Bazénové rady a tipy

Jezírko vypadá jako bazén, ale funguje přesně opačně. Bazén udržujete sterilní, jezírko naopak stojí na živém ekosystému, ve kterém se bakterie, rostliny a případně ryby drží ve vzájemné rovnováze. Když do něj nalijete bazénovou chemii, obvykle sice zvítězíte nad řasami, ale zničíte s ní život v jezírku.

V tomto článku se dozvíte, proč jezírko zezelená, jaké typy řas existují a co s nimi dělat, aniž byste vodě v něm ublížili. Vysvětlíme vám, proč je bazénová chemie do jezírka nevhodná a co naopak použít můžete, aby život v jezírku prosperoval a voda v něm byla čistá.

Proč jezírko zezelená?

Za vším stojí živiny, konkrétně dusík a fosfor. Řasy je potřebují k růstu a jakmile jich je ve vodě přebytek, začnou se množit rychleji, než je ostatní organismy stíhají spotřebovávat.

Nejčastější zdroje živin:

• Krmení ryb. Zdaleka nejčastější příčina. Nesnědené krmivo se rozloží a živiny zůstanou ve vodě.
• Spadané listí a odumřelé rostliny. Tlející biomasa na dně je pomalu se uvolňující zásobárna fosforu.
• Splach z okolí. Hnojený trávník, ze kterého po dešti stéká voda do jezírka.
• Přímé slunce. Neposkytuje živiny, ale dodává energii. Jezírko na plném osluní zelená mnohem rychleji.
• Malý objem a mělká voda. Rychle se prohřejí a rovnováha se v nich hledá hůř.

Dva úplně různé problémy

Slovo řasy zahrnuje dvě věci, které spolu skoro nesouvisejí. Než začnete cokoliv řešit, podívejte se, která z nich je vaše.

Zelený zákal

Voda vypadá jako hrachová polévka a nevidíte do ní ani na deset centimetrů. Způsobují ho jednobuněčné řasy vznášející se ve vodním sloupci. Objevuje se typicky na jaře, kdy je slunce, živiny z rozkladu jsou k dispozici, ale vodní rostliny ještě nenarostly a nezačaly konkurovat.

Vláknitá řasa

Zelené provazce, které se drží na kamenech, rostlinách a na stěnách. Voda přitom může být úplně čirá. Tohle je jiný organismus a řeší se jinak, hlavně mechanicky.

Rozlišení je důležité, protože postup se v obou případech liší. Podobně to funguje i v bazénu, kde je rozdíl mezi zákalem a přisedlým porostem stejně zásadní. Popsali jsme to v článku Jak si poradit s nežádoucími vodními řasami.

Co do jezírka nepatří

Tohle je hlavní důvod, proč tenhle text vznikl. Bazénová chemie je určená pro bazény, ne pro jezírka, a je v tom zásadní rozdíl.

• Chlor a chlorové přípravky. Zabijí řasy, ale spolu s nimi i nitrifikační bakterie, na kterých stojí biologická filtrace, a jsou toxické pro ryby i pro obojživelníky. Po odeznění chloru se řasy vrátí, jenže už do vody bez fungujícího biologického systému, takže silněji než předtím.
• Bazénové algicidy. Většina z nich je založená na kvartérních amoniových solích, které jsou pro ryby a bezobratlé toxické. Naše algicidy jsou určené do bazénů a takto je také nabízíme.
• Modrá skalice. Síran měďnatý se v jezírkách kdysi používal, ale měď se v sedimentu kumuluje a je toxická pro bezobratlé i pro ryby. Proč nepatří ani do bazénu, jsme rozebrali v článku Modrá skalice.
• Přípravky na úpravu pH pro bazény. V jezírku se pH mění během dne přirozeně podle fotosyntézy a násilná úprava napáchá víc škody než užitku.

My v Chlorito to říkáme rovnou: pokud máte v jezírku ryby nebo rostliny, sáhněte po přípravcích, které mají použití v jezírku uvedené na etiketě. Bazénová chemie je vyrobená a schválená k jinému účelu.

Co naopak funguje

Postupů je několik a nejlépe fungují dohromady. Seřazeno od toho, co má nejtrvalejší efekt, po rychlé zásahy.

Odstranit živiny

Nejúčinnější a nejtrvalejší cesta, protože bere řasám palivo. Konkrétně: krmit ryby méně a jen tolik, kolik sežerou do pěti minut, na podzim natáhnout nad jezírko síť proti listí, každý rok odstranit sediment ze dna a nehnojit trávník v bezprostředním okolí.

Zeolit

Tady se bazénový a jezírkový svět potkávají. Zeolit je přírodní hlinitokřemičitan, který funguje jako iontoměnič a dokáže z vody vázat amonné ionty, tedy jednu z hlavních živin. Používá se ve filtraci nebo v sáčku umístěném do proudu vody a po vyčerpání kapacity se regeneruje solným roztokem.

Je to postup, který funguje v akvaristice i v jezírkářství a v obou případech pracuje na stejném principu jako v bazénové filtraci. Popsali jsme ho v článku Zeolit jako alternativa filtračního písku.

Rostliny jako konkurence

Vodní rostliny odčerpávají stejné živiny jako řasy, jen pomaleji. Čím víc jich je, tím méně zbude na řasy. Doporučuje se osázet zhruba třetinu plochy, ideálně kombinací ponořených rostlin a plovoucích listů.

Stínění

Leknín nebo plovoucí rostliny pokrývající třetinu hladiny sníží množství světla a s ním i rychlost růstu řas. Je to pomalé, ale trvalé opatření.

UV lampa

UV lampa zařazená do okruhu za čerpadlo spolehlivě řeší zelený zákal, protože jednobuněčné řasy procházející kolem zářivky ztratí schopnost se množit a shluknou se do vloček, které pak zachytí filtrace. Na vláknitou řasu nemá vliv, protože ta okolo lampy neproteče.

Mechanické odstranění

U vláknité řasy nejrychlejší cesta. Namotejte ji na klacek nebo vytáhněte hráběmi a odneste pryč. Vytaženou řasu nechte den ležet u jezírka, aby se z ní vrátili drobní živočichové zpátky do vody.

Sezónní rytmus

Zelený zákal na jaře je do jisté míry normální jev a řada jezírek se s ním vyrovná sama během několika týdnů, jakmile narostou rostliny a rozběhne se biologická filtrace. Panika a chemický zásah v tomhle období napáchají víc škody než užitku.

Z našich zkušeností je nejčastější chybou to, co lidé dělají v prvním roce po založení jezírka: voda se zakalí, majitel sáhne po nejsilnějším přípravku, jaký má doma, a rozvoj biologické rovnováhy tím oddálí o celou sezónu.

Nejčastější otázky

Jak se zbavit řasy v jezírku? Vláknitou vytáhněte mechanicky, zelený zákal řešte UV lampou a hlavně omezením živin. Bazénová chemie do jezírka nepatří.

Můžu do jezírka dát chlor? Ne. Zabije biologickou filtraci i ryby.

Pomůže vyměnit vodu? Krátkodobě ano, ale bez odstranění sedimentu a omezení živin se stav vrátí. Navíc výměnou celého objemu zlikvidujete i užitečné bakterie.

Jak dlouho trvá, než se jezírko vyčistí samo? U nového jezírka počítejte s jednou až dvěma sezónami, než se rovnováha ustálí.

Filtrace si poradí s tím, co plave ve vodním sloupci. S tím, co už kleslo ke dnu, nikoliv. Jemný prach, písek nanesený na nohách, rozpadlé listí a zbytky řas se usazují a filtrace je nenasaje. Právě proto patří bazénový vysavač k základní výbavě každého domácího bazénu, ať už má tři metry v průměru, nebo je zapuštěný do terénu. V posledních letech s postupujícími technologiemi přichází mnoho chytrých robotů a automatů. Jaké s nimi jsou zkušenosti?

Na trhu jsou tři principiálně odlišné kategorie a rozdíl v ceně mezi nimi je několikanásobný. Následující text vám má pomoci rozhodnout, který typ dává smysl pro váš bazén. Stejně tak chce upozornit na situace, kdy je drahý robot vyhozenými penězi.

Tři typy bazénových vysavačů

Liší se způsobem pohonu, mírou vaší práce a tím, jestli zatěžují bazénovou filtraci, nebo pracují nezávisle na ní. Projděme si je od nejjednoduššího.

Ruční vysavač

Nejjednodušší a nejlevnější řešení. Vysávací hlavice se nasadí na teleskopickou tyč, propojí hadicí se skimmerem nebo sacím vývodem a dno projedete ručně. Sání zajišťuje čerpadlo bazénové filtrace, vysavač sám nemá žádný motor.

Výhody: pořizovací cena v řádu stovek korun, nulová poruchovost, kontrola nad tím, kde se vysává, a schopnost dostat se do rohů, schodů a k vodní lince.

Nevýhody: práce navíc. U bazénu o objemu kolem 30 m³ počítejte s dvaceti až třiceti minutami, a čím víc nečistot, tím pomaleji je nutné hlavicí pohybovat. Někteří lidé ale zvládnou pod 10 minut. Rychlý pohyb usazeniny rozvíří a vy je pak lovíte znovu.

Do nabídky patří i akumulátorové ruční vysavače, které mají vlastní motor a sběrný sáček a nepotřebují se připojovat k filtraci. Hodí se hlavně na malé nadzemní bazény a na rychlé zásahy mezi pravidelným úklidem.

Poloautomatický vysavač

Připojuje se stejně jako ruční, tedy hadicí k filtraci, ale po dně se pohybuje sám. Pohon obstarává proudící voda, membrána nebo turbínka uvnitř těla vysavače. Nepotřebuje elektřinu ani baterii a nemá vlastní filtr; všechny nečistoty putují do bazénové filtrace.

Výhody: pracuje bez vaší přítomnosti, cena je zlomkem robota, prakticky se nemá co pokazit.

Nevýhody: pohybuje se náhodně, takže úplné pokrytí dna trvá několik hodin. Stěny a vodní linku nevyčistí. Zatěžuje filtraci, kterou pak musíte prát častěji. 

My máme například dobrou zkušenost s tímto modelem.

Robotický vysavač

Samostatné zařízení s vlastním motorem, vlastním filtrem a vlastní logikou pohybu. S bazénovou filtrací nemá nic společného. Hodíte ho do vody, zapnete a on si dno i stěny projede sám podle naprogramované trasy. Nečistoty zůstávají v jeho vnitřním filtru, takže vaši pískovou filtraci vůbec nezatíží.

Výhody: nejdůkladnější úklid včetně stěn a často i vodní linky, nulová práce z vaší strany, žádné zatížení filtrace a tím i nižší spotřeba vody na praní.

Nevýhody: pořizovací cena, nutnost čistit vnitřní kartuše po každém cyklu a servis v případě poruchy. Vysává jen tam, kam se dostane. U bazénů s nepravidelným tvarem, ostrými schody nebo velkými zákoutími vždy něco zůstane.

Z našich zkušeností je nejčastější chybou nákup robota k bazénu, který na něj svou velikostí nestačí. Zákazníci nám pak volají, že jim robot vynechává schody a rohy, přitom problém není v přístroji, ale v tom, že se pro daný tvar bazénu nehodil.

Srovnání v tabulce

Podle čeho se rozhodnout

Finanční možnosti. Pokud máte bazén jako úplný doplněk nebo do něj chcete investovat max 2000 Kč ročně, tak rozhodně nechodit do automatu. Také pokud nejste fanoušci technologií.

Objem bazénu. U nadzemního bazénu do 15 m³, který stejně na podzim vypustíte, je ruční vysavač naprosto dostačující. Nad 30 m³ už ruční vysávání každý týden přestává být zábava a poloautomat nebo robot se začínají vyplácet.

Typ dna. Fóliové bazény vyžadují měkčí kartáče a hlavice bez ostrých hran. Betonové a mozaikové bazény snesou tvrdší kartáče, které dokážou odstranit i přisedlý povlak. Věnujte tomu pozornost. Nevhodná hlavice fólii poškrábe.

Tvar a zákoutí. Čím členitější bazén, tím spíš budete potřebovat ruční vysavač jako doplněk i tehdy, když máte robota. Schody, rohy a prostor kolem trysek automat obvykle vynechá.

Okolí bazénu. Vzrostlé stromy v okolí znamenají trvalý přísun listí a v takovém případě dává robot smysl dřív, než by odpovídalo velikosti bazénu.

Co k ručnímu vysávání potřebujete

Samotná hlavice nestačí. Kompletní sestava vypadá takto:

• Teleskopická tyč: volte délku podle šířky bazénu. Musíte s ní pohodlně dosáhnout doprostřed dna, jinak budete kolem bazénu obcházet dvakrát. Jak vybrat správnou délku, rozebíráme v článku Jak vybrat správnou teleskopickou tyč.
• Vysávací hadice: délka musí odpovídat vzdálenosti od skimmeru k nejvzdálenějšímu bodu dna, s rezervou. Krátká hadice se vám bude neustále napínat a strhávat hlavici.
• Kartáč: na stěny a vodní linku, tam se vysavač nedostane.
• Hladinová síťka: hrubé nečistoty z hladiny sbírejte vždy dřív, než začnete vysávat.

Jak vysávat správně

1. Nejdřív hladina. Síťkou sesbírejte listí a hmyz. Když je necháte klesnout ke dnu, práce si přiděláte.
2. Zaplňte hadici vodou. Než hadici připojíte ke skimmeru, nechte ji celou naplnit vodou. Držte ji u výtokové trysky, dokud z druhého konce nepřestane unikat vzduch. Vzduch nasátý do filtrace sníží její výkon a může poškodit čerpadlo.
3. Nastavte šesticestný ventil. Při běžném vysávání nechte polohu filtrace. Pokud je dno pokryté silnou vrstvou kalu nebo vysáváte po ošetření vločkovačem, přepněte na odpad. Nečistoty pak jdou rovnou pryč a filtraci nezanesou. Počítejte s tím, že tímto způsobem ubude voda a je nutné ji dopustit.
4. Pohybujte se pomalu. Táhlé, překrývající se dráhy jedním směrem. Rychlý pohyb rozvíří usazeniny a ty se vám za pár hodin usadí znovu.
5. Po vysávání propláchněte filtraci. Praní a následný výplach vrátí filtraci výkon.

Jak vysát dno bazénu bez vysavače

Občas se hodí improvizace. Třeba když vysavač dorazí až za týden a dno už teď vypadá nedobře. Funguje kombinace tří kroků: kartáčem shrňte usazeniny do jednoho místa, nechte je pár hodin usadit a pak je odčerpejte kalovým čerpadlem nebo je opatrně vytáhněte síťkou s jemným okem. U malých nadzemních bazénů bývá nejrychlejší vodu vypustit.

Pokud jsou nečistoty tak jemné, že je síťka nezachytí, jde o koloidní zákal. Ten se řeší chemicky. Postup najdete v článku Jak si poradit s nežádoucím zákalem.

My v Chlorito doporučujeme mít ruční vysavač i tehdy, když máte robota. Stojí zlomek ceny a použijete ho pokaždé, když je potřeba dočistit jedno konkrétní místo a nemá smysl kvůli tomu spouštět celý cyklus.

Kdy se robot nevyplatí

Robotický vysavač je skvělý stroj, ale nedává smysl vždy:

• U bazénů do 20 m³, které navíc na zimu vypouštíte. Návratnost je příliš dlouhá.
• U bazénů s velmi členitým tvarem a širokými schody. Ruční dočišťování stejně nezmizí.
• Když máte bazén čistý a jen občas do něj spadne list. Na to stačí síťka.
• Když nemáte kde robota skladovat. Elektronika nesmí přezimovat venku ani v nevytápěné kůlně.

Údržba vysavače

U ručního i poloautomatického vysavače stačí po sezóně opláchnout pitnou vodou a nechat vyschnout. Hadici uskladněte narovnanou, ne stočenou v ostrých ohybech. Praskne přesně v ohybu.

Robotu vyčistěte kartuše po každém cyklu, jednou za sezónu zkontrolujte kartáče a pásy a před zimou ho ukliďte do temperovaného prostoru. Kompletní seznam kroků najdete v článku Checklist: Jak zazimovat bazénové příslušenství.

Pokud se na dně pravidelně tvoří povlak, který vysavač jen rozmazává, nejde o problém vysavače, ale vody. Podívejte se na hodnotu pH a koncentraci dezinfekce. Vysavač je poslední článek údržby, ne náhrada za bazénovou chemii.

Nejčastější otázky

Jak funguje vysavač v bazénu? Ruční a poloautomatický vysavač nemá vlastní motor. Sání zajišťuje čerpadlo bazénové filtrace přes hadici připojenou do skimmeru nebo sacího vývodu. Robotický vysavač má vlastní motor i filtr a na bazénové technologii nezávisí.

Jak často vysávat? V hlavní sezóně jednou týdně. Po bouřce, silném větru nebo velké návštěvě hned druhý den.

Můžu vysávat, když je voda zelená? Ne jako první krok. Nejdřív vodu ošetřete a nechte řasy odumřít, teprve pak vysávejte, ideálně s ventilem v poloze odpad.

Nevíte si s výběrem rady? Ozvěte se nám. Poradíme podle rozměrů a typu vašeho bazénu.

Vodní kámen není špína. Je to uhličitan vápenatý, který se vysrážel z vody v místě, kde se voda odpařila nebo ohřála. Čím více vápníku a hořčíku vaše voda obsahuje, tím tvrdší je a tím rychleji se kámen tvoří. Proto ho někde v republice odstraňujete jednou za rok a jinde každý týden. 

Mezi oblasti s velmi tvrdou vodou patří podle webu Cistavoda.cz především oblast Středočeského kraje. Částečně ji máte také, pokud žijete v Královehradeckém, Moravskoslezském, Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém kraji a na Vysočině.

Důležité je pochopit jednu věc: vodní kámen se nedá umýt. Musí se chemicky rozpustit, a to znamená, že potřebujete kyselinu. Všechno ostatní vám přinese jen dřinu a poškrábané povrchy. Jak na odstranění vodního kamene, vám poradí zde odborníci z Chlorito.

Co vodní kámen rozpouští

Uhličitan vápenatý reaguje s kyselinami. V praxi se používají tři úrovně účinnosti:

• Ocet (kyselina octová, 8 %): nejslabší varianta, na čerstvý povlak stačí. Na letitý nános je potřeba nechat působit hodiny a stejně nemusí zabrat. Zápach je nepříjemný a v uzavřené koupelně vydrží dlouho.
• Kyselina citronová: o něco účinnější než ocet, bez zápachu, dobře se hodí do konvice a myčky. Nesmí se ale zahřát nad zhruba 60 °C, protože pak se sráží a vzniká citran vápenatý, který je hůř rozpustný než původní kámen. Vaření kyseliny citronové v konvici je proto chyba.
• Kyselé čističe: koncentrované přípravky, které si s nánosem poradí v řádu minut. Prodávají se ředěné i jako koncentrát a jsou určeny přesně na tenhle úkol.

V naší nabídce čističů najdete Základní čistič jako univerzální kyselý přípravek a Gelový čistič Super Ca, jehož gelová konzistence drží i na svislé ploše a nesteče dřív, než stihne zapůsobit. To je u sprchového koutu a WC zásadní rozdíl.

Postup se liší podle místa výskytu

Postup se liší podle toho, na jakém povrchu se kámen tvoří a jak dlouho tam je. Následující přehled jde po jednotlivých místech v domácnosti.

Vodní kámen na bateriích

Klasika, protože kolem perlátoru voda schne pokaždé. Perlátor odšroubujte a nechte přes noc v roztoku kyselého čističe nebo v kyselině citronové. Tělo baterie otřete hadříkem namočeným v čističi a po pěti minutách důkladně opláchněte.

Pozor na povrch. Chromované baterie kyselinu snesou, ale matné, černé a mosazné povrchy se mohou nenávratně poškodit. U nich vždy vyzkoušejte přípravek nejdřív na malém, špatně viditelném místě. Totéž platí pro baterie ze slitin s obsahem mědi. Kyseliny s nimi reagují.

Sprchový kout a sklo

Na skle se vodní kámen usazuje ve vrstvách a při dlouhodobém zanedbání se zapéká do mikropórů, odkud ho už nedostanete úplně. Postup: nanést kyselý čistič, nechat působit pět až deset minut, přejet měkkou stranou houbičky a bohatě opláchnout. Nikdy nepoužívejte drátěnku ani abrazivní pastu. Poškrábané sklo pak chytá kámen ještě rychleji.

Prevence je tady účinnější než kterýkoliv čistič: stěrka po každém sprchování a kámen prakticky nevznikne.

WC a záchodová mísa

Pod okrajem mísy a v místě hladiny se tvoří nejtvrdší nánosy, často zabarvené do rezava od železa ve vodě. Nejdřív vylijte nebo vyčerpejte vodu z mísy, aby se přípravek neředil. Pak naneste gelový kyselý čistič po obvodu a nechte působit. U silných nánosů klidně hodinu. Následně vykartáčujte a spláchněte.

Nikdy nemíchejte kyselý čistič s přípravky na bázi chlornanu (běžná bělidla a dezinfekce do WC). Vzniká chlor, který je ve špatně větrané koupelně nebezpečný. Mezi jednotlivými přípravky vždy důkladně spláchněte.

Konvice

Do konvice patří kyselina citronová nebo ocet, ne bazénový čistič. Jde o nádobu na pitnou vodu. Roztok nechte působit za studena nebo mírně vlažný, potom konvici dvakrát až třikrát vyvařte s čistou vodou a vylijte.

Pračka a myčka

U pračky se kámen usazuje na topném tělese, kde snižuje účinnost a nakonec ho zničí. Odvápňovací cyklus jednou za tři až šest měsíců podle tvrdosti vody je levnější než nové topné těleso.

Myčka má proti kameni vlastní obranu, a to změkčovač se solí. Pokud v ní sůl chybí nebo je špatně nastavená tvrdost, kámen se usazuje na nádobí i uvnitř spotřebiče. Podrobně jsme to rozebrali v článku Proč a kam se dává sůl do myčky.

Z našich zkušeností platí jednoduché pravidlo: čím déle jste odstranění odkládali, tím silnější přípravek budete potřebovat. Na týdenní povlak stačí ocet, na roční nános už ne.

Kde končí babská rada

Ocet a kyselina citronová jsou levné, dostupné a na běžný povlak stačí. Přestávají fungovat ve třech situacích:

• Letitý nános. Vrstva silnější než milimetr se v octu rozpouští tak pomalu, že roztok mezitím vyschne nebo steče.
• Svislé plochy. Řídký roztok po skle nebo po míse steče dřív, než něco udělá. Tady vyhraje gel.
• Kombinace kamene a mastnoty. Na vodní lince bazénu, v koupelně i ve vířivce se usazují obě věci naráz. Kyselina rozpustí kámen, ale s mastnotou si neporadí. Na tu je potřeba alkalický přípravek, například Čistič blue. Postup je vždy nejdřív jeden, opláchnout, pak druhý.

Bezpečnost práce

Koncentrované kyselé čističe nejsou drogerie. Vždy pracujte v rukavicích a s ochranou očí, přípravek řeďte podle návodu a nikdy nelijte vodu do koncentrátu, ale koncentrát do vody. Místnost větrejte. A ještě jednou: nikdy nekombinujte s chlornanem.

My v Chlorito prodáváme kyselé čističe primárně pro bazény, ale od zákazníků opakovaně slýcháme, že je nakonec používají hlavně v koupelně. Je to logické, protože jde o přesně stejnou chemii jako u přípravků z drogerie, jen v koncentrované podobě.

Vodní kámen v bazénu

Stejná chemie, jiné měřítko. V bazénu se vápník usazuje na vodní lince, ve filtraci a na příslušenství, a čím tvrdší je plnicí voda, tím rychleji. Řešení má dvě roviny:

Odstranit, co už je. Na vodní linku kyselý čistič, na filtraci Čistič filtrů. Ten ale nepoužívejte, pokud máte ve filtraci zeolit: kyselina ho poškodí. Kompletní postup najdete v článku Čistota bazénu, jeho stěn a vodní linky.

Zabránit tomu, aby vznikal. Tady se pracuje s vodou samotnou. Přípravky pro snížení a stabilizaci tvrdosti udrží vápník a hořčík v rozpuštěné formě, takže se nemají kde vysrážet. Víc v článku Vliv tvrdosti vody na bazén.

Nejčastější otázky

Co rozpouští vodní kámen? Kyseliny. Od nejslabší po nejsilnější: ocet, kyselina citronová, koncentrované kyselé čističe. Zásadité prostředky ani abraziva nefungují.

Jak dlouho nechat působit ocet? Na čerstvý povlak dvacet až třicet minut, na starší nános několik hodin, a musíte zajistit, aby nevyschl. Přiložený hadřík nebo sáček natažený přes perlátor pomůžou.

Jak odstranit silný nános? Opakovaně a v krocích. Nechte přípravek působit, změklou vrstvu setřete, naneste znovu. Snaha odstranit vše najednou mechanicky obvykle skončí poškrábaným povrchem.

S výběrem konkrétního čističe vám rádi poradíme. Stačí říct, jaký povrch čistíte.

Nedaří se vám pH dlouhodobě nastavit, přestože pravidelně přidáváte bazénovou chemii? Příčinou může být nesprávná alkalita bazénové vody. Právě ta určuje, jak dobře voda odolává náhlým změnám pH. Pokud je příliš nízká nebo vysoká, může vzniknout nestabilní voda v bazénu a takzvané skákavé pH. Co s tím se dozvíte v tomto článku.

Co znamená alkalita vody a kolik má být?

Celková alkalita neříká, zda je voda kyselá nebo zásaditá. Vyjadřuje její schopnost neutralizovat kyseliny a tlumit změny pH. Funguje tedy jako pufr, který pomáhá udržovat pH stabilní. Alkalita tedy sama vodu nedezinfikuje. Její význam spočívá především v tom, že pomáhá udržovat pH v rozmezí, ve kterém může dezinfekce správně fungovat.

Doporučená hodnota celkové alkality se u většiny bazénů pohybuje mezi 80 a 120 mg/l, což se v bazénové praxi uvádí také jako 80–120 ppm.

V tomto článku pracujeme s doporučeným rozmezím pH 7,0–7,4. Při dávkování chemie však zohledněte také pokyny jejího výrobce a technologie.

Správná hodnota alkality je důležitá hned z několika důvodů:

• zajišťuje stabilitu pH, které drží v optimálním rozmezí (6,8–7,2 nebo 7,0–7,4),
• nedochází díky ní ke korozi kovových dílů nebo podráždění očí,
• chlorová i bezchlorová dezinfekce funguje, jak má.

Pokud pozorujete nějaký z výše uvedených charakteristik, podívejte se níže, co dělat.

Jak se projevuje nízká alkalita vody v bazénu?

Pokud je alkalita nižší než 80 ppm, voda nedokáže dostatečně tlumit změny pH. Výsledkem může být kolísavé pH, které po přidání chemie, dešti nebo doplnění vody rychle klesá či stoupá.

Nízká alkalita může nepřímo způsobit:

• podráždění očí a pokožky plavců,
• poškození bazénu nebo jeho kovových částí včetně příslušenství (např. schůdky),
• zhoršení účinnosti chloru a dalších přípravků.

Co když má bazén vysokou alkalitu?

Za vysokou se zpravidla považuje alkalita nad 120 ppm. Taková voda příliš silně odolává změnám pH, takže jeho úprava může vyžadovat opakované dávkování kyselého přípravku.

Foto: pH plus 1l kapalný ADR

Hodnota nad 120 ppm však sama o sobě neznamená, že je voda zdravotně závadná. Jde především o upozornění, že není optimálně vyvážená. O hygienické bezpečnosti rozhoduje také hodnota pH, množství dezinfekce, filtrace a mikrobiologická kvalita vody.

Vysoká alkalita se může projevovat těmito způsoby:

• pH není snadné upravit (má tendenci znovu stoupat),
• při současně vysokém pH, může být dezinfekce málo účinná,
• ve vodě může vznikat zákal,
• v kombinaci s vysokým pH a tvrdou vodou se může tvořit vodní kámen.

Co upravit jako první: alkalitu, nebo pH?

Při běžné úpravě vody se věnujte nejprve celkové alkalitě a teprve potom pH. Alkalita funguje jako pufr, a pokud není správně nastavená, může se pH po úpravě znovu rychle změnit.

Doporučený postup je následující:

• Změřte celkovou alkalitu i pH.
• Upravte alkalitu do doporučeného rozmezí 80–120 ppm.
• Nechte přípravek důkladně promíchat pomocí filtrace.
• Znovu změřte alkalitu i pH.
• Teprve potom proveďte konečnou úpravu pH.

Pokud je pH výrazně mimo doporučené rozmezí, bazén do dokončení úpravy nepoužívejte a postupujte podle návodu konkrétního přípravku.

Jak upravit alkalitu v bazénu?

Pokud se potýkáte s výše uvedenými problémy bazénové vody, nejprve změřte pomocí proužků nebo kapek přesnou hodnotu alkality.

Poté ji upravte pomocí přípravku Alkalita Plus nebo čistým hydrogenuhličitanem sodným neboli jedlou sodou (v případě nízké hodnoty) či přípravkem pH mínus (v případě vysoké hodnoty) podle níže uvedených tabulek dávkování. 

Foto: pH mínus 1l kapalný ADR

Jak zvýšit alkalitu přípravkem Alkalita Plus?

Při nízké alkalitě použijte přípravek Alkalita Plus podle návodu a objemu bazénu.

Výpočty níže uvedených hodnot přípravku Alkalita Plus od naší značky PWS vycházejí z tohoto dávkování: navýšení hodnoty celkové alkality o 10 mg/l je třeba nadávkovat 160–180 g přípravku na každých 10 m3 bazénové vody. V tabulce počítáme s minimální doporučovanou hodnotou alkality 80 mg/l (80 ppm).

Upozornění: Pokud potřebujete zvýšit hodnotu alkality o více než 50 ppm najednou, opakujte celý postup až po dokončeném dokonalém promíchání přípravku v bazénu.

Jedlá soda do bazénu jako domácí alternativa

Ano, také obyčejnou jedlou sodu můžete použít ke zvýšení celkové alkality jakožto levnou alternativu k přípravku Alkalita Plus. Musí však jít o její 100% čistou formu NaHCO3. Na obalu by měl být název bikarbonát sodný nebo sodium bicarbonate. V hovorové řeči se setkáte také s označením „soda bikarbon“.

V případě použití této levné alternativy potřebujete přibližně 168 g na 10 m3 vody pro zvýšení alkality o 10 ppm. To odpovídá přibližně dávkování 160–180 g přípravku Alkalita Plus. Jedlou sodu přidávejte postupně při zapnuté filtraci a po důkladném promíchání vodu znovu změřte.

Jak snížit alkalitu v bazénu?

Vysoká alkalita se snižuje kyselým přípravkem (obvykle pH mínus). 

Při alkalitě nad 120 ppm postupujte následovně:

• Změřte alkalitu i pH.
• Přidejte pouze dílčí dávku přípravku podle návodu výrobce.
• Nechte vodu důkladně promíchat pomocí filtrace.
• Po době uvedené výrobcem znovu změřte obě hodnoty.
• Další dávku přidejte pouze v případě potřeby.

Pokud je pH již na spodní hranici doporučeného rozmezí, nesnižujte alkalitu další dávkou kyselého přípravku pouze podle obecné tabulky. Mohlo by dojít k přílišnému poklesu pH. V takové situaci je vhodný individuální postup podle návodu výrobce nebo konzultace s odborníkem. 

Vysoké pH: dávkování přípravku pH mínus

Při výpočtu dávkování přípravku pH mínus pro jeho snížení jsme počítali s optimální hodnotou 7,4. Vyšší naměřenou hodnotu je tedy třeba snížit (v případě použití našeho přípravku se pro snížení pH o 0,2 dávkuje 100 g přípravku na 10.000 l (tedy 10 m3) bazénové vody.

Našli jste v bazénu tmavého brouka velkého jako palec, který se rychle potápí a zase vyplouvá k hladině? Většina lidí v takovém případě sáhne po síťce a řeší: co to je a jestli to kouše. Odpověď na první otázku je: máte v bazénu potápníka! A na druhou: ano, i když ne tak dramaticky, jak se obvykle píše.

V tomto článku vám vysvětlíme, jak takový potápník vypadá (podobá se mu i jiný hmyz), proč se dostal zrovna do vašeho bazénu a jak s ním zatočit. Hlavní problém totiž nespočívá v něm, ale především v nedostatečné péči o bazénovou vodu.

Co je potápník zač?

Potápník je vodní brouk z čeledi potápníkovitých. U nás je nejběžnější potápník vroubený, který měří kolem tří centimetrů a poznáte ho podle tmavě hnědého až olivového těla se světlejším žlutým lemem po obvodu krovek. Zadní nohy má zploštělé a osrstěné, takže vypadají jako veslo, a přesně tak je používá.

Dýchá vzdušný kyslík. Pod krovkami si nese zásobu vzduchu a k hladině se vrací pro její doplnění, což je pohyb, kterého si v bazénu všimnete jako první. Umí létat, a to je klíč k pochopení celého problému: do bazénu se nedostane odnikud, prostě do něj přiletí.

Jak ho odlišit od podobných

• Znakoplavka je menší, plave na zádech a bodá výrazně bolestivěji. Není to brouk, ale ploštice.
• Splešťule blátivá je plochá, hnědá, s dýchací trubičkou vzadu. Také bodá.
• Vodomil vypadá potápníkovi podobně, ale je černý bez žlutého lemu, pohybuje se pomaleji a živí se rostlinami. Ten je neškodný.
• Larva potápníka je něco úplně jiného: protáhlá, s velkými klešťovitými kusadly. Bývá dravější než dospělec.

Kouše potápník

Ano, ale jen když ho vezmete do ruky nebo na něj šlápnete. Není agresivní a člověka aktivně nenapadá. Kousnutí je bolestivé, přirovnává se k bodnutí včelou, otok obvykle odezní během několika hodin. Nebezpečné je jen při alergické reakci, stejně jako u jiného hmyzího bodnutí.

Praktický závěr: nesbírejte potápníka rukou. Použijte hladinovou síťku, což je stejně rychlejší.

Proč přiletěl zrovna k vám

Tady začíná ta zajímavější část, protože potápník v bazénu není náhoda. Létá v noci, orientuje se podle odrazu měsíčního světla na vodní hladině a hledá novou vodní plochu. Bazén se leskne úplně stejně jako rybník.

Zůstane ale jen tam, kde má co jíst a kde ho voda nezabije. To znamená, že opakovaný výskyt potápníků je nepřímá informace o stavu vaší vody:

• Ve vodě je co lovit. Potápník je dravec, žere larvy komárů, drobné korýše a hmyz spadlý na hladinu. Pokud jich má dost, je to signál, že se v bazénu drží organický život.
• Dezinfekce je nízká. Ve správně ošetřené vodě se potápník dlouho neudrží ani nenajde potravu. Když ho vidíte pravidelně, změřte si testerem obsah aktivního chloru.
• Voda stojí. Vypnutá filtrace přes noc a nezakrytá hladina jsou pozvánka.
• Řasy. Zelenající voda znamená potravní řetězec. O tom, jak ji dostat pod kontrolu, píšeme v článku Jak si poradit s nežádoucími vodními řasami.
• Blízkost jezírka nebo rybníka do několika set metrů výrazně zvyšuje pravděpodobnost návštěvy.

Jak se potápníka zbavit

1. Vylovte ho síťkou a vyneste dál od bazénu. Zabíjet ho nemusíte, potápník je běžný a užitečný druh, který jinde loví larvy komárů.
2. Zkontrolujte a doplňte dezinfekci. Volný chlor v rozmezí 0,3 až 0,6 mg/l a správné pH jsou základ. Jak spolu souvisejí, vysvětlujeme v článku Hodnota pH vody v bazénu.
3. Odstraňte řasy. Dokud je ve vodě zelený porost, je tu potrava. Pomůže algicid, v horším případě šoková dávka chloru.
4. Vysajte dno. Odumřelý hmyz a organické zbytky ze dna jsou živná půda, kterou filtrace nezachytí. Pomůže bazénový vysavač.
5. Zakrývejte hladinu. Nejúčinnější opatření vůbec. Zakrytý bazén nesvítí a potápník ho v noci nenajde.
6. Zhasněte nebo přesměrujte osvětlení u bazénu. Světlo na noční hmyz láká a s ním přilétá i to, co ho loví.

Z našich zkušeností je právě zakrývání hladiny to, co problém vyřeší nejrychleji. Zákazníci, kteří nám píší, že mají v bazénu pořád nějakou havěť, obvykle bazén nezakrývají vůbec. Přehled možností najdete v článku Solární plachty na bazén.

Co dělat, když je potápníků najednou hodně

Jednotlivý brouk je náhodný návštěvník. Několik jedinců naráz už znamená, že se v bazénu vytvořil malý ekosystém, a to je jiná situace. Postupujte takto: šoková dezinfekce, důkladné vysátí dna, vyprání filtrace a následně kontrola parametrů. Pokud se voda zároveň kalí, podívejte se do článku Mléčná, zakalená či bílá voda v bazénu.

My v Chlorito to říkáme takhle: hmyz v bazénu není nemoc, ale příznak. Léčit se má voda, ne brouk.

Nejčastější otázky

Čím se živí potápník? Je to dravec. Loví larvy hmyzu, drobné korýše, pulce a hmyz spadlý na hladinu. V bazénu se udrží jen tam, kde má co jíst.

Jak se dostane potápník do bazénu? Přiletí. V noci hledá vodní plochy podle odrazu světla na hladině a bazén od rybníka nerozezná.

Je potápník nebezpečný pro děti? Nekouše, pokud na něj nesáhnou. Dětem vysvětlete, ať ho neberou do ruky, a vylovte ho síťkou.

Zabije potápníka chlor? Správně ošetřená voda pro něj není vhodné prostředí a sám ji opustí nebo v ní nepřežije. Zvyšovat kvůli tomu dávkování nad doporučené hodnoty ale nemá smysl.

Co dalšího se v bazénu objevuje? Kuriozity z praxe včetně větších návštěvníků jsme sepsali v článku Akutní znečištění bazénové vody.

Možná jste na to narazili v bazénových diskusích, kde různí facebookoví odborníci straší, že CYA v bazénu je největší zlo.

Chlorové tablety prý obsahují kyselinu kyanurovou (CYA), která se hromadí ve vodě a „zablokuje" chlor. Je to pravda, nebo strašení?

Obojí trochu. Kyselina kyanurová je stabilizátor, bez kterého by vám venkovní bazén chlor doslova „propálilo" slunce. Zároveň se ve vodě opravdu hromadí a při vysoké koncentraci účinnost chloru snižuje. Rozdíl mezi pomocníkem a problémem je jen v číslech, což je potřeba jednou za čas měřit a nebo dělat prevenci.

Celé řešení se vejde do dvou vět: jednou za měsíc změřte kyselinu kyanurovou testovacím proužkem a řiďte se semaforem níže. Nic víc v tom není.

Z našich zkušeností mnoho lidí vodu v bazénu obměňuje, takže se jich tento problém s CYA vůbec netýká. Bazénové tablety patří v České republice jednoznačně k nejoblíbenějšímu a obecně nejkomplexnějším bazénovým přípravkům.

Řešení: semafor podle naměřené hodnoty

Na měření stačí testovací proužky AquaChek 4v1, které kromě stabilizátoru změří i chlor, pH a alkalitu. Kompletnější přehled dá AquaChek 7v1. Všechny testery na kyselinu kyanurovou najdete v této kategorii. Pokud nechcete měřit a máte vodu bez problémů, tak střídejte s chlornanem sodným tablety a jednou za sezónu alespoň část bazénu vyměňte.

Celá pointa je v tom, že nemusíte volit mezi „tablety ano" a „tablety nikdy". Tablety jsou nejpohodlnější základ péče — a když stabilizátor doroste ke stropu, na zbytek sezóny je vystřídá tekutý chlor. Ten kyselinu kyanurovou neobsahuje vůbec, takže dezinfikuje, aniž by hodnotu CYA dál zvyšoval. Po částečné obměně vody (třeba při zazimování) se hodnoty vrátí dolů a na jaře můžete zase najet na tablety.

„Na tekutém chloru můžete kyselinu kyanurovou dál průběžně měřit. Jakmile hodnota díky obměně vody a přirozenému rozkladu klesne, není žádný problém vrátit se zpátky k tabletám," doplňuje Ing. Lukáš Fuka z zakladatel a majitel Chlorito.

Teď k tomu, proč to takhle funguje.

Proč je kyselina kyanurová v tabletách

Kyselina kyanurová (na testerech „Cyanuric Acid" nebo „stabilizátor") chrání chlor před UV zářením. Bez ní zničí přímé slunce většinu volného chloru ve venkovním bazénu během několika hodin. S ní vydrží chlor ve vodě několik dní. To je důvod, proč jsou chlorové tablety tak praktické — jedna tableta v plováku či skimmeru pracuje 5 až 10 dní.

Je potřeba říct otevřeně: kyselina kyanurová tvoří zhruba polovinu hmotnosti chlorové tablety. Z jedné 200g tablety se do vody uvolní chlor, který se postupně spotřebuje — a přibližně 100 g stabilizátoru, který ve vodě zůstane. Kyselina kyanurová se neodpařuje a jen velmi pomalu se rozkládá. Spolehlivě ji snižuje ředění: částečná výměna vody, přeliv bazénu po vydatných deštích nebo praní pískové filtrace s dopuštěním čerstvé vody.

Kdy začne stabilizátor vadit

Stabilizátor chrání chlor tím, že si ho na sebe „naváže". Malé množství je ideální — chlor je chráněný a průběžně se uvolňuje k dezinfekci. Při vysoké koncentraci ale stabilizátor drží navázanou příliš velkou část chloru a voda se dezinfikuje čím dál pomaleji.

V praxi to poznáte takto: tester ukazuje chlor v normě, ale voda se kalí nebo zelená. Chlor ve vodě je, jen nestíhá pracovat. Přidáváte další tablety, tím ale roste i stabilizátor — a problém se prohlubuje. Tomuhle stavu se lidově říká „chlorová past".

Orientační hodnoty pro venkovní bazén:

Pro představu: běžný bazén 20 m³ spotřebuje za sezónu 2–5 kg tablet. To odpovídá nárůstu kyseliny kyanurové zhruba o 50–120 mg/l za sezónu. Jinými slovy — jedna sezóna na tabletách je v pořádku. Problém vzniká, když se stejná voda točí několik let bez obměny.

„Při běžné spotřebě 2 až 5 kg tablet za sezónu skončí kyselina kyanurová na konci sezóny někde mezi 50 a 120 mg/l. To je hraniční, ale pořád v pořádku — stačí po sezóně obměnit část vody. Pokud se ale stejná voda v bazénu točí pět a více let, je lepší ji vyměnit a začít od nuly," říká Ing. Tomáš Fuka, chemik a zakladatel Chlorito.

Proč tekutý chlor, a ne třeba chlornan vápenatý?

Bez stabilizátoru fungují dva běžné typy chloru:

Chlornan sodný (tekutý chlor) — kapalina, dávkuje se cca 100–200 ml na 10 m³. Kromě chloru do vody nepřináší prakticky nic, co by se hromadilo. Proto je ideální „záskok" při zvýšené CYA i skvělá volba na šokovou dezinfekci.

Chlornan vápenatý (granulát) — také bez stabilizátoru, ale s jedním háčkem: s každou dávkou přidáváte do vody vápník. Při běžné roční spotřebě na bazén 20 m³ to znamená nárůst tvrdosti vody zhruba o 70 mg/l vápníku a víc — a to se, stejně jako kyselina kyanurová, z vody samo neztratí. V oblastech s tvrdší vodou pak hrozí vápenné usazeniny na fólii, v potrubí a na topení a zákal vody. Řešíte tedy jeden hromadící se parametr tím, že si pěstujete druhý.

Proto v našem systému doporučujeme kombinaci tablety 6v1 jako základ + chlornan sodný podle semaforu. Každý parametr, který se ve vodě hromadí, máte pod kontrolou.

A co „odstraňovače kyseliny kyanurové"?

Na trhu narazíte i na přípravky, které slibují odstranění kyseliny kyanurové bez výměny vody. Účinnou složkou bývá melamin — ten s kyselinou kyanurovou reaguje a sráží ji do nerozpustných krystalů, které má následně zachytit filtrace.

Chemicky to funguje. V domácím bazénu ale narážíte na praktické limity: dávka se musí přesně trefit na skutečnou koncentraci CYA i objem bazénu (a obojí doma jen odhadujete), vzniklou jemnou sraženinu musí spolehlivě pochytat vaše filtrace a žádný dostupný tester neumí změřit, kolik melaminu vám ve vodě zbylo. Přebytek melaminu přitom není neškodný — reaguje s chlorem za vzniku páchnoucích chloraminů a dalších nežádoucích látek.

Proto platí jednoduché pravidlo: volbou číslo jedna je vždy částečná obměna vody. Je levná, kontrolovatelná a nic po ní ve vodě nezůstává. Chemické odstraňovače dávají smysl jen tam, kde výměna vody opravdu není možná — třeba při jejím nedostatku.

Nejčastější otázky

Zmizí kyselina kyanurová přes zimu sama?
Z většiny ne. Rozkládá se jen velmi pomalu. Reálný pokles zajistí hlavně zimní částečné vypuštění a jarní dopuštění čerstvou vodou — což je další důvod, proč bazén na zimu nevypouštět úplně, ale snížit hladinu a na jaře doředit. Pomáhá i každý přeliv po deštích a praní filtrace s dopuštěním.

Mám tablety úplně vysadit?
Ne, pokud vám měření nedává důvod. Do 40–50 mg/l CYA jsou tablety nejpohodlnější a nejspolehlivější péče. Semafor výše vám řekne, kdy zpomalit.

Voda je zelená, i když chlor ukazuje v normě. Je to kyselinou kyanurovou?
Je to jedna z nejčastějších příčin, hlavně ke konci sezóny. Změřte CYA — pokud je nad 75 mg/l, postupujte podle semaforu (tekutý chlor + výměna části vody). Pokud je CYA v normě, hledejte příčinu v pH nebo zanesené filtraci.

Jak často měřit?
Na začátku sezóny a pak zhruba jednou za měsíc. Při hodnotách nad 40 mg/l častěji — po 3 týdnech.

Platí to i pro vnitřní bazény a vířivky?
U vnitřních bazénů stabilizátor nepotřebujete vůbec (slunce tam chlor neničí) — tam je tekutý chlor jasná volba na celý rok.

Rychlé shrnutí

1. Kyselina kyanurová je užitečný stabilizátor, ne jed. Bez ní by venkovnímu bazénu slunce sebralo chlor za pár hodin.
2. Hromadí se — proto ji jednou měsíčně změřte testovacím proužkem.
3. Do 50 mg/l jedete na tabletách 6v1, nad 50–65 mg/l přepnete na chlornan sodný a vyměníte část vody.
4. Přes zimu snižte hladinu a na jaře doředíte čerstvou vodou — hodnoty se resetují a jedete znovu.

Bazénová chemie není o zázračných produktech ani o strašení. Je o pár číslech, která máte pod kontrolou.

Vlastníte bazén se slanou vodou? Možná si i vy myslíte, že díky solinátoru se o ni nemusíte starat a vyřeší vše za vás. Bohužel se ale mýlíte. V některých situacích (například při vysoké zátěži nebo nedostatku kyseliny kyanurové) se řasy přemnoží. V tomto článku vám poradíme, jak zelené vodě v bazénu se solinátorem předcházet a jak případně vyčistit slaný bazén.

Proč slaná voda zezelená?

Zelená voda v bazénu se solinátorem obvykle neznamená, že v ní máte málo soli. Nejčastější příčinou je nedostatek volného chloru, kvůli kterému se začnou množit řasy.

K tomu může dojít z několika důvodů:

• voda je příliš zatížená nečistotami,
• solinátor vyrábí málo chloru,
• chlor se rychle rozkládá působením slunce,
• voda je teplá a spotřeba chloru roste,
• filtrace nepracuje dostatečně dlouho nebo účinně.

Jednotlivé příčiny se navíc často kombinují.

1. Vysoká zátěž vody

Pokud se plavci před vstupem do bazénu neosprchují, přinesou do vody pot, zbytky kosmetiky, opalovací krémy a další organické nečistoty. Ty spotřebovávají chlor, který potom chybí při likvidaci bakterií a řas.

Při reakci některých nečistot s chlorem navíc vznikají chloraminy. Ty mají podstatně nižší dezinfekční účinek než volný chlor a mohou být příčinou typického „chlorového“ zápachu, pálení očí nebo podráždění pokožky.

Kapkový tester bazénové vody pH a Cl alternativní ekonomická varianta - novinka 2023

Vodu ale nezatěžují pouze lidé. Chlor spotřebovává také:

• pyl,
• listí,
• prach,
• hmyz,
• zbytky trávy,
• nečistoty spláchnuté do bazénu při dešti.

Čím více nečistot se do bazénu dostane, tím více chloru voda spotřebuje. Běžné nastavení solinátoru pak nemusí stačit.

2. Nedostatečný výkon solinátoru nebo krátká doba provozu

Solinátor nevyrábí chlor podle aktuální potřeby vody, ale podle nastaveného výkonu a doby, po kterou je v provozu.

Pokud se v bazénu koupe více lidí, přijdou horké dny nebo se do vody dostane velké množství nečistot, musíte tomu přizpůsobit také chod solinátoru. Můžete zvýšit jeho výkon nebo prodloužit dobu filtrace.

Produkci chloru mohou snížit také další problémy:

• nízká koncentrace soli,
• zanesený filtr,
• nedostatečný průtok vody,
• usazeniny na elektrodách,
• opotřebovaná cela solinátoru,
• příliš krátká doba filtrace.

Nespoléhejte proto pouze na údaj na displeji zařízení. Pravidelně měřte skutečnou hladinu volného chloru přímo ve vodě.

3. Slunce a nedostatek stabilizátoru chloru

Sluneční UV záření chlor postupně rozkládá. U venkovních bazénů proto můžete mít problém udržet potřebnou hladinu chloru, i když solinátor pracuje správně. Rozklad chloru zpomaluje kyselina kyanurová (stabilizátor chloru).

Její vhodná koncentrace se však liší podle typu solinátoru a doporučení jeho výrobce. Stabilizátor proto nepřidávejte automaticky každý rok bez předchozího měření. Příliš nízká hodnota způsobí rychlý rozklad chloru, zatímco příliš vysoká koncentrace může jeho dezinfekční účinek zpomalovat.

Na Chlorito najdete například přípravek PWS Chlor stabil. Před použitím si vždy změřte aktuální hodnotu stabilizátoru a dávku přizpůsobte objemu bazénu i návodu vašeho solinátoru.

Chlor stabil pro stabilizaci chloru v bazénu 2 kg

4. Vysoká teplota vody

Během horkých dní spotřebuje bazén více chloru. V teplé vodě se navíc vytvářejí příznivější podmínky pro množení mikroorganismů a řas v bazénu se slanou vodou. Neznamená to, že by solinátor při teplotě nad 28 °C automaticky přestal správně fungovat. Může ale nastat situace, kdy nastavený výkon nestačí pokrýt zvýšenou spotřebu chloru.

Pokud má voda dlouhodobě vysokou teplotu:

• častěji kontrolujte volný chlor,
• prodlužte dobu filtrace,
• podle potřeby zvyšte výkon solinátoru,
• pravidelně odstraňujte nečistoty,
• kontrolujte stav filtru a cely.

Zelený nádech se může při nedostatku chloru objevit velmi rychle, zejména pokud už voda začínala být zakalená.

Kdy stačí zvýšit výkon solinátoru?

Pokud se voda ještě nezazelenala, můžete začínající problém často vyřešit zvýšením výkonu solinátoru. Režim Boost solinátoru, Super chlorace nebo podobně označenou funkci použijte v těchto situacích:

• po koupání většího počtu lidí,
• po silném dešti nebo bouřce,
• během mimořádně horkých dní,
• když naměříte nižší hladinu volného chloru,
• když voda začíná být lehce matná, ale ještě není zelená.

Režim Boost obvykle nastaví celu solinátoru na maximální výkon. Neznamená to ale automaticky, že se produkce chloru zdvojnásobí. Výsledek závisí na původním nastavení, výkonu zařízení, době chodu filtrace i aktuálním stavu vody.

Také délka režimu se u jednotlivých solinátorů liší. U některých zařízení běží zvýšený výkon 24 hodin, u jiných se doba počítá pouze během provozu čerpadla. Vždy se proto řiďte návodem svého solinátoru.

Po skončení režimu Boost znovu změřte volný chlor a pH. Pokud se chlor nezvýšil nebo už voda viditelně zelená, samotné zvýšení výkonu pravděpodobně stačit nebude.

Kdy použít chlorový šok do slaného bazénu?

Jakmile ve vodě vidíte zelený nádech nebo povlak řas, solinátor nestačí a je potřeba zasáhnout razantněji. Zařízení vyrábí chlor postupně a silnější výskyt řas už nezvládá.

Postupujte následovně:

1. Odstraňte z hladiny listy, hmyz a další nečistoty.
2. Vyčistěte košík skimmeru a čerpadla.
3. Důkladně vykartáčujte stěny, dno, schody a rohy bazénu.
4. Změřte pH a upravte ho podle návodu použitého přípravku, zpravidla přibližně na hodnotu 6,8 až 7,2.
5. Proveďte šokovou chloraci. (solinátor podle pokynů výrobce případně v průběhu vypněte nebo nastavte produkci chloru na 0 %).
6. Nechte běžet filtraci a průběžně kontrolujte její stav.
7. Odumřelé řasy vysajte ze dna.
8. Po vyčištění znovu změřte chlor a pH.

V bazénu se nekoupejte, dokud není voda opět čirá a hodnoty chloru a pH se nevrátí do bezpečného rozmezí.

Chlor šok 3kg (organický granulát)

Jaký chlorový přípravek použít?

Pro šokovou chloraci bazénu se slanou vodou můžete použít například rychlorozpustný granulát na bázi chlornanu vápenatého. U nás na Chlorito ho najdete pod názvem Chlorový granulát rychlorozpustný.

Výhodou chlornanu vápenatého je, že do vody nepřidává další kyselinu kyanurovou. Zvyšuje však množství vápníku ve vodě, což byste měli zohlednit zejména tehdy, pokud máte tvrdou vodu nebo se na cele solinátoru rychle tvoří vodní kámen.

Při aplikaci se vždy řiďte etiketou konkrétního výrobku. Některé přípravky se před použitím rozpouštějí ve vodě, jiné se aplikují odlišným způsobem. Nepoužívejte proto univerzální postup bez kontroly návodu.

Při práci s chlorovým přípravkem dodržujte několik základních pravidel:

• nikdy nemíchejte různé druhy chloru,
• nemíchejte chlor s kyselinami ani jinou bazénovou chemií,
• používejte čistou plastovou nádobu určenou pouze pro bazénovou chemii,
• pokud připravujete roztok, přidávejte přípravek do vody, nikdy ne vodu k přípravku,
• používejte ochranné rukavice a brýle.

Algicid jako pomocník při prevenci proti řasám

Algicid do slaného bazénu můžete nalít. Pomůže vám zabránit množení řas, neměl by ale nahrazovat správnou hladinu chloru, vhodné pH a dobře fungující filtraci.

Použít ho můžete zejména:

• během nejteplejších dní,
• po vysoké zátěži bazénu,
• pokud se řasy pravidelně vracejí,
• jako doplněk po vyčištění zelené vody.

U bazénu se solinátorem si vždy ale zkontrolujte složení přípravku. Vybírejte algicid, který výrobce výslovně doporučuje pro slané bazény. Opatrní buďte zejména u přípravků obsahujících měď. Měď je proti řasám účinná, ale může způsobovat skvrny na povrchu bazénu a někteří výrobci solinátorů upozorňují také na riziko poškození cely.

Bezpečnější volbou proto bývají bezměďnaté algicidy určené pro bazény se slanou vodou. Ty také najdete u nás na Chlorito.

Algicid 1l na řasy v bazénu

Jak algicid aplikovat?

Při preventivním použití nalijte do bazénu udržovací dávku uvedenou na etiketě přípravku. Algicid aplikujte při zapnuté filtraci a rozlijte ho na více míst, aby se ve vodě dobře promíchal.

Nespoléhejte na univerzální doporučení ohledně aplikace přípravku jedenkrát týdně. Vhodná četnost závisí na konkrétním výrobku, teplotě vody a zatížení bazénu.

Pokud už se voda začala zelenat, nejprve proveďte šokovou chloraci, vykartáčujte stěny a nechte běžet filtraci.

Algicid přidejte až samostatně a v časovém odstupu doporučeném výrobcem. Nikdy nemíchejte koncentrovaný algicid s chlorovým přípravkem v jedné nádobě.

Jak zabránit vzniku řas v bazénu se slanou vodou?

Slaná voda zezelenala ve vašem bazénu a chcete jí propříště předejít? Nejúčinnější prevencí je pravidelné měření a včasná reakce. Když si všimnete poklesu chloru ještě předtím, než se voda zakalí, bývá náprava mnohem jednodušší.

1. Pravidelně kontrolujte kvalitu vody

Nespoléhejte pouze na displej solinátoru. Ten vám obvykle ukáže nastavený výkon, stav zařízení nebo orientační koncentraci soli, ale nemusí měřit skutečné množství volného chloru v bazénu.

Pomocí bazénových testerů kontrolujte zejména následující hodnoty:

Poznámka k tabulce: Výše uvedené hodnoty jsou orientační. Přesné doporučení vždy najdete v návodu vašeho solinátoru a na etiketách používaných přípravků.

Hladinu fosfátů nemusíte automaticky měřit každý měsíc. Její kontrola dává smysl především tehdy, pokud se vám řasy opakovaně vracejí, přestože máte správně nastavený chlor, pH i filtraci.

2. Udržujte filtraci v dobrém stavu

Ani správně nastavený solinátor vám nepomůže, pokud voda přes filtrační systém neproudí dostatečně nebo je filtr zanesený. 

Pravidelně proto:

• čistěte nebo proplachujte filtr,
• vyprazdňujte košíky skimmeru a čerpadla,
• kontrolujte průtok vody,
• kartáčujte stěny a místa s horší cirkulací,
• kontrolujte stav elektrolytické cely,
• odstraňujte usazeniny pouze podle návodu výrobce solinátoru.

Na Chlorito pro vás máme také speciální čističe filtračních náplní, které pomáhají odstranit mastnotu, organické nečistoty a vodní kámen. Před použitím si vždy ověřte, že je přípravek vhodný pro váš typ filtrace.

Tip na závěr: Zajímá vás, jakou sůl do bazénu koupit nebo jak nainstalovat salinizační jednotku, odpovědi na tyto otázky najdete v tomto článku.

Mít na zahradě vlastní bazén je skvělé, ale čistá voda se v něm neudrží sama od sebe. Základem veškeré péče je správná hodnota pH. Ideální by se měla pohybovat v rozmezí 7,0 až 7,2. Co dělat, když vám vystřelí nad 7,8 a výš? V tomto článku se detailně podíváme na to, jak snížit pH v bazénu, proč je vysoké pH v bazénu nebezpečné a jak správně dávkovat chemii, aby byla voda opět křišťálově čistá.

Co způsobuje vysoké pH v bazénu?

Pokud hodnota pH překročí hranici 7,2, začínají se dít věci, které vám znepříjemní koupání i údržbu. Mnoho lidí si myslí, že nízké pH je ten jediný strašák, ale opak je pravdou. Zásaditá voda přináší hned několik problémů:

• Výrazně snižuje účinnost chloru: Při hodnotě pH 8,0 klesá účinnost dezinfekčního chloru na pouhých 25 %. Vy sice sypete chemii do vody, ale ta kvůli nesprávnému pH nefunguje. Voda pak rychleji podléhá řasám a bakteriím.
• Způsobuje podráždění těla a očí: Setkali jste se s tím, že plavce pálí oči v bazénu? Často za to nemůže chlor, jak se lidé mylně domnívají. Na vině je právě vysoké pH v bazénu. Výsledkem je dráždivá voda, která způsobuje zarudnutí očí a vysušování pokožky. Pokud voda v bazénu pálí oči, je to jasný signál k měření.
• Srážení vápníku a zákaly: Vysoké hodnoty způsobují, že se z vody začne srážet vápník a další minerály. Voda se zakalí a na stěnách bazénu i ve filtraci se začne tvořit tvrdá usazenina.

Chcete-li těmto problémům předejít, je nutné mít doma spolehlivý tester bazénové chemie, kterým hodnoty odhalíte včas.

Jak snížit pH v bazénu? 

Pro snížení zásaditosti vody se nejčastěji používá osvědčený granulovaný přípravek s označením pH minus do bazénu. Jeho hlavní účinnou látkou bývá hydrogensíran sodný, což je v podstatě kyselá sůl působící jako slabá kyselina do bazénu. Je mnohem bezpečnější pro manipulaci než čisté tekuté kyseliny.

Pokud však máte automatické dávkovací stanice nebo preferujete rychlé mísení, ideální volbou je tekutá forma (zředěná kyselina sírová). V nouzových případech či pro specifické čištění se využívá také silná kyselina chlorovodíková do bazénu.

pH minus dávkování granulované formy: orientační tabulka

Při aplikaci je klíčové správné dávkování přípravku pH minus. Níže naleznete orientační tabulku pro dávkování granulovaného přípravku na 10 m³ (10 000 litrů) bazénové vody.

Poznámka: Pro přesné dávkování se řiďte pokyny konkrétního výrobce, které uvádí na obalu produktu.

Jak správně aplikovat granulované pH minus a jak dlouho čekat?

Pokud už víte, jak snížit pH vody pomocí výše uvedené tabulky, nyní je třeba, abyste dodrželi správný postup aplikace a díky tomu ochránili bazén před poškozením.

1. Rozpuštění mimo bazén: Granulovaný přípravek nikdy nesypte přímo do bazénu. Odměřené množství rozpusťte v plastovém kbelíku s vlažnou vodou.
2. Kde a jak aplikovat: Zapněte bazénovou filtraci na plný výkon. Připravený roztok pomalu vlévejte podél okraje bazénu, ideálně u vtokových trysek, které chemii rychle roznesou po celém objemu.
3. Jak dlouho čekat: Po aplikaci nechte filtraci běžet nepřetržitě alespoň 2 až 4 hodiny. Nové kontrolní měření proveďte nejdříve po 4 až 6 hodinách, ideálně až druhý den, kdy se voda kompletně promíchá. Až v tuto dobu je voda opět připravena ke koupání.

pH minus dávkování tekuté formy: orientační tabulka

Pokud preferujete tekutou formu pro automatické dávkovače, řiďte se níže uvedenými orientačními dávkami přípravku.

Poznámka: Pro přesné dávkování se řiďte pokyny konkrétního výrobce, které uvádí na obalu produktu.

Co dělat, když pH klesá příliš pomalu?

Někdy se stane, že aplikujete správné dávkování, ale ke snížení pH v bazénu nedochází nebo klesá jen nepatrně. Čím to je?

Na vině bývá vysoká celková alkalita vody. Alkalita funguje jako takový tlumič (pufr), který udržuje stabilitu pH a brání jeho změnám. Pokud je alkalita příliš vysoká, doslova „brzdí“ účinek přípravků pH minus. V takovém případě musíte nejprve snížit celkovou alkalitu (speciálními přípravky nebo opakovaným dávkováním kyseliny do jednoho místa při vypnutém čerpadle) a teprve poté se vám podaří úspěšně vyřešit otázku, jak snížit pH v bazénu.

Prevence skokového kolísání pH

Abyste nemuseli neustále řešit divoké výkyvy vody, zaměřte se na prevenci:

• Pravidelnost: Měřte hodnoty vody alespoň 1–2× týdně, v horkých dnech i častěji.
• Hlídejte alkalitu: Udržujte celkovou alkalitu v rozmezí 80–120 ppm. Nebude docházet k nekontrolovaným skokům.
• Pozor na čerstvou vodu: Nově napuštěná voda (zejména ze studny) bývá velmi nestabilní a v prvních několika týdnech má tendenci neustále stoupat. Zde je nutné provádět snížení pH v bazénu prakticky nepřetržitě, dokud se voda neustálí.
• Reagujte na počasí: Velké teplo, intenzivní koupání mnoha lidí nebo přívalový déšť dokážou s chemií zamávat. Po bouřce či víkendové party bazén vždy zkontrolujte.

Udržet vodu v normě není věda, pokud máte po ruce ty správné pomocníky a víte, jak snížit pH vody dříve, než vám zcela zkazí koupací sezónu. Nezanedbávejte prevenci a váš bazén bude po celé léto bezpečný a průzračný.

Potřebujete naopak pH zvýšit? Tady najdete vhodné produkty od PWS - Professional Water System (značka, pod kterou my v Chlorito vyrábíme a prodáváme přípravky bazénové chemie).

Chlorové tablety do bazénu jsou tradiční a efektivní způsob, jak udržet za běžných podmínek bazénovou vodu čistou. V tomto článku vám objasníme pomalurozpustné, které můžete vkládat jak do plováků, tak do dávkovačů. Dozvíte se, jak fungují, jak je dávkovat a co dělat v situaci, kdy jejich aplikace kvůli dešti, vedru nebo bazénové párty nestačí.

Co jsou to pomalurozpustné tablety?

Chlorové tablety do bazénu jsou jednosložkovým přípravkem bazénové chlorové chemie. Tento produkt udržuje bazénovou vodu pouze prostřednictvím dávek chloru. Hodí se především pro malé bazény s kartušovou filtrací. Můžete je však použít také pro údržbu vody ve fontánách, brouzdalištích a podobných zařízeních, kde obvykle nebývá do technologie zařazena kvalitní písková filtrace.

Tablety podle objemu

Bazénové tablety se rozlišují podle hmotnosti jedné tablety, která určuje, pro jak velký objem vody je dávka určena. U nás si můžete zakoupit 3 typy chlorových tablet podle objemu:

• mini tablety o velikosti 20 gramů jsou vhodné do menších bazénů nebo vířivek (cca do 10 m³),
• maxi tablety o velikosti 200 gramů se hodí pro středně velké bazény (20 m³ až 30 m³),
• extra velké tablety grand o hmotnosti 500 gramů zajišťují dezinfekci velkých bazénů (nad 40 m³).

Pomalé tablety vs. rychlé: jaký je mezi nimi hlavní rozdíl?

Pomalé (multifunkční) tablety se rozpouštějí postupně (obvykle 5 až 10 dní) a slouží k běžné údržbě bazénové vody. Kromě chloru mohou obsahovat například také vločkovač a algicid (přípravek proti řasám).

Rychlé (chlor šok) tablety se rozpustí během několika hodin a prudce zvyšují hladinu chloru. Aplikují se při napuštění bazénu, po bouřce, při vysokých teplotách nebo při náhlém zakalení vody. S koupáním je následně nutné počkat alespoň 24 hodin.

Jaká je teplota rozpustnosti tablet do bazénu?

Tablety do bazénu se rozpouštějí při jakékoliv běžné teplotě (od 0 °C do 40 °C), avšak teplota vody zásadně ovlivňuje rychlost jejich rozpouštění a spotřebu chemie.

• Voda do 25 °C: rozpouštění tablet probíhá pomaleji a obvykle stačí dávka 1 tablety (např. 200g na 20–30 m³ vody) přibližně jednou za 5 až 8 dní.
• Voda nad 25 °C (a zejména nad 28 °C): rozpouštění tablet se výrazně urychluje a mnohem rychleji se tak v bazénu množí bakterie a řasy, platí proto zvýšení dávky na 2 tablety na stejný objem nebo zkrácení intervalu výměny tablet.

Jak fungují pomalurozpustné tablety v bazénu?

Pomalu rozpustné tablety do bazénu na bázi kyseliny trichlorisokyanurové (TCCA) se do vody uvolňují postupně a dlouhodobě. Fungují jako odolné polymerní matrice. Při styku s vodou se nerozpustí celá najednou, ale jejich povrch se vlivem protékající vody velmi pomalu a rovnoměrně odplavuje. Ve vodě se běžně rozpouštějí 5 až 10 dní. Rychlost rozpouštění závisí hlavně na teplotě vody, jejím průtoku a využití bazénu. Můžete je použít jak pro kryté, tak otevřené bazény. 

Doporučené produkty od Chlorito:

• tablety do bazénu 5v1,
• tablety do bazénu 6v1,
• chlorové tablety pomalurozpustné 200g 1kg.

Kolik tablet do bazénu a jak je dávkovat?

Ptáte se, jak často měnit tablety do bazénu? Obvykle vám vydrží 5 až 10 dní. Pomalurozpustné tablety od Chlorito dávkujte podle níže uvedené tabulky. 

Aplikujte je vložením do plováku na tablety nebo dávkovače tablet či do skimmeru. V případě plováku, ho vždy opatrně vyjměte před samotným koupáním. 

Koncentraci chloru udržujte v intervalu 0,3 - 0,6 mg/l, maximálně však 1 mg/l. Dávejte si pozor, aby nepřekročila hodnotu 1 mg/l. V takovém případě by mohl poškodit bazénovou technologii. Některým plavcům navíc může podráždit pokožku.

Abyste docílili maximální možné účinnosti nejen pomalu rozpustných tablet, je zapotřebí myslet také na udržování optimální hodnoty pH v rozmezí  6,8 - 7,6. V případě vysoké hodnoty pH tablety ani ostatní přípravky bazénové chemie prakticky nefungují. V případě nízké hodnoty pH naopak dochází k jejich vysoké spotřebě.

Tip od Chlorito: Hodnotu pH snadno zjistíte pomocí testeru pH. Koncentraci chloru ověříte pomocí testeru Cl. pH i Cl můžete zjistit také najednou pomocí výhodné sady testeru pH a Cl.

Plovák vs. vestavěný dávkovač: rozdíly v rychlosti rozpouštění tablet

Plovák, který se hodí pro menší a nadzemní bazény s kartušovou filtrací, rozpouští tablety pomaleji (jednu dávku cca 5 až 10 dní). Princip spočívá v proudění vody kolem tablet jen mírně při koupání nebo chodu skimmeru. Rozpouštění je proto velmi pozvolné a stabilní. Udržuje stálou hladinu chloru během dovolené, protože funguje nezávisle na spuštěné filtraci. Ocení ho ti z vás, kteří hledají nejlevnější možné řešení.

Vestavěný dávkovač chloru naopak poslouží spíše majitelům větších bazénů (nad 20 až 30 m³) s větším počtem pravidelně se koupajících osob, kteří mají navíc filtraci s automatickým spínáním. Doba rozpouštění tablet s jeho pomocí trvá zpravidla 1 až 3 dny (v závislosti na nastavení ventilu a době běhu filtrace). K jejich ubývání dochází mnohem rychleji díky průtoku vody pod tlakem, který je mechanicky omývá. Výhodou je jeho schopnost rychle reagovat na náhlé zhoršení vody zvýšením průtoku (např. po bouřce nebo horkém dni).

Co dělat, když tablety nestačí?

Během koupací sezóny nastávají situace, kdy vám chlorové tablety do bazénu jako dezinfekce nebudou stačit. Typicky se jedná o:

• horké dny (teploty nad 28 °C),
• bouřku a déšť,
• velkou zátěž (např. párty v bazénu, kdy se koupe více lidí).

V takových případech postupujte následovně:

• vyberte síťkou mechanické nečistoty (listí, větvičky apod.), na pyl usazený u dna použijte vysavač,
• vyčistěte košík ve skimmeru a spusťte filtraci,
• poté změřte vodu testerem (především hodnotu pH, vázaného a volného chloru včetně alkality),
• podle potřeby upravte pH nebo nasaďte šokovou chloraci,
• je-li voda zelená, aplikujte navíc také algicid proti řasám,
• je-li voda zakalená jemnými částicemi, aplikujte vločkovač,
• dočistěte hladinu síťkou a dno bazénových vysavačem,
• v případě, že jste použili vločkovač, nechte filtraci pracovat nepřetržitě 24 až 48 hodin a poté vysajte usazené nečistoty, během procesu proplachujte pravidelně filtrační písek.
• pokud jste ho nepoužili, nechte filtraci puštěnou 3 až 4 dny, nezapomeňte také na proplachování pískového filtru (klidně 3krát až 4krát denně).

Tip Chlorito: U kartušových filtrací nebo staršího pískového písku se může stát, že bez vločkovače vodu do jiskřivé čistoty nevyfiltrujete vůbec. Proto vždy doporučujeme vločkovač použít.

Přečtěte si také:

• Jak správně aplikovat chlor šok?
• Jak si poradit s řasami v bazénu?
• Tablety do bazénu: Vše, co potřebujete vědět
• Multifunkční tablety do bazénu 5v1

Manuální dávkování chemie je sice levnější, ale časově náročnější a méně praktické řešení péče o váš bazén. Existuje však alternativa v podobě automatických dávkovačů, díky kterým nemusíte měřit kvalitu vody a kontrolovat množství bazénové chemie. Přesto však budete mít vodu křišťálově čistou a to bez námahy. V tomto článku vám poradíme, jaké máte možnosti.

Automatické dávkovací stanice: funkce a výhody

Jednou z možností automatických dávkovačů jsou dávkovací stanice, které umí bazénovou chemii přesně nadávkovat podle potřeby (údržba pH a chloru) a zajistit tak čistotu vody. Dávkovací systém se skládá z čerpadla, zásobní nádoby a příslušenství. Dodávají se jako smontované jednotky. 

Hodí se pro majitele bazénů se sladkou vodou, kteří z jakéhokoliv důvodu nechtějí nebo nemohou používat sůl a mají klasické nerezové příslušenství

Fungují následovně:

• Nejprve vyhodnotí aktuální stav bazénové vody a následně zajistí její úpravu.
• Dávkovací čerpadlo (napojené na sondy) změří pH vody, množství volného chloru nebo oxidačně-redukční potenciál (ORP). Jeho hodnota ukazuje, jakým způsobem voda reaguje na oxidační nebo redukční procesy.
• Na základě naměřených veličin pak přesně bazénovou chemii nadávkuje.

Výhody těchto zařízení spočívají v následujícím:

• Automatické dávkovače zajišťují vodu vhodnou pro alergiky. Voda nepálí do očí a není cítit chlorem, protože tzv. vázaný nestihne díky postupnému dávkování vůbec vzniknout. 
• Díky těmto zařízením vám odpadá starost o vodu. Ušetřený čas tak můžete věnovat delšímu odpočinku a vodním hrátkám.
• Automatickým dávkováním chemie také ušetříte peníze za nákup chemie. Stanice dávkuje chemii doslova po kapkách a jen tehdy, když je to nutné.
• Navíc pořízením tohoto zařízení eliminujete manipulaci s přípravky a tím vytvoříte bezpečnější domov pro vás, vaše děti i domácí mazlíčky.
• Inteligentní systémy navíc ohlídají za vás nedostatek chemie nebo aplikaci jejího přílišného množství.

Automatické solonizační jednotky: funkce a výhody

Druhou z variant automatického dávkování bazénové chemie je solonizační jednotka, kterou si můžete pořídit do nově vybudovaného bazénu, tak stávajícího a dodatečně ji do něj nainstalovat. Funguje na principu rozpuštění bazénové soli a následné výrobě plynného chloru pomocí elektrolýzy. Zařízení má v sobě nainstalované měřicí sondy, které průběžně sledují klíčové parametry (především pH a hladinu dezinfekce) a podle potřeby automaticky regulují produkci chloru i dávkování chemie. Jinými slovy: je-li chloru dost, jednotka elektrolýzu vypne, aby se voda nepřechlorovala a aby nedošlo k příliš vysokému pH, systém aplikuje přesné množství přípravku pH mínus.

pH mínus 1 kg pro úpravu pH vody (doplnění)

Výhodou tohoto zařízení je, že:

• vyrábí ten nejčistší možný chlor přímo ze slané vody pomocí elektrolýzy, který nemá výrazný chlorový odér,
• voda upravená pomocí solinátoru je vhodná pro alergiky, děti a plavce trpící ekzémy (nevysušuje pokožku, nezpůsobuje červenání očí),
• díky němu ušetříte za chemii (sůl stačí aplikovat pouze na začátku koupací sezóny a pak případně až při dopouštění vody).

Podmínkou používání jsou speciální bazénové soli, které nevysušují pokožku. Solonizační jednotka pro váš bazén není vhodná také v případě, kdy v něm máte komponenty z běžné nerezové oceli (např. schůdky, světla), které rychle zreziví. U slané vody musí být všechny kovové komponenty buď z plastu či titanu, nebo ze speciální nerezové oceli třídy AISI 316. To samé platí v případě, kdy máte starší tepelné čerpadlo nebo nerezový výměník. Pro slanou vodu potřebujete titanový výměník. Pokud však máte odolné příslušenství nebo se ho chystáte koupit, solonizační jednotka vám ušetří starosti s dávkováním chemie a péčí o váš bazén. Navíc jde o šetrnější metodu dezinfekce z hlediska zdraví.

Na Chlorito prodáváme solinátory, které jsou zcela automatizované (např. Poolex Aqualyzer Total) nebo částečně automatické (Turbo Salt nebo Poolex Sel-In). Tyto vám zajistí výrobu chloru. Je však u nich potřeba počítat s kontrolou hodnot pH.

Poloautomatické dávkovače od Chlorito

Automatický dávkovač chemie - 2,5 kg (On-Line)

Na Chlorito pro vás máme poloautomatické dávkovače, které se do vody postupně rozpouštějí. Tyto přístroje nepotřebují elektřinu, protože využívají tlak vody z vaší filtrace, a vy si intenzitu dávkování jednoduše korigujete ručním ventilem.

Vybrat si můžete buď variantu On-Line pro přímé napojení do potrubí, nebo Off-Line verzi, která se připojuje hadičkami mimo hlavní okruh, což se vám bude hodit, pokud nemáte dostatek místa v šachtě.

U tohoto poloautomatického systému musíte hodnoty vody občas zkontrolovat testerem. Nicméně se jedná o skvělou a cenově dostupnou zlatou střední cestu mezi zcela automatickými zařízeními a plováky. Na Chlorito sice zcela automatické dávkovače nenabízíme, ale můžete u nás nakoupit veškerou potřebnou bazénovou chemii v malém i velkém balení, která je pro provoz těchto zařízení nezbytná.

Léto se pomalu, ale jistě blíží a s ním i doba dovolených. Pokud ji plánujete trávit mimo domov a přitom nechcete po návratu bazén čistit, nebo ho dokonce znovu napouštět, bude třeba, abyste bazénovou vodu před cestou správně ošetřili. V tomto článku najdete praktické rady, jak ji udržet v dobré kondici, když se chystáte vyrazit na delší dobu pryč.

Zbavte bazén nečistot a propláchněte filtrační systém

První krok v péči o vodu zahrnuje odstranění veškerých mechanických nečistot jako je listí, tráva, větvičky. Postačí vám k tomu bazénová síťka a vysavač, který vyčistí bazén také od těch usazených na dně. Vyčistěte vlasový filtr čerpadla a koš skimmeru. Pak propláchněte také filtrační zařízení.

Zpětný proplach filtrace u pískových filtrů nebo důkladné vyčištění či výměna vložky u kartušových filtrů je před odjezdem naprosto klíčový. Pokud byste tento krok vynechali, zachycené nečistoty se ve filtru během vaší nepřítomnosti začnou rozkládat, sníží se průtok vody a filtrace ztratí svou účinnost. Po návratu ho proveďte pouze tehdy, pokud se tlakoměr na filtrační nádobě pohybuje v červeném poli, nebo pokud jste museli po návratu vysávat usazeniny na dně bazénu.

Zkontrolujte a případně upravte hodnotu pH

Dále je třeba, abyste před odjezdem zkontrolovali pomocí bazénových testerů a případně upravili hodnotu pH. Ideální je rozmezí 6,8 až 7,2. Pokud se nachází ve vašem bazénu pod nebo nad těmito hodnotami, použijte přípravek pH plus nebo pH mínus. Bez úpravy vody na požadované pH by nebyla následná aplikace chloru příliš efektivní a voda by se mohla začít zelenat.

Navyšte dávku chloru

Nyní máte vodu připravenou k dezinfekci. Nejlepším řešením jsou pomalurozpustné tablety. Vložte do plováku trojnásobné množství oproti běžné dávce večer před odjezdem. Tak bude o vodu postaráno i během vaší dovolené. 

Pro aplikaci tablet můžete využít několik typů zařízení:

• Plovoucí dávkovače (plováky): jedná se o základní, pasivní řešení, plovák volně plave na hladině a tablety se v něm postupně rozpouští.
• Poloautomatické dávkovače (chlorátory): jsou zařízení zapojená do potrubí za filtrací. Do nich vložíte větší množství tablet a intenzitu rozpouštění regulujete otočným ventilem.
• Automatické dávkovače jsou digitální systémy se sondami, které samy měří kvalitu vody a přesně pumpují tekutou chemii (pH i chlor) podle aktuální potřeby.
• Solonizační jednotky (solničky): jde o zařízení, která automaticky vyrábějí chlor rozkladem slané vody přímo v bazénovém okruhu.

Aplikujte vločkovač

Použijte také vločkovač, který dokáže zformovat i ty nejjemnější nečistoty a zákaly do větších vloček, které písková filtrace snadno zachytí. Doporučujeme nechat filtraci po aplikaci běžet několik hodin, aby se vysrážené nečistoty odfiltrovaly ještě před vaším odjezdem.

Na Chlorito nabízíme našim zákazníkům v různých objemech koncentrované kapalné vločkovače od značky PWS - Professional Water System, které díky obsahu speciální složky slučují samostatně neseparovatelné částice nečistot do větších celků. Bazénová filtrace je dobře zachytí a odstraní z bazénové vody. Vzniklé vločky můžete také vysát pomocí bazénového vysavače po usazení vločkového mraku na dně bazénu. Tyto přípravky aplikujte v případě akutního zakalení bazénové vody nebo při pravidelné údržbě. 

Kromě kapalných prostředků máme na skladě také náhradní balení sypkých granulovaných přípravků, které se hodí použít spíše pro hlubší dočištění a nárazové vločkování při silném zákalu. 

Přidejte algicid

V dalším kroku přidejte do vody jako prevenci proti výskytu řas dvojnásobnou dávku algicidu. Ochráníte tak vodu před jejich růstem. Při aplikaci vždy dodržujte dávkování doporučené výrobcem tak, jak ho uvádí v návodu na etiketě použitého přípravku.

Na našem e-shopu prodáváme kapalné přípravky různých objemů (1, 2, 3, 5, 10, 20 nebo 30 či dokonce 50 litrů). Lze je kombinovat se všemi druhy bazénové chemie, nikdy se však nesmí přímo koncentrované míchat, Do bazénu je však možné je dávkovat téměř souběžně. 

Nastavte filtraci

Zajistěte, aby se filtrace po dobu vaší nepřítomnosti zapínala alespoň na 4 až 6 hodin denně. Ideální je automatické řešení v podobě chytré zásuvky nebo časového spínače. Pomoct vám může také spolehlivý soused nebo příbuzný. 

Zakryjte bazén krycí plachtou

Abyste ochránili vodu před napadáním nečistot nebo deštěm, zakryjte bazén krycí plachtou a pevně ji ukotvěte jako ochranu před případným silným větrem. U nás na Chlorito najdete speciální netkané bazénové folie. Vyznačují se vynikajícími mechanickými vlastnostmi, vysokou pevností a odolností proti protržení.

Co udělat po návratu z dovolené?

Jakmile se z dovolené vrátíte, opět zkontrolujte hodnotu pH a koncentraci volného chloru. Ten by se měl za běžných podmínek pohybovat v rozmezí 0,3-0,6 mg/l. Pokud teplota v bazénu stoupne nad 28 °C, tak by jeho hodnota měla být v rozmezí 0,6-1,2 mg/l. 

V případě, že se hodnoty pH nebo volného chloru či obojího liší od výše uvedených, aplikujte do vody chlor šok. Jak na to se dočtete v tomto článku.

V tomto článku vám specialista z našeho týmu Chlorito poradí, kdy chlor šok použít a jaké jsou jeho možnosti dávkování.

Co to je chlor šok a jak funguje?

Chlor šok (jinak také Chlorový organický granulát) je přípravek bazénové chemie, který obsahuje účinnou složku organicky vázaného chloru v podobě kyseliny trichlorisokyanurové. Kromě toho navíc působí v menší míře také jako algicid (pomáhá eliminovat růst zelených a hnědých řas v bazénu). 

Chlor šok se na rozdíl od tablet uvolňuje okamžitě. Díky tomu s ním docílíte bleskového účinku a rychlého zvýšení koncentrace aktivního chlóru. Oproti tomu tablety se uvolňují pomalu a hodí se proto k udržování stabilní hladiny dezinfekce.

Kdy použít chlor šok?

Chlor šok do bazénu doporučujeme použít v těchto případech:

• při prvním napuštění bazénu,
• před další sezónou,
• po silném znečištění (např. bakteriální kontaminace způsobená intenzivním používáním bazénu nebo po bouřce),
• při výskytu řas,
• během letních veder.

1. První napuštění bazénu

Při napuštění bazénu vodou (zejména studniční) je třeba provést tzv. prvotní chloraci. Chlor šok během aplikace rychle zlikviduje veškeré mikroorganismy a nečistoty, které se v ní vyskytují. Vodu tak připravíte na následnou běžnou údržbu tabletami.

2. Před další sezónou

Voda, která stála několik měsíců v klidu, bývá plná neviditelných zárodků řas a bakterií. I když vypadá čistě, šoková dávka zajistí hygienickou nezávadnost hned na startu sezóny a pomůže filtraci „nakopnout“ správné prostředí.

3. Po silném znečištění

Silné znečištění může nastat v situaci, kdy se v bazénu koupalo více lidí než běžně nebo po letní bouřce, kdy do vody napršelo či do ní napadaly nečistoty (větvičky, listí apod.). 

4. Boj s řasami a zakalenou vodou

Chlor šok neváhejte použít také v případě, kdy se voda začíná zelenat nebo má mléčný zákal či kloužou stěny bazénu. Díky vysoké koncentraci chloru naruší buněčnou strukturu řas a během několika hodin (obvykle stačí 12 až 24) je zahubí. V kombinaci s vločkovačem vodu krásně projasní.

Tip: Jak správně provést šokovou chloraci, ale i další důležité informace se dozvíte tady.

5. Během letních veder

Šokovou dezinfekci doporučujeme preventivně aplikovat také během horkých letních dní, kdy teploty stoupají nad 25 °C. V takových podmínkách dochází k rychlejšímu rozkladu chloru a následnému růstu řas a bakterií.

Chlor šok: dávkování přípravku

Na Chlorito můžete zakoupit chlor šok v podobě organického granulátu (granule) v různých gramážích (od 1 kilogramu po 10 kilogramů). Dávkování pro šokovou chloraci je 10 g na 1000 l, běžné dávky pro údržbu se pohybují v intervalu 40 až 70 g na 10.000 l jednou za 5 až 10 dní.

Dávkování přes pískový filtr

Přípravek doporučujeme aplikovat přes pískový filtr, kde se granulát rychle rozpustí. Pokud se pro tuto možnost rozhodnete, nechte filtr v provozu až do úplného rozpuštění přípravku, což většinou trvá 6 až 20 hodin v závislosti na dávce a velikosti filtru.

„Aplikace chlorového šoku přes pískovou filtraci je obecně nejefektivnějším způsobem, jak zajistit jeho rovnoměrné rozpuštění a distribuci v celém objemu vody. „Granulát se ve filtru rozpouští postupně, takže nedochází k lokálnímu přechlorování ani k usazování na dně bazénu. Díky tomu je celý proces šetrnější k povrchům bazénu a zároveň účinnější z hlediska dezinfekce,“ vysvětluje jeden z našich specialistů.

Dávkování v podobě roztoku

Nebo můžete Chlorový granulát organický dávkovat do bazénové vody jako roztok. V takovém případě přípravek nechte pomalu rozpustit v plastové nádobě a menším množství vody (cca 5 až 7 litrů) a následně vlít suspenzi do bazénové vody.

Po aplikaci proveďte měření koncentrace aktivního chloru, tedy po 24 až 48 hodinách. Naměřená koncentrace aktivního chloru by měla být vyšší než 0,5 mg/l. Jedině tak lze zodpovědně říci, zda byla provedena chlorace správně.

Chlorový granulát organický můžete používat po celou koupací sezónu a bez nutnosti používání jiných přípravků chlorové chemie. Tento přípravek je stabilní a odolává snáze vyšším teplotám bazénové vody než jiné formy chlorových granulátů.

Důležité zásady

• Chlor šok aplikujte Ideálně večer, po skončení koupání a při zapnuté filtraci.
• Nekoupejte se dříve po 24 hodinách, nebo až do doby, kdy hladina volného chloru klesne na bezpečnou úroveň.
• Nikdy nemíchejte přípravek s jinými chemikáliemi.
• Při používání bazénové chemie se vždy řiďte pokyny výrobce uvedenými na obalu produktu a v případě pochybností se poraďte s odborníkem na bazénovou chemii (například zde na Chlorito).

Kam dál?

Přečtěte si také naše související články:

• Mléčná, zakalená či bílá voda v bazénu? Tady je řešení!
• Jak si poradit s nežádoucími vodními řasami v bazénové vodě: Prevence a možnosti řešení
• Jak odstranit zelenou řasu, sinice z bazénu?

Udržet bazénovou vodu v hygienicky nezávadném a opticky čistém stavu je komplexní proces, ve kterém se kombinují chemické, fyzikální i mechanické principy. Samotná dezinfekce bazénové vody nestačí – zásadní roli hraje také účinná filtrace, správná hydraulika bazénu, pravidelná kontrola parametrů vody a omezení přísunu nežádoucího znečištění.

Níže uvádíme odbornější pohled na nejčastěji používané způsoby úpravy bazénové vody v České republice, včetně jejich praktických výhod, limitů a reálného použití.

1. Úprava bazénové vody pomocí volného aktivního chloru – nepřekonatelný standard bazénové hygieny

Úprava bazénové vody na bázi ručně nebo automaticky dávkovaného chlornanu sodného je dlouhodobě nejrozšířenější a z hygienického hlediska nejspolehlivější metodou úpravy bazénové vody. Používá se ve většině veřejných bazénů umělých koupališť i v převážné části domácích bazénů, vířivek či koupacích sudů. Důvodem je vysoká dezinfekční účinnost volného aktivního chloru, obsaženého v chlornanu sodném, včetně spolehlivé oxidace organických nečistot, a především přetrvávající přítomnost jeho zbytkové koncentrace v bazénové vodě (reziduální dezinfekce) v určitém časovém horizontu po aplikaci.

Princip účinku

Volný aktivní chlor se v bazénové vodě vyskytuje ve dvou formách výskytu v závislosti na hodnotě pH bazénové vody - jako kyselina chlorná (HOCl), která velmi účinně ničí organické kontaminanty (mikrobiální znečištění, vodní řasy apod.) oxidací jejich buněčných struktur, a jako chlornanový anion (OCl^-), jehož oxidační účinnost je nižší, ale vyznačuje se ve vodě výrazně vyšší stabilitou. Rovnováha mezi oběma formami výskytu nastává přibližně při hodnotě pH 7,2.

V praxi se nejčastěji používají:

• chlornan sodný (tekutý chlor)

• chlornan vápenatý (granulát)

• elektrolýza slané bazénové vody (generování aktivního chloru in-situ) – viz dále

Zásadní podmínkou optimální účinnosti volného aktivního chloru v bazénové vodě je správná hodnota pH. Hodnota pH bazénové vody v rozmezí 7 až 7,2 je považována z hlediska maximalizace účinnosti volného aktivního chloru ve vodě za nejvhodnější.

Výhody

• vysoká a rychlá dezinfekční účinnost,

• schopnost oxidovat organické znečištění,

• reziduální účinek v celém objemu vody,

• relativně nízké provozní náklady,

• možnost rychlého zásahu při mikrobiologickém problému nebo výskytu řas.

Právě díky reziduálnímu účinku dokáže aktivní chlor reagovat i s nově vneseným nežádoucím znečištění během koupání, což většina alternativních metod nedokáže v dostatečné míře zajistit.

Chloraminy a „chlorový zápach“

Typický zápach bazénu, známý z krytých umělých koupališť, nezpůsobuje samotný volný aktivní chlor, ale chloraminy (vázaný chlor), vznikající reakcí chloru s potem, močí a dusíkatými organickými látkami. Zvýšený obsah chloraminů bývá známkou nedostatečné oxidace vody a její nevhodné úpravy.

Řešením v takovém případě není snížení dávkování aktivního chloru, ale naopak krátkodobé zvýšení jeho koncentrace formou šokové chlorace. Z hlediska dlouhodobého udržování optimální kvality bazénové vody je třeba vodu v bazénu pravidelně obměňovat.

Rozšíření

Úprava bazénové vody pomocí volného aktivního chloru zůstává dominantní metodou úpravy vody ve veřejných bazénech umělých koupališť a představuje nejčastější řešení i v soukromém sektoru.

2. Elektrolýza slané bazénové vody – generování volného aktivního chloru in-situ

Bazény se slanou vodou nejsou bezchlorové bazény. Dezinfekce zde rovněž probíhá pomocí volného aktivního chloru, který se však neaplikuje do vody v podobě chemického přípravku, ale vzniká elektrolýzou ve vodě rozpuštěného chloridu sodného (NaCl).

Princip účinku

Voda s rozpuštěnou solí protéká elektrolytickou celou, kde elektrický proud rozkládá chloridové ionty za vzniku aktivního chloru. Ten následně dezinfikuje vodu stejným mechanismem jako běžná chlorace pomocí chlornanu sodného nebo chlornanu vápenatého.

Typická salinita bazénové vody bývá přibližně 0,3–0,5 %, tedy zhruba desetkrát nižší než u mořské vody.

Výhody

• komfortní provoz bez pravidelné manipulace s bazénovými chlorovými přípravky,

• tvorba oxidačního činidla přímo v bazénové technologii,

• zákazníci často zmiňují příjemnější subjektivní pocit při koupání.

Nevýhody

Slaná voda představuje zvýšené korozní zatížení pro celou bazénovou technologií. Veškeré komponenty musí být pro tento provoz vhodné, zejména:

• kovové části čerpadel,

• schůdky,

• armatury a spojovací materiál.

Nevhodně zvolené materiály mohou podléhat v dlouhodobém horizontu nežádoucí korozi. Vyšší bývají také pořizovací náklady na samotný solinátor i kompatibilní technologii včetně bazénových přípravků pro snižování hodnoty pH.

Rozšíření

Elektrolýza slané bazénové vody i je v posledních letech velmi populární zejména u nových soukromých bazénů střední a vyšší třídy.

3. Úprava bazénové vody pomocí tablet na bázi organicky vázaného chloru – pohodlí pro majitele bazénů

Bazénové tablety na bázi organicky vázaného aktivního chloru patří dlouhodobě mezi nejrozšířenější prostředky pro úpravu vody v domácích bazénech, vířivkách či koupacích sudech. Tomu odpovídá i široké spektrum různých variant chlorových tablet, ať už z hlediska složení či velikosti tablety:

• jednosložkové chlorové tablety

• multifunkční chlorové tablety s obsahem více účinných složek

• Mini tablety o hmotnosti tablety 20g pro vířivky, koupací sudy a malé bazény

• Maxi tablety o hmotnosti tablety 200g pro střední a velké bazény

• Grand tablety o hmotnosti tablety 500g pro velké bazény

Oproti tekutému chlornanu sodnému představují jednodušší a provozně velmi komfortní způsob dávkování aktivního chloru, zejména u menších a středně velkých bazénů bez automatických dávkovacích systémů.

Princip účinku

Principem této úpravy vody je postupné rozpouštění bazénové tablety, umístěné do plováku či automatického dávkovače, během kterého dochází k uvolňování vázaného aktivního chloru a případně dalších účinných složek z tablety do bazénové vody.

Výhody

• vysoká a rychlá dezinfekční účinnost,

• schopnost oxidovat organické znečištění,

• dlouhodobé udržení zbytkové koncentrace aktivního chloru v celém objemu vody,

• pohodlná manipulace s tabletovými přípravky

• možnost rychlého zásahu při mikrobiologickém problému nebo výskytu řas.

Právě díky reziduálnímu účinku dokáže aktivní chlor reagovat i s nově vneseným nežádoucím znečištění během koupání, což většina alternativních metod nedokáže v dostatečné míře zajistit.

Nevýhody

• vyšší pořizovací cena

Rozšíření

Bazénové tablety na bázi aktivního chloru, ať už jednosložkové nebo multifunkční, jsou pohodlným prostředkem pro úpravu bazénové vody v domácích bazénech a řada majitelů domácích bazénů na ně nedá dopustit.

4. Úprava bazénové vody na bázi aktivního kyslíku – bez nežádoucích cizorodých pachů, ale nutná pravidelnost

Bazénové přípravky na bázi aktivního kyslíku představují mimořádně komfortní a z uživatelského hlediska velmi příjemnou variantu úpravy bazénové vody. Voda je bez typického cizorodého „chlorového“pachu, nedráždí oči ani pokožku plavců a působí jasným a jiskřivým dojmem. Přípravky na bázi aktivního chloru jsou k dispozici ve širokém spektru variant:

• kapalné kyslíkové koncentráty

• kyslíkový granulát

• jednosložkové Mini tablety o hmotnosti tablety 20g pro vířivky, koupací sudy a malé bazény

• jednosložkové Maxi tablety o hmotnosti tablety 200g pro střední a velké bazény

Současně je však třeba počítat s tím, že úprava vody pomocí přípravků kyslíkové chemie vyžaduje výrazně pečlivější a pravidelnější péči o bazén než klasická chlorace. Aktivní kyslík má nižší a kratší reziduální účinek, rychleji se spotřebovává a je citlivější na vyšší teplotu vody, intenzivní sluneční záření i zvýšené organické zatížení. Pro stabilní kvalitu vody je proto nutné pravidelné dávkování kyslíkových přípravků, denní kontrola smáčených povrchů bazénu z důvodu zachycení tvorby nežádoucích mikrobiálních biofilmů již v prvotní fázi - obecně vyšší provozní disciplína a dohled nad kvalitou bazénové vody. Účinnou složku bazénových kyslíkových přípravků tvoří anorganické peroxosloučeniny – spolehlivá oxidační činidla.

Výhody

• voda bez typického chlorového zápachu,

• nižší dráždivost pro citlivé osoby,

• účinnost ve vodě v širokém rozpětí hodnoty pH,

• vhodné pro domácí bazény, vířivky nebo vnitřní wellness aplikace.

Nevýhody

Hlavním omezením je absence dostatečně silného reziduálního účinku. Oxidační potenciál aktivního kyslíku se spotřebovává výrazně rychleji než u chloru, zejména:

• při vyšší teplotě vody,

• vysokém zatížení koupajícími,

• intenzivním slunečním záření,

• vyšším obsahu organických nečistot.

U venkovních bazénů s teplotou vody nad přibližně 28 °C bývá provoz výrazně náročnější a ekonomicky méně výhodný. Nepříznivě bývá vnímána vyšší cena kyslíkových přípravků oproti chlorovým, a nutnost pravidelné a pečlivé kontroly kvality vody.

5. Doplňkové technologie – UV lampy a ionizace

Tyto technologie zpravidla neslouží jako plnohodnotná náhrada úpravy vody pomocí přípravků bazénové chemie, ale jako podpora ke snížení jejich spotřeby.

UV lampy

UV lampy využívají ultrafialové záření, které poškozuje DNA mikroorganismů a zabraňuje jejich množení.

Výhodou UV technologie je:

• vysoká účinnost proti bakteriím a virům,

• rozklad chloraminů,

• omezení typického bazénového zápachu.

Nevýhodou je absence reziduálního účinku. UV lampa dezinfikuje pouze vodu protékající reaktorem, nikoli celý objem bazénu. Pro zajištění optimální účinnosti UV záření je třeba v bazénové vodě v maximální míře eliminovat jakýkoliv zákal.

Ionizace

Ionizace využívá ionty mědi a stříbra s biocidním účinkem.

Měď účinně omezuje růst řas, stříbro působí antibakteriálně. Systém však vyžaduje pečlivou kontrolu koncentrace kovů ve vodě. Nadměrné množství mědi může způsobovat:

• zabarvení bazénových povrchů,

• zelenání světlých vlasů,

• skvrny na fóliích a příslušenství.

Z tohoto důvodu je nutné ionizaci provozovat kontrolovaně a v souladu s doporučeními a pokyny výrobce daného zařízení.

6. Filtrace bazénové vody a prevence jejího znečištění

Kapacitně odpovídající bazénová filtrace s dostatečným objemem filtračního lože vzhledem k velikosti bazénu a výkonu bazénového čerpadla tvoří srdce každé bazénové technologie. Průběžné odstraňování nežádoucích nerozpuštěných látek z bazénové vody je ne zbytnou podmínkou pro udržení její dlouhodobé kvality.

Filtrace

Nejběžnějším řešením filtračního procesu v bazénové technologii je tlaková písková filtrace, která zachycuje mechanické nečistoty prouděním vody přes filtrační médium (nemusí být nutně jen filtrační písek).

Používaná filtrační média:

• filtrační písek,

• zeolit,

• filtrační sklo,

• polyethylenové filtrační kuličky.

Každé médium má odlišné hydraulické vlastnosti, filtrační jemnost i nároky na údržbu.

Cirkulace vody

Správně navržená hydraulika bazénu zajišťuje rovnoměrné proudění vody a omezuje vznik tzv. mrtvých zón, kde by mohlo docházet k lokálnímu růstu řas nebo usazování nečistot.

Omezení přísunu nežádoucího znečištění do bazénu

Množství bazénových přípravků, potřebné pro údržbu optimální kvality bazénové vody, výrazně závisí na množství nežádoucího znečištění, obsaženého ve vodě.

Jednoduché provozní zásady pro dlouhodobé udržení kvality bazénové vody:

• sprchování před koupáním,

• zakrývání hladiny bazénu, pokud není využíván,

• používání zastřešení,

• pravidelné odstraňování hrubých nečistot,

• dostatečně dlouhá filtrace během dne.

Čím méně nežádoucích látek se do bazénové vody dostává, tím jednodušší bývá údržba vody včetně souvisejících finančních nákladů – bazény jsou přece primárně pro radost. 😊

Máte dotazy? Nevíte, jaký produkt vybrat? Kontaktujte naše odborníky nebo si prohlédněte naši nabídku. Rádi vám poradíme, jak odstranit nežádoucí  řasy z bazénu a jak jim účinně předcházet i v budoucnu.

Používání chlornanu sodného při péči o bazén navazuje na desítky let zkušeností z vodárenství, kde se tato látka běžně používá k přeměně povrchové či podzemní vody na vodu pitnou.

Historie chlornanových roztoků sahá až do roku 1792. Než se staly standardem v dezinfekci, sloužily především jako účinná bělidla textilií a papíru. Zlom nastal počátkem 19. století, kdy roztoky chlornanu pomohly zastavit epidemii cholery v Evropě. Díky své spolehlivosti zůstávají hlavními dezinfekčními činidly v české úpravě vody dodnes.

Oblíbené a účinné přípravky na bázi chlornanu sodného

Přípravky na bázi chlornanu sodného patří mezi majiteli bazénů k nejoblíbenějším. Jejich hlavními výhodami jsou okamžitý účinek, snadná aplikace a velmi příznivá cena. Na trhu se nejčastěji setkáte se dvěma variantami:

• Nové Savo (koncentrace cca 5 %): Ideální pro menší bazény, ruční dávkování nebo jako účinný čistič bazénových ploch a příslušenství. Neobsahuje barviva ani parfémy, takže jej využijete i při běžném úklidu v domácnosti.
• Chlornan sodný stabilizovaný (koncentrace 14–16 %): Silnější koncentrát určený především pro automatické dávkovače. Přívlastek „stabilizovaný“ znamená, že obsahuje složku, která zpomaluje rozklad účinné látky při skladování. Vydrží vám tedy déle v plné síle.

Jak chlornan sodný působí? 

Průběh chemických reakcí může znít složitě, ale princip je prostý: aktivní chlor v buňkách mikroorganismů vyvolá oxidaci. Tím bakterie a řasy v podstatě zahubí.

Aby byla vaše voda neustále čistá, je potřeba udržovat tzv. zůstatkovou koncentraci chloru. Ta by se měla pohybovat v rozmezí 0,3 až 0,6 mg/l (maximálně 1 mg/l). Pokud je bazén hodně zatížený (horké dny, hodně koupajících se lidí), je nutné dávku zvýšit, aby se chlor v boji s nečistotami nevyčerpal.

Dávkování a aplikace přípravku

Množství přípravku závisí na objemu vody v bazénu. Pro dosažení výsledků je nutné se řídit pokyny uvedenými na obalu konkrétního výrobku, které zohledňují koncentraci účinné látky.

Příprava roztoku: Před vlitím do bazénu obvykle přípravek rozmíchejte ve vodě a poté ho postupně vlijte do bazénu. Aby došlo k jeho rovnoměrnému promíchání s vodou, při aplikaci zapněte filtraci.
Správné načasování: Aplikujte přípravek ideálně večer po ukončení koupání. Sluneční záření může chlor rozkládat, noční aplikace zajišťuje vyšší účinnost.
Kontrola po dávkování: Po aplikaci přípravku nechte vodu cirkulovat a následně přeměřit testerem hladinu volného chloru.

Vliv na účinnost chloru má pH, slunce a teplota

Účinnost chloru není vždy stejná – zásadně ji ovlivňují okolní podmínky:

• Hodnota pH (ideálně 6,8 až 7,5): To je nejdůležitější pravidlo. Pokud je pH příliš vysoké, chlor přestává fungovat a voda se začne kazit, i když ho tam dáváte dost. Při správném pH se chlor mění na kyselinu chlornou, která čistí vodu nejefektivněji.
• Sluneční svit a teplota: Přímé slunce a teplá voda urychlují rozklad chloru. V horkých letních dnech proto kontrolujte hladinu chloru častěji.

Vsaďte na osvědčenou klasiku

Chlornan sodný je sázka na jistotu. Nabízí nejlepší poměr mezi cenou a výkonem, poradí si s většinou běžných problémů v bazénu a dává vám na výběr mezi pohodlnou automatikou a jednoduchým ručním dávkováním. Pokud si pohlídáte pH, odměnou vám bude křišťálově čistá a bezpečná voda po celou sezónu.

Myčky nádobí, ať už domácí či profesionální, používají k mytí nádobí vodu nikoliv přímo z vodovodního řadu, ale  upravenou průchodem přes vestavěnou ionexovou kolonu. Úprava vstupní vody spočívá v odstranění nebo podstatném snížení koncentrace vápenatých a hořečnatých iontů v mycí vodě. Takto upravená voda má vynikající mycí vlastnosti, lépe rozpouští mycí prostředky a snižuje riziko vzniku nežádoucích map na povrchu mytého nádobí.

Proč se dává sůl do myčky nádobí?

Regenerační sůl se v mycím cyklu myčky nádobí používá k přípravě slaného roztoku pro regeneraci ionexové kolony. Slaný roztok promývá ionexovou pryskyřici v koloně, vymývá z ní zachycené ionty vápníku a hořčíku a nahrazuje je ionty sodíku Na ze soli – regeneruje tak ionexovou kolonu pro další použití.

Sůl, která se dává do myčky, není obyčejná jemná sypká sůl, jak ji známe z kuchyně. Jedná se o tzv. regenerační tabletovou nebo polštářkovou sůl - čistý chlorid sodný NaCl v potravinářské kvalitě, lisovaný pod velkým tlakem do podoby tablet, polštářků nebo hrubých granulí. Správný lisovací tlak je velmi důležitý pro klíčové vlastnosti regenerační soli:

• Tablety, polštářky i hrubé granule spolehlivě drží tvar
• Nesmí se samovolně v balení rozpadat během skladování a běžné manipulace
• Rozpouštění při přípravě slaného roztoku probíhá rovnoměrně a plynule

U některých typů myček nádobí umožňuje výrobce použití hrubozrnné soli jako soli regenerační – v takovém případě můžete z naší nabídky solí použít špičkové mořské soli v balení o hmotnosti 25 kg, a to buď italskou sůl Margherita nebo portugalský Vatel. V obou případech se jedná o čistý chlorid sodný v potravinářské kvalitě a hrubosti zrna do cca 5 mm.

Seňor Chlorito nabízí pro vaši myčku nádobí špičkovou regenerační sůl  nejen v podobě klasických regeneračních tablet či polštářků, ale i ve formě hrubých krystalů, za bezkonkurenční ceny a výrazně levněji než z kamenného obchodu.

Zakoupit si můžete na Chlorito také ekologickou sůl do myčky od značky PWS - Professional Water System. Jedná se o kvalitní přírodní mořskou regenerační sůl. Změkčuje vodu, zabraňuje vodnímu kameni a bílým mapám na nádobí i skle a prodlužuje životnost vaší myčky o dlouhé roky. Ekologické balení, 1 kg vystačí na týdny provozu. V nabídce máme ale také 2kg nebo 4kg balení.

Sůl do myčky Lavava ECO 1 kg

Jaké je složení ekologické soli do myčky?

Sůl do myčky, kterou na Chlorito prodáváme, je vysoce čistá regenerační sůl (chlorid sodný) z italské mořské soli, bez chemie a aditiv. Hrubozrnná struktura se hodí do zásobníku soli všech běžných myček nádobí.

Jak dlouho vydrží sůl v myčce?

Sůl doplňujte podle potřeby vždy, jakmile se na myčce rozsvítí kontrolka doplnění nebo její zásobu manuálně zkontrolujte. Dávkování změkčovače nastavte podle tvrdosti vody ve vaší oblasti (u tvrdší vody roste spotřeba soli i frekvence doplňování).

Kam se dává sůl do myčky nádobí?

U většiny domácích myček nádobí se zásobník na regenerační sůl nachází uvnitř na dně myčky a je pohodlně přístupný.

Vždy se řiďte pokyny výrobce konkrétního modelu a při obsluze myčky nádobí postupujte v souladu s návodem.

Regenerace ionexu pomocí soli probíhá automaticky, proto je důležité kontrolovat zásobník na regenerační sůl  dle pokynů výrobce myčky nádobí a dle potřeby regenerační sůl doplňovat.

Co se stane, pokud sůl do myčky nádobí nebudete pravidelně doplňovat?

Jestliže voda, na kterou je myčka připojena, obsahuje vyšší koncentrace vápníku či hořčíku, je pravidelné doplňování regenerační soli do zásobníku myčky naprosto nezbytné pro správnou funkci spotřebiče a udržení jeho optimální životnosti.

V praxi se mohou v průběhu času objevit následující problémy:

• Bílé skvrny a mapy na umytém nádobí – jedná se o nerozpuštěné usazeniny uhličitanu vápenatého (vodního kamene)
• V průběhu mycího cyklu dochází k nedostatečnému odstranění nečistot z nádobí – mycí prostředky mají v tzv. „tvrdé vodě“ výrazně nižší účinnost než ve vodě upravené
• Na vnitřních površích myčky včetně trysek, rozvodů a topného tělesa dochází k průběžnému usazování nerozpustných usazenin, což vede následně k možným poruchám spotřebiče, zvýšení spotřeby elektrické energie či k výraznému zkrácení jeho životnosti

Věnujte své myčce nádobí takovou péči, jakou si jistě zaslouží, včetně pravidelné kontroly množství regenerační soli v jejím zásobníku.

V případě jakýchkoliv dotazů ohledně různých druhů solí a jejich použití při regeneraci ionexů se na nás neváhejte, prosím, kdykoliv obrátit - Seňor Chlorito  je tu pro vás.