvrdosti vody“, a ani dnes není tento pojem v hydrochemii a technologii vody ujednocen a od jeho užívání se upouští. V historických pramenech se můžeme se setkat s tvrdostí chloridovou, síranovou či dusičnanovou, dále tvrdostí stálou nebo přechodnou, což je dnes již zastaralá a nesprávná označení. Lehce zmatečné může být i vyjadřování tzv. „tvrdosti vody“ v německých, anglických, francouzských či amerických stupních, které mají každý svou vlastní definici, a případný přepočet není pro laika vždy jednoduchý. Pro potřeby objasnění problematiky bazénové vody s vyšším obsahem vápníku a hořčíku definujeme „tvrdost vody“ jako sumu vápníku a hořčíku ve formě látkové či hmotnostní koncentrace. Takové vyjádření pro tyto účely dostačuje.

V bazénové vodě, která obsahuje vyšší koncentrace vápníku nebo hořčíku, mohou vznikat nežádoucí nerozpuštěné sloučeniny těchto kovů. A to buď v koloidní formě v podobě jemného bělavého zákalu bazénové vody, který zhoršuje její průzračnost, nebo ve formě tvrdých šedých nebo bílých inkrustů na stěnách bazénu či bazénovém příslušenství. Obojí je nežádoucí a může při dlouhodobém působení poškodit bazén, bazénové příslušenství či bazénové technologie, hlavně filtrační jednotku. Koloidní formy vápenatých či hořečnatých sloučenin mohou zanášet póry pískového či karušového filtru, což může následně vést k poškození čerpadla bazénové filtrace. Nežádoucí inkrusty na stěnách bazénu nebo bazénovém příslušenství jednak působí neesteticky, ale – a to je podstatné – díky své tvrdosti mohou materiál, na kterém vznikají, poškozovat.

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Přípravky pro snížení tvrdosti vody v bazénu - k odstranění vysokých koncentrací sloučenin vápníku či hořčíku
• Stabilizátor tvrdosti vody v bazénu
• Přípravky pro úpravu pH

Dobří výrobci bazénové chemie s takovými situacemi při údržbě bazénové vody počítají a mají ve svém portfoliu bazénových přípravků produkty, s pomocí kterých problém nežádoucích vápenatých či hořečnatých inkrustů snadno vyřešíte. Na trhu přípravků bazénové chemie tyto speciální produkty hledejte obvykle pod označením Snížení tvrdosti. Speciální složka tohoto přípravku dokáže spolehlivě převést vyloučené nerozpustné sloučeniny vápníku či hořčíku zpět do rozpustné formy. V rozpuštěné podobě pak vápenaté ani hořečnaté sloučeniny nepůsobí při údržbě bazénové vody žádné problémy.

Po aplikaci přípravku Snížení tvrdosti (a samozřejmě v průběhu celé koupací sezóny) je třeba dbát na to, aby se hodnota pH bazénové vody pohybovala v doporučovaném rozmezí (optimální hodnota pH 6,8 až 7,4). Pokud tomu tak není, upravte hodnotu pH bazénové vody pomocí osvědčených přípravků pH plus či pH minus.

Během koupací sezóny před námi stojí nelehký úkol udržovat domácí zahradní bazén, včetně bazénové technologie a okolí bazénu, v dostatečné čistotě a bez nežádoucích nečistot. Čistota bazénu a okolních ploch je nezbytným předpokladem pro udržení žádoucí kvality bazénové vody a napomáhá snížení spotřeby přípravků bazénové chemie.

Je vhodné v pravidelných intervalech pečlivě prohlížet stěny bazénu, zda se na linii vodní linky netvoří nežádoucí vápenaté či hořečnaté nerozpustné inkrusty nebo mastné povlaky z reziduí kosmetických přípravků a opalovacích olejů z pokožky plavců. Pokud je domácí bazén vybaven po svém obvodu přepadovými mřížkami, pravidelně je čistěte a odstraňujte případné zachycené nečistoty.

Do bazénové vody se z okolního přírodního prostředí dostávají prouděním vzduchu polétavé nečistoty, které jednak znečisťují vodu v bazénu, ale zároveň mohou ulpívat na bazénových stěnách a površích v těšné blízkosti bazénu, odkud jsou následně na nohách koupajících se vnášeny do bazénové vody.

JAK VYBRAT BAZÉNOVÝ ČISTIČ

Pro údržbu bazénu a bazénového okolí výrobci bazénové chemie nabízejí v portfoliu svých produktů bazénové čistící přípravky. Vzhledem k množství jednotlivých přípravků může být někdy složitější se v nabídce orientovat. Nejdůležitější podmínkou pro správný výběr konkrétního bazénového čističe je znalost druhu materiálu, který máme v úmyslu čistit.

Bazénové čističe jsou obvykle kapalné koncentrované přípravky, obsahující velké koncentrace účinných složek, a je třeba si uvědomit, že pokud je nepoužijeme v souladu s návodem a doporučením výrobce, můžeme čištěný povrch spíše poškodit než z něj odstranit nečistoty. Pro základní orientaci platí, že bazénové čističe s obsahem alkalických účinných látek jsou primárně určeny k odstraňování organických nečistot, biofilmů či mastných povlaků z reziduí kosmetických přípravků, usazených na vodní lince nebo znečisťujících okolí bazénu.

Bazénové čističe na bázi sloučenin s nižší hodnotou pH (tzv. kyselé bazénové čističe) spolehlivě odstraňují vápenaté či hořečnaté úsady z čáry vodní linky a veškerých okolních ploch, které přicházejí do styku s vodou s vyšším obsahem minerálních látek. Kyselé bazénové čističe je také možné využít úspěšně i při úklidu koupelny či toalety v domácnosti, protože velmi dobře odstraňují tzv. vodní kámen a vracejí nerezovým bateriím či sanitární keramice původní lesk.

MANIPULACE S BAZÉNOVÝMI ČISTIČI

Vzhledem k tomu, že bazénové čističe jsou obvykle silné koncentráty, před vlastním použití je nutné je naředit na optimální koncentraci pracovního čistícího roztoku a vždy provádět veškerou manipulaci s přípravkem v ochranných pracovních rukavicích. Před aplikací bazénové čističe na znečištěný povrch vždy doporučujeme předem vyzkoušet daný čistící přípravek na malé ploše konkrétního materiálu v místě, kde případné poškození nebude tak zřejmé.

BAZÉNOVÉ ČISTIČE PWS

Pod značkou bazénových přípravků PWS najdete v kategorii bazénových čističů řadu účinných kapalných koncentrovaných přípravků, které Vám usnadní údržbu Vašeho domácího bazénu a jeho okolí. Spolehlivým a dá se říct, že v jistém smyslu univerzálním pomocníkem je PWS Základní čistič. Tento spolehlivý účinný přípravek patří do kategorie tzv. kyselých čističů, a výborně odstraňuje vápenaté nebo hořečnaté inkrusty či úsady z vodní linky či okolí bazénu. Je určen pro čištění a úklid povrchů z neporézních materiálů – plastů, nerezu či glazované keramiky.

Díky své kyselé reakci není PWS Základní čistič určen pro čištění povrchů z kovových materiálů, jako je železo, měď nebo slitiny s obsahem těchto kovů, protože zmíněné kovy s kyselinami snadno reagují za vzniku rozpustných anorganických solí, což následně vede k poškozování čištěného povrchu. Naopak pro čištění nerezových povrchů je PWS Základní čistič tou správnou volbou a spolehlivě z nerezových povrchů odstraňuje nežádoucí černé skvrny. Při mytí a čištění keramických obkladů nebo dlažby pomocí PWS Základního čističe je třeba dbát na to, aby nedošlo díky kyselé reakci přípravku k poškození spárovacího materiálu mezi jednotlivými částmi obkladů a případnou nežádoucí reakci spárovací hmoty na čistící přípravek předem vyzkoušet na malé ploše spáry na nepříliš viditelném místě.

Pokud se na čáře vodní linky ve Vašem domácím bazénu tvoří viditelné hůře smáčivé biofilmy, je vhodným pomocníkem PWS Čistič Blue. Jedná se o slabě alkalický čistič, který si velmi dobře poradí s nežádoucím organickým znečištěním na bázi tuků a olejů, tvořícím nepříjemné mastné povlaky na vodní lince či bazénovém příslušenství. PWS Čistič Blue je určen pro odstraňování veškerých typů organického znečištění z neporézních povrchů – plastů, nerez oceli, smaltovaných povrchů, dlažby a některých kovových materiálů. Jednu z jeho speciálních složek tvoří účinný tenzid, a proto se nedoporučuje oplach čistícího roztoku z čištěného povrchu přímo do bazénové vody – mohlo by dojít k nežádoucímu pěnění bazénové vody a zhoršení její kvality.

K čištění pískové náplně bazénové filtrace nebo kartušové filtrační vložky slouží PWS Čistič filtrů. Stejně jako v předchozím případě je jednou z jeho účinných složek tenzid, takže v žádném případě nedoporučujeme proplachovou vodu z praní filtrační náplně směřovat do bazénu – mohlo by dojít k nežádoucímu pěnění a kontaminaci bazénové vody. PWS Čistič filtrů patří mezi tzv. kyselé čističe a velmi dobře odstraňuje případné vápenaté či hořečnaté úsady ve filtrační náplni a plastových rozvodech bazénové filtrace. Dobře si poradí i se zachycenými nečistotami ve filtru a jeho pravidelná aplikace přispěje k prodloužení životnosti filtračního písku. K dosažení žádoucího výsledku čištění pískové či kartušové filtrace je nezbytně nutný konečný důkladný oplach čistou vodou, aby se zbytky čistícího přípravku nedostaly do bazénové vody. Pozor - PWS Čistič filtrů v žádném případě nepoužívejte k čištění náplně bazénové filtrace, pokud používáte jako filtrační médium zeolit.

V nabídce čistících přípravků značky PWS naleznete další účinné čističe, které mají své uplatnění nejen při údržbě bazénu a jeho okolí, ale i při běžném úklidu domácnosti. Prohlédněte si naši podrobnou nabídku bazénových čističů na výše uvedených odkazech.

Měsíc leden je v našich zeměpisných šířkách obdobím hlubokého zimního spánku domácích zahradních bazénů a před jejich majiteli nestojí žádné akutní povinnosti, související s údržbou bazénové vody a vlastním bazénovým provozem. Čas ale plyne jako voda, jaro je v podstatě za dveřmi, takže je vhodné začít již teď pomalu myslet na novou koupací sezónu a zlehka se na ni připravovat. Alfou a omegou využívání domácího bazénu během koupací sezóny je kvalita a čistota bazénové vody, která se odvíjí jednak od funkční a správně pracující bazénové technologie (včetně bazénové filtrace), ale hlavně závisí na pravidelném dávkování vhodných přípravků bazénové chemie a včasném pochycení a nápravě jakýchkoliv odchylek či zhoršení kvality bazénové vody.

Všichni majitelé domácích bazénů s péčí o něj jednou začínali a prožívali vše poprvé, takže první koupací sezóna obvykle nemívá z hlediska údržby žádoucí kvality bazénové vody úplně optimální průběh, nicméně s každým dalším létem dochází k optimalizaci celého procesu a provozování a využívání domácího bazénu přináší skutečnou radost, relaxaci a potěšení. Péče o bazénovou vodu není při akceptování základních principů v zásadě nic složitého, není třeba se tedy obávat dopředu nezdaru či neúspěchu. Na druhou stranu je ale nutné počítat s tím, že údržba bazénové vody prostě něco stojí – čas, vynaložený na získávání informací, vlastní práci a v neposlední řadě finance, vydané za kvalitní přípravky bazénové chemie.

Pokud domácí zahradní bazén zůstal přes zimní období částečně napuštěn, pravděpodobně jste bazénovou vodu ošetřili vhodným zazimovacím přípravkem. Bazénové zazimovače navzdory často rozšířenému omylu nechrání bazénovou vodu před zamrznutím, ale stabilizují její parametry a v určité míře eliminují nežádoucí organické znečištění bazénové vody během zimy. Na jaře máte tedy k dispozici část použitelné bazénové vody a zbylý objem dopouštíte čerstvou plnící vodou, ať už z veřejného vodovodu či vlastního podzemního zdroje. Veškeré úpravy bazénové vody při startu nové koupací sezóny provádějte vždy až následně po kompletním zapojení a zprovoznění celé bazénové technologie včetně jednotky bazénové filtrace. 

Klíčovými parametry a ukazateli optimální kvality bazénové vody na startu koupací sezóny a samozřejmě také v jejím průběhu jsou hodnota pH a koncentrace aktivního chloru, kyslíku nebo bromu. Jedná se o základní pravidlo úpravy bazénové vody v domácích bazénech, proto je tato bazénová mantra neustále opakována a zdůrazňována. O významu výše uvedených ukazatelů a stanovení jejich aktuální hodnoty pojednává jeden z našich předchozích článků (najdete zde).

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Bazénové testery - k pravidelné kontrole nejdůležitějších parametrů bazénové vody v domácích bazénech
• Multifunkční tablety 11v1 - velice účinné tablety pro udržení čisté bazénové vody
• pH minus - přípravky pro snížení hodnoty pH v bazénové vodě
• pH plus - přípravky ke zvýšení hodnoty pH v bazénové vodě
• Stabilizátor tvrdosti - pro zamezení tvorby nežádoucích usazenin na stěnách bazénu a jeho příslušenství

V bazénové vodě je samozřejmě možné v případě problémů s údržbou její kvality monitorovat řadu dalších parametrů (koncentraci vápníku, hořčíku, železa, mědi, oxidačně-redukční potenciál, různé mikrobiologické ukazatele apod.), pak je ale třeba se obrátit buď na svého prodejce bazénové chemie, nebo přímo na specializovanou analytickou laboratoř, která se vyšetřováním bazénových vod zabývá, protože stanovení výše namátkou uváděných ukazatelů se v terénu obvykle standardně neprovádí či vůbec proveditelné není. Naopak koncentraci aktivního chloru bromu či kyslíku a hodnotu pH bazénové vody si v domácích podmínkách stanovíte pomocí bazénových testerů velmi snadno a kdykoliv, což vám umožňuje operativně reagovat na nežádoucí změny kvality bazénové vody aplikací vhodných přípravků bazénové chemie pro úpravu těchto parametrů.

Bazénové testery pro stanovení koncentrace aktivního chloru, bromu nebo kyslíku a hodnoty pH by se v nastávající koupací sezóně měli stát Vašimi nepostradatelnými pomocníky hned od jejího zahájení. Díky pravidelnému monitoringu obou uvedených ukazatelů (1x za 7 až 14 dní) jednak získáte přehled o procesech, probíhajících v bazénové vodě, ale hlavně budete mít možnost bezprostředně operativně zasáhnout v případě náhlého zhoršení kvality bazénové vody v domácím bazénu.

Ať chceme nebo ne, konec koupací sezóny v domácích zahradních bazénech je na dohled. Slunné počasí sice může ještě pár dní klamat, nicméně nízké denní a hlavně noční teploty se nepříznivě podepisují na razantním poklesu teploty bazénové vody v domácích nezastřešených bazénech a koupání se tak stává zábavou jen pro pravé otužilce. Správnému zajištění domácího zahradního bazénu před zimním obdobím jsme věnovali jeden z našich předchozích článků. Dnes bychom se chtěli podrobněji zaměřit na využití zimních dilatačních plováků, které jsme v předchozích textech zmiňovali jen okrajově, což je trochu škoda, protože jejich správné použití má pro bezproblémové přezimování domácího bazénu velký význam.

Vzhledem k tomu, že v posledních letech se počasí nechová příliš standardně a jakákoliv dlouhodobá předpověď je velkou sázkou do loterie, nelze nyní, na přelomu října a listopadu, s jistotou říci, jaká zima nás letos čeká. Pokud bychom soudili podle průběhu té loňské, lze předpokládat, že v podstatě žádná zima možná ani nebude. Bylo by chybou se ale nechat ukolébat a nepřipravit se na situaci, kdy i v nižších nadmořských výškách může docházet k poklesu teplot po bod mrazu a tedy k zamrzání zbylého objemu bazénové vody v domácím bazénu. Vhodné rozmístění dilatačních plováků na hladinu domácího bazénu v rámci kompletního procesu zazimování je drobným krokem, který nám může na jaře ušetřit velké starosti a nemalé výdaje.

Zazimování domácího bazénu je proces, který se skládá z jednotlivých, logicky na sebe navazujících postupů, jejichž cílem je zabránit poškození bazénu a jeho technologie vlivem nízkých teplot a nepříznivého počasí během zimního období. Pokud se rozhodneme domácí bazén po skončení koupací sezóny nevypouštět úplně, je třeba ošetřit zbylý objem bazénové vody vhodným zazimovacím přípravkem tak, aby nedošlo během zimních měsíců ke zhoršení její kvality. Často se setkáváme s názorem, že zazimovací přípravky bazénové chemie slouží primárně k tomu, aby bazénová vody nezamrzala. Není to pravda – úkolem zazimovacích přípravků je vodu stabilizovat, tedy udržet její optimální kvalitu, v jaké byla na konci koupací sezóny, i během zimy. Zamrzání bazénové vody ale zazimovače zabránit nedokážou.

Vznik ledu v domácím bazénu během zimních měsíců sám o sobě ani tak nezhoršuje kvalitu a vlastnosti bazénové vody, ale hlavně může vést k poškození bazénových stěn, hlavně u foliových bazénů. Problémem je skutečnost, že voda při přechodu do tuhého skupenství zvětšuje podstatnou měrou svůj objem (přibližně o 8 %). V přírodě je tento jev příčinou mrazového zvětrávání hornin a ledové eroze břehů řek a vodních nádrží. V domácnosti nás zase může nemile překvapit vodní potrubí, ve kterém vlivem nízkých teplot zamrzla voda a roztrhala stěny trubky. Abychom se problémů, souvisejícím s výskytem ledu v domácím bazénu co nejlépe vyvarovali, doporučujeme rozmístit na bazénovou hladinu speciální dilatační plováky, které jsou konstruovány tak, aby absorbovaly tlak vznikajícího ledu a ochránily tak bazénové stěny. Tělo dilatačního plováku je vyrobeno z kvalitního plastu, dobře odolávajícího nízkým teplotám. Plovák má tvar úzkého kvádru s bočními stěnami ve tvaru delšího obdélníka a je rozdělen na dvě komory – v dolní, menší, je umístěna zátěž, která zajišťuje polohu plováku ve vodě ve vzpřímené poloze. Horní komora dilatačního plováku je vyplněna vzduchem. Při zamrzání hladiny horní plováková komora díky své pružnosti absorbuje tlak vznikajícího ledu a chrání bazénové stěny před poškozením.

Umístění dilatačních plováků na hladinu bazénu je velmi snadné – jednotlivé plováky jsou opatřeny oky a spojovacími háčky, které umožňují vytvořit libovolně dlouhý řetěz a přizpůsobit se jakémukoliv rozměru domácího bazénu. U kruhových domácích bazénů doporučujeme zimní dilatační plováky umístit v ose, procházející středem, u obdélníkových bazénů vkládáme plováky diagonálně, tedy po úhlopříčce. Domácí bazény nepravidelného tvaru je vhodné rozdělit na jednotlivé sekce (elipsa, obdélník apod.) a plováky umístit ve více liniích, vedených přes delší rozměry jednotlivých sekcí.

Na závěr malá nápověda: úhlopříčku obdélníka vypočítáme pomocí Pythagorovy věty: a²+b²=c², kde a a b jsou rozměry delší a kratší strany domácího bazénu a c je kýžená úhlopříčka.

Mnozí majitelé domácích bazénů používají ke kontrole kvality bazénové vody rozmanité druhy testerů, od jednoduchých, tvořených proužkem papíru, napuštěným patřičným reagenčním činidlem, přes přesnější kapkové či tabletové testery, až po sofistikované přístroje ve vyšší cenové relaci. Na trhu se můžeme setkat s testery domácí výroby i s produkty zahraniční provenience. U nás na Chlorito máme také celou škálu speciálních testerů, které změří alkalitu vaší vody v bazénu. Pokud nejste zkušený bazénář, tak určitě před zakoupením Alkalita Plus doporučujeme změřit vaši vodu.

Alkalita Plus od Chlorito patří k hlavním jednoúčelovým přípravkům pro zvýšení alkality vašeho bazénu.

Výrobci bazénových testerů umožňují pomocí svých produktů testovat nejen základní parametry bazénové vody, jako je hodnota pH a koncentrace aktivního chloru, ale i například také tzv. alkalitu. Pro běžného majitele domácího bazénu je pojem alkalita poměrně špatně uchopitelný, protože se jedná o termín z hydrochemie či analytiky vody, který není mezi laickou veřejností (a bohužel i mezi některými prodejci bazénové chemie) příliš rozšířen.

Situaci komplikuje i skutečnost, že mnozí prodejci zahraničních testerů se příliš nenamáhají s překladem do českého jazyka, takže s pojmem alkalita se můžeme setkat i ve variantě alkalinity, což je nesprávně přejatý a otrocky počeštěný anglický výraz.

Co je a co znamená alkalita vody?

Pojem alkalita se v českém jazyce poprvé objevil koncem 19. století jako ekvivalent nových anglických a německých výrazů Alkalinity či Alkalität. V průběhu času došlo ke změně názvu z alkalita na tzv. kyselinová neutralizační kapacita (existuje i termín zásadová neutralizační kapacita, nicméně pro údržbu bazénové vody nemá praktický význam, takže se o ní zmiňujeme jen pro úplnost).

V roce 1986 došlo v České republice k zařazení názvů kyselinová a zásadová neutralizační kapacita do ČSN 75 0170 Názvosloví jakosti vod a v roce 1996 bylo stanovení alkality v normě ČSN EN ISO 9963 definitivně nahrazeno stanovením kyselinové neutralizační kapacity (KNK). Mezi širokou veřejností je pojem alkalita i v současnosti dále používán, takže my se jej budeme v následujícím textu také držet, i když pro pochopní jeho pravého významu je mnohem vhodnější termín kyselinová neutralizační kapacita.

Definice alkality

Pokud bychom chtěli vyjít z analytické definice, tak kyselinová neutralizační kapacita odpovídá látkovému množství silné jednosytné kyseliny, které se spotřebuje pro dosažení určité hodnoty pH (v našem případě se jedná o hodnotu pH 4,5, protože druhá kyselinová neutralizační kapacita, vztahující se k hodnotě pH 8,3, nemá při úpravě běžné bazénové vody význam vzhledem k faktu, že hodnota pH bazénové vody by neměla překročit pH 7,5 a  jakýkoliv přídavek kyseliny tuto hodnotu pH vždy jen sníží).

Co potřebuje vědět o alkalitě běžný uživatel bazénu?

Alkalita je schopnost vody v bazénu vyrovnávat změny pH. Funguje jako „nárazník“, který zabraňuje tomu, aby se pH vody rychle měnilo nahoru nebo dolů. Měří se v jednotkách ppm (částic na milion) a ideální hodnota pro bazén je 80–120 ppm.

Pokud je alkalita v normě, voda je stabilní, nepění, nezakaluje se a bazénová chemie na bázi chloru funguje, jak má.

Nízká alkalita vody v bazénu

Když je alkalita pod 80 ppm, voda se stává nestabilní. pH kolísá a může rychle klesnout – voda pak bývá kyselá a může:

• podráždit oči a pokožku,

• poškodit výstelku bazénu nebo kovové části,

• zhoršit účinnost chloru.

Řešení je jednoduché. Přidejte náš přípravek zvyšující alkalitu - Alkalita Plus.

Vysoká alkalita vody v bazénu

Při hodnotách nad 120 ppm voda zase brání změně pH příliš. To znamená:

• špatně se upravuje pH,

• voda může být zakalená,

• tvoří se vodní kámen,

• dezinfekce není tak účinná.

Zde pomůže Chlorito pH minus – Používejte ve větším množství a pomalu, abyste srovnali i alkalitu.

Celková alkalita v bazénu

To je součet všech látek ve vodě, které ovlivňují schopnost udržet stabilní pH – především hydrogenuhličitanů. Celková alkalita se měří testerem a často bývá zaměňována s pH, ale jde o jinou veličinu. Správná alkalita pomáhá pH držet.

Alkalita a tvrdost vody

Dvě rozdílné věci. Alkalita určuje stabilitu pH, zatímco tvrdost je o množství vápníku a hořčíku ve vodě.

• Tvrdá voda = riziko vodního kamene

• Nízká tvrdost = voda je „měkká“, může vyžírat materiály

Obě hodnoty ale spolu souvisí, protože při vysoké alkalitě a vysoké tvrdosti je voda náchylnější ke tvorbě zákalu a usazenin. Takže i tvrdost je třeba hlídat. Tvrdost i alkalitu najednou změříte s našimi proužky 5v1 Chlorito.

Alkalita vody v bazénu do detailu

Jedná se tedy o schopnost vody vázat vodíkové ionty, což je obecná vlastnost přírodních i pitných vod, která je dána převládajícím uhličitanovým systémem v těchto druzích vod. Uhličitanový systém úzce souvisí s acidobazickými vlastnostmi vody, tedy s hodnotou pH a jejími změnami po přídavku kyseliny nebo zásady. Jednotkou KNK_4,5 je mmol/l (milimol na litr).

Kyselinová neutralizační kapacita do hodnoty pH 4,5 (KNK_4,5) byla dříve označována jako celková alkalita. V oblasti hodnot pH bazénové vody má velký význam pro odhad koncentrace hydrogenuhličitanů, které se zásadním způsobem podílejí na tlumivé kapacitě vody. Tato koncentrace bývá udávána v jednotkách mg/l, a právě toto vyjádření často nacházíme u stanovení alkality na bazénových testerech zahraničních výrobců, včetně doporučovaného optimálního rozmezí. Nesoulad mezi jednotkami (mmol/l versus mg/l) může v praxi vyvolat prvotní nejasnosti ohledně pravého významu pojmu alkalita, nicméně pokud si uvědomíme, že výraz celková alkalita můžeme v souvislosti s úpravou vody v domácích bazénech s trochou zjednodušení nahradit aktuální koncentrací hydrogenuhličitanů, stává se celá problematika alkality vody lépe pochopitelnou.

Tipy na produkty z nabídky Chlorito

Alkalita plus 1,5kg: zvyšuje celkovou alkalitu bazénové vody a stabilizuje hodnotu pH.

Alkalický čistič 3l ADR: vhodný při problémech s mastnou nečistotou ve vašem bazénu

Hydrogenuhličitany a jejich vliv na alkalitu

A jsou to právě hydrogenuhličitany, které jsou základní účinnou složkou speciálních přípravků bazénové chemie pro zvýšení alkality. Určitá koncentrace hydrogenuhličitanů v bazénové vodě je žádoucí, protože zvyšuje odolnost bazénové vody vůči přídavku kyseliny nebo zásady. Přípravky bazénové chemie jsou obecně vyráběny tak, aby jejich účinné složky v maximální míře působily v rozmezí hodnot pH mezi 6,8 až 7,5. Tento interval hodnot pH bazénové vody (tedy v podstatě neutrální oblast hodnot pH) je zároveň optimální z hlediska působení bazénové vody na lidskou pokožku a sliznice. Aby při aplikaci přípravků bazénové chemie nedocházelo k velkým výkyvům hodnot pH, je vhodné, aby se v bazénové vodě určitá koncentrace hydrogenuhličitanů nacházela, což obvykle v přírodních či pitných vodách skutečně je.

Nežádoucí eliminace hydrogenuhličitanů z bazénové vody obvykle nastává po necitlivé úpravě hodnoty pH a eliminaci vyšších koncentrací vápníku a hořčíku velkým množstvím kyseliny chlorovodíkové, což je zcela nevhodný postup, se kterým se občas můžeme setkat na různých bazénářských diskuzních fórech či dokonce přímo u některých prodejců chemických přípravků. Manipulace s kyselinou chlorovodíkovou bez základní znalosti jejích vlastností a bez ochranných pomůcek je nezodpovědný hazard, který může u člověka, neorientujícího se v problematice chemických látek, vést k závažnému poškození zdraví.

Druhým problémem je velikost dávky kyseliny, kterou nelze v podstatě určit jinak než na základě analýzy konkrétní bazénové vody. Rozhodně není možné bezhlavě přebírat zkušenosti někoho jiného, protože voda v jeho bazénu má zcela jistě jiné složení, včetně odlišné koncentrace hydrogenuhličitanů. Výše zmiňovaným neuváženým postupem si můžeme dokonale zlikvidovat tlumivou kapacitu vody, takže jakákoliv úprava hodnoty pH a její udržení v optimálním intervalu během aplikace dalších přípravků bazénové chemie budou v podstatě nemožné.

Závěr

Hledání zkratek a bezhlavých zjednodušení se nám může na cestě k udržení optimální kvality bazénové vody často vymstít. Používejme přípravky bazénové chemie s rozvahou, dle návodu a pokynů výrobce. Pokud přesto nastane problém s údržbou kvality bazénové vody, je třeba jej řešit v zárodku, co nejdříve a za pomoci odborníků.

Další články o bazénové chemii

• Vápník a hořčík v bazénové vodě – snadné řešení nežádoucích projevů jejich vyšších koncentrací

• Chlornan sodný – tradice v úpravě vody

Na správné funkci bazénové filtrační jednotky se podstatnou měrou podílejí vlastnosti a kvalita vhodného filtračního média. Tradičním a léty osvědčeným filtračním materiálem pro bazénové filtrační jednotky je kvalitní ostrohranný křemičitý písek. Křemičité písky se těží na řadě míst České republiky a mohou se tedy mírně lišit svým složením, nicméně pro jejich použití jako filtrační náplně v bazénové filtraci jsou podstatné dva faktory: ostré hrany jednotlivých zrn a velikost zrn (frakce), kterou pro daný typ bazénové filtrační jednotky doporučuje příslušný výrobce.

Zeolit jako alternativa filtračního písku

Křemičitý ostrohranný písek ale není jedinou možnou alternativou filtrační náplně bazénové filtrace. Dalším vhodným materiálem jsou přírodní zeolity. Jedná se o nerosty na bázi hydratovaných aluminosilikátů alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Bohatě členitá trojrozměrná struktura molekul zeolitů je příčinou obrovského vnitřního povrchu, který usnadňuje zachycování tuhých, kapalných nebo plynných sloučenin uvnitř labyrintu molekul zeolitů, a to jednak na principu prosté fyzikální adsorpce nebo na základě výměny iontů - zeolity fungují jako iontoměniče kladně nabitých iontů.

Přírodní zeolity se liší svým složením a geologickým původem, takže jednotlivé druhy přírodních zeolitů se od sebe odlišují svým vzhledem i konečnými vlastnostmi, základní struktura aluminosilikátového řetězce vždytvoří podstatu všech molekul. Při zahřívání zeolitu dochází k zajímavému jevu – kamínek se začíná pohybovat, jakoby tančil, a na povrchu se objevují bublinky vody, která se vlivem tepla uvolňuje z krystalové struktury nerostu. Právě tento jev – uvolňování krystalové vody, kterou molekuly přírodních zeolitů v sobě obsahují, působením tepla, dal nerostu jméno – zeo znamená var, lithos kámen, tedy varný – vroucí - kámen.

Synteticky vyráběné zeolity

Vedle přírodních zeolitů (v současnosti je známo přibližně 50 jednotlivých typů) se můžeme v mnoha průmyslových oborech setkat s nepřeberným množstvím variet zeolitů synteticky vyráběných (cca 150 druhů). Úspěšně se používají ve speciálních technologiích odstraňování nežádoucích polutantů z vodního prostředí, jsou běžnou součástí pracích prášků a mají nepostradatelné uplatnění v chemickém průmyslu a technologiích při adsorpci a separaci plynů a par.

V procesech úpravy vody, ať už bazénové, pitné nebo ve speciálních aplikacích (sladkovodní nebo mořská akvária, apod.), se s úspěchem používají drtivou většinou zeolity přírodního původu, převážně na bázi klinoptilolitu. Výhodou klinoptilolitu je jeho vysoká afinita k amonným iontům, takže je z vodního prostředí dokáže velmi dobře odstraňovat, což je velkým plusem pro provozovatele domácích bazénů, do kterých se amoniakální dusík nezanedbatelnou měrou dostává z těl koupajících se (pot, moč) při nedostatečné hygieně plavců. Klinoptilolit dokáže také v určité míře vázat z vody vápenaté a hořečnaté ionty, které při vyšší koncentraci mohou způsobovat vznik nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství, nicméně v případě vyšší „tvrdosti vody“ je vhodné použít spíše speciální přípravky bazénové chemie, určené pro tyto situace.

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Filtrační náplň zeolit (1,0 - 2,5 mm) - 20 kg
• Filtrační náplň zeolit (0,5 - 1,0 mm) - 25 kg

   

Myslete na pravidelnou regeneraci zeolitu

V případě cíleného využití zeolitu nejen jako filtračního média v bazénové filtraci, ale i jako iontoměniče, je nutné mít na paměti jeho pravidelnou regeneraci. Po určité době, kterou bohužel nelze jednoznačně obecně určit, protože závisí na konkrétním složení vody a využívání bazénu, dojde k vyčerpání výměnné kapacity a zeolit jako iontoměnič přestává plnit svou funkci. Proces regenerace spočívá ve vytěsnění zachycených protiiontů a převedení iontoměniče zpět do pracovní formy navázáním iontů z regeneračního roztoku.

K regeneraci zeolitu, sloužícího jako filtrační médium v jednotce bazénové filtrace domácích bazénů, se s úspěchem používá 10% roztok chloridu sodného. Před vlastní regenerací je třeba zeolit vždy vyprat a odstranit tak zachycené nerozpuštěné nečistoty. Regenerace zeolitu se provádí mimo bazénovou filtraci ve vhodné nádobě o dostatečně velkém objemu. Vypraný zeolit se vloží do připraveného roztoku chloridu sodného, který se nechá za občasného promíchání působit alespoň 12 hodin (nejlépe do druhého dne). Následně se regenerovaný zeolit dobře propláchne čistou pitnou vodou a vrátí se zpět do bazénové filtrace.

Co se týče péče o zeolit jako filtrační médium, stejně jako v případě klasického filtračního křemičitého písku je nutné zeolitovou filtrační náplň pravidelně prát a odstraňovat z ní zachycené nerozpuštěné nečistoty.

Na rozdíl od křemičitých filtračních písků pro bazénové filtrace se v případě využití zeolitu neklade takový důraz na úzké rozmezí velikosti zrn. Postupným pokusným ověřováním a testy bylo zjištěno, že nejvhodnější frakce zrn zeolitu pro bazénové filtrační jednotky se pohybuje v rozmezí 1 až 2,5 mm velikosti zrna. Takové produkty najdete i v nabídce zeolitů na chlorito.cz

Při velikosti zrn pod 1 mm už může docházet k tlakovým ztrátám na filtru, což vede ke snížení účinnosti filtrace, naopak, při větších rozměrech zrn mohou nežádoucí nečistoty z bazénové vody procházet mezerami v bazénovém filtru a vracet se zpět do bazénové vody, takže filtrační proces nebude dostatečně efektivní.

Vyzkoušejte zeolit i vy

Využití zeolitu jako filtračního média v bazénových filtracích, ať už jako klasické filtrační náplně nebo jako iontoměniče, si nachází postupně cestu k stále širšímu okruhu majitelů domácích bazénů. Až budete měnit filtrační náplň v bazénové filtraci, vyzkoušejte kvalitní přírodní zeolit - nebudete jeho vlastnostmi zklamáni.

Nevíte si rady s výběrem? Neváhejte nás kontaktovat a konzultovat danou problematiku s našimi odborníky, kteří vám doporučí vhodné produkty.

Letní radovánky v domácích zahradních bazénech se pomalu chýlí ke konci. Mírné podnebí České republiky bohužel neumožňuje využívat nezastřešené domácí bazény v průběhu celého roku – i když pravou ladovskou zimu můžeme v posledních letech zažít pouze na horách, ani v nižších polohách nejsou zimní teploty celoročnímu koupání v nezastřešených zahradních bazénech nakloněny. Musíme se tedy smířit s faktem, že tropické letní teploty se letos už rozhodně nevrátí, maximálně nás může ještě na přelomu srpna a září potěšit slunné a teplé babí léto, ale to už bude labutí píseň letošní koupací sezóny. Zastřešené domácí bazény bez ohřevu vody je možné využívat i v průběhu podzimu, dokud to venkovní teploty dovolí, ale nelze popřít, že koupání se v tomto období nezadržitelně přesouvá z kategorie relaxace a potěšení z pobytu v prohřáté vodě k zábavě pro pravé otužilce.

KDY ZAZIMOVAT BAZÉN

Vzhledem k rozmarům letošního počasí nelze předem říci, kdy bazénová sezóna definitivně skončí, ale stejně jako v ostatních oborech zde platí, že lépe je být na příchod zimy připraven s předstihem než se nechat se zaskočit.

Konec bazénové sezóny nám definitivně odzvoní dlouhodobé denní teploty v rozmezí 10 až 15 °C. Noční teploty obvykle klesají ještě níže, takže dochází k nevratným ztrátám tepla, naakumulovaného v bazénové vodě domácího bazénu. Vzhledem k velké tepelné kapacitě vody je tento pokles zpočátku relativně pomalý, ale je to právě ztráta tepla z bazénové vody, co nám nekompromisně uzavře letošní koupací sezónu

POZOR NA POŠKOZENÍ BAZÉNU

Na internetu je k dispozici nepřeberné množství doporučení a postupů, jak správně zazimovat domácí bazén a připravit ho na zimní sezónu. Jednotlivé návody zazimování bazénu se liší v detailech podle toho, o jaký typ domácího bazénu se jedná, nicméně podstata správného zazimování domácího bazénu je jen jedna – zabránit poškození bazénu a bazénové technologie vlivem působení nízkých zimních teplot a nepřízně počasí a udržet alespoň část objemu bazénové vody v optimální kvalitě do další koupací sezóny.

ZAZIMOVÁNÍ BAZÉNU

Úprava kvality bazénové vody by měla vždy být prvním krokem v procesu zazimování bazénu. Je velký omyl domnívat se, že když už se v bazénu nekoupeme, není třeba se o bazénovou vodu starat. Naopak, je třeba zkontrolovat hodnotu pH a aktuální koncentraci aktivního chloru nebo kyslíku, případně je pomocí vhodných přípravků bazénové chemie upravit dle potřeby. Pokud jsou v bazénové vodě zřejmé známky výskytu řas, je nutné je eliminovat a vodu náležitým způsobem ošetřit. K odstranění nerozpuštěných látek (znečištění z okolí bazénu, spadané listí, drobné koloidní nečistoty, způsobující zákal bazénové vody) použijeme bazénový vysavač nebo vhodné přípravky bazénové chemie na bázi vločkovačů a shlukovačů a následně bazénovou filtraci.

Jakmile jsme dosáhli pomocí nezbytných úprav žádoucí kvality bazénové vody, nastal čas k částečnému odpuštění objemu bazénové vody tak, aby došlo ke snížení hladiny pod trysky a ústí bazénové filtrace, které, pokud je to možné, následně zaslepíme krytkami. Úroveň hladiny bazénové vody v bazénu je třeba v průběhu zimy kontrolovat, aby nedošlo k nežádoucímu zvýšení objemu vody např. po vydatných deštích a následnému průniku vody do dalších částí bazénové technologie. V závislosti na objemu vody, která v bazénu zůstává přes zimní období, nadávkujeme dle návodu výrobce speciální přípravek pro zazimování bazénu. V naší nabídce tyto přípravky najdete pod názvem PWS Zazimovač nebo PWS Zazimovač Gold. Druhý z nich je vhodný pro zazimování bazénů, které jsou napouštěny vodou s vyššími koncentracemi vápníku nebo hořčíku, tedy vodou s tzv. vyšší „celkovou tvrdostí vody“, obvykle z podzemního zdroje. Zazimovače pomohou udržet žádoucí kvalitu bazénové vody přes zimní období a eliminují růst nežádoucích řas, nicméně rozhodně nezabrání zamrzání vody při velkém poklesu teplot pod bod mrazu. Aby nedošlo při nízkých teplotách k poškození stěn bazénu, je třeba na vodní hladinu rozmístit speciální dilatační plováky nebo si je podomácku vyrobit z pet lahví, částečně naplněných pískem. 

Zazimování bazénu - druhá část procesu

Druhá část procesu zazimování bazénu – tedy ochrana bazénu a bazénové technologie – se odvíjí od konkrétního typu bazénu, jeho konstrukce, vybavení (zastřešení, protiproud, salinizační jednotka, solární ohřev apod.) a dané bazénové technologie. Principem je odstranit z jednotlivých technologických částí a spojovacích hadic nebo trubek veškerou vodu, která by v případě poklesu teplot pod bod mrazu mohla při zamrznutí zařízení poškodit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat při zazimování bazénu pískové bazénové filtraci – velice doporučujeme filtrační náplň (písek nebo zeolit) z bazénové filtrace před zimním obdobím vyjmout, nechat proschnout a uložit v uzavíratelné nádobě až do jara. Pokud bychom filtrační náplň v jednotce bazénové filtrace ponechali přes zimu, hrozí riziko mikrobiální kontaminace náplně, protože při dostatečné vlhkosti dochází i při nízkých teplotách k pomnožení nežádoucích mikroorganismů. Při výrazném poklesu teplot pod bod mrazu může zamrzající vlhký filtrační písek nebo zeolit poškodit vnitřní komoru bazénové filtrační jednotky.

Bazénové příslušenství a veškeré odnímatelné části domácího bazénu (schůdky, skluzavky, skimmer, plováky apod.) je třeba před příchodem zimy z bazénu odstranit, omýt pitnou vodou a po oschnutí uložit na chráněné místo, kde nedojde k jeho poškození. 

Domácí bazén na závěr zakryjeme odolnou krycí plachtou, kterou dobře upevníme, aby nedošlo při případných poryvech větru k jejímu uvolnění nebo poškození. V případě většího množství sněhové pokrývky nezapomeneme na pravidelnou kontrolu plachty a odstraňování sněhu z jejího povrchu.

Domácí bazén bez funkčního a dostatečně výkonného technologického zázemí je jen obyčejnou otevřenou umělou nádrží na vodu. Bez kvalitní bazénové filtrace nelze v dlouhodobém horizontu náročné letní koupací sezóny udržet optimální kvalitu bazénové vody, a byť jen doufat v možnost využití takového bazénu k odpočinku nebo vodním radovánkám. V bazénové vodě neustále probíhají změny rovnováh mezi jednotlivými složkami bazénové vody v závislosti na jejím konkrétním složení a díky okolnímu přírodnímu prostředí je bazénová voda vystavena mnoha vnějším vlivům (intenzivní sluneční záření, vyšší teploty, znečištění organickými látkami apod.), které kvalitě bazénové vody rozhodně nepřidají. Proto je úprava bazénové vody v domácím bazénu pomocí přípravků bazénové chemie a pravidelné filtrace přes vhodné filtrační médium kontinuálním procesem během celé koupací sezóny.

K propojení domácího bazénu s bazénovou technologií se používají tzv. bazénové hadice. Vzhledem k jejich klíčové funkci v okruhu bazénové technologie jsou na jejich kvalitu kladeny vysoké požadavky, které ne vždy splňují všechny výrobky, se kterými se na trhu bazénového příslušenství můžete setkat. Bazénové hadice jsou nabízeny obvykle ve dvou variantách průměru hadicové koncovky – 32 mm nebo 38 mm (rozhodující pro Vaši volbu je tedy konkrétní typ bazénové filtrace a druh koncovky). Pomocí spojek a redukcí lze oba průměry bazénových hadic sice dobře kombinovat, nicméně doporučujeme používat v bazénovém okruhu vždy pouze jeden velikostní typ. Bazénové hadice jsou vyráběny jako tzv. dělené – to znamená, že hadice v podobě „husího krku“ je v určitých vzdálenostech ukončena koncovkou o daném průměru, na kterou navazuje koncovka s dalším dílem hadice. V tomto místě je možné bazénové hadice dělit a díky tomu je možné bazénové hadice zakoupit v podstatě v jakékoliv délce, jen se musí vždy jednat o příslušný násobek základního dílu. Pro námi nabízené bazénové hadice o průměru 32 mm je nejmenším možným dílem vzdálenost 1,1 m, pro hadice o průměru 38 mm je to délka 1,5 m. Vzhledem k tomu, že bazénové hadice jsou v průběhu koupací sezóny obvykle nepřetržitě vystaveny vlivu okolního prostředí, je materiál, ze kterého jsou vyrobeny, tím nejpodstatnějším, co ovlivňuje jejich životnost a odolnost. Kvalitní bazénové hadice jsou vyrobeny z odolného, pevného a zároveň pružného plastu s obsahem stabilizátorů UV záření, které výrazným způsobem zlepšují jejich odolnost a prodlužují životnost.

Při umístění bazénových hadic dbejte vždy na to, aby hadice nepřišly do přímého kontaktu s hrubším štěrkem nebo ostrými kamínky, protože by to mohlo vést k jejich nevratnému poškození. Na bazénové hadice, ať už naplněné vodou nebo bez vody, nikdy nepokládejte těžší předměty ani na ně nešlapte. Při aplikaci přípravků bazénové chemie (např. bazénových tablet) přímo do bazénového skimmeru mějte vždy na paměti, že v případě vypnutí bazénové filtrace může dojít v dlouhodobém horizontu k degradaci plastového materiálu hadice u ústí do bazénu vlivem působení lokální vysoké koncentrace oxidačního činidla (aktivního chloru nebo kyslíku). Proto doporučujeme vkládat bazénové tablety do plováků, které se volně pohybují po hladině a účinné látky z tablet se rovnoměrně uvolňují do bazénové vody.