Rady a tipy

Nedaří se vám pH dlouhodobě nastavit, přestože pravidelně přidáváte bazénovou chemii? Příčinou může být nesprávná alkalita bazénové vody. Právě ta určuje, jak dobře voda odolává náhlým změnám pH. Pokud je příliš nízká nebo vysoká, může vzniknout nestabilní voda v bazénu a takzvané skákavé pH. Co s tím se dozvíte v tomto článku.

Co znamená alkalita vody a kolik má být?

Celková alkalita neříká, zda je voda kyselá nebo zásaditá. Vyjadřuje její schopnost neutralizovat kyseliny a tlumit změny pH. Funguje tedy jako pufr, který pomáhá udržovat pH stabilní. Alkalita tedy sama vodu nedezinfikuje. Její význam spočívá především v tom, že pomáhá udržovat pH v rozmezí, ve kterém může dezinfekce správně fungovat.

Doporučená hodnota celkové alkality se u většiny bazénů pohybuje mezi 80 a 120 mg/l, což se v bazénové praxi uvádí také jako 80–120 ppm.

V tomto článku pracujeme s doporučeným rozmezím pH 7,0–7,4. Při dávkování chemie však zohledněte také pokyny jejího výrobce a technologie.

Správná hodnota alkality je důležitá hned z několika důvodů:

• zajišťuje stabilitu pH, které drží v optimálním rozmezí (6,8–7,2 nebo 7,0–7,4),
• nedochází díky ní ke korozi kovových dílů nebo podráždění očí,
• chlorová i bezchlorová dezinfekce funguje, jak má.

Pokud pozorujete nějaký z výše uvedených charakteristik, podívejte se níže, co dělat.

Jak se projevuje nízká alkalita vody v bazénu?

Pokud je alkalita nižší než 80 ppm, voda nedokáže dostatečně tlumit změny pH. Výsledkem může být kolísavé pH, které po přidání chemie, dešti nebo doplnění vody rychle klesá či stoupá.

Nízká alkalita může nepřímo způsobit:

• podráždění očí a pokožky plavců,
• poškození bazénu nebo jeho kovových částí včetně příslušenství (např. schůdky),
• zhoršení účinnosti chloru a dalších přípravků.

Co když má bazén vysokou alkalitu?

Za vysokou se zpravidla považuje alkalita nad 120 ppm. Taková voda příliš silně odolává změnám pH, takže jeho úprava může vyžadovat opakované dávkování kyselého přípravku.

Foto: pH plus 1l kapalný ADR

Hodnota nad 120 ppm však sama o sobě neznamená, že je voda zdravotně závadná. Jde především o upozornění, že není optimálně vyvážená. O hygienické bezpečnosti rozhoduje také hodnota pH, množství dezinfekce, filtrace a mikrobiologická kvalita vody.

Vysoká alkalita se může projevovat těmito způsoby:

• pH není snadné upravit (má tendenci znovu stoupat),
• při současně vysokém pH, může být dezinfekce málo účinná,
• ve vodě může vznikat zákal,
• v kombinaci s vysokým pH a tvrdou vodou se může tvořit vodní kámen.

Co upravit jako první: alkalitu, nebo pH?

Při běžné úpravě vody se věnujte nejprve celkové alkalitě a teprve potom pH. Alkalita funguje jako pufr, a pokud není správně nastavená, může se pH po úpravě znovu rychle změnit.

Doporučený postup je následující:

• Změřte celkovou alkalitu i pH.
• Upravte alkalitu do doporučeného rozmezí 80–120 ppm.
• Nechte přípravek důkladně promíchat pomocí filtrace.
• Znovu změřte alkalitu i pH.
• Teprve potom proveďte konečnou úpravu pH.

Pokud je pH výrazně mimo doporučené rozmezí, bazén do dokončení úpravy nepoužívejte a postupujte podle návodu konkrétního přípravku.

Jak upravit alkalitu v bazénu?

Pokud se potýkáte s výše uvedenými problémy bazénové vody, nejprve změřte pomocí proužků nebo kapek přesnou hodnotu alkality.

Poté ji upravte pomocí přípravku Alkalita Plus nebo čistým hydrogenuhličitanem sodným neboli jedlou sodou (v případě nízké hodnoty) či přípravkem pH mínus (v případě vysoké hodnoty) podle níže uvedených tabulek dávkování. 

Foto: pH mínus 1l kapalný ADR

Jak zvýšit alkalitu přípravkem Alkalita Plus?

Při nízké alkalitě použijte přípravek Alkalita Plus podle návodu a objemu bazénu.

Výpočty níže uvedených hodnot přípravku Alkalita Plus od naší značky PWS vycházejí z tohoto dávkování: navýšení hodnoty celkové alkality o 10 mg/l je třeba nadávkovat 160–180 g přípravku na každých 10 m3 bazénové vody. V tabulce počítáme s minimální doporučovanou hodnotou alkality 80 mg/l (80 ppm).

Upozornění: Pokud potřebujete zvýšit hodnotu alkality o více než 50 ppm najednou, opakujte celý postup až po dokončeném dokonalém promíchání přípravku v bazénu.

Jedlá soda do bazénu jako domácí alternativa

Ano, také obyčejnou jedlou sodu můžete použít ke zvýšení celkové alkality jakožto levnou alternativu k přípravku Alkalita Plus. Musí však jít o její 100% čistou formu NaHCO3. Na obalu by měl být název bikarbonát sodný nebo sodium bicarbonate. V hovorové řeči se setkáte také s označením „soda bikarbon“.

V případě použití této levné alternativy potřebujete přibližně 168 g na 10 m3 vody pro zvýšení alkality o 10 ppm. To odpovídá přibližně dávkování 160–180 g přípravku Alkalita Plus. Jedlou sodu přidávejte postupně při zapnuté filtraci a po důkladném promíchání vodu znovu změřte.

Jak snížit alkalitu v bazénu?

Vysoká alkalita se snižuje kyselým přípravkem (obvykle pH mínus). 

Při alkalitě nad 120 ppm postupujte následovně:

• Změřte alkalitu i pH.
• Přidejte pouze dílčí dávku přípravku podle návodu výrobce.
• Nechte vodu důkladně promíchat pomocí filtrace.
• Po době uvedené výrobcem znovu změřte obě hodnoty.
• Další dávku přidejte pouze v případě potřeby.

Pokud je pH již na spodní hranici doporučeného rozmezí, nesnižujte alkalitu další dávkou kyselého přípravku pouze podle obecné tabulky. Mohlo by dojít k přílišnému poklesu pH. V takové situaci je vhodný individuální postup podle návodu výrobce nebo konzultace s odborníkem. 

Vysoké pH: dávkování přípravku pH mínus

Při výpočtu dávkování přípravku pH mínus pro jeho snížení jsme počítali s optimální hodnotou 7,4. Vyšší naměřenou hodnotu je tedy třeba snížit (v případě použití našeho přípravku se pro snížení pH o 0,2 dávkuje 100 g přípravku na 10.000 l (tedy 10 m3) bazénové vody.

Možná jste na to narazili v bazénových diskusích, kde různí facebookoví odborníci straší, že CYA v bazénu je největší zlo.

Chlorové tablety prý obsahují kyselinu kyanurovou (CYA), která se hromadí ve vodě a „zablokuje" chlor. Je to pravda, nebo strašení?

Obojí trochu. Kyselina kyanurová je stabilizátor, bez kterého by vám venkovní bazén chlor doslova „propálilo" slunce. Zároveň se ve vodě opravdu hromadí a při vysoké koncentraci účinnost chloru snižuje. Rozdíl mezi pomocníkem a problémem je jen v číslech, což je potřeba jednou za čas měřit a nebo dělat prevenci.

Celé řešení se vejde do dvou vět: jednou za měsíc změřte kyselinu kyanurovou testovacím proužkem a řiďte se semaforem níže. Nic víc v tom není.

Z našich zkušeností mnoho lidí vodu v bazénu obměňuje, takže se jich tento problém s CYA vůbec netýká. Bazénové tablety patří v České republice jednoznačně k nejoblíbenějšímu a obecně nejkomplexnějším bazénovým přípravkům.

Řešení: semafor podle naměřené hodnoty

Na měření stačí testovací proužky AquaChek 4v1, které kromě stabilizátoru změří i chlor, pH a alkalitu. Kompletnější přehled dá AquaChek 7v1. Všechny testery na kyselinu kyanurovou najdete v této kategorii. Pokud nechcete měřit a máte vodu bez problémů, tak střídejte s chlornanem sodným tablety a jednou za sezónu alespoň část bazénu vyměňte.

Celá pointa je v tom, že nemusíte volit mezi „tablety ano" a „tablety nikdy". Tablety jsou nejpohodlnější základ péče — a když stabilizátor doroste ke stropu, na zbytek sezóny je vystřídá tekutý chlor. Ten kyselinu kyanurovou neobsahuje vůbec, takže dezinfikuje, aniž by hodnotu CYA dál zvyšoval. Po částečné obměně vody (třeba při zazimování) se hodnoty vrátí dolů a na jaře můžete zase najet na tablety.

„Na tekutém chloru můžete kyselinu kyanurovou dál průběžně měřit. Jakmile hodnota díky obměně vody a přirozenému rozkladu klesne, není žádný problém vrátit se zpátky k tabletám," doplňuje Ing. Lukáš Fuka z zakladatel a majitel Chlorito.

Teď k tomu, proč to takhle funguje.

Proč je kyselina kyanurová v tabletách

Kyselina kyanurová (na testerech „Cyanuric Acid" nebo „stabilizátor") chrání chlor před UV zářením. Bez ní zničí přímé slunce většinu volného chloru ve venkovním bazénu během několika hodin. S ní vydrží chlor ve vodě několik dní. To je důvod, proč jsou chlorové tablety tak praktické — jedna tableta v plováku či skimmeru pracuje 5 až 10 dní.

Je potřeba říct otevřeně: kyselina kyanurová tvoří zhruba polovinu hmotnosti chlorové tablety. Z jedné 200g tablety se do vody uvolní chlor, který se postupně spotřebuje — a přibližně 100 g stabilizátoru, který ve vodě zůstane. Kyselina kyanurová se neodpařuje a jen velmi pomalu se rozkládá. Spolehlivě ji snižuje ředění: částečná výměna vody, přeliv bazénu po vydatných deštích nebo praní pískové filtrace s dopuštěním čerstvé vody.

Kdy začne stabilizátor vadit

Stabilizátor chrání chlor tím, že si ho na sebe „naváže". Malé množství je ideální — chlor je chráněný a průběžně se uvolňuje k dezinfekci. Při vysoké koncentraci ale stabilizátor drží navázanou příliš velkou část chloru a voda se dezinfikuje čím dál pomaleji.

V praxi to poznáte takto: tester ukazuje chlor v normě, ale voda se kalí nebo zelená. Chlor ve vodě je, jen nestíhá pracovat. Přidáváte další tablety, tím ale roste i stabilizátor — a problém se prohlubuje. Tomuhle stavu se lidově říká „chlorová past".

Orientační hodnoty pro venkovní bazén:

Pro představu: běžný bazén 20 m³ spotřebuje za sezónu 2–5 kg tablet. To odpovídá nárůstu kyseliny kyanurové zhruba o 50–120 mg/l za sezónu. Jinými slovy — jedna sezóna na tabletách je v pořádku. Problém vzniká, když se stejná voda točí několik let bez obměny.

„Při běžné spotřebě 2 až 5 kg tablet za sezónu skončí kyselina kyanurová na konci sezóny někde mezi 50 a 120 mg/l. To je hraniční, ale pořád v pořádku — stačí po sezóně obměnit část vody. Pokud se ale stejná voda v bazénu točí pět a více let, je lepší ji vyměnit a začít od nuly," říká Ing. Tomáš Fuka, chemik a zakladatel Chlorito.

Proč tekutý chlor, a ne třeba chlornan vápenatý?

Bez stabilizátoru fungují dva běžné typy chloru:

Chlornan sodný (tekutý chlor) — kapalina, dávkuje se cca 100–200 ml na 10 m³. Kromě chloru do vody nepřináší prakticky nic, co by se hromadilo. Proto je ideální „záskok" při zvýšené CYA i skvělá volba na šokovou dezinfekci.

Chlornan vápenatý (granulát) — také bez stabilizátoru, ale s jedním háčkem: s každou dávkou přidáváte do vody vápník. Při běžné roční spotřebě na bazén 20 m³ to znamená nárůst tvrdosti vody zhruba o 70 mg/l vápníku a víc — a to se, stejně jako kyselina kyanurová, z vody samo neztratí. V oblastech s tvrdší vodou pak hrozí vápenné usazeniny na fólii, v potrubí a na topení a zákal vody. Řešíte tedy jeden hromadící se parametr tím, že si pěstujete druhý.

Proto v našem systému doporučujeme kombinaci tablety 6v1 jako základ + chlornan sodný podle semaforu. Každý parametr, který se ve vodě hromadí, máte pod kontrolou.

A co „odstraňovače kyseliny kyanurové"?

Na trhu narazíte i na přípravky, které slibují odstranění kyseliny kyanurové bez výměny vody. Účinnou složkou bývá melamin — ten s kyselinou kyanurovou reaguje a sráží ji do nerozpustných krystalů, které má následně zachytit filtrace.

Chemicky to funguje. V domácím bazénu ale narážíte na praktické limity: dávka se musí přesně trefit na skutečnou koncentraci CYA i objem bazénu (a obojí doma jen odhadujete), vzniklou jemnou sraženinu musí spolehlivě pochytat vaše filtrace a žádný dostupný tester neumí změřit, kolik melaminu vám ve vodě zbylo. Přebytek melaminu přitom není neškodný — reaguje s chlorem za vzniku páchnoucích chloraminů a dalších nežádoucích látek.

Proto platí jednoduché pravidlo: volbou číslo jedna je vždy částečná obměna vody. Je levná, kontrolovatelná a nic po ní ve vodě nezůstává. Chemické odstraňovače dávají smysl jen tam, kde výměna vody opravdu není možná — třeba při jejím nedostatku.

Nejčastější otázky

Zmizí kyselina kyanurová přes zimu sama?
Z většiny ne. Rozkládá se jen velmi pomalu. Reálný pokles zajistí hlavně zimní částečné vypuštění a jarní dopuštění čerstvou vodou — což je další důvod, proč bazén na zimu nevypouštět úplně, ale snížit hladinu a na jaře doředit. Pomáhá i každý přeliv po deštích a praní filtrace s dopuštěním.

Mám tablety úplně vysadit?
Ne, pokud vám měření nedává důvod. Do 40–50 mg/l CYA jsou tablety nejpohodlnější a nejspolehlivější péče. Semafor výše vám řekne, kdy zpomalit.

Voda je zelená, i když chlor ukazuje v normě. Je to kyselinou kyanurovou?
Je to jedna z nejčastějších příčin, hlavně ke konci sezóny. Změřte CYA — pokud je nad 75 mg/l, postupujte podle semaforu (tekutý chlor + výměna části vody). Pokud je CYA v normě, hledejte příčinu v pH nebo zanesené filtraci.

Jak často měřit?
Na začátku sezóny a pak zhruba jednou za měsíc. Při hodnotách nad 40 mg/l častěji — po 3 týdnech.

Platí to i pro vnitřní bazény a vířivky?
U vnitřních bazénů stabilizátor nepotřebujete vůbec (slunce tam chlor neničí) — tam je tekutý chlor jasná volba na celý rok.

Rychlé shrnutí

1. Kyselina kyanurová je užitečný stabilizátor, ne jed. Bez ní by venkovnímu bazénu slunce sebralo chlor za pár hodin.
2. Hromadí se — proto ji jednou měsíčně změřte testovacím proužkem.
3. Do 50 mg/l jedete na tabletách 6v1, nad 50–65 mg/l přepnete na chlornan sodný a vyměníte část vody.
4. Přes zimu snižte hladinu a na jaře doředíte čerstvou vodou — hodnoty se resetují a jedete znovu.

Bazénová chemie není o zázračných produktech ani o strašení. Je o pár číslech, která máte pod kontrolou.

Vlastníte bazén se slanou vodou? Možná si i vy myslíte, že díky solinátoru se o ni nemusíte starat a vyřeší vše za vás. Bohužel se ale mýlíte. V některých situacích (například při vysoké zátěži nebo nedostatku kyseliny kyanurové) se řasy přemnoží. V tomto článku vám poradíme, jak zelené vodě v bazénu se solinátorem předcházet a jak případně vyčistit slaný bazén.

Proč slaná voda zezelená?

Zelená voda v bazénu se solinátorem obvykle neznamená, že v ní máte málo soli. Nejčastější příčinou je nedostatek volného chloru, kvůli kterému se začnou množit řasy.

K tomu může dojít z několika důvodů:

• voda je příliš zatížená nečistotami,
• solinátor vyrábí málo chloru,
• chlor se rychle rozkládá působením slunce,
• voda je teplá a spotřeba chloru roste,
• filtrace nepracuje dostatečně dlouho nebo účinně.

Jednotlivé příčiny se navíc často kombinují.

1. Vysoká zátěž vody

Pokud se plavci před vstupem do bazénu neosprchují, přinesou do vody pot, zbytky kosmetiky, opalovací krémy a další organické nečistoty. Ty spotřebovávají chlor, který potom chybí při likvidaci bakterií a řas.

Při reakci některých nečistot s chlorem navíc vznikají chloraminy. Ty mají podstatně nižší dezinfekční účinek než volný chlor a mohou být příčinou typického „chlorového“ zápachu, pálení očí nebo podráždění pokožky.

Kapkový tester bazénové vody pH a Cl alternativní ekonomická varianta - novinka 2023

Vodu ale nezatěžují pouze lidé. Chlor spotřebovává také:

• pyl,
• listí,
• prach,
• hmyz,
• zbytky trávy,
• nečistoty spláchnuté do bazénu při dešti.

Čím více nečistot se do bazénu dostane, tím více chloru voda spotřebuje. Běžné nastavení solinátoru pak nemusí stačit.

2. Nedostatečný výkon solinátoru nebo krátká doba provozu

Solinátor nevyrábí chlor podle aktuální potřeby vody, ale podle nastaveného výkonu a doby, po kterou je v provozu.

Pokud se v bazénu koupe více lidí, přijdou horké dny nebo se do vody dostane velké množství nečistot, musíte tomu přizpůsobit také chod solinátoru. Můžete zvýšit jeho výkon nebo prodloužit dobu filtrace.

Produkci chloru mohou snížit také další problémy:

• nízká koncentrace soli,
• zanesený filtr,
• nedostatečný průtok vody,
• usazeniny na elektrodách,
• opotřebovaná cela solinátoru,
• příliš krátká doba filtrace.

Nespoléhejte proto pouze na údaj na displeji zařízení. Pravidelně měřte skutečnou hladinu volného chloru přímo ve vodě.

3. Slunce a nedostatek stabilizátoru chloru

Sluneční UV záření chlor postupně rozkládá. U venkovních bazénů proto můžete mít problém udržet potřebnou hladinu chloru, i když solinátor pracuje správně. Rozklad chloru zpomaluje kyselina kyanurová (stabilizátor chloru).

Její vhodná koncentrace se však liší podle typu solinátoru a doporučení jeho výrobce. Stabilizátor proto nepřidávejte automaticky každý rok bez předchozího měření. Příliš nízká hodnota způsobí rychlý rozklad chloru, zatímco příliš vysoká koncentrace může jeho dezinfekční účinek zpomalovat.

Na Chlorito najdete například přípravek PWS Chlor stabil. Před použitím si vždy změřte aktuální hodnotu stabilizátoru a dávku přizpůsobte objemu bazénu i návodu vašeho solinátoru.

Chlor stabil pro stabilizaci chloru v bazénu 2 kg

4. Vysoká teplota vody

Během horkých dní spotřebuje bazén více chloru. V teplé vodě se navíc vytvářejí příznivější podmínky pro množení mikroorganismů a řas v bazénu se slanou vodou. Neznamená to, že by solinátor při teplotě nad 28 °C automaticky přestal správně fungovat. Může ale nastat situace, kdy nastavený výkon nestačí pokrýt zvýšenou spotřebu chloru.

Pokud má voda dlouhodobě vysokou teplotu:

• častěji kontrolujte volný chlor,
• prodlužte dobu filtrace,
• podle potřeby zvyšte výkon solinátoru,
• pravidelně odstraňujte nečistoty,
• kontrolujte stav filtru a cely.

Zelený nádech se může při nedostatku chloru objevit velmi rychle, zejména pokud už voda začínala být zakalená.

Kdy stačí zvýšit výkon solinátoru?

Pokud se voda ještě nezazelenala, můžete začínající problém často vyřešit zvýšením výkonu solinátoru. Režim Boost solinátoru, Super chlorace nebo podobně označenou funkci použijte v těchto situacích:

• po koupání většího počtu lidí,
• po silném dešti nebo bouřce,
• během mimořádně horkých dní,
• když naměříte nižší hladinu volného chloru,
• když voda začíná být lehce matná, ale ještě není zelená.

Režim Boost obvykle nastaví celu solinátoru na maximální výkon. Neznamená to ale automaticky, že se produkce chloru zdvojnásobí. Výsledek závisí na původním nastavení, výkonu zařízení, době chodu filtrace i aktuálním stavu vody.

Také délka režimu se u jednotlivých solinátorů liší. U některých zařízení běží zvýšený výkon 24 hodin, u jiných se doba počítá pouze během provozu čerpadla. Vždy se proto řiďte návodem svého solinátoru.

Po skončení režimu Boost znovu změřte volný chlor a pH. Pokud se chlor nezvýšil nebo už voda viditelně zelená, samotné zvýšení výkonu pravděpodobně stačit nebude.

Kdy použít chlorový šok do slaného bazénu?

Jakmile ve vodě vidíte zelený nádech nebo povlak řas, solinátor nestačí a je potřeba zasáhnout razantněji. Zařízení vyrábí chlor postupně a silnější výskyt řas už nezvládá.

Postupujte následovně:

1. Odstraňte z hladiny listy, hmyz a další nečistoty.
2. Vyčistěte košík skimmeru a čerpadla.
3. Důkladně vykartáčujte stěny, dno, schody a rohy bazénu.
4. Změřte pH a upravte ho podle návodu použitého přípravku, zpravidla přibližně na hodnotu 6,8 až 7,2.
5. Proveďte šokovou chloraci. (solinátor podle pokynů výrobce případně v průběhu vypněte nebo nastavte produkci chloru na 0 %).
6. Nechte běžet filtraci a průběžně kontrolujte její stav.
7. Odumřelé řasy vysajte ze dna.
8. Po vyčištění znovu změřte chlor a pH.

V bazénu se nekoupejte, dokud není voda opět čirá a hodnoty chloru a pH se nevrátí do bezpečného rozmezí.

Chlor šok 3kg (organický granulát)

Jaký chlorový přípravek použít?

Pro šokovou chloraci bazénu se slanou vodou můžete použít například rychlorozpustný granulát na bázi chlornanu vápenatého. U nás na Chlorito ho najdete pod názvem Chlorový granulát rychlorozpustný.

Výhodou chlornanu vápenatého je, že do vody nepřidává další kyselinu kyanurovou. Zvyšuje však množství vápníku ve vodě, což byste měli zohlednit zejména tehdy, pokud máte tvrdou vodu nebo se na cele solinátoru rychle tvoří vodní kámen.

Při aplikaci se vždy řiďte etiketou konkrétního výrobku. Některé přípravky se před použitím rozpouštějí ve vodě, jiné se aplikují odlišným způsobem. Nepoužívejte proto univerzální postup bez kontroly návodu.

Při práci s chlorovým přípravkem dodržujte několik základních pravidel:

• nikdy nemíchejte různé druhy chloru,
• nemíchejte chlor s kyselinami ani jinou bazénovou chemií,
• používejte čistou plastovou nádobu určenou pouze pro bazénovou chemii,
• pokud připravujete roztok, přidávejte přípravek do vody, nikdy ne vodu k přípravku,
• používejte ochranné rukavice a brýle.

Algicid jako pomocník při prevenci proti řasám

Algicid do slaného bazénu můžete nalít. Pomůže vám zabránit množení řas, neměl by ale nahrazovat správnou hladinu chloru, vhodné pH a dobře fungující filtraci.

Použít ho můžete zejména:

• během nejteplejších dní,
• po vysoké zátěži bazénu,
• pokud se řasy pravidelně vracejí,
• jako doplněk po vyčištění zelené vody.

U bazénu se solinátorem si vždy ale zkontrolujte složení přípravku. Vybírejte algicid, který výrobce výslovně doporučuje pro slané bazény. Opatrní buďte zejména u přípravků obsahujících měď. Měď je proti řasám účinná, ale může způsobovat skvrny na povrchu bazénu a někteří výrobci solinátorů upozorňují také na riziko poškození cely.

Bezpečnější volbou proto bývají bezměďnaté algicidy určené pro bazény se slanou vodou. Ty také najdete u nás na Chlorito.

Algicid 1l na řasy v bazénu

Jak algicid aplikovat?

Při preventivním použití nalijte do bazénu udržovací dávku uvedenou na etiketě přípravku. Algicid aplikujte při zapnuté filtraci a rozlijte ho na více míst, aby se ve vodě dobře promíchal.

Nespoléhejte na univerzální doporučení ohledně aplikace přípravku jedenkrát týdně. Vhodná četnost závisí na konkrétním výrobku, teplotě vody a zatížení bazénu.

Pokud už se voda začala zelenat, nejprve proveďte šokovou chloraci, vykartáčujte stěny a nechte běžet filtraci.

Algicid přidejte až samostatně a v časovém odstupu doporučeném výrobcem. Nikdy nemíchejte koncentrovaný algicid s chlorovým přípravkem v jedné nádobě.

Jak zabránit vzniku řas v bazénu se slanou vodou?

Slaná voda zezelenala ve vašem bazénu a chcete jí propříště předejít? Nejúčinnější prevencí je pravidelné měření a včasná reakce. Když si všimnete poklesu chloru ještě předtím, než se voda zakalí, bývá náprava mnohem jednodušší.

1. Pravidelně kontrolujte kvalitu vody

Nespoléhejte pouze na displej solinátoru. Ten vám obvykle ukáže nastavený výkon, stav zařízení nebo orientační koncentraci soli, ale nemusí měřit skutečné množství volného chloru v bazénu.

Pomocí bazénových testerů kontrolujte zejména následující hodnoty:

Poznámka k tabulce: Výše uvedené hodnoty jsou orientační. Přesné doporučení vždy najdete v návodu vašeho solinátoru a na etiketách používaných přípravků.

Hladinu fosfátů nemusíte automaticky měřit každý měsíc. Její kontrola dává smysl především tehdy, pokud se vám řasy opakovaně vracejí, přestože máte správně nastavený chlor, pH i filtraci.

2. Udržujte filtraci v dobrém stavu

Ani správně nastavený solinátor vám nepomůže, pokud voda přes filtrační systém neproudí dostatečně nebo je filtr zanesený. 

Pravidelně proto:

• čistěte nebo proplachujte filtr,
• vyprazdňujte košíky skimmeru a čerpadla,
• kontrolujte průtok vody,
• kartáčujte stěny a místa s horší cirkulací,
• kontrolujte stav elektrolytické cely,
• odstraňujte usazeniny pouze podle návodu výrobce solinátoru.

Na Chlorito pro vás máme také speciální čističe filtračních náplní, které pomáhají odstranit mastnotu, organické nečistoty a vodní kámen. Před použitím si vždy ověřte, že je přípravek vhodný pro váš typ filtrace.

Tip na závěr: Zajímá vás, jakou sůl do bazénu koupit nebo jak nainstalovat salinizační jednotku, odpovědi na tyto otázky najdete v tomto článku.

Mít na zahradě vlastní bazén je skvělé, ale čistá voda se v něm neudrží sama od sebe. Základem veškeré péče je správná hodnota pH. Ideální by se měla pohybovat v rozmezí 7,0 až 7,2. Co dělat, když vám vystřelí nad 7,8 a výš? V tomto článku se detailně podíváme na to, jak snížit pH v bazénu, proč je vysoké pH v bazénu nebezpečné a jak správně dávkovat chemii, aby byla voda opět křišťálově čistá.

Co způsobuje vysoké pH v bazénu?

Pokud hodnota pH překročí hranici 7,2, začínají se dít věci, které vám znepříjemní koupání i údržbu. Mnoho lidí si myslí, že nízké pH je ten jediný strašák, ale opak je pravdou. Zásaditá voda přináší hned několik problémů:

• Výrazně snižuje účinnost chloru: Při hodnotě pH 8,0 klesá účinnost dezinfekčního chloru na pouhých 25 %. Vy sice sypete chemii do vody, ale ta kvůli nesprávnému pH nefunguje. Voda pak rychleji podléhá řasám a bakteriím.
• Způsobuje podráždění těla a očí: Setkali jste se s tím, že plavce pálí oči v bazénu? Často za to nemůže chlor, jak se lidé mylně domnívají. Na vině je právě vysoké pH v bazénu. Výsledkem je dráždivá voda, která způsobuje zarudnutí očí a vysušování pokožky. Pokud voda v bazénu pálí oči, je to jasný signál k měření.
• Srážení vápníku a zákaly: Vysoké hodnoty způsobují, že se z vody začne srážet vápník a další minerály. Voda se zakalí a na stěnách bazénu i ve filtraci se začne tvořit tvrdá usazenina.

Chcete-li těmto problémům předejít, je nutné mít doma spolehlivý tester bazénové chemie, kterým hodnoty odhalíte včas.

Jak snížit pH v bazénu? 

Pro snížení zásaditosti vody se nejčastěji používá osvědčený granulovaný přípravek s označením pH minus do bazénu. Jeho hlavní účinnou látkou bývá hydrogensíran sodný, což je v podstatě kyselá sůl působící jako slabá kyselina do bazénu. Je mnohem bezpečnější pro manipulaci než čisté tekuté kyseliny.

Pokud však máte automatické dávkovací stanice nebo preferujete rychlé mísení, ideální volbou je tekutá forma (zředěná kyselina sírová). V nouzových případech či pro specifické čištění se využívá také silná kyselina chlorovodíková do bazénu.

pH minus dávkování granulované formy: orientační tabulka

Při aplikaci je klíčové správné dávkování přípravku pH minus. Níže naleznete orientační tabulku pro dávkování granulovaného přípravku na 10 m³ (10 000 litrů) bazénové vody.

Poznámka: Pro přesné dávkování se řiďte pokyny konkrétního výrobce, které uvádí na obalu produktu.

Jak správně aplikovat granulované pH minus a jak dlouho čekat?

Pokud už víte, jak snížit pH vody pomocí výše uvedené tabulky, nyní je třeba, abyste dodrželi správný postup aplikace a díky tomu ochránili bazén před poškozením.

1. Rozpuštění mimo bazén: Granulovaný přípravek nikdy nesypte přímo do bazénu. Odměřené množství rozpusťte v plastovém kbelíku s vlažnou vodou.
2. Kde a jak aplikovat: Zapněte bazénovou filtraci na plný výkon. Připravený roztok pomalu vlévejte podél okraje bazénu, ideálně u vtokových trysek, které chemii rychle roznesou po celém objemu.
3. Jak dlouho čekat: Po aplikaci nechte filtraci běžet nepřetržitě alespoň 2 až 4 hodiny. Nové kontrolní měření proveďte nejdříve po 4 až 6 hodinách, ideálně až druhý den, kdy se voda kompletně promíchá. Až v tuto dobu je voda opět připravena ke koupání.

pH minus dávkování tekuté formy: orientační tabulka

Pokud preferujete tekutou formu pro automatické dávkovače, řiďte se níže uvedenými orientačními dávkami přípravku.

Poznámka: Pro přesné dávkování se řiďte pokyny konkrétního výrobce, které uvádí na obalu produktu.

Co dělat, když pH klesá příliš pomalu?

Někdy se stane, že aplikujete správné dávkování, ale ke snížení pH v bazénu nedochází nebo klesá jen nepatrně. Čím to je?

Na vině bývá vysoká celková alkalita vody. Alkalita funguje jako takový tlumič (pufr), který udržuje stabilitu pH a brání jeho změnám. Pokud je alkalita příliš vysoká, doslova „brzdí“ účinek přípravků pH minus. V takovém případě musíte nejprve snížit celkovou alkalitu (speciálními přípravky nebo opakovaným dávkováním kyseliny do jednoho místa při vypnutém čerpadle) a teprve poté se vám podaří úspěšně vyřešit otázku, jak snížit pH v bazénu.

Prevence skokového kolísání pH

Abyste nemuseli neustále řešit divoké výkyvy vody, zaměřte se na prevenci:

• Pravidelnost: Měřte hodnoty vody alespoň 1–2× týdně, v horkých dnech i častěji.
• Hlídejte alkalitu: Udržujte celkovou alkalitu v rozmezí 80–120 ppm. Nebude docházet k nekontrolovaným skokům.
• Pozor na čerstvou vodu: Nově napuštěná voda (zejména ze studny) bývá velmi nestabilní a v prvních několika týdnech má tendenci neustále stoupat. Zde je nutné provádět snížení pH v bazénu prakticky nepřetržitě, dokud se voda neustálí.
• Reagujte na počasí: Velké teplo, intenzivní koupání mnoha lidí nebo přívalový déšť dokážou s chemií zamávat. Po bouřce či víkendové party bazén vždy zkontrolujte.

Udržet vodu v normě není věda, pokud máte po ruce ty správné pomocníky a víte, jak snížit pH vody dříve, než vám zcela zkazí koupací sezónu. Nezanedbávejte prevenci a váš bazén bude po celé léto bezpečný a průzračný.

Potřebujete naopak pH zvýšit? Tady najdete vhodné produkty od PWS - Professional Water System (značka, pod kterou my v Chlorito vyrábíme a prodáváme přípravky bazénové chemie).

Chlorové tablety do bazénu jsou tradiční a efektivní způsob, jak udržet za běžných podmínek bazénovou vodu čistou. V tomto článku vám objasníme pomalurozpustné, které můžete vkládat jak do plováků, tak do dávkovačů. Dozvíte se, jak fungují, jak je dávkovat a co dělat v situaci, kdy jejich aplikace kvůli dešti, vedru nebo bazénové párty nestačí.

Co jsou to pomalurozpustné tablety?

Chlorové tablety do bazénu jsou jednosložkovým přípravkem bazénové chlorové chemie. Tento produkt udržuje bazénovou vodu pouze prostřednictvím dávek chloru. Hodí se především pro malé bazény s kartušovou filtrací. Můžete je však použít také pro údržbu vody ve fontánách, brouzdalištích a podobných zařízeních, kde obvykle nebývá do technologie zařazena kvalitní písková filtrace.

Tablety podle objemu

Bazénové tablety se rozlišují podle hmotnosti jedné tablety, která určuje, pro jak velký objem vody je dávka určena. U nás si můžete zakoupit 3 typy chlorových tablet podle objemu:

• mini tablety o velikosti 20 gramů jsou vhodné do menších bazénů nebo vířivek (cca do 10 m³),
• maxi tablety o velikosti 200 gramů se hodí pro středně velké bazény (20 m³ až 30 m³),
• extra velké tablety grand o hmotnosti 500 gramů zajišťují dezinfekci velkých bazénů (nad 40 m³).

Pomalé tablety vs. rychlé: jaký je mezi nimi hlavní rozdíl?

Pomalé (multifunkční) tablety se rozpouštějí postupně (obvykle 5 až 10 dní) a slouží k běžné údržbě bazénové vody. Kromě chloru mohou obsahovat například také vločkovač a algicid (přípravek proti řasám).

Rychlé (chlor šok) tablety se rozpustí během několika hodin a prudce zvyšují hladinu chloru. Aplikují se při napuštění bazénu, po bouřce, při vysokých teplotách nebo při náhlém zakalení vody. S koupáním je následně nutné počkat alespoň 24 hodin.

Jaká je teplota rozpustnosti tablet do bazénu?

Tablety do bazénu se rozpouštějí při jakékoliv běžné teplotě (od 0 °C do 40 °C), avšak teplota vody zásadně ovlivňuje rychlost jejich rozpouštění a spotřebu chemie.

• Voda do 25 °C: rozpouštění tablet probíhá pomaleji a obvykle stačí dávka 1 tablety (např. 200g na 20–30 m³ vody) přibližně jednou za 5 až 8 dní.
• Voda nad 25 °C (a zejména nad 28 °C): rozpouštění tablet se výrazně urychluje a mnohem rychleji se tak v bazénu množí bakterie a řasy, platí proto zvýšení dávky na 2 tablety na stejný objem nebo zkrácení intervalu výměny tablet.

Jak fungují pomalurozpustné tablety v bazénu?

Pomalu rozpustné tablety do bazénu na bázi kyseliny trichlorisokyanurové (TCCA) se do vody uvolňují postupně a dlouhodobě. Fungují jako odolné polymerní matrice. Při styku s vodou se nerozpustí celá najednou, ale jejich povrch se vlivem protékající vody velmi pomalu a rovnoměrně odplavuje. Ve vodě se běžně rozpouštějí 5 až 10 dní. Rychlost rozpouštění závisí hlavně na teplotě vody, jejím průtoku a využití bazénu. Můžete je použít jak pro kryté, tak otevřené bazény. 

Doporučené produkty od Chlorito:

• tablety do bazénu 5v1,
• tablety do bazénu 6v1,
• chlorové tablety pomalurozpustné 200g 1kg.

Kolik tablet do bazénu a jak je dávkovat?

Ptáte se, jak často měnit tablety do bazénu? Obvykle vám vydrží 5 až 10 dní. Pomalurozpustné tablety od Chlorito dávkujte podle níže uvedené tabulky. 

Aplikujte je vložením do plováku na tablety nebo dávkovače tablet či do skimmeru. V případě plováku, ho vždy opatrně vyjměte před samotným koupáním. 

Koncentraci chloru udržujte v intervalu 0,3 - 0,6 mg/l, maximálně však 1 mg/l. Dávejte si pozor, aby nepřekročila hodnotu 1 mg/l. V takovém případě by mohl poškodit bazénovou technologii. Některým plavcům navíc může podráždit pokožku.

Abyste docílili maximální možné účinnosti nejen pomalu rozpustných tablet, je zapotřebí myslet také na udržování optimální hodnoty pH v rozmezí  6,8 - 7,6. V případě vysoké hodnoty pH tablety ani ostatní přípravky bazénové chemie prakticky nefungují. V případě nízké hodnoty pH naopak dochází k jejich vysoké spotřebě.

Tip od Chlorito: Hodnotu pH snadno zjistíte pomocí testeru pH. Koncentraci chloru ověříte pomocí testeru Cl. pH i Cl můžete zjistit také najednou pomocí výhodné sady testeru pH a Cl.

Plovák vs. vestavěný dávkovač: rozdíly v rychlosti rozpouštění tablet

Plovák, který se hodí pro menší a nadzemní bazény s kartušovou filtrací, rozpouští tablety pomaleji (jednu dávku cca 5 až 10 dní). Princip spočívá v proudění vody kolem tablet jen mírně při koupání nebo chodu skimmeru. Rozpouštění je proto velmi pozvolné a stabilní. Udržuje stálou hladinu chloru během dovolené, protože funguje nezávisle na spuštěné filtraci. Ocení ho ti z vás, kteří hledají nejlevnější možné řešení.

Vestavěný dávkovač chloru naopak poslouží spíše majitelům větších bazénů (nad 20 až 30 m³) s větším počtem pravidelně se koupajících osob, kteří mají navíc filtraci s automatickým spínáním. Doba rozpouštění tablet s jeho pomocí trvá zpravidla 1 až 3 dny (v závislosti na nastavení ventilu a době běhu filtrace). K jejich ubývání dochází mnohem rychleji díky průtoku vody pod tlakem, který je mechanicky omývá. Výhodou je jeho schopnost rychle reagovat na náhlé zhoršení vody zvýšením průtoku (např. po bouřce nebo horkém dni).

Co dělat, když tablety nestačí?

Během koupací sezóny nastávají situace, kdy vám chlorové tablety do bazénu jako dezinfekce nebudou stačit. Typicky se jedná o:

• horké dny (teploty nad 28 °C),
• bouřku a déšť,
• velkou zátěž (např. párty v bazénu, kdy se koupe více lidí).

V takových případech postupujte následovně:

• vyberte síťkou mechanické nečistoty (listí, větvičky apod.), na pyl usazený u dna použijte vysavač,
• vyčistěte košík ve skimmeru a spusťte filtraci,
• poté změřte vodu testerem (především hodnotu pH, vázaného a volného chloru včetně alkality),
• podle potřeby upravte pH nebo nasaďte šokovou chloraci,
• je-li voda zelená, aplikujte navíc také algicid proti řasám,
• je-li voda zakalená jemnými částicemi, aplikujte vločkovač,
• dočistěte hladinu síťkou a dno bazénových vysavačem,
• v případě, že jste použili vločkovač, nechte filtraci pracovat nepřetržitě 24 až 48 hodin a poté vysajte usazené nečistoty, během procesu proplachujte pravidelně filtrační písek.
• pokud jste ho nepoužili, nechte filtraci puštěnou 3 až 4 dny, nezapomeňte také na proplachování pískového filtru (klidně 3krát až 4krát denně).

Tip Chlorito: U kartušových filtrací nebo staršího pískového písku se může stát, že bez vločkovače vodu do jiskřivé čistoty nevyfiltrujete vůbec. Proto vždy doporučujeme vločkovač použít.

Přečtěte si také:

• Jak správně aplikovat chlor šok?
• Jak si poradit s řasami v bazénu?
• Tablety do bazénu: Vše, co potřebujete vědět
• Multifunkční tablety do bazénu 5v1

Léto se pomalu, ale jistě blíží a s ním i doba dovolených. Pokud ji plánujete trávit mimo domov a přitom nechcete po návratu bazén čistit, nebo ho dokonce znovu napouštět, bude třeba, abyste bazénovou vodu před cestou správně ošetřili. V tomto článku najdete praktické rady, jak ji udržet v dobré kondici, když se chystáte vyrazit na delší dobu pryč.

Zbavte bazén nečistot a propláchněte filtrační systém

První krok v péči o vodu zahrnuje odstranění veškerých mechanických nečistot jako je listí, tráva, větvičky. Postačí vám k tomu bazénová síťka a vysavač, který vyčistí bazén také od těch usazených na dně. Vyčistěte vlasový filtr čerpadla a koš skimmeru. Pak propláchněte také filtrační zařízení.

Zpětný proplach filtrace u pískových filtrů nebo důkladné vyčištění či výměna vložky u kartušových filtrů je před odjezdem naprosto klíčový. Pokud byste tento krok vynechali, zachycené nečistoty se ve filtru během vaší nepřítomnosti začnou rozkládat, sníží se průtok vody a filtrace ztratí svou účinnost. Po návratu ho proveďte pouze tehdy, pokud se tlakoměr na filtrační nádobě pohybuje v červeném poli, nebo pokud jste museli po návratu vysávat usazeniny na dně bazénu.

Zkontrolujte a případně upravte hodnotu pH

Dále je třeba, abyste před odjezdem zkontrolovali pomocí bazénových testerů a případně upravili hodnotu pH. Ideální je rozmezí 6,8 až 7,2. Pokud se nachází ve vašem bazénu pod nebo nad těmito hodnotami, použijte přípravek pH plus nebo pH mínus. Bez úpravy vody na požadované pH by nebyla následná aplikace chloru příliš efektivní a voda by se mohla začít zelenat.

Navyšte dávku chloru

Nyní máte vodu připravenou k dezinfekci. Nejlepším řešením jsou pomalurozpustné tablety. Vložte do plováku trojnásobné množství oproti běžné dávce večer před odjezdem. Tak bude o vodu postaráno i během vaší dovolené. 

Pro aplikaci tablet můžete využít několik typů zařízení:

• Plovoucí dávkovače (plováky): jedná se o základní, pasivní řešení, plovák volně plave na hladině a tablety se v něm postupně rozpouští.
• Poloautomatické dávkovače (chlorátory): jsou zařízení zapojená do potrubí za filtrací. Do nich vložíte větší množství tablet a intenzitu rozpouštění regulujete otočným ventilem.
• Automatické dávkovače jsou digitální systémy se sondami, které samy měří kvalitu vody a přesně pumpují tekutou chemii (pH i chlor) podle aktuální potřeby.
• Solonizační jednotky (solničky): jde o zařízení, která automaticky vyrábějí chlor rozkladem slané vody přímo v bazénovém okruhu.

Aplikujte vločkovač

Použijte také vločkovač, který dokáže zformovat i ty nejjemnější nečistoty a zákaly do větších vloček, které písková filtrace snadno zachytí. Doporučujeme nechat filtraci po aplikaci běžet několik hodin, aby se vysrážené nečistoty odfiltrovaly ještě před vaším odjezdem.

Na Chlorito nabízíme našim zákazníkům v různých objemech koncentrované kapalné vločkovače od značky PWS - Professional Water System, které díky obsahu speciální složky slučují samostatně neseparovatelné částice nečistot do větších celků. Bazénová filtrace je dobře zachytí a odstraní z bazénové vody. Vzniklé vločky můžete také vysát pomocí bazénového vysavače po usazení vločkového mraku na dně bazénu. Tyto přípravky aplikujte v případě akutního zakalení bazénové vody nebo při pravidelné údržbě. 

Kromě kapalných prostředků máme na skladě také náhradní balení sypkých granulovaných přípravků, které se hodí použít spíše pro hlubší dočištění a nárazové vločkování při silném zákalu. 

Přidejte algicid

V dalším kroku přidejte do vody jako prevenci proti výskytu řas dvojnásobnou dávku algicidu. Ochráníte tak vodu před jejich růstem. Při aplikaci vždy dodržujte dávkování doporučené výrobcem tak, jak ho uvádí v návodu na etiketě použitého přípravku.

Na našem e-shopu prodáváme kapalné přípravky různých objemů (1, 2, 3, 5, 10, 20 nebo 30 či dokonce 50 litrů). Lze je kombinovat se všemi druhy bazénové chemie, nikdy se však nesmí přímo koncentrované míchat, Do bazénu je však možné je dávkovat téměř souběžně. 

Nastavte filtraci

Zajistěte, aby se filtrace po dobu vaší nepřítomnosti zapínala alespoň na 4 až 6 hodin denně. Ideální je automatické řešení v podobě chytré zásuvky nebo časového spínače. Pomoct vám může také spolehlivý soused nebo příbuzný. 

Zakryjte bazén krycí plachtou

Abyste ochránili vodu před napadáním nečistot nebo deštěm, zakryjte bazén krycí plachtou a pevně ji ukotvěte jako ochranu před případným silným větrem. U nás na Chlorito najdete speciální netkané bazénové folie. Vyznačují se vynikajícími mechanickými vlastnostmi, vysokou pevností a odolností proti protržení.

Co udělat po návratu z dovolené?

Jakmile se z dovolené vrátíte, opět zkontrolujte hodnotu pH a koncentraci volného chloru. Ten by se měl za běžných podmínek pohybovat v rozmezí 0,3-0,6 mg/l. Pokud teplota v bazénu stoupne nad 28 °C, tak by jeho hodnota měla být v rozmezí 0,6-1,2 mg/l. 

V případě, že se hodnoty pH nebo volného chloru či obojího liší od výše uvedených, aplikujte do vody chlor šok. Jak na to se dočtete v tomto článku.

V tomto článku vám specialista z našeho týmu Chlorito poradí, kdy chlor šok použít a jaké jsou jeho možnosti dávkování.

Co to je chlor šok a jak funguje?

Chlor šok (jinak také Chlorový organický granulát) je přípravek bazénové chemie, který obsahuje účinnou složku organicky vázaného chloru v podobě kyseliny trichlorisokyanurové. Kromě toho navíc působí v menší míře také jako algicid (pomáhá eliminovat růst zelených a hnědých řas v bazénu). 

Chlor šok se na rozdíl od tablet uvolňuje okamžitě. Díky tomu s ním docílíte bleskového účinku a rychlého zvýšení koncentrace aktivního chlóru. Oproti tomu tablety se uvolňují pomalu a hodí se proto k udržování stabilní hladiny dezinfekce.

Kdy použít chlor šok?

Chlor šok do bazénu doporučujeme použít v těchto případech:

• při prvním napuštění bazénu,
• před další sezónou,
• po silném znečištění (např. bakteriální kontaminace způsobená intenzivním používáním bazénu nebo po bouřce),
• při výskytu řas,
• během letních veder.

1. První napuštění bazénu

Při napuštění bazénu vodou (zejména studniční) je třeba provést tzv. prvotní chloraci. Chlor šok během aplikace rychle zlikviduje veškeré mikroorganismy a nečistoty, které se v ní vyskytují. Vodu tak připravíte na následnou běžnou údržbu tabletami.

2. Před další sezónou

Voda, která stála několik měsíců v klidu, bývá plná neviditelných zárodků řas a bakterií. I když vypadá čistě, šoková dávka zajistí hygienickou nezávadnost hned na startu sezóny a pomůže filtraci „nakopnout“ správné prostředí.

3. Po silném znečištění

Silné znečištění může nastat v situaci, kdy se v bazénu koupalo více lidí než běžně nebo po letní bouřce, kdy do vody napršelo či do ní napadaly nečistoty (větvičky, listí apod.). 

4. Boj s řasami a zakalenou vodou

Chlor šok neváhejte použít také v případě, kdy se voda začíná zelenat nebo má mléčný zákal či kloužou stěny bazénu. Díky vysoké koncentraci chloru naruší buněčnou strukturu řas a během několika hodin (obvykle stačí 12 až 24) je zahubí. V kombinaci s vločkovačem vodu krásně projasní.

Tip: Jak správně provést šokovou chloraci, ale i další důležité informace se dozvíte tady.

5. Během letních veder

Šokovou dezinfekci doporučujeme preventivně aplikovat také během horkých letních dní, kdy teploty stoupají nad 25 °C. V takových podmínkách dochází k rychlejšímu rozkladu chloru a následnému růstu řas a bakterií.

Chlor šok: dávkování přípravku

Na Chlorito můžete zakoupit chlor šok v podobě organického granulátu (granule) v různých gramážích (od 1 kilogramu po 10 kilogramů). Dávkování pro šokovou chloraci je 10 g na 1000 l, běžné dávky pro údržbu se pohybují v intervalu 40 až 70 g na 10.000 l jednou za 5 až 10 dní.

Dávkování přes pískový filtr

Přípravek doporučujeme aplikovat přes pískový filtr, kde se granulát rychle rozpustí. Pokud se pro tuto možnost rozhodnete, nechte filtr v provozu až do úplného rozpuštění přípravku, což většinou trvá 6 až 20 hodin v závislosti na dávce a velikosti filtru.

„Aplikace chlorového šoku přes pískovou filtraci je obecně nejefektivnějším způsobem, jak zajistit jeho rovnoměrné rozpuštění a distribuci v celém objemu vody. „Granulát se ve filtru rozpouští postupně, takže nedochází k lokálnímu přechlorování ani k usazování na dně bazénu. Díky tomu je celý proces šetrnější k povrchům bazénu a zároveň účinnější z hlediska dezinfekce,“ vysvětluje jeden z našich specialistů.

Dávkování v podobě roztoku

Nebo můžete Chlorový granulát organický dávkovat do bazénové vody jako roztok. V takovém případě přípravek nechte pomalu rozpustit v plastové nádobě a menším množství vody (cca 5 až 7 litrů) a následně vlít suspenzi do bazénové vody.

Po aplikaci proveďte měření koncentrace aktivního chloru, tedy po 24 až 48 hodinách. Naměřená koncentrace aktivního chloru by měla být vyšší než 0,5 mg/l. Jedině tak lze zodpovědně říci, zda byla provedena chlorace správně.

Chlorový granulát organický můžete používat po celou koupací sezónu a bez nutnosti používání jiných přípravků chlorové chemie. Tento přípravek je stabilní a odolává snáze vyšším teplotám bazénové vody než jiné formy chlorových granulátů.

Důležité zásady

• Chlor šok aplikujte Ideálně večer, po skončení koupání a při zapnuté filtraci.
• Nekoupejte se dříve po 24 hodinách, nebo až do doby, kdy hladina volného chloru klesne na bezpečnou úroveň.
• Nikdy nemíchejte přípravek s jinými chemikáliemi.
• Při používání bazénové chemie se vždy řiďte pokyny výrobce uvedenými na obalu produktu a v případě pochybností se poraďte s odborníkem na bazénovou chemii (například zde na Chlorito).

Kam dál?

Přečtěte si také naše související články:

• Mléčná, zakalená či bílá voda v bazénu? Tady je řešení!
• Jak si poradit s nežádoucími vodními řasami v bazénové vodě: Prevence a možnosti řešení
• Jak odstranit zelenou řasu, sinice z bazénu?

Udržet bazénovou vodu v hygienicky nezávadném a opticky čistém stavu je komplexní proces, ve kterém se kombinují chemické, fyzikální i mechanické principy. Samotná dezinfekce bazénové vody nestačí – zásadní roli hraje také účinná filtrace, správná hydraulika bazénu, pravidelná kontrola parametrů vody a omezení přísunu nežádoucího znečištění.

Níže uvádíme odbornější pohled na nejčastěji používané způsoby úpravy bazénové vody v České republice, včetně jejich praktických výhod, limitů a reálného použití.

1. Úprava bazénové vody pomocí volného aktivního chloru – nepřekonatelný standard bazénové hygieny

Úprava bazénové vody na bázi ručně nebo automaticky dávkovaného chlornanu sodného je dlouhodobě nejrozšířenější a z hygienického hlediska nejspolehlivější metodou úpravy bazénové vody. Používá se ve většině veřejných bazénů umělých koupališť i v převážné části domácích bazénů, vířivek či koupacích sudů. Důvodem je vysoká dezinfekční účinnost volného aktivního chloru, obsaženého v chlornanu sodném, včetně spolehlivé oxidace organických nečistot, a především přetrvávající přítomnost jeho zbytkové koncentrace v bazénové vodě (reziduální dezinfekce) v určitém časovém horizontu po aplikaci.

Princip účinku

Volný aktivní chlor se v bazénové vodě vyskytuje ve dvou formách výskytu v závislosti na hodnotě pH bazénové vody - jako kyselina chlorná (HOCl), která velmi účinně ničí organické kontaminanty (mikrobiální znečištění, vodní řasy apod.) oxidací jejich buněčných struktur, a jako chlornanový anion (OCl^-), jehož oxidační účinnost je nižší, ale vyznačuje se ve vodě výrazně vyšší stabilitou. Rovnováha mezi oběma formami výskytu nastává přibližně při hodnotě pH 7,2.

V praxi se nejčastěji používají:

• chlornan sodný (tekutý chlor)

• chlornan vápenatý (granulát)

• elektrolýza slané bazénové vody (generování aktivního chloru in-situ) – viz dále

Zásadní podmínkou optimální účinnosti volného aktivního chloru v bazénové vodě je správná hodnota pH. Hodnota pH bazénové vody v rozmezí 7 až 7,2 je považována z hlediska maximalizace účinnosti volného aktivního chloru ve vodě za nejvhodnější.

Výhody

• vysoká a rychlá dezinfekční účinnost,

• schopnost oxidovat organické znečištění,

• reziduální účinek v celém objemu vody,

• relativně nízké provozní náklady,

• možnost rychlého zásahu při mikrobiologickém problému nebo výskytu řas.

Právě díky reziduálnímu účinku dokáže aktivní chlor reagovat i s nově vneseným nežádoucím znečištění během koupání, což většina alternativních metod nedokáže v dostatečné míře zajistit.

Chloraminy a „chlorový zápach“

Typický zápach bazénu, známý z krytých umělých koupališť, nezpůsobuje samotný volný aktivní chlor, ale chloraminy (vázaný chlor), vznikající reakcí chloru s potem, močí a dusíkatými organickými látkami. Zvýšený obsah chloraminů bývá známkou nedostatečné oxidace vody a její nevhodné úpravy.

Řešením v takovém případě není snížení dávkování aktivního chloru, ale naopak krátkodobé zvýšení jeho koncentrace formou šokové chlorace. Z hlediska dlouhodobého udržování optimální kvality bazénové vody je třeba vodu v bazénu pravidelně obměňovat.

Rozšíření

Úprava bazénové vody pomocí volného aktivního chloru zůstává dominantní metodou úpravy vody ve veřejných bazénech umělých koupališť a představuje nejčastější řešení i v soukromém sektoru.

2. Elektrolýza slané bazénové vody – generování volného aktivního chloru in-situ

Bazény se slanou vodou nejsou bezchlorové bazény. Dezinfekce zde rovněž probíhá pomocí volného aktivního chloru, který se však neaplikuje do vody v podobě chemického přípravku, ale vzniká elektrolýzou ve vodě rozpuštěného chloridu sodného (NaCl).

Princip účinku

Voda s rozpuštěnou solí protéká elektrolytickou celou, kde elektrický proud rozkládá chloridové ionty za vzniku aktivního chloru. Ten následně dezinfikuje vodu stejným mechanismem jako běžná chlorace pomocí chlornanu sodného nebo chlornanu vápenatého.

Typická salinita bazénové vody bývá přibližně 0,3–0,5 %, tedy zhruba desetkrát nižší než u mořské vody.

Výhody

• komfortní provoz bez pravidelné manipulace s bazénovými chlorovými přípravky,

• tvorba oxidačního činidla přímo v bazénové technologii,

• zákazníci často zmiňují příjemnější subjektivní pocit při koupání.

Nevýhody

Slaná voda představuje zvýšené korozní zatížení pro celou bazénovou technologií. Veškeré komponenty musí být pro tento provoz vhodné, zejména:

• kovové části čerpadel,

• schůdky,

• armatury a spojovací materiál.

Nevhodně zvolené materiály mohou podléhat v dlouhodobém horizontu nežádoucí korozi. Vyšší bývají také pořizovací náklady na samotný solinátor i kompatibilní technologii včetně bazénových přípravků pro snižování hodnoty pH.

Rozšíření

Elektrolýza slané bazénové vody i je v posledních letech velmi populární zejména u nových soukromých bazénů střední a vyšší třídy.

3. Úprava bazénové vody pomocí tablet na bázi organicky vázaného chloru – pohodlí pro majitele bazénů

Bazénové tablety na bázi organicky vázaného aktivního chloru patří dlouhodobě mezi nejrozšířenější prostředky pro úpravu vody v domácích bazénech, vířivkách či koupacích sudech. Tomu odpovídá i široké spektrum různých variant chlorových tablet, ať už z hlediska složení či velikosti tablety:

• jednosložkové chlorové tablety

• multifunkční chlorové tablety s obsahem více účinných složek

• Mini tablety o hmotnosti tablety 20g pro vířivky, koupací sudy a malé bazény

• Maxi tablety o hmotnosti tablety 200g pro střední a velké bazény

• Grand tablety o hmotnosti tablety 500g pro velké bazény

Oproti tekutému chlornanu sodnému představují jednodušší a provozně velmi komfortní způsob dávkování aktivního chloru, zejména u menších a středně velkých bazénů bez automatických dávkovacích systémů.

Princip účinku

Principem této úpravy vody je postupné rozpouštění bazénové tablety, umístěné do plováku či automatického dávkovače, během kterého dochází k uvolňování vázaného aktivního chloru a případně dalších účinných složek z tablety do bazénové vody.

Výhody

• vysoká a rychlá dezinfekční účinnost,

• schopnost oxidovat organické znečištění,

• dlouhodobé udržení zbytkové koncentrace aktivního chloru v celém objemu vody,

• pohodlná manipulace s tabletovými přípravky

• možnost rychlého zásahu při mikrobiologickém problému nebo výskytu řas.

Právě díky reziduálnímu účinku dokáže aktivní chlor reagovat i s nově vneseným nežádoucím znečištění během koupání, což většina alternativních metod nedokáže v dostatečné míře zajistit.

Nevýhody

• vyšší pořizovací cena

Rozšíření

Bazénové tablety na bázi aktivního chloru, ať už jednosložkové nebo multifunkční, jsou pohodlným prostředkem pro úpravu bazénové vody v domácích bazénech a řada majitelů domácích bazénů na ně nedá dopustit.

4. Úprava bazénové vody na bázi aktivního kyslíku – bez nežádoucích cizorodých pachů, ale nutná pravidelnost

Bazénové přípravky na bázi aktivního kyslíku představují mimořádně komfortní a z uživatelského hlediska velmi příjemnou variantu úpravy bazénové vody. Voda je bez typického cizorodého „chlorového“pachu, nedráždí oči ani pokožku plavců a působí jasným a jiskřivým dojmem. Přípravky na bázi aktivního chloru jsou k dispozici ve širokém spektru variant:

• kapalné kyslíkové koncentráty

• kyslíkový granulát

• jednosložkové Mini tablety o hmotnosti tablety 20g pro vířivky, koupací sudy a malé bazény

• jednosložkové Maxi tablety o hmotnosti tablety 200g pro střední a velké bazény

Současně je však třeba počítat s tím, že úprava vody pomocí přípravků kyslíkové chemie vyžaduje výrazně pečlivější a pravidelnější péči o bazén než klasická chlorace. Aktivní kyslík má nižší a kratší reziduální účinek, rychleji se spotřebovává a je citlivější na vyšší teplotu vody, intenzivní sluneční záření i zvýšené organické zatížení. Pro stabilní kvalitu vody je proto nutné pravidelné dávkování kyslíkových přípravků, denní kontrola smáčených povrchů bazénu z důvodu zachycení tvorby nežádoucích mikrobiálních biofilmů již v prvotní fázi - obecně vyšší provozní disciplína a dohled nad kvalitou bazénové vody. Účinnou složku bazénových kyslíkových přípravků tvoří anorganické peroxosloučeniny – spolehlivá oxidační činidla.

Výhody

• voda bez typického chlorového zápachu,

• nižší dráždivost pro citlivé osoby,

• účinnost ve vodě v širokém rozpětí hodnoty pH,

• vhodné pro domácí bazény, vířivky nebo vnitřní wellness aplikace.

Nevýhody

Hlavním omezením je absence dostatečně silného reziduálního účinku. Oxidační potenciál aktivního kyslíku se spotřebovává výrazně rychleji než u chloru, zejména:

• při vyšší teplotě vody,

• vysokém zatížení koupajícími,

• intenzivním slunečním záření,

• vyšším obsahu organických nečistot.

U venkovních bazénů s teplotou vody nad přibližně 28 °C bývá provoz výrazně náročnější a ekonomicky méně výhodný. Nepříznivě bývá vnímána vyšší cena kyslíkových přípravků oproti chlorovým, a nutnost pravidelné a pečlivé kontroly kvality vody.

5. Doplňkové technologie – UV lampy a ionizace

Tyto technologie zpravidla neslouží jako plnohodnotná náhrada úpravy vody pomocí přípravků bazénové chemie, ale jako podpora ke snížení jejich spotřeby.

UV lampy

UV lampy využívají ultrafialové záření, které poškozuje DNA mikroorganismů a zabraňuje jejich množení.

Výhodou UV technologie je:

• vysoká účinnost proti bakteriím a virům,

• rozklad chloraminů,

• omezení typického bazénového zápachu.

Nevýhodou je absence reziduálního účinku. UV lampa dezinfikuje pouze vodu protékající reaktorem, nikoli celý objem bazénu. Pro zajištění optimální účinnosti UV záření je třeba v bazénové vodě v maximální míře eliminovat jakýkoliv zákal.

Ionizace

Ionizace využívá ionty mědi a stříbra s biocidním účinkem.

Měď účinně omezuje růst řas, stříbro působí antibakteriálně. Systém však vyžaduje pečlivou kontrolu koncentrace kovů ve vodě. Nadměrné množství mědi může způsobovat:

• zabarvení bazénových povrchů,

• zelenání světlých vlasů,

• skvrny na fóliích a příslušenství.

Z tohoto důvodu je nutné ionizaci provozovat kontrolovaně a v souladu s doporučeními a pokyny výrobce daného zařízení.

6. Filtrace bazénové vody a prevence jejího znečištění

Kapacitně odpovídající bazénová filtrace s dostatečným objemem filtračního lože vzhledem k velikosti bazénu a výkonu bazénového čerpadla tvoří srdce každé bazénové technologie. Průběžné odstraňování nežádoucích nerozpuštěných látek z bazénové vody je ne zbytnou podmínkou pro udržení její dlouhodobé kvality.

Filtrace

Nejběžnějším řešením filtračního procesu v bazénové technologii je tlaková písková filtrace, která zachycuje mechanické nečistoty prouděním vody přes filtrační médium (nemusí být nutně jen filtrační písek).

Používaná filtrační média:

• filtrační písek,

• zeolit,

• filtrační sklo,

• polyethylenové filtrační kuličky.

Každé médium má odlišné hydraulické vlastnosti, filtrační jemnost i nároky na údržbu.

Cirkulace vody

Správně navržená hydraulika bazénu zajišťuje rovnoměrné proudění vody a omezuje vznik tzv. mrtvých zón, kde by mohlo docházet k lokálnímu růstu řas nebo usazování nečistot.

Omezení přísunu nežádoucího znečištění do bazénu

Množství bazénových přípravků, potřebné pro údržbu optimální kvality bazénové vody, výrazně závisí na množství nežádoucího znečištění, obsaženého ve vodě.

Jednoduché provozní zásady pro dlouhodobé udržení kvality bazénové vody:

• sprchování před koupáním,

• zakrývání hladiny bazénu, pokud není využíván,

• používání zastřešení,

• pravidelné odstraňování hrubých nečistot,

• dostatečně dlouhá filtrace během dne.

Čím méně nežádoucích látek se do bazénové vody dostává, tím jednodušší bývá údržba vody včetně souvisejících finančních nákladů – bazény jsou přece primárně pro radost. 😊

Máte dotazy? Nevíte, jaký produkt vybrat? Kontaktujte naše odborníky nebo si prohlédněte naši nabídku. Rádi vám poradíme, jak odstranit nežádoucí  řasy z bazénu a jak jim účinně předcházet i v budoucnu.

Myčky nádobí, ať už domácí či profesionální, používají k mytí nádobí vodu nikoliv přímo z vodovodního řadu, ale  upravenou průchodem přes vestavěnou ionexovou kolonu. Úprava vstupní vody spočívá v odstranění nebo podstatném snížení koncentrace vápenatých a hořečnatých iontů v mycí vodě. Takto upravená voda má vynikající mycí vlastnosti, lépe rozpouští mycí prostředky a snižuje riziko vzniku nežádoucích map na povrchu mytého nádobí.

Proč se dává sůl do myčky nádobí?

Regenerační sůl se v mycím cyklu myčky nádobí používá k přípravě slaného roztoku pro regeneraci ionexové kolony. Slaný roztok promývá ionexovou pryskyřici v koloně, vymývá z ní zachycené ionty vápníku a hořčíku a nahrazuje je ionty sodíku Na ze soli – regeneruje tak ionexovou kolonu pro další použití.

Sůl, která se dává do myčky, není obyčejná jemná sypká sůl, jak ji známe z kuchyně. Jedná se o tzv. regenerační tabletovou nebo polštářkovou sůl - čistý chlorid sodný NaCl v potravinářské kvalitě, lisovaný pod velkým tlakem do podoby tablet, polštářků nebo hrubých granulí. Správný lisovací tlak je velmi důležitý pro klíčové vlastnosti regenerační soli:

• Tablety, polštářky i hrubé granule spolehlivě drží tvar
• Nesmí se samovolně v balení rozpadat během skladování a běžné manipulace
• Rozpouštění při přípravě slaného roztoku probíhá rovnoměrně a plynule

U některých typů myček nádobí umožňuje výrobce použití hrubozrnné soli jako soli regenerační – v takovém případě můžete z naší nabídky solí použít špičkové mořské soli v balení o hmotnosti 25 kg, a to buď italskou sůl Margherita nebo portugalský Vatel. V obou případech se jedná o čistý chlorid sodný v potravinářské kvalitě a hrubosti zrna do cca 5 mm.

Seňor Chlorito nabízí pro vaši myčku nádobí špičkovou regenerační sůl  nejen v podobě klasických regeneračních tablet či polštářků, ale i ve formě hrubých krystalů, za bezkonkurenční ceny a výrazně levněji než z kamenného obchodu.

Zakoupit si můžete na Chlorito také ekologickou sůl do myčky od značky PWS - Professional Water System. Jedná se o kvalitní přírodní mořskou regenerační sůl. Změkčuje vodu, zabraňuje vodnímu kameni a bílým mapám na nádobí i skle a prodlužuje životnost vaší myčky o dlouhé roky. Ekologické balení, 1 kg vystačí na týdny provozu. V nabídce máme ale také 2kg nebo 4kg balení.

Sůl do myčky Lavava ECO 1 kg

Jaké je složení ekologické soli do myčky?

Sůl do myčky, kterou na Chlorito prodáváme, je vysoce čistá regenerační sůl (chlorid sodný) z italské mořské soli, bez chemie a aditiv. Hrubozrnná struktura se hodí do zásobníku soli všech běžných myček nádobí.

Jak dlouho vydrží sůl v myčce?

Sůl doplňujte podle potřeby vždy, jakmile se na myčce rozsvítí kontrolka doplnění nebo její zásobu manuálně zkontrolujte. Dávkování změkčovače nastavte podle tvrdosti vody ve vaší oblasti (u tvrdší vody roste spotřeba soli i frekvence doplňování).

Kam se dává sůl do myčky nádobí?

U většiny domácích myček nádobí se zásobník na regenerační sůl nachází uvnitř na dně myčky a je pohodlně přístupný.

Vždy se řiďte pokyny výrobce konkrétního modelu a při obsluze myčky nádobí postupujte v souladu s návodem.

Regenerace ionexu pomocí soli probíhá automaticky, proto je důležité kontrolovat zásobník na regenerační sůl  dle pokynů výrobce myčky nádobí a dle potřeby regenerační sůl doplňovat.

Co se stane, pokud sůl do myčky nádobí nebudete pravidelně doplňovat?

Jestliže voda, na kterou je myčka připojena, obsahuje vyšší koncentrace vápníku či hořčíku, je pravidelné doplňování regenerační soli do zásobníku myčky naprosto nezbytné pro správnou funkci spotřebiče a udržení jeho optimální životnosti.

V praxi se mohou v průběhu času objevit následující problémy:

• Bílé skvrny a mapy na umytém nádobí – jedná se o nerozpuštěné usazeniny uhličitanu vápenatého (vodního kamene)
• V průběhu mycího cyklu dochází k nedostatečnému odstranění nečistot z nádobí – mycí prostředky mají v tzv. „tvrdé vodě“ výrazně nižší účinnost než ve vodě upravené
• Na vnitřních površích myčky včetně trysek, rozvodů a topného tělesa dochází k průběžnému usazování nerozpustných usazenin, což vede následně k možným poruchám spotřebiče, zvýšení spotřeby elektrické energie či k výraznému zkrácení jeho životnosti

Věnujte své myčce nádobí takovou péči, jakou si jistě zaslouží, včetně pravidelné kontroly množství regenerační soli v jejím zásobníku.

V případě jakýchkoliv dotazů ohledně různých druhů solí a jejich použití při regeneraci ionexů se na nás neváhejte, prosím, kdykoliv obrátit - Seňor Chlorito  je tu pro vás.

Napustit bazén vodou z vodovodního řadu či vlastního podzemního zdroje zní velmi jednoduše a obvykle to také jednoduché je  – následný postup úpravy bazénové vody ale již tak jednoduchý či dokonce obecně aplikovatelný vůbec být nemusí.

Není voda jako voda

Každá voda, ať už upravená pitná či surová z podzemního zdroje, má jedinečné chemické složení a odlišné fyzikálně-chemické vlastnosti, protože vzniká a vyvíjí se v odlišném přírodním prostředí a prochází rozdílnými geochemickými a biogeochemickými procesy.

Povrchové vody (řeky, jezera, rybníky) jsou charakteristické dynamickým režimem, krátkou dobou zdržení a silným vlivem klimatických podmínek, biologické aktivity a antropogenních vstupů; jejich složení včetně hodnoty pH proto vykazuje výraznou časovou a  koncentrační proměnlivost.

Naproti tomu podzemní vody jsou obvykle chemicky stabilnější, protože jsou dlouhodobě v uzavřeném  horninovém prostředí bez kontaktu s atmosférou. Při proudění podzemní vody geologickým podložím dochází k rozpouštění minerálů, iontové výměně a ustanovování různých chemických rovnováh. Výsledné složení a hodnota pH podzemních vod je tak funkcí typu zdroje, geologického podloží, délky a charakteru oběhu vody, obsahu rozpuštěných plynů (zejména CO₂), přičemž každý zdroj představuje specifickou kombinaci těchto faktorů včetně faktu, že po vyčerpání takové vody na povrch a jejím kontaktu se vzdušným kyslíkem a jinými tlakovými podmínkami dochází k podstatným změnám chemických rovnováh včetně změny hodnoty pH.

Pojem „hodnota pH bazénové vody“ – edukační okénko

Hodnota pH bazénové vody (či vody ve vířivce) představuje pro většinu majitelů bazénů tak trochu tajemný ukazatel – důležitost tohoto parametru je sice při údržbě bazénové vody široce akceptována, nicméně konkrétní představa, co se vlastně za zkratkou pH v názvu parametru skrývá, bývá spíše mlhavá.

Pojďme udělat jasno😊

Zkratka pH obsahuje dvě počáteční písmena slov v latinském jazyce – pondus Hydrogenii, přeloženo do češtiny zjednodušeně jako množství vodíku.  Lze se setkat i s vysvětlením z angličtiny – power of Hydrogen – ve stejném významu.

Z chemického hlediska představuje hodnota pH vody záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů, aktuálně přítomných ve vodném roztoku – viz trochu strašidelný vzorec níže:

kde a_H⁺ = aktivita vodíkových iontů, která zjednodušeně nahrazuje koncentraci vodíkových iontů

Koncept hodnoty pH jako pohodlné znázornění jejich kyselosti/zásaditosti vodných roztoků zavedl v roce 1909 dánský chemik Søren Sørensen. Do té doby neexistoval žádný široce přijímaný způsob, jak koncentraci vodíkových iontů, tedy kyselost roztoku, vyjádřit.

Proč je hodnota pH z hlediska úpravy bazénové vody nejdůležitějším ukazatelem?

Na aktuální hodnotě pH závisí spotřeba i účinnost přípravků na bázi aktivního chloru včetně úpravy pomocí elektrolýzy slané bazénové vody. Optimální doporučované rozmezí hodnoty pH v případě chlorové úpravy bazénové vody je poměrně úzké – pH by se mělo nacházet v rozmezí 6,8 až 7,2.

K úpravě hodnoty pH bazénové vody slouží přípravky bazénové chemie, označované obvykle pH plus (pro zvýšení hodnoty pH) a pH mínus (pro snížení hodnoty pH), v kapalné nebo granulované podobě. Veškeré námi nabízené přípravky pro úpravu hodnoty pH bazénové vody najdete zde. 

Ke kontrole aktuální hodnoty pH bazénové vody se nejčastěji používají bazénové testery, obsahující jako acidobazický indikátor organické barvivo fenolovou červeň (Phenol Red) s barevným přechodem ze žluté v kyselé oblasti, přes neutrální oranžovočervenou po červenofialovou pro alkalickou oblast pH – viz ilustrativní obrázek níže.

Hodnota pH bazénové vody v širších souvislostech

Ukazatel hodnota pH nestojí ve svém významu v úpravě bazénové vody osamoceně. Úzce souvisí s tzv. neutralizačními kapacitami,  celkovou alkalitou i „tvrdostí“ vody.  

Praktická doporučení seňora Chlorita k úpravě hodnoty pH bazénové vody:

• Během koupací sezóny hodnotu pH bazénové vody pravidelně kontrolujte alespoň 1x za 14 dní vhodným bazénovým testerem
• Pokud k úpravě bazénové vody používáte přípravky na bázi aktivního chloru (sem patří i elektrolýza slané bazénové vody), měla by se hodnota pH bazénové vody nacházet v rozmezí cca 6,8 až 7,2
• V případě, že je třeba hodnotu pH upravit, používejte přípravky pro úpravu hodnoty pH – pH plus pro její zvýšení nebo pH minus pro snížení hodnoty pH
• Úpravu hodnoty pH provádějte postupně, celkovou, teoreticky vypočítanou dávku přípravku do bazénu aplikujte v dílčích krocích po důkladném rozmíchání předchozí dávky přípravku v celém objemu bazénu a po provedení kontrolního měření vhodným bazénovým testerem

V případě jakýchkoliv dotazů ohledně úpravy bazénové vody se na nás neváhejte, prosím, kdykoliv obrátit - Seňor Chlorito  je tu pro vás.

Nafukovací vířivky jsou vhodnou alternativou pro domácí relaxaci a uvolnění v teplé vodě včetně uklidňující bublinkové masáže. Kombinace jejich příznivé ceny s poskytovaným pohodlím zajistila nafukovacím vířivkám cestu do mnoha domácností.

Údržba nafukovací vířivky není v zásadě složitá, ale je vhodné ji nepodceňovat a přizpůsobit již samotné provozní podmínky využívání domácí vířivky maximální optimalizaci udržování kvality vody a její čistoty.

Seňor Chlorito pro bezpečnou relaxaci ve vířivce doporučuje:

1. Před vstupem do vířivky dodržujte základní provozní pravidla – důkladně se osprchujte a smyjte z pokožky kosmetické i opalovací přípravky, aby jejich rezidua zbytečně nepřispívala ke znečištění vody.
2. K prohloubení pocitu relaxace a klidu používejte pouze takové vonné esence, které jsou určeny výhradně pro vířivky – jedná se vonné esence plně mísitelné s vodou, šetrné k vnitřním rozvodům i smáčeným povrchům vířivky. Nikdy do vody vířivky neaplikujte esenciální či aromatické oleje, olejové koupelové přísady nebo běžné tělové oleje – takové přípravky nejsou ve vodě rozpustné, vytvářejí mastný povlak na smáčených površích, zhoršují kvalitu vody a podporují nežádoucí pěnění vody.
3. K udržení optimální kvality vody ošetřujte vodu ve vířivce vhodnými přípravky na bázi aktivního chloru, bromu či kyslíku a postupně vodu také pravidelně obměňujte, aby nedocházelo ke zbytečné kumulaci nežádoucích látek v průběhu času. Dávkování vhodných přípravků bazénové chemie k úpravě vody ve vířivce  by mělo vždy probíhat v souladu s návodem a pokyny výrobce.
4. Pokud nafukovací vířivku nevyužíváte, vždy ji zakrývejte vhodným krytem, aby nedocházelo k vnosu nečistot z okolního prostředí do vody.

Pokud svou domácí vířivku využíváte k relaxaci pravidelně, je vhodné alespoň 1x za 2 měsíce provést následující kroky:

• sanace vnitřních rozvodů vířivky – k odstranění nežádoucích usazených nečistot či biofilmů uvnitř rozvodů vířivky je vhodné aplikovat dle návodu výrobce bazénový přípravek na bázi aktivního chloru v tzv. šokové dávce. Čerpadlo vířivky ponechte v chodu, aby voda s vysokou koncentrací aktivního chloru působila uvnitř všech systémů vířivky. Poté vodu kompletně vypusťte a veškeré vnitřní dostupné povrchy vířivky opláchněte čistou vodou.
• očista stěn a dna vířivky – viditelné nečistoty, které ulpívají na smáčených površích vířivky, odstraňte opatrně měkkým hadříkem či jemnou houbičkou a teplou vodou. V žádném případě nepoužívejte k očistě povrchů abrazivní čistící prostředky – může dojít k nevratnému poškození povrchu vířivky! Stejně tak není vhodné používat běžné čistící prostředky na bázi tenzidů - při nedokonalém oplachu může dojít ke znečištění vody ve vířivce a vznikem nežádoucí pěny.
• kontrola a případná výměna kartušového filtru – kartušový filtr je vhodné pravidelně kontrolovat a případné zachycené nečistoty odstraňovat opatrným oplachem tlakovou vodou. Předpokládaná životnost kartušového filtru se obvykle pohybuje okolo 150 provozních hodin, poté je třeba filtr vyměnit za nový.
• kompletní obměna vody – napusťte vířivku čistou vodou a k její úpravě aplikujte vhodné přípravky na bázi aktivního chloru, bromu či kyslíku s následnou kontrolou základních ukazatelů – hodnoty pH a koncentrace aktivního oxidačního činidla.

V případě jakýchkoliv dotazů ohledně čištění vířivky se na nás neváhejte, prosím, kdykoliv obrátit

- Seňor Chlorito  je tu pro vás.

Teleskopická tyč je základní a klíčový nástroj pro čištění vnitřních povrchů bazénu. Bazénové teleskopické tyče mají v drtivé většině případů universální průměr i typ zakončení, což umožňuje používání širokého spektra bazénového příslušenství (hladinové či hlubinné síťky, kartáče, ruční vysavače apod.) dle aktuální potřeby.

Bez bazénové teleskopické tyče se prostě neobejdete – jak ji ale správně vybrat?

1. Délka teleskopické tyče a její maximální nastavitelný rozsah

• Při volbě vhodné délky teleskopické tyče zohledněte své místní podmínky a pohodlný přístup z okraje bazénu ke všem jeho čištěným povrchům tak, abyste s dostatečnou rezervou dokázali všude dosáhnout
• Teleskopické tyče na bazény začínají obvykle na délce 1,2m s možným prodloužením na 2,4m pro menší bazény, 1,8m až 3,6m pro střední bazény a 2,4m až 4,8m pro velké bazény. Existují i teleskopické tyče na bazény s maximální délkou až 7,0m.

2. Princip zajištění nastavené délky teleskopické tyče

• Bazénové teleskopické tyče mají v drtivé většině případů jednotný princip zajištění zvolené aktuální nastavené délky – středový spojovací díl, zajišťující dva jednotlivé díly teleskopické tyče, se pevně dotahuje kolem tyče až do polohy, kdy již jeho pohyb není dále možný
• Funkční mechanismus zajištění aktuálně nastavené délky teleskopické tyče zvyšuje komfort a bezpečnost při čištění bazénových povrchů

3. Materiály, ze kterých jsou teleskopické tyče vyráběny

• Kovové slitiny s obsahem hliníku – teleskopické tyče jsou lehké, částečně pružné, dobře odolné vůči působení bazénové vody, ošetřené přípravky bazénové chemie.
• Laminát – teleskopické tyče jsou robustní, masivní a těžší než tyče z kovových slitin, s vynikající odolností vůči působení bazénové vody, ošetřené přípravky bazénové chemie. Nevýhodou může být jejich nižší odolnost proti poškození při pádu na tvrdý povrch a nižší odolnost vůči působení pákových sil.

4. Kompatibilita teleskopických tyčí a bazénového příslušenství

• Universální průměr i typ zakončení teleskopické tyče na bazén umožňuje napojení různých druhů bazénového příslušenství – jeho výrobci samozřejmě počítají s rozměry teleskopických tyčí a jednotlivé typy bazénového příslušenství tomu přizpůsobují.
• Ať už se jedná o hladinové či hlubinné síťky, rovné či rohové kartáče či nespočet modelů ručních vysavačů, kompatibilita jejich držáků a zakončení teleskopické tyče je u většiny na trhu dominujících výrobců bezpečně zaručena.

Je možné bazénové teleskopické tyče v praxi používat i jinak než k čištění bazénových povrchů?

Dle seňora Chlorita v zásadě ano – je ale bezpodmínečně nutné vždy zohlednit výchozí vlastnosti bazénových teleskopických tyčí a jejich zvažované použití k jinému účelu, protože:

• Bazénové teleskopické tyče nelze nikdy použít v jakékoliv instalaci jako tyče nosné
• Bazénové teleskopické tyče nejsou v žádném případě určeny k manipulaci s elektrickými rozvody či kabely

Možné další využití bazénových teleskopických tyčí:

• Úklid interiérů – odstraňování pavučin, mytí oken, očista hůře dostupných míst ve výškách apod.
• Venkovní okolí domu – čištění okapů, odstraňováni sněhu ze střech, pergol, zahradních skleníků, solárních panelů apod.
• Zahrada – sklizeň ovoce ze stromů, opora pro rostliny apod.
• Dům a dílna – výmalba interiérů i exteriérů, manipulace s lehkými předměty ve výškách (světla, kamery, apod.)
• Volný čas a hobby – improvizovaný držák na kameru či mobilní telefon,

S bazénovým příslušenstvím seňora Chlorita neuděláte při údržbě bazénu chybu

–  jsme tu pro vás

Domácí sauna na zahradu je skvělým způsobem, jak si vybudovat vlastní wellness a čerpat z něj zdravotní benefity. Přečtěte si, jaké máte možnosti její realizace, kolik za ni zaplatíte a co musíte splnit, pokud chcete váš bazén používat k ochlazování.

Foto: Finská sauna FRANCE SAUNA ZEN 4, Chlorito.cz

Saunování působí pozitivně na lidské zdraví. Podporuje imunitní i oběhový systém, zlepšuje kvalitu spánku, pomáhá regenerovat svaly, detoxikovat organismus a přispívá k větší psychické pohodě. Pokud se neradi mačkáte ve veřejných saunách, může pro vás být venkovní sauna na zahradu tím správným řešením.

Jaké máte možnosti domácí sauny na zahradě?

Na zahradu si můžete pořídit jednu z níže uvedených saun. Podívejte se, jak se od sebe liší.

Klasickou suchou saunu s vysokou teplotou (80 až 100 °C) a nízkou vlhkostí (5 až 20 %) charakterizuje finská sauna. Teplo si v ní vytvoříte ohřevem lávových kamenů v saunových kamnech. Vlhkost zvýšíte snadno jejich poléváním. 

Foto: Saunová kamna na dřevo S2, Chlorito.cz

Parní saunu charakterizuje nižší teplota (40 až 55 °C), ale vysoká vlhkost (80 až 100 %). Vzduch je v ní nasycený párou. Tento typ sauny se hodí pro ty z vás, kteří mají problémy z dýchacími cestami, protože přispívá k hlubšímu prohřátí a jejich zvlhčení.

V infrasauně se používá infračervené záření. V této sauně se teplota pohybuje v rozmezí 30 až 60 °C. Oceníte ji tedy v případě, kdy vám nedělá dobře velké horko. Teplo, které z ní sálá, však proniká do hloubky tkání. Její účinek je zároveň šetrnější. 

Kolik vás bude sauna na zahradu stát a jaké máte možnosti pořízení?

Opět máte několik možností. Cena pak závisí na té, kterou si vyberete:

• sauna sestavená svépomocí,
• stavebnicové řešení,
• sauna vyhotovená na zakázku.

Sauna sestavená svépomocí

Pokud patříte mezi domácí kutily, můžete se pustit do vyhotovení sauny na zahradu svépomocí. Takové řešení vás samozřejmě vyjde nejlevněji. Na webových stránkách Ceskykutil.cz se dočtete, že k výrobě malé až střední sauny budete potřebovat:

• 100 prken o délce 3 metry,
• nákres,
• ruční frézu,
• plovoucí podlahu nařezanou na 1 cm široké pásky,
• stará kamna tzv. Petry.

Až budete mít hotový nákres, můžete se pustit do samotné realizace. Za pomocí ruční frézky udělejte do každého prkna z každé strany podélnou drážku, abyste mohli jednotlivá prkna vložit do drážek a propojit je tak pomocí plovoucí podlahy. 

Ze smrkových prken postavte chatičku ve tvaru osmiúhelníku se dvěma dřevěnými lavičkami. Naproti dveřím umístěte stará vyčištěná kamna tzv. Petry. Navrch k nim přidělejte kovový límec, který pojme až 20 kg lávového kamene.

Venkovní saunu umístěte v těsné blízkosti bazénu, který skvěle poslouží k ochlazení po saunování. Bazén navíc můžete vybavit zahradní sprchou. Tu můžete využívat, pokud nebudete chtít do studené vody bazénu.

Foto: Solární sprcha nerezová LUXE DB11 ONYX ČERNÁ s oplachem nohou, Chlorito.cz

Stavebnicové řešení

Pokud si chcete ušetřit část práce, můžete si pořídit předpřipravené stavebnicové řešení, které jen doma  zkompletujete. U nás na Chlorito najdete levné mobilní parní sauny v cenovém rozpětí 2 000 Kč až 3 000 Kč. Dražší variantou domácí sauny na zahradu je potom infrasauna, která vás vyjde podle typu a velikosti na 6 000 Kč až 70 000 Kč. O něco dražší jsou finské sauny (cenově u nás vycházejí na 13 000 Kč až 165 000 Kč), nejdražší jsou pak sudové (71 000 Kč až 149 000 Kč). Nabízíme také veškeré saunové příslušenství.

Foto: Mobilní parní sauna MPS-1, Chlorito.cz

Sauna vyhotovená na zakázku

Zakázkové řešení vyhotovené specializovanou firmou vás pak bude stát podle typu sauny, její velikosti, použitých materiálů a vybavení přibližně 80 000 Kč až 250 000 Kč.

Jak velkou saunu na zahradu pořídit?

Výběr vhodné velikosti sauny by se měl odvíjet především od plánovaného počtu saunujících osob. Pro optimální zážitek a energetickou efektivitu doporučujeme tyto rozměry:

• 1 až 2 osoby: Postačí kompaktní sauna o vnějších rozměrech cca 1,5 x 2 m. 
• 3 až 4 osoby: Ideální volbou je půdorys 2 x 2 m nebo 2,3 x 1,7 m či 2,5 x 1,5 m. Pokud plánujete saunování v leže, počítejte s jedním vnitřním rozměrem v délce alespoň 2 metry (minimum je 1,9 m).
• 5 a více osob: Pro komfortní pobyt počítejte s 3 x 3 m.

Na co si dávat při výběru pozor? Pamatujte, že minimální vnější rozměry jsou z důvodu bezpečnosti 1,4 x 1,4 x 2,2 m.

Bazén jako ochlazovací prvek po saunování během zimy

Po saunování je třeba tělo ochladit studenou vodou. Ochlazení pomáhá stažení krevních cév, zlepšuje krevní oběh a může podpořit detoxikaci po vystavení vysokým teplotám. Použít k němu můžete váš bazén. Je však třeba splnit následující podmínky:

• voda je dostatečně studená (ideálně cca 8 až 12 °C),
• bazén má dostatečnou hloubku (120 až 150 cm),
• sprcha před vstupem do bazénu (z hygienických důvodů by se měl každý před vstupem osprchovat), výhodou je možnost postupného ochlazování,
• bazén musí být vybaven výkonným filtračním systémem a účinnou dezinfekcí (např. chlorace, UV lampa nebo slaná voda).
• vstup do bazénu je bezpečný a rychlý (schody, madla, protiskluz, posyp cesty od sauny k bazénu),
• bazén je v zimě provozuschopný (nezazimovaný nebo částečně temperovaný).

A jak hygienické podmínky a úpravu vody u nekrytého bazénu během zimy zajistit?

Ochrana proti zamrznutí

Pokud chcete bazén využívat k saunování během zimy, musíte ochránit vodu před zamrznutím. Zajistěte proto:

• Cirkulaci vody: Nechte puštěnou filtraci ideálně v krátkých intervalech i v noci, aby voda v trubkách nezamrzla.
• Dilatační plováky: Na hladinu umístěte zimní plováky (nebo PET lahve částečně naplněné vodou nebo pískem), které absorbují tlak rozpínajícího se ledu a ochrání stěny bazénu před popraskáním.
• Izolaci potrubí: Všechny venkovní rozvody, které nejsou v nezámrzné hloubce, tepelně izolujte, případně opatřete topným kabelem s termostatem.

Hygiena a úprava vody v zimě

Pamatujte, že i ve studené vodě (kolem 4 až 8 °C) se mohou množit bakterie, proto je důležité pečovat o vodu v bazénu následujícím způsobem.

• Udržování správné hodnoty pH a používání dezinfekce: Hodnota pH musí být stále v rozmezí 7,0 až 7,4. Používejte chlor (v menších dávkách) nebo bezchlorovou chemii, aby tak voda zůstala čirá.
• Zamezení vnějšímu znečištění: Používejte krycí plachtu vždy, když se nesaunujete. Zabráníte tím napadání listí, ale také sněhu do bazénu.
• Klíčové je sprchování: Teplotní šok v sauně způsobuje masivní pocení. Pokud se před vstupem do ledového bazénu neosprchujete, dostanou se do bazénu organické nečistoty, které zhoršují kvalitu vody.

Bazén tedy pro saunování používat v zimním období můžete, nicméně respektujte výše uvedená pravidla, abyste se vyhnuli nepříjemnostem a saunování zůstalo příjemným relaxačním zážitkem se zdravotními benefity.

Zima je ideální čas pro příjemnou relaxaci v domácí vířivce. Teplá voda, bublinky a vonné esence dokáží spolehlivě navodit klid a pohodu i v předvánočním stresu.

Proč je péče o údržbu optimální kvality vody v domácí vířivce náročnější než péče o vodu bazénovou?

• Vyšší teplota vody (obvykle mezi 35 a 41°C)
• Menší objem vody
• Vyšší zatížení nežádoucími nečistotami
• Nižší účinnost filtračního procesu

Tvorba nežádoucí bílé či šedé pěny na hladině vody je obvykle prvním signálem, že s kvalitou vody ve vířivce není něco v pořádku.  

Proč se dělá pěna ve vířivce?

Přítomnost povrchově aktivních organických látek (PAL) ve vodě vede ke snížení povrchového napětí vody, což se navenek projeví vznikem pěny na hladině. Tyto látky nejsou obvyklou přirozenou součástí vody, používané pro napouštění vířivek či bazénů, ale vnímáme je jako znečištění, vnášené do vody buď samotnými uživateli, nebo aplikací nevhodných přípravků, které do vířivky nepatří – například:

• Zbytky sprchových gelů či mýdel na kůži po nedokonalém osprchování
• Rezidua kosmetických či opalovacích přípravků
• Vonné esence či soli, které nejsou primárně určeny pro použití ve vířivkách
• Dlouhodobá špatná péče o kvalitu vody ve vířivce

Volbou číslo jedna pro okamžité odstranění nežádoucí pěny z hladiny vířivky jsou tzv. odpěňovače. Jedná se o speciální bazénové přípravky, které se pomocí mechanického rozprašovače aplikují postřikem přímo na pěnu. Okamžitě mění povrchové napětí vody a pěna mizí. Jedná se o vysoce účinný a efektivní způsob odstranění pěny; je třeba ale mít na paměti, že odpěňovače sice odstraní pěnu, ale  nikoliv příčinu, proč k jejímu vzniku došlo.

Seňor Chlorito pro bezpečnou relaxaci ve vířivce doporučuje:

1. Před vstupem do vířivky dodržujte základní provozní pravidla – důkladně se osprchujte a smyjte z pokožky kosmetické i opalovací přípravky, aby jejich rezidua zbytečně nepřispívala ke znečištění vody.
2. K prohloubení pocitu relaxace a klidu používejte pouze takové vonné esence, které jsou určeny výhradně pro vířivky.
3. K udržení optimální kvality vody ošetřujte vodu ve vířivce vhodnými přípravky na bázi aktivního chloru, bromu či kyslíku a postupně vodu také pravidelně obměňujte, aby nedocházelo ke zbytečné kumulaci nežádoucích látek v průběhu času

V případě jakýchkoliv dotazů ohledně úpravy vody ve vířivce se na nás neváhejte,

prosím, kdykoliv obrátit - Seňor Chlorito  je tu pro vás.

Pomocí bazénových přípravků na bázi aktivního chloru nebo kyslíku je z bazénové vody odstraňováno nežádoucí organické znečištění.  

Co si pod výrazem nežádoucí organické znečištění bazénové vody můžeme představit?

• Živé mikrobiální znečištění (jedno- i vícebuněčné organismy apod.)
• Neživé organické částice z okolního prostředí (pylová zrna, prach, částečky půdy, zbytky těl různých organismů apod.)
• Rezidua kosmetických nebo opalovacích přípravků, pot

Bezchlorová chemie do bazénu – přípravky bazénové chemie na bázi aktivního kyslíku

Úprava bazénové vody pomocí chlorových přípravků je široce rozšířená a hojně provozovateli domácích bazénů používaná – to o kyslíkové chemii bohužel neplatí. Pojďme se s bazénovými přípravky na bázi aktivního kyslíku a jejich užitím blíže seznámit.

Účinnými složkami kyslíkových bazénových přípravků jsou anorganické peroxosloučeniny, obsahující ve své molekule aktivní kyslík s výrazným oxidačním účinkem, díky kterému spolehlivě eliminují nežádoucí organické znečištění.

Výhody: Proč používat přípravky bazénové chemie na bázi aktivního kyslíku?

• Bazénová voda, upravovaná přípravky na bázi aktivního kyslíku, nepřejímá žádný cizorodý pach a zachovává si svou přirozenou vůni a jiskru a nedráždí sliznice ani pokožku plavců
• Aplikace přípravků bezchlorové chemie – na rozdíl od přípravků chlorových - není tolik závislá na aktuální hodnotě pH. Parametr hodnota pH není třeba udržovat v úzkém doporučeném rozmezí jako při použití přípravků na bázi aktivního chloru

V nabídce Chlorito najdete bezchlorovou chemii do bazénu i bezchlorovou chemii do vířivky ve formě vysoce účinného kapalného koncentrátu (Oxy roztok), granulátu (Kyslíkový granulát Oxi) nebo v podobě jednosložkových kyslíkových tablet o hmotnosti 200g (Oxi kyslíkové tablety do bazénu 200g) pro střední a velké bazény i tablet o hmotnosti 20g  (Oxi kyslíkové tablety do bazénu 20g) pro malé bazény a vířivky.

Spolu s přípravky kyslíkové chemie doporučujeme používat k úpravě bazénové vody také kyslíkový aktivátor nebo algicid. Oba přípravky výrazně podporují účinnost a působení aktivního kyslíku v bazénové vodě a posilují jeho algicidní působení. Pro vířivky či bazény s protiproudem je určen kyslíkový aktivátor nepěnivý.

Nevýhody: Na co si dát při úpravě bazénové vody pomocí bezchlorové chemie pozor?

• Kyslíkové přípravky je vhodné používat k úpravě bazénové vody v bazénu, ke kterému máte přístup ideálně denně – dokážete tak postřehnout případné zhoršení kvality bazénové vody ihned v jeho počátku a upravit dávku přípravků dle potřeby. Výjimkou jsou bazénové technologie s automatickým dávkovači kapalných kyslíkových koncentrátů
• Dávkování bezchlorových přípravků je třeba provádět častěji než u přípravků chlorových - aktivní kyslík nezůstává v bazénové vodě v měřitelných koncentracích po delší dobu, působí po rozmíchání v celém objemu bazénu spíše okamžitě
• Pokud bazén není využíván ke koupání, je vhodné jej zakrývat a chránit bazénovou vodu před znečištěním z okolního prostředí a UV zářením
• Před vstupem do bazénu s vodou, ošetřovanou kyslíkovými přípravky, je vhodné dodržovat základní provozní pravidla – důkladně se osprchovat a smýt z pokožky kosmetické i opalovací přípravky, aby jejich rezidua zbytečně nepřispívala ke znečištění bazénové vody

Při manipulaci s přípravky bazénové chemie na bázi aktivního kyslíku dbejte pokynů výrobce a používejte ochranné pracovní pomůcky – může dojít k oxidačnímu poškození kůže!

V případě jakýchkoliv dotazů ohledně úpravy bazénové vody se na nás neváhejte, prosím, kdykoliv obrátit - Seňor Chlorito  je tu pro vás a pro váš bazén.