Blog

Dne 11.9.2024 vstoupila v platnost novela vyhlášky č. 259/2024 Sb., kterou byla pozměněna, respektive rozšířena, vysvětlivka č. 20 k příloze č. 8. Toto rozšíření se vztahuje k souhrnnému parametru chlorečnany, chloritany s deklarací jeho nejvyšších mezních hodnot dle typu a režimu provozu daného umělého koupaliště.

• Nevíte si sami s chlorečnany a chloritany rady, i když problematiku konzultujete s příslušným dozorujícím orgánem hygienické služby?
• Nedaří se Vám tyto parametry provozně sladit s novými požadavky legislativy?
• V uplynulém roce bylo vše v pořádku a s příchodem roku 2025 jste se ocitli spíše ve zlém snu?

Zkuste problém řešit s námi – jsme si jisti, že Vám dokážeme pomoci nastavit provozování umělého koupaliště tak, aby jeho bazénová voda v ukazateli chlorečnany, chloritany vyhověla požadavkům příslušné vyhlášky. Víme, jak na to.

V případě zájmu volejte +420 608 463 018 či pište na email info@chlorito.cz.

Na úvod do problematiky níže předkládáme základní informace o chlorečnanech, a to jak z pohledu chemického, tak legislativního:

Pohled chemika na vlastnosti roztoku chlornanu sodného

Při úpravě bazénových vod umělých koupališť pomocí roztoku chlornanu sodného může za určitých podmínek docházet ke zvýšení koncentrace tzv. vedlejších produktů dezinfekce, v tomto případě chlorečnanů. Chlorečnany jako takové vznikají již při výrobě chlornanu sodného, roztok chlornanu sodného je tedy v určité koncentraci přirozeně obsahuje. V průběhu času i vlivem nesprávného skladování roztoku chlornanu sodného dochází s poklesem koncentrace aktivního chloru zároveň ke zvyšování koncentrace chlorečnanů v roztoku chlornanu sodného včetně vzniku dalších vedlejších produktů, jako jsou chloritany či bromičnany (pokud samotný chlornanový roztok obsahuje bromidy). Chloritany se v roztoku objevují jako meziprodukt vzniku chlorečnanů při rozkladu chlornanového roztoku.

Nabídka roztoku chlornanu sodného na chlorito.cz

Výhody použití roztoku chlornanu sodného k úpravě bazénové vody

Velkou výhodou úpravy bazénové vody umělých koupališť pomocí roztoku chlornanu sodného je jeho relativní bezpečnost, snadná manipulace s roztokem i jeho dávkování.

Naopak hlavním problémem používání chlornanu sodného k úpravě bazénové vody je jeho stárnutí a v čase přirozeně probíhající rozklad aktivního chloru za současného vzniku nežádoucích produktů. Menší umělá koupaliště vzhledem k nízké spotřebě chlornanového roztoku nemusí mít vhodné prostory pro jeho delší skladovatelnost v  optimálních podmínkách. Nevhodné skladování následně vede k vyšší pravděpodobnosti rozpadu aktivního chloru v roztoku na nežádoucí produkty; chloritany, chlorečnany, případně chloristany. Pokles koncentrace aktivního chloru v roztoku chlornanu sodného vede zároveň k nutnosti zvyšování dávky – tím dochází i ke zvýšenému dávkování nežádoucích vedlejších produktů do bazénové vody.

Na rychlost nežádoucího rozkladu aktivního chloru v roztoku chlornanu sodného má vliv mnoho faktorů: stáří roztoku, koncentrace roztoku, čistota roztoku, celkové složení, světelné podmínky při skladování a teplota skladování.

Vyhněte se nevhodnému skladování roztoku chlornanu sodného

K úpravě bazénové vody je vhodné používat vždy čerstvý roztok chlornanu sodného a vyhýbat se dlouhodobému skladování chlornanového roztoku. V provozní praxi může být za dlouhé skladování považován i jeden týden, pokud jsou místní skladovací podmínky skutečně nepříznivé. Proto je třeba přistupovat ke každému případu jak s ohledem na obecné zkušenosti, tak především s důrazem na konkrétní místní podmínky, které jsou hlavním parametrem při nastavování opatření, majícím vést k optimálnímu výsledku.

Víme, jak na vhodné skladování chlornanu sodného.

V případě zájmu volejte +420 608 463 018 či pište na email info@chlorito.cz.

Pohled legislativy na použití chlornanu sodného k úpravě bazénové vody

Dne 11.9.2024 vstoupila v platnost novela vyhlášky č.259/2024 Sb., která upravuje znění vyhlášky č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pozměňuje, resp. rozšiřuje vysvětlivku č. 20 k příloze č. 8 – viz tučný text níže:

20. Měří se pouze v případě, že je k dezinfekci bazénové vody používán oxid chloričitý, chlornan sodný nebo vápenatý a přípravky s jejich obsahem. Jedná se o sumu obou látek.

K tomuto rozšíření došlo vzhledem k tomu, že stále více provozovatelů umělých koupališť využívá při dezinfekci bazénové vody chlornan sodný. Při tomto způsobu dezinfekce může za určitých podmínek docházet k nárůstu problematických chlorečnanů, proto byla z důvodu ochrany veřejného zdraví vysvětlivka rozšířena.

Aktuální znění je následující:

Příloha č. 8:

20. Měří se pouze v případě, že je k dezinfekci bazénové vody používán oxid chloričitý, chlornan sodný nebo vápenatý a přípravky s jejich obsahem. Jedná se o sumu obou látek.
21. Platí pro bazény, kde se provádí závodní výcvik plavců, a u dalších sportovních a výukových aktivit, které se konají více než 2 dny v týdnu.
22. Platí pro všechny bazény s výjimkou bazénů uvedených ve vysvětlivce č. 21

Příloha č. 9:

Četnost sledování tohoto ukazatele je uvedena v příloze č. 9, která nebyla poslední novelou vyhlášky dotčena. Četnost stanovení chlorečnanů a chloritanů je hodinu před zahájením provozu a každou čtvrtou hodinu. Ve vysvětlivce je pak upřesnění, že u držitele osvědčení podle § 6c odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb. se toto stanovení provádí jedenkrát měsíčně.

Pro které bazény a koupaliště jsou stanoveny přísnější limity?

Ukazatel chloritany, chlorečnany byl mezi ukazatele jakosti bazénových vod zařazen v roce 2014. Výše limitů byla stanovena jako nejvyšší mezní hodnota a byla stanovena na základě hodnocení zdravotních rizik. Rozhodujícím faktorem byla výše expozice, která je přímo úměrná frekvenci návštěv bazénu. V novele účinné od 11. 9.2024 se výše limitů ani znění vysvětlivek č. 21 a 22 nijak neměnilo. Přísnější limit je nastaven pro bazény, ve kterých se provádí výcvik plavců a je tak předpoklad, že jedna a tatáž osoba navštíví dané zařízení několikrát v týdnu. Zároveň bylo uvedeno, že do přísnějšího limitu musí být zařazeny i bazény, kde probíhají další sportovní a výukové aktivity, které se konají vícekrát v týdnu. Limit byl takto nastaven především s ohledem na rizikové skupiny obyvatelstva, tzn. kojence a malé děti, pokud tyto aktivity provozují minimálně dvakrát týdně. Uvažován byl také charakter aktivity – výkon při závodním plavání, případně potápění malých dětí, představuje vyšší míru expozice než běžné rekreační plavání nebo pouhý pobyt ve vodě. V současné době však mnohá umělá koupaliště nabízejí různá vyžití zahrnující široké spektrum bazénových aktivit – od běžného plavání přes plaveckou výuku, sportovní aktivitu až po různé zájmové kroužky. V tuto chvíli tak může být poměrně obtížnou otázkou správné přiřazení limitu ke konkrétnímu bazénu, s čímž se pojí možné problémy s kontrolou a dozorem.

Pravidla pro volbu správného limitu ukazatele chloritany, chlorečnany

Při přiřazení vyššího či nižšího limitu pro ukazatel chloritany, chlorečnany ke

konkrétnímu bazénu je nutné zohlednit tyto informace:

• Bazény, v nichž probíhá i sportovní a závodní plavání, se zařadí k vysvětlivce č. 21, tzn. platí na ně NMH 20 mg/l;
• vířivky, masážní bazény, ochlazovací bazény v saunách vybavené recirkulační úpravnou vody apod. se zařadí k vysvětlivce č. 22, tzn. platí pro ně NMH 30 mg/l;
• u bazénů, ve kterých probíhají různé výukové aktivity (včetně plavání kojenců), by měl provozovatel (ve spolupráci s organizátorem kurzů, pokud sám tyto kurzy neorganizuje) doložit, že kurzy jsou koncipovány tak, že jedna osoba nenavštíví tento kurz/aktivitu více než 2x týdně; pak pro tento bazén platí vysvětlivka č. 22. Pokud není tato podmínka naplněna, existuje zde riziko zvýšené expozice, a proto z důvodu ochrany veřejného zdraví je pro takovýto typ bazénu nutné dodržet NMH 20 mg/l.

Četnost stanovení ukazatele chloritany, chlorečnany

Jak je uvedeno výše, četnost je stanovena v příloze č. 9, která nebyla novelou nijak upravována, nicméně bylo vyhodnoceno, že povinnosti zde uvedené vyžadují také revizi. Chloritany, chlorečnany se dle současného znění mají stanovovat denně na místě provozovatelem a 1x měsíčně akreditovanou laboratoří.

Nabídka roztoku chlornanu sodného na chlorito.cz

Ministerstvo zdravotnictví (dále „MZ“) si je vědomo komplikací, které jsou spojeny se stanovováním tohoto ukazatele samotnými provozovateli, především z hlediska vysokých finančních nákladů na pořízení vhodného přístroje. Se zohledněním skutečnosti, že současná vysoká četnost stanovení je vzhledem k charakteru tohoto ukazatele (podmínky nárůstu koncentrací, opatření ke snížení) neopodstatněná, připouští se v souladu s odborným názorem Státního zdravotního ústavu přechodný odklon od požadavku vyhlášky, který se týká četnosti kontroly tohoto ukazatele stanovené v příloze č. 9.

MZ stanovuje tyto podmínky pro ukazatel chloritany, chlorečnany:

1. Provozovatel provede stanovení jedenkrát měsíčně u držitele osvědčení podle § 6c odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
2. Pokud je v areálu umělého koupaliště více bazénů a do všech je rozváděna voda ze společné úpravny bazénové vody, lze za určitých podmínek snížit počet míst pro odběr vzorku vody pro stanovení ukazatele chlorečnany, chloritany. Počet vzorkovaných míst se může snížit na jeden reprezentativní bazén, pokud ukazatel chlorečnany, chloritany vykazoval ve 4 po sobě následujících měřeních dle bodu a.) podobné i hodnoty ve všech bazénech napojených na společnou úpravnu bazénové vody. O možnosti snížení počtu vzorkovaných míst rozhodne na základě naměřených výsledků a expertního zhodnocení místně příslušná krajská hygienická stanice.

Platnost tohoto stanoviska je stanovena od doby jeho vydání do doby, než bude účinná novela vyhlášky č. 238/2011 Sb., která se nyní připravuje. Obsahem této novely bude revize četnosti kontroly ukazatele chloritany, chlorečnany.

Zdroj:

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví k otázce stanovování chloritanů a chlorečnanů v umělých koupalištích podle vyhlášky č. 238/2011 Sb. (online dokument) 

Solární plachty na bazén jsou oblíbeným a praktickým řešením pro minimalizaci tepelných ztrát a ochranu vody před odparem i nečistotami. Tato speciální fólie, umístěná na hladině bazénu, pomáhá udržovat příjemnou teplotu vody, snižuje nároky na údržbu a zároveň šetří energii. Díky široké nabídce různých rozměrů, tvarů a barevných variant si vybere každý majitel bazénu. V tomto článku se zaměříme na to, jak solární plachta funguje, její hlavní přínosy a co zvážit při jejím výběru.

Jak funguje solární plachta na bazén?

Solární plachta pracuje především na principu omezení tepelných ztrát a odparu. Při položení plachty na hladinu bazénu bublinková fólie vytváří izolační vrstvu, která brání úniku tepla z vody do okolního prostředí, zejména v noci. Tato fólie také omezuje odpar vody, což pomáhá šetřit vodní zdroje a udržovat chemickou rovnováhu vody v bazénu. Zároveň chrání vodu před padajícími nečistotami, což usnadňuje údržbu.

Hlavní výhody solární plachty

1. Snížení tepelných ztrát

Solární plachta funguje jako izolace, která minimalizuje ztrátu tepla z bazénové vody do okolního vzduchu. To znamená, že voda zůstává déle příjemně teplá, aniž byste museli využívat ohřívače.

2. Omezení odparu vody

Položením plachty na hladinu bazénu snížíte odpar vody až o 90 %. Tím nejen šetříte vodu, ale také minimalizujete potřebu doplňování chemických látek, což je výhodné z hlediska nákladů i údržby.

3. Ochrana před nečistotami

Plachta chrání bazénovou vodu před spadem listí, větviček, hmyzu a dalších nečistot, což usnadňuje pravidelnou údržbu a prodlužuje životnost filtračního zařízení.

4. Úspora energie

Díky solární plachtě můžete omezit nutnost dohřívání vody pomocí elektrických nebo plynových ohřívačů. Plachta pomáhá udržovat teplotu vody přirozeným způsobem, což přispívá k energetickým úsporám.

Co zvážit při výběru solární plachty?

1. Velikost a tvar: Plachta by měla přesně odpovídat rozměrům a tvaru vašeho bazénu. Některé plachty je možné přizpůsobit zastřižením.
2. Barva: Tmavší barvy mají lepší izolační schopnosti, zatímco průhledné nebo světlé plachty propouštějí více světla.
3. Tloušťka materiálu: Silnější plachty bývají odolnější a mají lepší izolační vlastnosti, ale mohou být dražší.
4. Příslušenství: Pro snadnou manipulaci doporučujeme zakoupit navíjecí systém, který usnadní používání plachty.

Co zvážit při výběru solární plachty?

1. Velikost a tvar: Plachta by měla přesně odpovídat rozměrům a tvaru vašeho bazénu. Některé plachty je možné přizpůsobit zastřižením.
2. Barva: Tmavší barvy mají lepší izolační schopnosti, zatímco průhledné nebo světlé plachty propouštějí více světla.
3. Tloušťka materiálu: Silnější plachty bývají odolnější a mají lepší izolační vlastnosti, ale mohou být dražší.
4. Příslušenství: Pro snadnou manipulaci doporučujeme zakoupit navíjecí systém, který usnadní používání plachty.

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

Na e-shopu chlorito.cz najdete pestrou nabídku solárních plachet na bazén:

Solární plachta obdélník 3 x 5 m, transparentní, fólie 180 mikronů – ideální pro zahradní bazény, výrazně napomáhá ohřevu a snižuje odpar vody. Cena: 1 245 Kč.

Solární plachta kruh 4 m, černá, fólie 200 mikronů – tato plachta maximalizuje ohřev vody a chrání bazén před znečištěním. Cena: 1 440 Kč.

Solární fólie modrá 360 mikronů – výroba na přání – vhodná pro atypické rozměry a tvary bazénů, kvalitní materiál s vysokou odolností. Cena: 149 Kč/m².

Tipy pro správné používání a údržbu solární plachty

1. Pravidelné čištění: Plachtu pravidelně čistěte, aby nedošlo k usazování nečistot, které by mohly snížit její účinnost.

2. Správné skladování: Při delším nepoužívání, zejména přes zimu, plachtu důkladně očistěte a uskladněte na suchém a chráněném místě.

3. Použití navijáku: Pro snadnější manipulaci a prodloužení životnosti plachty doporučujeme využít naviják na solární plachtu.

Solární plachty jsou ideálním doplňkem pro bazény, který nejen šetří náklady na ohřev vody, ale také snižuje nároky na údržbu a chrání vodu před odparem. Díky široké nabídce na chlorito.cz najdete plachtu, která bude přesně odpovídat vašim potřebám a preferencím.

V zimním období, kdy nás často trápí námraza a sněhové přikrývky na chodnících či vozovkách, je posypová sůl nepostradatelným prostředkem pro udržení bezpečného a sjízdného povrchu. V článku se podíváme na výhody a použití posypové soli a představíme vám nabídku produktů dostupných na chlorito.cz.

Proč používat posypovou sůl?

Posypová sůl je vysoce účinným prostředkem pro prevenci a odstranění námrazy a ledu. Díky svým fyzikálním vlastnostem dokáže snížit bod tání vody, čímž zabrání jejímu zmrznutí a pomůže rozpustit již vzniklý led. Aplikace posypové soli výrazně zlepšuje bezpečnost na cestách a chodnících a zároveň šetří čas i energii při odklízení sněhu.

Typy posypové soli

Na trhu existují různé typy posypové soli, které se liší velikostí zrna, účinností i vlivem na životní prostředí:

1. Klasická posypová sůl – vhodná pro standardní zimní údržbu komunikací.
2. Chlorid hořečnatý – ekologičtější varianta, která nevytváří korozivní účinky na povrchy a je šetrnější k životnímu prostředí.
3. Hrubozrnná posypová sůl – díky své velikosti zrna se lépe udrží na povrchu i za větru a zabraňuje rychlému splavení vodou.

Možnosti aplikace posypové soli

Při aplikaci posypové soli lze zvolit dva hlavní způsoby:

• Ruční posyp: Vhodný pro menší plochy, jako jsou chodníky, zahrady nebo malé přístupové cesty. Sůl je aplikována přímo z nádoby nebo pomocí ručního rozmetadla.
• Strojní posyp: Používá se na větší plochy, například silnice, parkoviště či průmyslové areály. Stroje umožňují rovnoměrnou a efektivní distribuci soli, čímž šetří čas i náklady.

Doporučené produkty

Na chlorito.cz nabízíme široký výběr posypových solí v různých baleních, které uspokojí potřeby jak pro menší plochy, tak pro větší pozemky či průmyslové areály:

• Posypová sůl 25 kg – základní varianta vhodná pro chodníky a menší komunikace. Cena: 183 Kč.
• Chlorid hořečnatý 25 kg – ideální pro ty, kdo hledají šetrnější alternativu s vysokou účinností. Cena: 450 Kč.
• Velká balení (250 kg až 1000 kg) – vhodná pro profesionální použití nebo větší areály. Nabízíme možnost dopravy zdarma na některé produkty.

Jak správně aplikovat posypovou sůl?

Efektivní aplikace posypové soli je klíčová pro dosažení maximální účinnosti:

• Dávkování: Doporučuje se aplikace 5–20 g soli na metr čtvereční, v závislosti na teplotě a vrstvě sněhu či ledu.
• Čas aplikace: Nejlepší je posypovou sůl aplikovat před očekávaným poklesem teploty nebo po prvním spadu sněhu.
• Skladování: Uchovávejte sůl v suchu, aby nedocházelo k jejímu tvrdnutí a zhoršení sypnosti.

Výhody použití posypové soli

• Rychlá a efektivní prevence proti námraze
• Snadná manipulace a aplikace
• Dostupnost v různých baleních pro malé i velké plochy

S posypovou solí z nabídky chlorito.cz zvládnete zimní údržbu efektivně a bezpečně. Navštivte náš e-shop a vyberte si variantu, která vám nejlépe vyhovuje.

Posypová sůl je klíčovým pomocníkem při zimní údržbě cest, chodníků a dalších venkovních povrchů, které mohou být pokryty sněhem a ledem. Její hlavní funkcí je zajištění bezpečnosti pro chodce i vozidla tím, že snižuje kluzkost povrchů. Ale jak přesně funguje posypová sůl a proč je tak účinná? V tomto článku se podíváme na principy jejího fungování, různé typy posypových solí a také na to, jak správně posypovou sůl používat.

Princip fungování posypové soli

Posypová sůl, nejčastěji chlorid sodný (NaCl), působí na led a sníh díky své schopnosti snižovat bod mrazu vody. Normální bod mrazu čisté vody je 0 °C. Pokud se však voda smíchá se solí, vzniká solný roztok, který má bod mrazu nižší než čistá voda. Tím dochází k procesu, který se nazývá snížení bodu mrazu. Když je na ledu nebo sněhu aplikována sůl, začne se led nebo sníh rozpouštět i při teplotách pod nulou, což usnadňuje odstranění těchto vrstev a zlepšuje sjízdnost a schůdnost povrchů.

Například při koncentraci asi 23,3 % sůl ve vodě může bod mrazu roztoku klesnout až na -21 °C. Nicméně v praxi to znamená, že posypová sůl je efektivní přibližně do teploty kolem -7 až -9 °C. Při nižších teplotách se její účinnost snižuje, a proto je v extrémních zimních podmínkách nutné použít jiné materiály, například chlorid vápenatý nebo chlorid hořečnatý, které fungují i při velmi nízkých teplotách.

Jak probíhá samotné tání?

Když sůl přijde do kontaktu s ledem, vytvoří se tenká vrstva slané vody, která začne rozpouštět led v přímém kontaktu se solí. Tento roztok následně začne narušovat strukturu ledu v okolí a celý proces se postupně šíří, dokud led nebo sníh nezačne tát. Sůl v podstatě působí jako katalyzátor tohoto tání a tím, že snižuje bod mrazu, udržuje povrch v roztátém stavu i při teplotách, kdy by za normálních okolností již voda zamrzala.

Různé druhy posypových solí a jejich účinnost

Na trhu je dostupných několik typů posypových materiálů, které se mohou lišit jak účinností, tak dopadem na životní prostředí.

1. Chlorid sodný (NaCl) – Nejčastěji používaná sůl pro posyp silnic a chodníků. Je cenově dostupná a efektivní při teplotách do -7 až -9 °C. Chlorid sodný je však relativně agresivní k povrchům a může mít negativní vliv na vegetaci i půdu v okolí posypaných oblastí.

2. Chlorid vápenatý (CaCl2) – Tento typ soli má nižší bod mrazu než chlorid sodný a je účinný až do teplot kolem -25 °C. Chlorid vápenatý navíc generuje teplo při kontaktu s vodou, což zvyšuje jeho tánící účinek. Používá se hlavně v místech, kde jsou časté extrémní zimní podmínky.

3. Chlorid hořečnatý (MgCl2) – Další alternativa s výhodou vyšší účinnosti při nízkých teplotách a s menším negativním vlivem na životní prostředí. Chlorid hořečnatý je často preferován v ekologicky citlivějších oblastech.

4. Alternativní posypy (písek, štěrk) – Tyto materiály nesnižují bod mrazu, ale zvyšují tření na povrchu, což zajišťuje lepší stabilitu na kluzkém povrchu. Jsou vhodné jako ekologičtější varianta tam, kde není použití soli vhodné.

Alternativy k posypové soli

V případech, kdy není možné nebo vhodné použít běžnou posypovou sůl, existují i další možnosti:

• Písek nebo štěrk – Alternativní posypy, které zvyšují přilnavost na povrchu, ale neovlivňují bod mrazu.
• Ekologické směsi – Například biodegradabilní materiály, které minimalizují dopad na životní prostředí.

Posypová sůl je jednoduchým a efektivním nástrojem pro boj proti kluzkému povrchu v zimním období. Funguje na principu snížení bodu mrazu vody, čímž umožňuje tání ledu a zabraňuje opětovnému zamrznutí. Chlorid sodný je nejběžnější typ soli, který se používá pro posyp, ale existují i další druhy, jako je chlorid vápenatý a chlorid hořečnatý, které mají vyšší účinnost při nízkých teplotách.

Solární sprchy jsou skvělou volbou pro ty, kdo si chtějí užít osvěžující venkovní sprchování, ať už na zahradě, u bazénu nebo na chatě, bez nutnosti elektrického připojení. Využívají sílu slunečního záření k ohřevu vody a poskytují jednoduché a ekologické řešení pro letní osvěžení. Tento článek vám vysvětlí, jak solární sprcha funguje, jakým způsobem se ohřívá voda, jak se sprchy instalují a co všechno je potřeba k jejich správnému fungování.

Princip fungování solární sprchy

Solární sprcha pracuje na jednoduchém principu využití sluneční energie. Tělo sprchy je navrženo tak, aby fungovalo jako zásobník vody i jako solární kolektor. To znamená, že absorbuje sluneční záření, které následně ohřívá vodu uvnitř zásobníku. Tento proces probíhá díky speciálním materiálům a tmavému povrchu těla sprchy, které jsou navrženy tak, aby efektivně pohlcovaly teplo. Výsledkem je teplá voda, kterou můžete využít pro sprchování, a to zcela zdarma.

Kroky fungování solární sprchy:

1. Naplnění sprchy vodou: Solární sprchu připojíte k zahradní hadici, která naplní její zásobník vodou.
2. Ohřev vody sluneční energií: Sluneční záření dopadá na tělo sprchy, které absorbuje teplo a ohřívá vodu uvnitř zásobníku.
3. Míchání studené a teplé vody: Většina solárních sprch je vybavena pákovou baterií, která umožňuje regulaci teploty smícháním teplé a studené vody.
4. Sprchování: Jakmile je voda ohřátá na požadovanou teplotu, můžete se osvěžit teplou vodou, aniž byste spotřebovali jakoukoli energii.

Výhody solárních sprch

Solární sprchy jsou nejen ekologické, ale také ekonomické. Nabízejí mnoho výhod oproti klasickým venkovním sprchám napojeným na elektrický ohřev vody:

• Ekologický ohřev: Solární sprchy využívají obnovitelnou sluneční energii, což znamená nulové provozní náklady.
• Jednoduchá instalace: Většina solárních sprch nevyžaduje žádné složité připojení, stačí je připojit k zahradní hadici.
• Snadná údržba: Údržba solární sprchy je minimální, většinou stačí pravidelně kontrolovat její čistotu a vodní připojení.
• Regulace teploty vody: Díky pákové baterii můžete snadno nastavit ideální teplotu vody podle potřeby.

Jaké jsou typy solárních sprch?

Na trhu je několik typů solárních sprch, které se liší konstrukcí, materiálem a kapacitou zásobníku:

1. Sprchy s plastovým zásobníkem: Tyto sprchy mají lehkou konstrukci, často vyrobenou z odolného plastu, a jsou cenově dostupné. Plastový zásobník dobře absorbuje teplo a rychle ohřívá vodu.
2. Sprchy s hliníkovým nebo kovovým zásobníkem: Jsou odolnější a mají delší životnost. Hliníkové nebo kovové zásobníky efektivně pohlcují sluneční teplo, což vede k rychlému ohřevu vody. Například modely jako HANSCRAFT BLUE RAINBOW 3 využívají hliník, který poskytuje dlouhou životnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům.
3. Kompaktní solární sprchy: Tyto sprchy, jako je Formidra HAPPY GO 23L, jsou menší, ale velmi praktické. Nabízejí dostatečný objem vody pro rychlé opláchnutí a jsou ideální pro ty, kdo mají omezený prostor.

Jak správně nainstalovat solární sprchu?

Instalace solární sprchy je jednoduchá a zvládne ji téměř každý. Klíčové je vybrat správné místo, kde bude sprcha vystavena co nejvíce slunečnímu záření. To zajistí maximální efektivitu ohřevu.

1. Umístění: Najděte slunné místo, ideálně s pevným podkladem, například betonovou deskou nebo dlažbou, která zajistí stabilitu sprchy.
2. Připojení k vodě: Solární sprchy jsou vybaveny rychlospojkami, díky nimž je lze snadno napojit na zahradní hadici. Hadice přivádí studenou vodu do sprchy, kde se postupně ohřívá.
3. Stabilita: Zajistěte, aby byla sprcha pevně uchycena, například pomocí dodávaných vrutů do betonu nebo jiných upevňovacích prvků.

Jak rychle se voda v solární sprše ohřeje?

Rychlost ohřevu vody závisí na několika faktorech, včetně intenzity slunečního záření, kapacity zásobníku a materiálu sprchy. Obecně platí, že voda v solární sprše se může ohřát za 4 až 6 hodin slunečního svitu. V létě, kdy jsou sluneční paprsky nejsilnější, může voda dosáhnout teploty až 60 °C. Před sprchováním doporučujeme nastavit pákovou baterii na správnou teplotu smícháním studené a teplé vody, aby nedošlo k opaření.

Údržba a péče o solární sprchu

Aby solární sprcha sloužila co nejdéle, je potřeba jí věnovat pravidelnou údržbu:

1. Čistota vody: Doporučuje se používat vodu s optimální chemickou rovnováhou, aby nedocházelo k usazování vodního kamene nebo jiných nečistot.
2. Vypouštění vody v zimě: Před zimním obdobím je nutné solární sprchu zazimovat, což zahrnuje vypuštění veškeré vody, aby nedošlo k poškození mrazem. U některých modelů lze sprchu snadno demontovat a uložit na suché a chráněné místo.
3. Kontrola těsnění a spojů: Pravidelně kontrolujte těsnost spojů a stav připojení k vodní hadici, aby sprcha nekapala nebo neztrácela vodu.

Pro koho jsou solární sprchy vhodné?

Solární sprchy jsou ideální pro všechny, kteří hledají ekologické a nákladově efektivní řešení pro venkovní sprchování. Jsou perfektní pro majitele zahrad, bazénů, vířivek, ale také pro chalupáře a rekreační domy. Díky široké nabídce různých modelů, od kompaktních sprch až po modely s velkým zásobníkem, si každý může najít sprchu, která bude nejlépe vyhovovat jeho potřebám.

Shrnutí

Solární sprchy jsou praktickým a ekologickým řešením pro venkovní sprchování. Jejich princip fungování je jednoduchý: využívají sluneční záření k ohřevu vody, která se následně smíchá se studenou vodou pro dosažení ideální teploty. Instalace je snadná a údržba minimální, což z nich činí ideální volbu pro zahrady, bazény i rekreační objekty. Ať už hledáte sprchu pro pravidelné letní osvěžení nebo jako praktické doplnění bazénové hygieny, solární sprchy vám poskytnou komfort, úsporu a ekologický provoz.

1. Kam umístit solární sprchu?

Solární sprcha by měla být umístěna na místě, kde dopadá co nejvíce slunečního záření. Ideální je pevný podklad, například betonová plocha nebo dlažba, která zajistí stabilitu sprchy. Místo by mělo být také blízko vodního zdroje, aby bylo možné snadno připojit zahradní hadici.

2. Jak připojit solární sprchu?

Většina solárních sprch je vybavena rychlospojkami, které umožňují jednoduché připojení k zahradní hadici. Stačí hadici napojit na spodní část sprchy a napustit vodu. Některé modely jsou navrženy tak, aby voda v zásobníku postupně cirkulovala a ohřívala se slunečním zářením.

3. Jak dlouho trvá ohřev vody v solární sprše?

Doba ohřevu vody závisí na velikosti zásobníku a intenzitě slunečního záření. Obecně trvá ohřev 4–6 hodin, pokud je sprcha vystavena přímému slunci. Modely jako JOLLY 33 nebo COMFORT SILVER jsou schopny ohřát vodu na teplotu až 60–70 °C během horkého letního dne.

4. Jak zazimovat solární sprchu?

Před zimním obdobím je potřeba solární sprchu připravit na chladné počasí, aby se zabránilo poškození mrazem. Zazimování zahrnuje vypuštění vody ze zásobníku a případnou demontáž sprchy, pokud je mobilní. Doporučujeme sprchu uložit na suché místo nebo ji zakrýt ochrannou plachtou, kterou naleznete v nabídce chlorito.cz.

Obecné pokyny - vřele doporučujeme nad 5 stupňů do nezámrzu

5. Co dát pod venkovní sprchu?

Pro venkovní sprchu je ideální pevný a rovný povrch, který poskytne stabilitu a zabrání případnému převrácení. Můžete použít betonovou desku, dlažbu nebo speciální podložku. Tento podklad nejenže zajistí stabilitu, ale také zabrání poškození trávníku nebo jiného měkkého povrchu kolem sprchy.

6. Jaké jsou výhody solárních sprch?

Solární sprchy jsou oblíbené pro svou šetrnost k životnímu prostředí, úsporu energie a snadnou instalaci. Mezi hlavní výhody patří:

• Ekologický ohřev vody bez použití elektřiny.
• Úspora nákladů díky nulovým provozním nákladům na ohřev vody.
• Jednoduchá instalace bez nutnosti elektrického připojení.
• Možnost oplachu nohou, který udrží váš bazén čistší (dostupné u modelů jako JOLLY 33).

7. Jaká je ideální kapacita zásobníku na vodu?

Kapacita zásobníku závisí na vašich potřebách. Pro rodinné použití nebo zahrady s bazénem doporučujeme zásobník o objemu alespoň 30–40 litrů, což stačí pro několik rychlých sprch. Například Solární sprcha COMFORT ALU má kapacitu 40 litrů, což je dostatečné pro větší rodinu.

8. Jak regulovat teplotu vody?

Většina solárních sprch je vybavena pákovou baterií, která umožňuje nastavení teploty vody. Na začátku sprchování doporučujeme pustit studenou vodu a postupně přidávat teplou, zejména pokud je voda velmi ohřátá.

9. Jak vybrat správný model solární sprchy?

Při výběru správného modelu solární sprchy zvažte několik faktorů:

• Velikost a kapacitu zásobníku podle počtu uživatelů.
• Materiál sprchy (plast nebo hliník) podle trvanlivosti a odolnosti.
• Estetické provedení – například COMFORT SILVER dodá zahradě moderní vzhled.
• Doplňkové funkce jako oplach nohou nebo možnost nastavení teploty.

10. Je nutná speciální údržba?

Solární sprchy vyžadují minimální údržbu. Doporučujeme pravidelně kontrolovat připojení k vodnímu zdroji a případně opláchnout sprchu vodou, aby se zabránilo usazování nečistot. Pokud používáte vodu s vysokým obsahem minerálů, můžete zvážit její změkčení, aby se zabránilo usazování vodního kamene.

11. Co dělat, pokud solární sprcha samovolně kape?

Samovolný úkap vody je běžný jev, který je způsoben teplotní roztažností vody při zahřátí. Tento jev není závadou sprchy – je to přirozený důsledek změn teploty vody v potrubí. Pokud vám to vadí, zkuste nastavit pákovou baterii do polohy "Zavřeno".

Doporučené modely z chlorito.cz

Pokud hledáte kvalitní solární sprchu, doporučujeme tyto oblíbené modely:

• Solární sprcha s oplachem nohou JOLLY 33 černá – hliníkové tělo s kapacitou 33 litrů a funkcí oplachu nohou, ideální pro zahrady s bazénem.
• Solární sprcha COMFORT ALU bez kohoutku na oplach nohou – robustní kovová konstrukce s objemem 40 litrů pro rodinné použití.
• Solární sprcha COMFORT SILVER – model s elegantním stříbrným potiskem a možností oplachu nohou.

Solární sprchy jsou skvělým způsobem, jak si dopřát komfortní venkovní sprchování a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Díky různým modelům a funkcím si každý najde sprchu, která splní jeho požadavky. Na e-shopu chlorito.cz najdete široký výběr solárních sprch, které se snadno instalují, mají minimální provozní náklady a jsou šetrné k přírodě.

Zimní krycí plachty na bazén jsou nezbytným příslušenstvím pro každého majitele zahradního bazénu, který chce ochránit svůj bazén před zimními vlivy a udržet jej v dobrém stavu pro další sezónu. Tyto speciální zazimovací plachty slouží k zakrytí bazénu po ukončení koupací sezóny a chrání jak samotný bazén, tak zbylou vodu před znečištěním, poškozením a nepříznivými klimatickými podmínkami.

Proč použít zazimovací plachtu na bazén?

V zimních měsících je váš bazén vystaven vlivům jako jsou mráz, sníh, spadané listí nebo jiné nečistoty z okolí. Tyto faktory mohou způsobit poškození povrchu bazénu, znečištění vody nebo dokonce poškození konstrukce bazénu. Zazimovací plachta poskytuje účinnou ochranu tím, že minimalizuje přístup těchto vlivů k bazénu.

Hlavní výhody zimních krycích plachet:

1. Ochrana před znečištěním: Zimní plachta chrání bazén před spadaným listím, větvičkami, prachem a dalšími nečistotami, které by se jinak hromadily na hladině nebo v bazénu samotném.
2. Prevence růstu řas: Kvalitní zazimovací plachty mají hustou strukturu, která nepropouští světlo. Tím se zabrání růstu řas a mikroorganismů ve vodě, což usnadňuje údržbu na jaře, když bazén opět otevíráte.
3. Ochrana před mrazem: Plachty vyrobené z odolných materiálů, jako je LD-PE tkanina nebo netkaná textilie, chrání bazén i při nízkých teplotách. Materiál je navíc odolný vůči mrazu a mechanickému poškození, což zajišťuje dlouhou životnost plachty.
4. Úspora nákladů na jarní údržbu: Použitím zazimovací plachty se snižuje nutnost chemického ošetření a fyzického čištění bazénu po zimě, což šetří čas i peníze.

Materiály a vlastnosti zimních krycích plachet

Krycí plachty pro bazény jsou obvykle vyrobeny z vysoce odolných materiálů, jako je LD-PE (polyethylen s nízkou hustotou) nebo z netkané textilie s vysokou hustotou vláken. Tyto materiály poskytují plachtám výjimečnou pevnost a odolnost proti povětrnostním podmínkám. Plachty s vyšší gramáží (například 200g/m² nebo 250g/m²) nabízejí ještě lepší ochranu, protože jsou silnější a lépe odolávají nárazům větru a těžšímu sněhu.

Vlastnosti kvalitní zazimovací plachty:

• Vysoká odolnost proti mechanickému poškození: Plachty jsou navrženy tak, aby odolávaly nárazům větviček, kamínků nebo jiným předmětům, které by mohly poškodit materiál.
• Nepromokavost a mrazuodolnost: Kvalitní zimní plachty jsou nepropustné pro vodu a jsou mrazuodolné, což zabraňuje poškození bazénu během dlouhých zimních měsíců.
• Ochrana před UV zářením: Některé plachty mají povrchovou úpravu, která blokuje UV záření, což prodlužuje jejich životnost a zabraňuje degradaci materiálu.

Typy zimních krycích plachet a doplňky

1. Standardní zazimovací plachty – K dispozici v různých tvarech a rozměrech (kruhy, ovály, čtverce) podle velikosti a tvaru bazénu. Tyto plachty jsou určeny k celkovému zakrytí bazénu a jejich instalace je velmi jednoduchá. Po obvodu jsou vybaveny oky, skrze která lze provléknout napínací lano pro lepší upevnění.

2. Zazimovací plachty na míru – Nabízí se také možnost výroby plachty na přání. Zákazníci si mohou objednat plachtu přesně podle rozměrů svého bazénu, což zajišťuje dokonalé přilnutí a optimální ochranu.

3. Nafukovací polštáře pod plachtu – Nafukovací polštáře jsou speciální doplňky, které se vkládají pod krycí plachtu a zabraňují jejímu prohnutí. Díky polštářům voda stéká z plachty do stran a nehromadí se na jejím povrchu, což chrání plachtu před poškozením a usnadňuje její údržbu.

Jak správně zazimovací plachtu použít?

1. Příprava bazénu: Před zakrytím bazénu zazimovací plachtou je nutné důkladně vyčistit vodu a odstranit všechny nečistoty. Doporučuje se také ošetřit vodu zazimovacím prostředkem, který pomůže udržet čistotu vody během zimy.
2. Instalace plachty: Plachta by měla pokrýt celý povrch bazénu a být upevněna pomocí napínacího lana a přiložených napínáků. U větších plachet se doporučuje použití nafukovacích polštářů, které zabrání hromadění dešťové vody a sněhu.
3. Pravidelná kontrola během zimy: Doporučuje se plachtu občas zkontrolovat a odstranit případné nánosy sněhu nebo spadaného listí. Tím se prodlouží její životnost a zajistí lepší ochrana bazénu.

Doporučené zazimovací plachty z nabídky Chlorito.cz

• Zazimovací LD-PE tkaná plachta 200g/m² (různé rozměry) – ideální pro oválné, kruhové i obdélníkové bazény. Plachta nabízí vynikající poměr kvality a ceny, je odolná vůči povětrnostním vlivům a nabízí dlouhou životnost.
• Nafukovací polštář pod krycí plachtu – skvělý doplněk pro lepší odvádění vody z plachty. K dispozici jsou varianty pro bazény různých rozměrů (do 4 m a do 5 m).
• Zazimovací plachta na míru – možnost výroby plachty dle přesných rozměrů a tvaru bazénu. Perfektně padne a zajistí maximální ochranu.

Zimní krycí plachty jsou zásadní součástí údržby bazénu mimo sezónu. Nejenže chrání bazén a jeho příslušenství před nepříznivými zimními podmínkami, ale také usnadňují jarní přípravu bazénu na koupání. S kvalitní zazimovací plachtou a případným doplňkem, jako je nafukovací polštář, zajistíte vašemu bazénu dlouhou životnost a ušetříte čas i náklady na jarní údržbu.

Solární sprchy se stávají stále oblíbenější volbou pro majitele zahradních bazénů, ale také pro ty, kteří chtějí mít přístup k venkovní sprše na své zahradě nebo v letním sídle. Jejich ekologický provoz, jednoduchá instalace a schopnost ohřát vodu zdarma pomocí slunečního záření je činí ideálními jak pro domácí použití, tak pro komerční účely. Na e-shopu chlorito.cz najdete širokou škálu solárních sprch, včetně modelů, jako je Solární sprcha s oplachem nohou JOLLY 33 nebo Solární sprcha COMFORT ALU. V tomto článku vám představíme, jak solární sprchy fungují, jak je vybírat, jak je správně nainstalovat a udržovat, a odpovíme na nejčastější dotazy.

Jak funguje solární sprcha?

Solární sprchy fungují na jednoduchém principu solárního ohřevu vody. Tělo sprchy funguje jako zásobník vody, který je zároveň solárním kolektorem – tedy absorbuje sluneční záření a přeměňuje ho na teplo, které ohřívá vodu uvnitř. Tento proces je stoprocentně ekologický, protože nevyžaduje žádný další zdroj energie kromě slunce. Modely jako Solární sprcha JOLLY 33 nebo COMFORT SILVER jsou schopny ohřát až 40 litrů vody, což stačí pro několik rychlých sprch nebo pro osvěžení po plavání.

Výhody solárních sprch:

1. Úspora energie: Solární sprchy nevyžadují elektrické připojení, což znamená, že ohřev vody je bez dalších nákladů na energii.
2. Ekologický provoz: Díky využití sluneční energie jsou šetrné k životnímu prostředí.
3. Jednoduchá instalace a údržba: Instalace je snadná a údržba minimální.

Výběr správného modelu solární sprchy

Na trhu existuje mnoho modelů solárních sprch, které se liší velikostí, materiálem, designem a funkcemi. Při výběru správné sprchy je důležité zvážit několik faktorů:

1. Kapacita zásobníku na vodu: Čím větší zásobník, tím více vody budete mít k dispozici. Pro rodinné použití nebo komerční zařízení jsou vhodné modely s objemem alespoň 30–40 litrů, například Solární sprcha COMFORT ALU bez kohoutku na oplach nohou s objemem 40 litrů.
2. Materiál: Solární sprchy jsou často vyrobeny z odolného plastu nebo hliníku, který dobře absorbuje teplo. Například Solární sprcha JOLLY 33 má hliníkové tělo, což zajišťuje vyšší odolnost.
3. Design a barva: Vzhledem k tomu, že sprcha je venkovní zařízení, záleží i na estetice. Modely jako COMFORT SILVER se stříbrným potiskem dodají zahradě moderní vzhled.
4. Doplňkové funkce: Některé sprchy, jako například JOLLY 33, jsou vybaveny kohoutkem pro oplach nohou, což je praktické, pokud nechcete nosit nečistoty do bazénu.

Jak solární sprchu nainstalovat?

Instalace solární sprchy je jednoduchá a zvládne ji každý. Většina modelů v nabídce chlorito.cz je dodávána s montážním příslušenstvím, jako jsou šrouby, hmoždinky a podložky. Při instalaci je důležité vybrat správné místo – ideálně tam, kde bude sprcha co nejvíce vystavena slunci, aby došlo k maximálnímu ohřevu vody.

1. Umístění: Vyberte slunné místo, ideálně s pevným podkladem. Místo by mělo být také v dosahu vodního rozvodu pro snadné připojení zahradní hadice.
2. Připojení k vodě: Solární sprchy jsou vybaveny rychlospojkami, které umožňují snadné napojení na zahradní hadici. Stačí připojit hadici, napustit sprchu a nechat ji ohřát sluncem.
3. Stabilita: Zajistěte, aby byla sprcha připevněna na pevném podkladu. Balení obvykle obsahuje vruty do betonu, které zajistí stabilní uchycení.

Jak zazimovat solární sprchu?

Před příchodem zimy je potřeba solární sprchu zazimovat, aby se předešlo poškození mrazem. Tento proces zahrnuje:

1. Vypuštění vody: Ujistěte se, že je veškerá voda ze sprchy vypuštěna. Modely jako COMFORT ALU mají vypouštěcí ventil pro snadné vypuštění vody.
2. Demontáž: Pokud je sprcha mobilní, doporučujeme ji uložit na suché a chráněné místo, kde bude chráněna před mrazem.
3. Ochrana před mrazem: Pokud není možné sprchu demontovat, zvažte použití krycí plachty, která sprchu ochrání před zimními vlivy.

Často kladené otázky o solárních sprchách

1. Kam umístit solární sprchu?
   Umístěte ji na místo s maximálním slunečním svitem, ideálně na pevný povrch.
2. Jak připojit solární sprchu k vodnímu zdroji?
   Solární sprchu snadno připojíte pomocí zahradní hadice s rychlospojkou.
3. Jak dlouho trvá ohřev vody?
   Doba ohřevu závisí na intenzitě slunečního záření, obvykle to trvá 4–6 hodin.
4. Co dát pod venkovní sprchu?
   Pro stabilní instalaci je nejlepší pevný podklad, například beton nebo dlažba.
5. Jak udržet čistotu vody v solární sprše?
   Voda v solární sprše by měla mít optimální chemickou rovnováhu, aby nedošlo k usazování nečistot.

Doporučené produkty z chlorito.cz

Na e-shopu chlorito.cz najdete široký výběr solárních sprch. Zde jsou některé doporučené modely:

• Solární sprcha s oplachem nohou JOLLY 33 černá – hliníkové tělo s kapacitou 33 litrů a možností oplachu nohou. Cena: 14 989 Kč.
• Solární sprcha COMFORT ALU bez kohoutku na oplach nohou – kvalitní kovová konstrukce s objemem 40 litrů, ideální pro zahradní použití. Cena: 4 599 Kč.
• Solární sprcha COMFORT SILVER – model s možností oplachu nohou a elegantním stříbrným potiskem, kapacita 40 litrů. Cena: 3 799 Kč.

Každý z těchto modelů je vhodný pro různé typy uživatelů a splní očekávání jak majitelů bazénů, tak i těch, kteří hledají jednoduché osvěžení na zahradě.

Solární sprchy představují skvělé řešení pro letní osvěžení a hygienu na zahradě. Díky jejich jednoduché instalaci, nízkým provozním nákladům a ekologickému provozu si je zamilujete. 

V důsledku nedávných povodní mnoho občanů čelí potřebě dezinfekce svých domovů, studní a dalších prostranství. Chlornan sodný stabilizovaný představuje silný a spolehlivý dezinfekční prostředek, který je pro tyto situace ideální.

Proč použít chlornan sodný stabilizovaný?

Chlornan sodný je vysoce účinný dezinfekční prostředek s rychlým nástupem účinku. Díky kapalné formě je jeho dávkování snadné a mizí tak riziko vdechování prachu, což je běžný problém u práškových dezinfekcí. Jeho stabilní povaha zajišťuje snadné skladování a dlouhodobější účinnost, což z něj dělá efektivní řešení pro boj s bakteriemi, plísněmi a dalšími patogeny.

Jak používat chlornan sodný pro dezinfekci?

Pro dezinfekci prostorů zasažených povodněmi je nejdříve potřeba mechanicky odstranit veškeré nečistoty a naplaveniny. Po důkladném očištění a vyvětrání místnosti je čas na aplikaci dezinfekčního prostředku. Doporučujeme připravit 0,5% roztok chlornanu sodného, který se aplikuje na všechny povrchy pomocí tlakového postřikovače nebo ručně pomocí úklidových prostředků. Po aplikaci je důležité nechat roztok působit minimálně 30 minut, aby bylo zajištěno důkladné ošetření. Následně je potřeba všechny ošetřené plochy omýt čistou pitnou vodou a místnost důkladně vyvětrat, aby se odstranily zbytky chlóru a zápach.

Speciální případy použití chlornanu sodného

Chlornan sodný lze rovněž použít pro dezinfekci pitné vody, studní, kanalizačních systémů, veřejných prostranství a kontaminovaného nářadí. Každé použití vyžaduje specifické koncentrace a metody aplikace, proto doporučujeme konzultovat přesné postupy s naším technickým oddělením, které vám poskytne podrobné instrukce a podporu.

Bezpečnostní opatření

Při práci s chlornanem sodným je nezbytné používat ochranné pomůcky, jako jsou chemicky odolné rukavice, ochranné brýle a respirátor. Dbejte na to, aby roztoky nebyly vystaveny přímému slunečnímu záření a byly skladovány v chladu a suchu. Chlornan sodný není vhodné používat na kovové povrchy z hliníku, mědi, mosazi a prostého železa z důvodu korozivního vlivu. Textilní materiál může vybělit nebo jinak poškodit, ošetřené povrchy lakem mohou vyblednout případně se odlupovat.

Chlornan sodný stabilizovaný nabízí spolehlivou ochranu pro vaše domovy a prostory zasažené povodněmi. Se správným přístupem a použitím tohoto dezinfekčního prostředku můžete efektivně obnovit bezpečnost a čistotu svého prostředí. Pro další informace a podporu neváhejte kontaktovat naše technické oddělení. Jsme zde, abychom vám pomohli zajistit, že se vaše prostředí stane opět bezpečným a čistým místem pro život.

Úklid a dezinfekce domu nebo bytu po povodních

1. Odstranění nečistot: Nejprve je nutné odstranit všechny naplaveniny a hrubé nečistoty. Použijte vysokotlaké čistící zařízení (tzv. vapku) pro důkladné vyčištění.
2. Příprava roztoku: Pro dezinfekci připravte 0,5% roztok chlornanu sodného. Například k přípravě 10 litrů 0,5 % pracovního roztoku, odměřte 300 ml koncentrovaného chlornanu sodného – stabilizovaného a doplňte pitnou vodou na celkový objem 10 litrů. Roztok důkladně promíchejte.
3. Aplikace dezinfekce: Roztok aplikujte tlakovým postřikovačem nebo ručně s pomocí mopu na všechny povrchy, včetně stěn, podlah a nábytku.
4. Doba působení a oplach: Nechejte roztok působit minimálně 30 minut. Poté omyjte všechny plochy pitnou vodou.
5. Větrání: Po oplachu dobře vyvětrejte, aby se odstranily zbytky chlóru a zápach.

Sanace studní postižených povodněmi

1. Příprava: Před zahájením čištění si nasaďte ochranné pomůcky a odpojte všechna elektrická zařízení.
2. Mechanické čištění: Očistěte vnější plášť studny a odstraňte všechny nečistoty. Důkladně opláchněte čistou vodou. Studnu vyčerpejte pomocí externího kalového čerpadla nebo ponorného čerpadla. V případě sanace kopané studny, důkladně očistěte její vnitřní stěny a dno tlakovou vodou nebo mechanicky pomocí kartáče. Odstraňte stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměňte za nový, případně důkladně propraný starý.
3. Dezinfekce: Vnitřní stěny studny ošetřete 0,5% roztokem chlornanu sodného a nechte působit po dobu 3 hodin. Poté důkladně opláchněte stěny čistou vodou. K přípravě 10 litrů 0,5 % pracovního roztoku odměřte 300 ml koncentrovaného chlornanu sodného – stabilizovaného a doplňte pitnou vodou na celkový objem 10 litrů. Opláchněte stěny čistou vodou a vodu znovu vyčerpejte.
4. Kontrola a opakované čerpání: Proveďte detekci plynů v šachtě studny. Pokud je voda kalná, opakovaně ji vyčerpejte, dokud není čirá. Demontujte provizorní kalové nebo ponorné čerpadlo, které musí být důkladně očištěné a dezinfikované 0,5% pracovním roztokem chlornanu sodného – stabilizovaného. 
5. Dezinfekce vody: Nakonec aplikujte dezinfekční prostředek do vody v množství 7 ml chlornanu sodného – stabilizovaného na 1000 litrů (1 m3) vody a nechte působit 12 hodin.  Po několika hodinách odpusťte část vody přes instalované čerpadlo za účelem dezinfekce rozvodného potrubí. Po zhruba 3 týdnech užívání proveďte krácený rozbor vzorku pitné vody.

Dezinfekce odpadních sifonů, žump a septiků

1. Příprava a čištění: Před zahájením dezinfekce si nasaďte ochranné pomůcky. Vnější plášť žumpy, septiku a sifonu očistěte od bahna a dalších nečistot. Vše opláchněte pitnou vodou, ideálně např. vapkou.
2. Aplikace dezinfekce: Na vnější pláště aplikujte 1% roztok chlornanu sodného a nechte působit 3 hodiny. Poté opláchněte čistou vodou. K přípravě 10 litrů 1% pracovního roztoku odměřte 600 ml koncentrovaného chlornanu sodného – stabilizovaného a doplňte pitnou vodou na celkový objem 10 litrů.
3. Dezinfekce sifonů: Do sifonů aplikujte 5% pracovní roztok chlornanu sodného a nechte působit 30 minut. Po uplynutí této doby sifony důkladně propláchněte. K přípravě 10 litrů 5% pracovního roztoku odměřte 3 litry koncentrovaného chlornanu sodného – stabilizovaného a doplňte pitnou vodou na celkový objem 10 litrů a promíchejte.

Obyvatelé moravských a jihočeských obcí, zasažených povodněmi, se nyní po prvotním opadnutí vody potýkají s rozsáhlými škodami na soukromém i obecním majetku včetně životně důležité infrastruktury.

Při jakékoliv činnosti v povodněmi zasaženém území  - odstraňování naplavenin, nánosů bahna, likvidace poškozeného nábytku, spotřebičů, potravin či krmiv apod. – je třeba mít primárně na paměti skutečnost, že se jedná o kontaminované prostředí s výrazným infekčním potenciálem.

• vždy používejte ochranné pracovní pomůcky (nepropustné rukavice, nepromokavou obuv, ochranné brýle, respirátory či roušky)
• úzkostlivě dodržujte zásady osobní hygieny, pokud je to jen trochu možné – k osobní hygieně používejte výhradně prokazatelně nezávadnou vodu v kvalitě vody pitné (pitnou vodu, distribuovanou vodárenskou společností, či vodu balenou) a pevné mýdlo či vhodný kapalný mycí koncentrát. Zbytečně se během úklidových činností nedotýkejte obličeje, očí a sliznic. V případě nedostatku vody vhodné k osobní hygieně používejte k očistě dezinfekci na ruce (např. druhy dezinfekcí vhodné při epidemii Covid-19).
• nepodceňujte případná drobná poranění (každou ranku či odřeninu je třeba co nejdříve důkladně vydezinfikovat a následně adekvátně ošetřit)
• inkubační doba infekčních onemocnění je různá – pokud dojde ke zhoršení Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte neprodleně lékaře a informujte jej o Vaší účasti na likvidaci povodňových škod.

V případě záplavy či povodně vždy považujte individuální zdroj vody (studnu či vrt) za kontaminovaný až do chvíle, kdy analýzou odebraného kontrolního vzorku vody  není potvrzen opak. To platí i pro situaci, kdy studna či vrt nejsou povodňovou vlnou viditelně zasaženy - nelze vyloučit ovlivnění parametrů podzemních vod v povodněmi zasažené oblasti.

Jestliže studna nebyla povodní přímo zasažena, je nutné zkontrolovat, zda voda ve studni nezměnila své obvyklé senzorické vlastnosti - barvu, zákal, pach či chuť, popř. zda se hladina vody ve studni mimořádně nezvýšila. Pokud k pozorovatelným změnám výše uvedených parametrů vody došlo, je potřeba vodu odčerpávat, dokud se zase její organoleptické vlastnosti (barva, zákal, pach a chuť) nevrátí do stavu před povodní. Voda z takového zdroje by se neměla používat k pití a čištění zubů – použití k těmto účelům je možné po převaření vody (převařením je míněn klokotavý var v celém objemu kapaliny v nádobě po dobu alespoň 20 minut). Pokud již voda smyslově vypadá jako dřív, popř. došlo k pouhému zvýšení hladiny vody ve studni bez pozorovatelných změn kvality vody, je nutné provést jednorázovou „šokovou“ dezinfekci vody vhodným přípravkem na bázi  aktivního chloru. Koncentrace volného  aktivního chloru ve vodě by se měla pohybovat mezi 0,5 – 1,0 mg/l a doba působení nejméně 12 hodin (např. přes noc). Opakovaným zapnutím a vypnutím čerpadla lze podpořit důkladné promíchání aplikovaného dezinfekčního přípravku v celém sloupci vody ve studni. Následující den je vhodné vodu ze studny částečně odčerpat a po doplnění objemu vody na běžnou výšku hladiny je možné vodu z takového zdroje používat obvyklým způsobem.

Pokud voda ve studni nejeví žádné změny a i její hladina je v obvyklé výši, považuje se za dostačující prohlídka zhlaví a obsypu studny, zda nedošlo k jejich poškození a narušení těsnosti. Preventivně je možné provést jednorázovou dezinfekci vody vhodným přípravkem na bázi  aktivního chloru. Koncentrace volného  aktivního chloru ve vodě by se měla pohybovat okolo 0,5 mg/l a doba působení nejméně 2 hodiny. Opakovaným zapnutím a vypnutím čerpadla lze podpořit důkladné promíchání aplikovaného dezinfekčního přípravku v celém sloupci vody ve studni.

Po 1-2 týdnech používání takového individuálního zdroje vody je vhodné zkontrolovat kvalitu vody odebráním vzorku a jeho analýzou ve vhodné laboratoři alespoň v rozsahu kráceného rozboru pitné vody.

Jestliže studna byla povodní přímo zasažena, je třeba provést kompletní vyčištění studny a její znovuuvedení  do použitelného stavu. Sanace studny se neprovádí ihned po opadnutí povodňové vlny a odstranění naplaveného znečištění – povodně se promítají i do hladiny podzemních vod a je třeba vyčkat do nastolení standardních hydrologických podmínek v podzemních zvodních.

Sanace kopané/šachtové studně:

1. Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Mechanicky očistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení (ruční pumpa – pokud je přítomna) od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Veškeré povrchy důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.
2. Odstraníme zákrytovou desku a otevřeme studnu. Pokud je studna vybavena elektrickým čerpadlem, odpojíme nejprve přívod elektrické energie.
3. Vytáhneme instalované čerpadlo (pokud bychom ho použili k čerpání zakalené vody, mohlo by se zničit) a uložíme ho k pozdějšímu očištění. Instalujeme nové čerpací zařízení (kalové čerpadlo) pro vyčerpání znečištěné vody.
4. Pokud jde o silně znečištěnou studnu, např. zaplavenou bahnem, vyčerpáme celý objem vody. Pokud voda nejeví výrazné známky znečištění, můžeme dále pokračovat podle bodu 9.
5. Sestup do studny a práce v ní je vhodné přenechat profesionální studnařské firmě.

Nicméně rozhodne-li se někdo pro čištění studny svépomocí, musí přitom dodržovat některá zásadní bezpečnostní opatření. Před vstupem do studny pomocí detektoru nebo svíčky zjistíme, zda ve studni nejsou jedovaté plyny (CO2, metan, sirovodík), které by znemožnily dýchání – a pokud ano, odstraníme je vývěvou nebo kompresorem. Čištění vždy provádíme za přítomnosti nejméně 3 osob! Člověk sestupující do studny musí být vybaven osobním zajištěním proti pádu a po celou dobu jeho činnosti ho musí navázaného na laně zajišťovat nejméně dva lidé, kteří se nesmí zabývat ničím jiným a jsou tělesně natolik zdatní, aby osobu ze studny v případě potřeby vytáhli. Osoba pracující ve studni musí být vybavena ochrannými pomůckami (bezpečnostní helma apod.).

6. Tlakovou vodou nebo mechanicky (např. kartáčem) důkladně očistíme vnitřní stěny a dno studny, případně sací zařízení od mechanické pumpy, je-li přítomno. Pokud čistá voda nestačí důkladně umýt stěny, lze použít i mýdlový roztok. Používáme-li kartáč nebo mýdlový roztok, poté stěny opět důkladně opláchneme čistou vodou a vodu úplně vyčerpáme.
7. Omyjeme nebo alespoň skropíme vnitřní stěny studny a čerpací zařízení koncentrovanějším roztokem dezinfekčního prostředku, který obsahuje aktivní chlor (koncentrace volného aktivního chloru 500 mg/l). Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky. Necháme na čištěné povrchy roztok působit aspoň dvě hodiny.
8. Opláchneme stěny čistou vodou a vodu vyčerpáme.
9. U nečistotami viditelně nezasažených studní odčerpáme vodu ze studny asi na 1 m výšky vodního sloupce. Přechlorujeme vodu dezinfekčním přípravkem (nejlépe na bázi volného aktivního chloru – koncentrace volného aktivního chloru cca 10 mg/l – tj. asi desetinásobek oproti dávce uvedené níže pod bodem 16) a myjeme stěny zpětným proudem silně přechlorované vody. Poté úplně vyčerpáme vodu ze studny. Před vstupem do studny se řídíme pokyny – viz bod 5.
10. U studní viditelně znečištěných odstraníme stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek). Vytěžíme kal a bahno ze dna studny okovem, odstraníme případné pevné součásti a pečlivě vyčistíme dno studny. Čistíme také vtokové otvory na dně studny.
11. Vyspravíme stěny studny podle druhu jejího zdiva – skruže, cihly, kameny. U skružených studní opravíme spárování mezi skružemi.
12. Provedeme konečné mytí stěn a dna studny, vodu vyčerpáme.
13. Vrátíme pokryv dna, nejlépe nový štěrk nebo hrubozrnný písek, v nouzi též důkladně propraný starý.
14. Necháme studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračujeme v čerpání až do vymizení zákalu či neobvyklé barvy vody.
15. Demontujeme provizorní čerpací zařízení a do studny spustíme zpět původní čerpadlo, které jsme spolu s napojenou hadicí/trubkou předtím důkladně opláchli a propláchli, včetně omytí dezinfekčním roztokem (koncentrace aktivního chloru viz bod 7). Pokud do čerpadla vniklo bahno, je vhodné ho rozebrat či svěřit do odborného servisu k vyčištění.
16. Do vody nalejeme (nasypeme) prostředek pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití, dbáme o důkladné promíchání v celém objemu vody ve studni. U chlorových preparátů volíme takovou dávku, která zajistí koncentraci volného chloru chloru ve vodě ve studni na úrovni cca 1 mg/l. Dezinfekční prostředek necháme působit nejméně 12 hodin. Po několika hodinách odpustíme trochu vody a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodního potrubí. Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky. Musí se jednat o přípravek vhodný k dezinfekci pitné vody.
17. Uzavřeme studnu zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny (zajistíme odtok čerpané vody, obnovíme jílové těsnění u pláště studny, pokud bylo porušeno apod.).
18. Vodu ze studny používejte jako užitkovou.
19. Asi za 1 až 2 týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody. Pokud je voda stále mikrobiálně závadná, je nutné dezinfekci vody zopakovat. K pití, výplachu úst a vaření používejte až po rozboru kvality vody s uspokojivým výsledkem.

Postup při sanaci vrtané studně:

1. Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Mechanicky očistíme vnější stěny studny od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Veškeré povrchy důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.
2. Odstraníme zákrytovou desku zhlaví studny a otevřeme studnu. Před otevřením studny odpojíme přívod elektrické energie do studny.
3. Nejprve vyčistíme zhlaví studny, lze použít podobný postup jako pro studny kopané – viz kroky 6 až 8 výše.
4. Čerpadlo standardně instalované ve studni a odpojené od elektrické energie ze studny vytáhneme (pokud to nánosy bahna dovolí) a uložíme k pozdějšímu očištění. Pokud čerpadlo ze studny nelze vytáhnout, je třeba se obrátit na odborníky. Není vhodné se pokoušet čerpadlo vytáhnout násilím, případně nějakými vlastními metodami, mohlo by to na čerpadlu i studni způsobit nenahraditelné škody.
5. Do studny nainstalujeme provizorní čerpací zařízení pro vyčerpání nečisté vody ze studny. Nejvhodnější je čerpadlo kalové, pokud se ale do vrtu díky své velikosti vejde. To může být problém u studní vrtaných do menších průměrů. V tom případě doporučujeme použít nějaké starší nebo levnější ponorné čerpadlo menších rozměrů, které však při větší hloubce vrtu nemusí mít dostatečnou výkonnost. Čerpadlo spouštíme do studny až na dno a pak povytáhneme do čerpací polohy cca 0,5-1 m nade dnem.
6. Studnu je potřeba několikrát za sebou vyčerpat (nejlépe během více dní několikrát za den) do té doby, než je voda úplně čirá bez barvy a zákalu. V případě podezření na poškození studny je vhodné nechat vrt prohlédnout kamerou od specializované firmy.
7. Do studny nalejeme dezinfekční roztok na bázi chloru tak, aby koncentrace volného aktivního chloru ve vodě ve studni byla na úrovni cca 1 mg/l. Dezinfekční prostředek necháme působit nejméně 12 hodin. Aby došlo k promíchání dezinfekce skrze celý sloupec vody, několikrát za sebou krátce zapneme a vypneme čerpadlo. Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky.
8. Demontujeme provizorní čerpací zařízení a do studny spustíme zpět původní čerpadlo, které jsme spolu s napojenou hadicí předtím důkladně opláchli a propláchli, včetně omytí dezinfekčním roztokem (koncentrace volného aktivního chloru viz bod 7 u sanace kopaných studní). Pokud do čerpadla vniklo bahno, je vhodné ho rozebrat či svěřit do odborného servisu k vyčištění.
9. Obsah studny vyčerpáme (nebo aspoň jednou obměníme, pokud má studna vydatný přítok) a ještě jednou přidáme prostředek vhodný pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití. U chlorových preparátů udržujeme obsah volného chloru 0,5 – 1 mg/l. Na tomto místě, kdy se již voda dezinfikuje ke konečnému užití, je nutné použít čistý chlornan sodný nebo jiný vhodný přípravek.
10. Po několika hodinách odpustíme trochu vody (otevřeme výtokové ventily na nejvzdálenějších větvích vodovodu) a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodného potrubí.
11. Uzavřeme zhlaví studny zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny (zajistíme odtok čerpané vody, obnovíme jílové těsnění u pláště studny, pokud bylo porušeno apod.).
12. Vodu ze studny používejte jako užitkovou.
13. Asi za 1 až 2 týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody. Pokud je voda stále mikrobiálně závadná, je nutné dezinfekci vody zopakovat. K pití, výplachu úst a vaření používejte až po rozboru kvality vody s uspokojivým výsledkem.

Společná poznámka pro oba typy studní: Veškerou vyčerpanou vodu v průběhu sanace (body 4, 6, 8 a 10 výše) odvádíme do kanalizace nebo dostatečně daleko od studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění vody ve studni, ale i okolních studní! Není-li to možné nebo obsahuje-li voda vysokou koncentraci dezinfekčního přípravku, je nutné ji odvézt cisternou do vhodné vodoteče nebo (obsahuje-li vysoký obsah chloru) do čistírny odpadních vod, aby nedošlo k poškození vegetace a půdního prostředí.

Orientační stanovení aktuální koncentrace volného aktivního chloru ve vodě je možné provést na místě vhodným bazénovým testerem (proužkovým – Free Chlorine,  či s tabletovými činidly – DPD1).

Pro finální dezinfekci vody ve studni pro účely vody pitné je možné použít chlornan sodný, splňující požadavky ČSN EN 901 (755835) Chemické výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě - Chlornan sodný.

Text byl zpracován na základě aktuálních informací Státního zdravotního ústavu, Ministerstva zdravotnictví České republiky a Svazu měst a obcí České republiky – viz odkazy níže (ke dni 23.9.2024):

https://szu.cz/aktuality/zaplavy-a-hygiena-na-co-dat-pozor-jak-sanovat-zaplavene-studny/

https://szu.cz/wp-content/uploads/2024/09/Postupy_pri_sanaci_studni_postizenych_povodnemi_web_SZU_2024.pdf

https://mzd.gov.cz/postup-pri-sanaci-studni-postizenych-povodnemi/

https://www.smocr.cz/cs/novinky/a/co-a-jak-delat-pri-navratu-po-povodnich-nejen-pro-ochranu-vaseho-zdravi

Bazénové příslušenství z nerezové oceli (bazénové schůdky, madla, opěrky, vodní zábavní prvky apod.) je v závislosti na konkrétním typu vyráběno z nerezových ocelí třídy AISI 304 nebo AISI 316. Jedná se o kvalitní nerezové materiály s vysokou odolností vůči působení vnějších vlivů, nicméně pravidelná péče, údržba a sledování optimální kvality bazénové vody jsou v souvislosti s daným produktem absolutní nezbytností, aby nedocházelo k jeho poškození či nadměrnému zatěžování (tvorba anorganických úsad, koroze apod.) v průběhu času.

Nerezová ocel třídy AISI 304 obsahuje 18-20% chromu a 8-12% niklu. Bazénové prvky z nerezové oceli třídy AISI 304 jsou určeny pro bazény, jejichž voda je udržována běžnými přípravky bazénové chemie v dávkování, doporučeném jejich výrobci. Doporučený interval čištění povrchů bazénových ocelových prvků třídy AISI 304 je cca 3 až 4 měsíce. K čištění používejte vhodný čistič, primárně určený pro nerezové povrchy.

Nerezová ocel třídy AISI 316 obsahuje 16-18% chromu, 2-3% molybdenu a 10-14% niklu. Právě díky obsahu molybdenu a niklu mají povrchy z nerezové oceli AISI 316 vyšší odolnost vůči působení chloridů, což je předurčuje jako materiály pro bazénové příslušenství jak pro bazény, udržované běžnými bazénovými přípravky, tak pro bazény se slanou vodou. Doporučený interval čištění ocelových povrchů bazénových prvků třídy AISI 316 je cca 3 až 6 měsíců, v případě použití takových prvků v bazénech se slanou vodou 1x měsíčně. K čištění používejte vhodný čistič, primárně určený pro nerezové povrchy.

Tabulka vybraných provozních ukazatelů bazénové vody a jejich hodnot pro použití bazénového příslušenství, vyrobeného z nerezových ocelí třídy AISI 304 a AISI 316, v bazénu:

Dávkování přípravků bazénové chemie do bazénové vody je možné provádět výhradně dle návodu, uvedeném na jejich etiketách, v množství a četnosti, doporučovanými jejich výrobcem. Vlastní aplikaci přípravků je bezpodmínečně nutné provádět mimo bezprostřední okolí bazénových prvků, vyrobených z oceli, tak, aby nedošlo ke kontaktu bazénového přípravku s povrchem bazénových ocelových prvků.

Ocelové bazénové prvky je vhodné umístit v takových částech bazénu, kde dochází k dokonalému proudění bazénové vody a důkladnému mísení bazénových přípravků mimo mrtvé kouty s nedostatečným prouděním vody.

Po skončení koupací sezóny je třeba bazénové ocelové prvky vyjmout z bazénu (pokud je to technologicky možné) a opláchnout pitnou vodou.

Jednotlivé díly je třeba důkladně prohlédnout a v případě potřeby provést bez zbytečného prodlení nutné opravy. Poté je nutné pomocí vhodného čističe na nerezové povrchy provést důkladnou očistu všech dílů. Mimo koupací sezónu je třeba bazénové ocelové prvky uložit v suché temperované místnosti bez kontaktu s jinými kovovými materiály, anorganickými solemi či dalšími látkami, podporujícími vznik korozivních procesů.

Možná poškození nerezových povrchů – koroze, úsady, mechanická poškození

Koroze nerezových materiálů je vyvolána elektrochemickými procesy, konkrétně reakcí kyslíku s atomy chromu za vzniku těsné povrchové vrstvy, bránící pokračování reakce do větší hloubky materiálu (pasivní vrstva). K vlastní korozi materiálu dochází v situaci, kdy se pasivní vrstva nemůže z nějakého důvodu vytvořit, nebo kdy dojde k jejímu porušení.

K rovnoměrné (plošné) korozi dochází, pokud je nerezový materiál vystaven kyselému prostředí (v tomto případě prostředí bazénové vody s nízkou hodnotou pH). Bodová (důlková) koroze se objevuje v okamžiku, kdy je prolomena pasivní vrstva na povrchu nerezového materiálu, což se ve vodním prostředí děje hlavně vlivem působení chloridových iontů za vzniku bodového poškození povrchu.

Přítomnost nežádoucích nerozpuštěných nečistot, sloučenin železa či vápníku v bazénové vodě vede obvykle k zesílení projevů důlkové koroze.

Nízká hodnota pH bazénové vody může mimo korozních procesů vést k nežádoucím senzorickým změnám nerezových prvků – změna barvy (ztmavnutí, zešednutí) nerezových povrchů.

V případě vyšších koncentrací vápníku či hořčíku v bazénové vodě může docházet ke vzniku nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství včetně bazénových ocelových prvků. Pod vrstvou uhličitanu vápenatého, který je hlavní složkou těchto inkrustů, může docházet ke korozivnímu poškození nerezových povrchů.

Vysoké koncentrace aktivního chloru jako silného oxidačního činidla v dlouhodobém působení nerezové povrchy poškozují a vedou k jejich degradaci a ztrátě funkce.

Při montáži a instalaci bazénových ocelových prvků do bazénu je bezpodmínečně nutné vyvarovat se jakéhokoliv mechanického poškození povrchu jednotlivých nerezových dílů, protože každé narušení hladkého povrchu (jeho zdrsnění) vede k urychlení korozních procesů.

Průběžná péče o domácí bazén a kontinuální údržba optimální kvality bazénové vody je klíčovým úkolem každého majitele domácího bazénu během letní koupací sezóny. Mimo aplikace vhodných přípravků bazénové chemie má při úpravě bazénové vody své nezastupitelné místo i jednotka bazénové pískové filtrace. Majitelé malých zahradních bazénů často váhavě zvažují investici do kvalitní pískové filtrace a spokojí se s její levnější alternativou – filtrací kartušovou, ale pokud uvažujete o pořízení středního či velkého domácího bazénu, bez kvalitní bazénové pískové filtrace se rozhodně neobejdete. V rámci objektivity je třeba zmínit i další technologické varianty filtračních systémů domácích bazénů, např. speciální membránové filtrační vaky, ale jejich zastoupení není zatím příliš rozšířené, hlavně díky poměrně vysokým pořizovacím nákladům celé technologie.

Jednotka bazénové pískové filtrace umožňuje odstraňování suspenzních nerozpuštěných nečistot z bazénové vody filtrací ve vrstvě zrnitého materiálu, tedy tzv. hloubkovou neboli objemovou filtrací. Voda pod tlakem protéká filtračním ložem shora a nežádoucí nerozpuštěné nečistoty se zachycují na ostrých hranách a členitém povrchu jednotlivých zrn filtrační náplně. Filtrační lože je uloženo v uzavřené tlakové nádobě, v jejíž horní části je umístěn šesticestný ventil, regulující režim technologického nastavení chodu bazénové filtrace. Mimo fáze filtrace a fáze praní (proplachu filtračního lože) je možné pomocí šesticestného ventilu nastavit výplach filtračního lože (krok, následující po praní filtrační náplně), cirkulaci bazénové vody (obtok vody mimo filtrační lože), vypouštění znečištěné vody přímo do odpadu (odpad) a nakonec i možnost uzavření veškerého průtoku bazénové vody do bazénové filtrace a bazénu. Vlastní filtrační cyklus se skládá z fáze filtrace bazénové vody, kdy dochází k zadržení nečistot v náplni bazénové filtrace, a fáze praní filtrační náplně, kdy naopak dochází k jejich vyplavování z filtračního lože a odtoku prací vody spolu s nečistotami do odpadu mimo technologický okruh domácího bazénu. Nutnost praní filtrační náplně bazénové filtrace obvykle signalizuje pokles tlaku (tlaková ztráta), způsobený zachycenými nečistotami ve filtračním loži, případně průnik nečistot z lože bazénové filtrace spolu s filtrovanou vodou zpět do bazénu.

Každý, kdo přemýšlí o výběru té správné bazénové pískové filtrace, by měl zohlednit hlavně velikost bazénu. Při výběru filtrační jednotky je tedy důležité vědět, jaký objem má váš domácí bazén, jakým způsobem upravujete bazénovou vodu i jaké bazénové příslušenství chcete v budoucnu případně k bazénové filtraci připojit. Během koupací sezóny je vhodné, aby chod bazénové filtrace probíhal minimálně v takovém režimu, který odpovídá přefiltrování celého objemu bazénu přes filtrační lože během šesti až osmi hodin. Pravidelné filtrování bazénové vody v průběhu koupací sezóny by mělo být naprostou samozřejmostí, i když bazén momentálně k vodním hrátkám nepoužíváte. Je tedy zřejmé, že při výběru vhodné bazénové filtrace je třeba dávat přednost prověřeným značkám a kvalitním a osvědčeným materiálům – vždyť se jedná o zařízení, které pracuje během koupací sezóny opravdu denně.

Nejběžnějším filtračním materiálem, používaným v bazénových filtracích domácích bazénů, je v dnešní době ostrohranný křemenný filtrační písek z českých pískoven, ostře tříděný na danou zrnitost (obvykle 0,6 až 1,2 mm). Své spokojené příznivce si ale nacházejí i různé druhy přírodních filtračních zeolitů či průmyslově vyráběné ostrohranné filtrační sklo. U všech těchto materiálů dochází postupem času k různě rychlé intenzitě obrušování jednotlivých zrnek, což vede k pomalu klesající schopnosti filtrační náplně zachycovat suspenzní nerozpuštěné nečistoty. Pak nastává čas výměny filtrační náplně za novou. Opotřebovaného filtračního písku či zeolitu ale není třeba se definitivně zbavovat, dobře poslouží jako inertní posypový materiál v zimním období či jako přídavek do zahradního substrátu.

K technologickému okruhu bazénové pískové filtrace je možné připojit různé typy bazénových vysavačů, ať už ručních či poloautomatických, které velmi usnadní údržbu bazénové vody a podstatnou měrou zjednoduší čištění bazénových stěn i dna.

Venkovní solární sprcha je praktickým a velmi užitečným doplňkem domácího zahradního bazénu či koupacího jezírka. Pravidelné používání solární sprchy k tělesné očistě před vlastním koupáním snižuje spotřebu přípravků bazénové chemie a podstatnou měrou přispívá k optimální údržbě bazénové vody, protože eliminuje množství organického znečištění z pokožky plavců (kosmetické a opalovací přípravky), vnášené do bazénové vody. Dobrou službu ale venkovní solární sprcha samozřejmě udělá také vášnivým zahrádkářům, milovníkům letního lenošení na prosluněné zahradě, i dětem, vítajícím příjemné vodní osvěžení při letních venkovních hrách. Pokud o pořízení zahradní solární sprchy uvažujete, jistě již víte, že pro její optimální provoz potřebujete v zásadě pouze dvě věci – přívod hygienicky nezávadné vody a prostor s dostatkem slunečního záření. Další otázkou, na kterou je nutné při pořizování tohoto zahradního vybavení odpovědět, je volba konkrétního umístění zahradní solární sprchy. Mělo by se primárně jednat o rovnou a pokud možno zpevněnou plochu, která je během letních měsíců po co možná nejdelší denní dobu vystavena vlivu slunečních paprsků. Zároveň je třeba mít na paměti zajištění bezproblémového odtoku vody, použité při sprchování. Pokud jste všechny výše uvedené požadavky dobře uvážili a kladně vyhodnotili, nic vám nebrání přikročit k výběru konkrétního modelu venkovní solární sprchy z naší nabídky. Najdete zde jednak pohodlně přenosné mobilní venkovní solární sprchy se stabilním podstavcem, tvořeným spirálovým akumulačním prostorem pro solární ohřev vody, a také robustní solární sprchy, snadno ukotvitelné pomocí patice a mohutných šroubů s hmoždinkami do pevného povrchu.

Tělo venkovních solárních sprch je obvykle vyrobeno z černého neměkčeného PVC-U nebo hliníkových slitin, tedy materiálů, které vynikajícím způsobem dokážou vést teplenou energii slunečních paprsků a předat ji akumulované vodě. V naší nabídce najdete také solární sprchy s povrchovou úpravou v pastelových barvách, která ale nijak nesnižuje tepelnou účinnost. Solární sprchy jsou vybaveny kvalitními míchacími bateriemi, takže je možné si pohodlně zvolit takovou teplotu vody, která vám momentálně vyhovuje. Některé modely solárních sprch nabízejí díky zabudovanému dolnímu ventilu i možnost oplachu nohou studenou vodou, což je zvlášť příjemné při přechodu z trávy na zpevněné a čisté okolí domácího bazénu. Sprchovací růžice jsou u některých modelů částečně polohovatelné, takže je možné v určité míře volit úhel proudící vody, a některé ze solárních sprch jsou vybaveny sprchovou hadicí k pohodlné očistě těla. Při používání venkovních solárních sprch mějte vždy na paměti, že teplota vody, zahřívané v těle solární sprchy, může dosáhnout až 60° C, takže při použití sprchy vždy nejprve pomocí mísící baterie pouštějte vodu studenou, a následně změnou polohy páky baterie postupně přidávejte větší množství vody teplé.

Ať už si vyberete jakýkoliv typ venkovní solární sprchy z naší nabídky, doufáme, že svou funkcí plně uspokojí vaše představy, bude vám dlouho a dobře sloužit a podstatnou měrou zpříjemní chvíle, strávené u bazénu či na prosluněné zahradě.

Z doby školní docházky a nepříliš oblíbených hodin chemie máme pojem voda spojený s chemickým vzorcem H₂O. Dva atomy vodíku, spojené přes centrální atom kyslíku ale zdaleka nepostihují konkrétní složení vody, která teče z Vašeho kohoutku, plní Váš domácí zahradní bazén, proudí v nedaleké řece nebo padá z oblohy v podobě deště. Voda vůbec není statická veličina, jak by se ze strohého chemického vzorce mohlo zdát. Každá voda, se kterou se v životě potkáváme, je ovlivněna prostředím, ze kterého pochází. Voda funguje jako rozpouštědlo a přijímá do sebe látky, se kterými přichází do styku. Podzemní vody díky kontaktu s geologickým podložím obsahují více anorganických sloučenin než vody povrchové nebo srážkové. V povrchových vodách naopak očekáváme větší koncentraci organických látek a více žijících organismů, ať už rostlinných nebo živočišných. Ve všech vodách neustále probíhají v závislosti na vnějších podmínkách různé reakce a ustavují se nové rovnováhy, kdy se mění formy výskytu jednotlivých sloučenin.

Platí to i pro bazénové vody v domácích zahradních bazénech. Koupací sezóna v našich krajích připadá na období cca květen až září, v závislosti na aktuálních teplotách a intenzitě slunečního svitu. Tyto dva faktory podstatnou měrou ovlivňují kvalitu bazénové vody, a pokud bychom nepodnikali účinná opatření v podobě aplikace přípravků bazénové chemie, vedly by vyšší teploty vzduchu a bazénové vody v kombinaci s intenzivním slunečním svitem k rapidnímu zhoršení kvality bazénové vody. Přípravky bazénové chemie udržují stěžejní parametry kvality bazénové vody v rozmezích, doporučených a ověřených pro dosažení žádoucí kvality bazénové vody – tedy napomáhají k tomu, aby si bazénová voda udržela svou průzračnost a jiskru a aby nedocházelo k vylučování ve vodě obsažených rozpuštěných látek v podobě jemného zákalu či dokonce nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství. Parametry bazénové vody v domácích bazénech v současnosti (počátek roku 2014) neupravuje v České republice žádný legislativní předpis, nicméně je možné pro prvotní orientaci v problematice kvality bazénové vody nahlédnout do vyhlášky MZ č.238/2011 Sb., o hygienických požadavcích na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch, konkrétně do Přílohy č. 8.

Mezi dva nejdůležitější parametry bazénové vody, od jejichž aktuálních hodnot se odvíjí mnoho procesů, v bazénové vodě probíhajících, patří hodnota pH bazénové vody a koncentrace aktivního chloru, bromu či kyslíku v bazénové vodě. Parametr pH je svým označením možná trochu tajemná veličina, která obecně vyjadřuje míru koncentrace (v podobě záporného logaritmu) vodíkových iontů ve vodě. Ani definice pH, jak je vidět, není pro laiky příliš přitažlivá, ale zjednodušeně lze říci, že aktuální hodnota pH vody nám podává informaci o tom, zda je reakce vody kyselá, neutrální nebo zásaditá. Hodnota pH rovna 7 odpovídá neutrální reakci vody, pokud je hodnota pH nižší než 7, reakce vody je kyselá, naopak, pokud je hodnota pH vyšší než 7, voda vykazuje zásaditou reakci. Stupnice hodnot pH má rozsah od hodnoty 0 do 14, nicméně pokud se zabýváme úpravou bazénové vody, stěžejní rozmezí pro správnou funkci a působení přípravků bazénové chemie se nachází mezi hodnotami pH přibližně 6,8 až 7,4. Stejně zásadním ukazatelem kvality bazénové vody je koncentrace používaného oxidačního činidla – ať už chloru, bromu či kyslíku, která nám podává informace o tom, v jaké míře můžeme očekávat eliminaci nežádoucích organických látek v bazénové vodě. Pro aktuální koncentraci chloru, bromu nebo kyslíku platí různé doporučené intervaly a při dávkování přípravků bazénové chemie na bázi toho kterého konkrétního oxidačního činidla bychom se vždy měli řídit pokyny výrobce přípravku bazénové chemie.

Pro kontrolu těchto dvou zásadních ukazatelů kvality bazénové vody slouží provozovatelům domácích bazénů tzv. tester bazénové vody. Na trhu přípravků bazénové chemie se můžeme setkat s bazénovými testery s činidly ve formě tabletek nebo indikačních roztoků, dávkovaných po kapkách. Obě formy bazénových testerů mají své výhody a nevýhody, ale nakonec obvykle při volbě konkrétního bazénového testeru převáží pro uživatele jednoduchost manipulace se vzorkem a bazénovým testerem při stanovení daného ukazatele. Obecně lze říci, že tabletové testery se vyznačují vyšší dlouhodobou stálostí (v řádu roků), ale při vlastním stanovení může dojít k nežádoucímu ovlivnění výsledku stanovení díky přítomností nerozpuštěných reziduí z ne zcela dobře rozpuštěné tablety reagenčního činidla. Naproti tomu kapkové testery obvykle nemají takovou dlouhodobou stálost (v řádu roků), ale pohodlně se dávkují a vzhledem ke stejné matrici zkoušeného vzorku a reagenčního činidla dochází k dobrému promíchání obou kapalin v celém objemu vzorku, což je velmi výhodné pro srovnání výsledné intenzity barvy vzorku s porovnávací barevnou škálou bazénového testeru a odečtení aktuální hodnoty kontrolovaného ukazatele.

Bazénové testery jsou nabízeny buď samostatně pro kontrolu jednotlivých ukazatelů bazénové vody (hodnoty pH, koncentrace chloru/bromu nebo kyslíku) nebo v jejich cenově výhodných kombinacích, obvykle hodnoty pH a koncentrace aktivního chloru/bromu). Provozovatelé domácích bazénů, kteří k úpravě bazénové vody používají přípravky na bázi PHMG (hydrochloridu polyhexamethylenguanidinu), mají pro kontrolu správné koncentrace této účinné látky k dispozici bazénový tester PHMG-Guaa – a to buď jako samostatný bazénový tester nebo ve výhodné sadě pro stanovení hodnoty pH a koncentrace PHMG-Guaa.

V sortimentu bazénové chemie značky PWS najdete mimo kvalitních kapkových bazénových testerů také náhradní náplně k bazénovým kapkovým testerům. Pokud si na počátku koupací sezóny zakoupíte kompletní balení kapkového testeru, které obsahuje nádobku na vzorek, reagenční činidlo nebo činidla, návod a porovnávací barevnou stupnici k určení konkrétní hodnoty daného ukazatele, nemusíte po spotřebování reagenčních činidel kupovat znovu celý nový bazénový tester. Vyberte si z finančně výhodné nabídky náhradních náplní k bazénovým testerům a používejte svou původní sadu bez problémů nadále. Balení náhradních náplní obsahují pouze samotná reagenční činidla, což výrazným způsobem snižuje konečnou cenu produktu a šetří životní prostředí díky tomu, že není třeba vyrábět a uvádět do oběhu ostatní části kompletní sady bazénového testeru.

Srdcem každé bazénové technologie domácího bazénu je bazénová filtrace a její filtrační médium. Provozovatelé domácích bazénů používají k filtračnímu čištění bazénové vody buď kartušové nebo pískové filtrace. Každá z nich filtruje bazénovou vodu na jiném principu – zatímco u pískové filtrace se jedná o tzv. filtraci objemovou neboli hloubkovou, kartušové filtrační jednotky pracují způsobem filtrace na přepážce. Kartušové filtrace se používají pro čištění vody procesem filtrace hlavně v malých domácích bazénech zhruba do objemu přibližně 10 až 15 m³ bazénové vody. Jednotka kartušové filtrace obsahuje výměnnou vložku, tvořenou upevněným skládaným filtrem z netkané textilie. Tato filtrační vložka se po vyčerpání filtrační kapacity mění za novou. Účinnost kartušových bazénových filtrací v porovnání s filtracemi pískovými je nižší a pro větší domácí bazény nejsou doporučovány.

Pískové filtrace jsou osvědčenou součástí bazénové technologie. Stejně jako první přípravky bazénové chemie svou podstatou a účinnými složkami vycházely z tradičních vodárenských postupů při výrobě pitné vody, tak i filtrační procesy, probíhající v bazénových filtračních jednotkách, jsou jejich obdobou. Na rozdíl od vodárenských technologií, kde se používají k filtraci vody tzv. otevřené filtry (evropské filtry) a filtrace probíhá za atmosférického tlaku, jsou bazénové pískové filtrace vybaveny čerpadlem, jehož činnost umožňuje proudění bazénové vody přes filtrační materiál.

Nejběžnějším filtračním materiálem, používaným v bazénových filtračních jednotkách, je křemenný filtrační písek o třech velikostních frakcích – 0,4 až 0,8 mm, 0,6 až 1,2 mm a 1 až 2 mm. Jednotlivá zrna křemenného písku mají ostré hrany, což zaručuje dobrou mezerovitost filtrační náplně, tedy poměr objemu pórů mezi jednotlivými pískovými zrny k celkovému objemu pískového filtru. Volnými póry a kanálky mezi jednotlivými pískovými zrny proudí během filtračního procesu bazénová voda a dochází k zachycování suspenzí na povrchu zrn filtrační náplně. Na samotném zachycení suspenze na pískových zrnech se podílejí slabší adhezní síly, ale hlavně hydrodynamické síly v rychlostním poli proudící vody. Zachycené nečistoty na hranách pískových zrn zvyšují tlakovou ztrátu na filtru a proto je nutné filtrační cyklus střídat s pracím cyklem, kdy dochází k odstranění zachycených nečistot a obnovení filtračních vlastností bazénového pískového filtru.  Střídáním filtračního a pracího cyklu dochází postupem času k obrušování ostrých hran pískových zrn a k jejich zaoblování, což snižuje volný prostor mezi zrny a účinnost filtrace. Proto je vhodné filtrační náplň pískové filtrace zhruba jednou za dva až tři roky vyměnit. Původní písek není třeba vyhazovat, po usušení je možné ho např. smíchat se zahradní zeminou a použít jej tak k jejímu odlehčení, nebo uschovat na zimu a využít ho jako posypový materiál.

Méně běžnou filtrační náplní bazénových filtrací jsou zeolity. Jedná se o přírodní nebo průmyslově vyráběné porézní materiály na bázi hlinitokřemičitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, které se vyznačují oproti klasickému písku mimo příznivých filtračních parametrů také obrovskou absorpční schopností, díky které jsou schopné vázat z vody i některé rozpuštěné látky (např. amonné ionty) a fungovat tak jako katexy – iontoměniče kladně nabitých iontů. Zeolitové filtrační náplně jsou využívány hlavně při úpravě menších objemů vody, oceňují je hlavně akvaristé, ale zeolit může dobře fungovat jako filtrační a absorpční materiál v bazénových filtracích malých domácích bazénů. Jistou nevýhodou je jeho křehkost – drobná zeolitová drť může způsobovat tlakovou ztrátu na filtru. Čištění zeolitových filtračních náplní se provádí proplachem čistou vodou, kdy se odstraňují zachycené suspenzní nečistoty. Regenerace zeolitu jako ionexu probíhá pomocí 10 % roztoku chloridu sodného – propláchnutá zeolitová filtrační náplň se ponechá zhruba 6 až 10 hodin (nejlépe přes noc) ponořená ve zmíněném roztoku a následně se promyje čistou vodou.

Vhodné filtrační médium je alfou a omegou celého procesu filtrace. Vždy je nutné řídit se doporučením výrobce bazénové filtrace.

Seznámení s nebezpečností výrobků bazénové chemie

Mnoho provozovatelů domácích bazénů s úspěchem využívá možnost napouštět svůj domácí zahradní bazén vodou z vlastní studny. Kromě výrazné finanční úspory není zanedbatelný ani fakt, že podzemní studniční voda má většinou vyšší kvalitu a čistotu než voda povrchová z potoka či rybníku. Výhodou je také obvykle dlouhodobě stálé složení studniční podzemní vody oproti vodě povrchové, jejíž složení se může rychle měnit v důsledku působení vnějších faktorů (splachy z okolní půdy, hnojení rybníků, havárie na výše položeném místě toku apod.). Obecně nelze doporučit napouštění domácího bazénu ze zdroje povrchové vody.

Podzemní vody v České republice mají díky různorodému půdnímu a horninovému prostředí, se kterým přicházejí do kontaktu, různé chemické složení. Výsledné složení podzemní vody je mimo tuto skutečnost ovlivňováno také povrchovými a srážkovými vodami, které se zasakují do podloží. Díky tomu jsou podzemní vody obecně více mineralizované než vody povrchové. Zdálo by se tedy, že využití podzemní vody z vlastní studny je pro napouštění domácího bazénu výbornou volbou. Bohužel, nebývá tomu tak vždy. Některé podzemní vody obsahují vyšší koncentrace rozpuštěných látek, které mohou výrazně komplikovat naši snahu o dosažení optimální kvality bazénové vody. Jedná se nejčastěji o sloučeniny železa, manganu, vápníku či hořčíku. Problematice zvýšené koncentrace železa či manganu ve vodě se bude věnovat další z našich článků. Nyní bychom Vás rádi seznámili s riziky, která mohou nastat v případě, že používáte k napouštění bazénu podzemní vodu s vyšším obsahem vápníku či hořčíku. Taková voda je někdy nazývána „tvrdá voda“. Tento výraz je široce rozšířený, i když nevyjadřuje skutečnou hmatatelnou podstatu dané vody. Označení „tvrdá voda“ se poprvé objevuje na přelomu 18. a 19. století, kdy bylo vypozorováno, že zelenina při vaření ve vodě s vyšší koncentrací vápníku a hořčíku zůstává dlouho tvrdá. V průběhu dalších let docházelo postupně k různým definicím tzv. „tvrdosti vody“, a ani dnes není tento pojem v hydrochemii a technologii vody ujednocen a od jeho užívání se upouští. V historických pramenech se můžeme se setkat s tvrdostí chloridovou, síranovou či dusičnanovou, dále tvrdostí stálou nebo přechodnou, což je dnes již zastaralá a nesprávná označení. Lehce zmatečné může být i vyjadřování tzv. „tvrdosti vody“ v německých, anglických, francouzských či amerických stupních, které mají každý svou vlastní definici, a případný přepočet není pro laika vždy jednoduchý. Pro potřeby objasnění problematiky bazénové vody s vyšším obsahem vápníku a hořčíku definujeme „tvrdost vody“ jako sumu vápníku a hořčíku ve formě látkové či hmotnostní koncentrace. Takové vyjádření pro tyto účely dostačuje.

V bazénové vodě, která obsahuje vyšší koncentrace vápníku nebo hořčíku, mohou vznikat nežádoucí nerozpuštěné sloučeniny těchto kovů. A to buď v koloidní formě v podobě jemného bělavého zákalu bazénové vody, který zhoršuje její průzračnost, nebo ve formě tvrdých šedých nebo bílých inkrustů na stěnách bazénu či bazénovém příslušenství. Obojí je nežádoucí a může při dlouhodobém působení poškodit bazén, bazénové příslušenství či bazénové technologie, hlavně filtrační jednotku. Koloidní formy vápenatých či hořečnatých sloučenin mohou zanášet póry pískového či karušového filtru, což může následně vést k poškození čerpadla bazénové filtrace. Nežádoucí inkrusty na stěnách bazénu nebo bazénovém příslušenství jednak působí neesteticky, ale – a to je podstatné – díky své tvrdosti mohou materiál, na kterém vznikají, poškozovat.

Dobří výrobci bazénové chemie s takovými situacemi při údržbě bazénové vody počítají a mají ve svém portfoliu bazénových přípravků produkty, s pomocí kterých problém nežádoucích vápenatých či hořečnatých inkrustů snadno vyřešíte. Na trhu přípravků bazénové chemie tyto speciální produkty hledejte obvykle pod označením Snížení tvrdosti. Speciální složka tohoto přípravku dokáže spolehlivě převést vyloučené nerozpustné sloučeniny vápníku či hořčíku zpět do rozpustné formy. V rozpuštěné podobě pak vápenaté ani hořečnaté sloučeniny nepůsobí při údržbě bazénové vody žádné problémy. Po aplikaci přípravku Snížení tvrdosti (a samozřejmě v průběhu celé koupací sezóny) je třeba dbát na to, aby, aby se hodnota pH bazénové vody pohybovala v doporučovaném rozmezí (optimální hodnota pH 6,8 až 7,4). Pokud tomu tak není, upravte hodnotu pH bazénové vody pomocí osvědčených přípravků pH plus či pH minus.

Během koupací sezóny před námi stojí nelehký úkol udržovat domácí zahradní bazén, včetně bazénové technologie a okolí bazénu, v dostatečné čistotě a bez nežádoucích nečistot. Čistota bazénu a okolních ploch je nezbytným předpokladem pro udržení žádoucí kvality bazénové vody a napomáhá snížení spotřeby přípravků bazénové chemie.

Je vhodné v pravidelných intervalech pečlivě prohlížet stěny bazénu, zda se na linii vodní linky netvoří nežádoucí vápenaté či hořečnaté nerozpustné inkrusty nebo mastné povlaky z reziduí kosmetických přípravků a opalovacích olejů z pokožky plavců. Pokud je domácí bazén vybaven po svém obvodu přepadovými mřížkami, pravidelně je čistěte a odstraňujte případné zachycené nečistoty.

Do bazénové vody se z okolního přírodního prostředí dostávají prouděním vzduchu polétavé nečistoty, které jednak znečisťují vodu v bazénu, ale zároveň mohou ulpívat na bazénových stěnách a površích v těšné blízkosti bazénu, odkud jsou následně na nohách koupajících se vnášeny do bazénové vody.

JAK VYBRAT BAZÉNOVÝ ČISTIČ

Pro údržbu bazénu a bazénového okolí výrobci bazénové chemie nabízejí v portfoliu svých produktů bazénové čistící přípravky. Vzhledem k množství jednotlivých přípravků může být někdy složitější se v nabídce orientovat. Nejdůležitější podmínkou pro správný výběr konkrétního bazénového čističe je znalost druhu materiálu, který máme v úmyslu čistit.

Bazénové čističe jsou obvykle kapalné koncentrované přípravky, obsahující velké koncentrace účinných složek, a je třeba si uvědomit, že pokud je nepoužijeme v souladu s návodem a doporučením výrobce, můžeme čištěný povrch spíše poškodit než z něj odstranit nečistoty. Pro základní orientaci platí, že bazénové čističe s obsahem alkalických účinných látek jsou primárně určeny k odstraňování organických nečistot, biofilmů či mastných povlaků z reziduí kosmetických přípravků, usazených na vodní lince nebo znečisťujících okolí bazénu.

Bazénové čističe na bázi sloučenin s nižší hodnotou pH (tzv. kyselé bazénové čističe) spolehlivě odstraňují vápenaté či hořečnaté úsady z čáry vodní linky a veškerých okolních ploch, které přicházejí do styku s vodou s vyšším obsahem minerálních látek. Kyselé bazénové čističe je také možné využít úspěšně i při úklidu koupelny či toalety v domácnosti, protože velmi dobře odstraňují tzv. vodní kámen a vracejí nerezovým bateriím či sanitární keramice původní lesk.

MANIPULACE S BAZÉNOVÝMI ČISTIČI

Vzhledem k tomu, že bazénové čističe jsou obvykle silné koncentráty, před vlastním použití je nutné je naředit na optimální koncentraci pracovního čistícího roztoku a vždy provádět veškerou manipulaci s přípravkem v ochranných pracovních rukavicích. Před aplikací bazénové čističe na znečištěný povrch vždy doporučujeme předem vyzkoušet daný čistící přípravek na malé ploše konkrétního materiálu v místě, kde případné poškození nebude tak zřejmé.

BAZÉNOVÉ ČISTIČE PWS

Pod značkou bazénových přípravků PWS najdete v kategorii bazénových čističů řadu účinných kapalných koncentrovaných přípravků, které Vám usnadní údržbu Vašeho domácího bazénu a jeho okolí. Spolehlivým a dá se říct, že v jistém smyslu univerzálním pomocníkem je PWS Základní čistič. Tento spolehlivý účinný přípravek patří do kategorie tzv. kyselých čističů, a výborně odstraňuje vápenaté nebo hořečnaté inkrusty či úsady z vodní linky či okolí bazénu. Je určen pro čištění a úklid povrchů z neporézních materiálů – plastů, nerezu či glazované keramiky.

Díky své kyselé reakci není PWS Základní čistič určen pro čištění povrchů z kovových materiálů, jako je železo, měď nebo slitiny s obsahem těchto kovů, protože zmíněné kovy s kyselinami snadno reagují za vzniku rozpustných anorganických solí, což následně vede k poškozování čištěného povrchu. Naopak pro čištění nerezových povrchů je PWS Základní čistič tou správnou volbou a spolehlivě z nerezových povrchů odstraňuje nežádoucí černé skvrny. Při mytí a čištění keramických obkladů nebo dlažby pomocí PWS Základního čističe je třeba dbát na to, aby nedošlo díky kyselé reakci přípravku k poškození spárovacího materiálu mezi jednotlivými částmi obkladů a případnou nežádoucí reakci spárovací hmoty na čistící přípravek předem vyzkoušet na malé ploše spáry na nepříliš viditelném místě.

Pokud se na čáře vodní linky ve Vašem domácím bazénu tvoří viditelné hůře smáčivé biofilmy, je vhodným pomocníkem PWS Čistič Blue. Jedná se o slabě alkalický čistič, který si velmi dobře poradí s nežádoucím organickým znečištěním na bázi tuků a olejů, tvořícím nepříjemné mastné povlaky na vodní lince či bazénovém příslušenství. PWS Čistič Blue je určen pro odstraňování veškerých typů organického znečištění z neporézních povrchů – plastů, nerez oceli, smaltovaných povrchů, dlažby a některých kovových materiálů. Jednu z jeho speciálních složek tvoří účinný tenzid, a proto se nedoporučuje oplach čistícího roztoku z čištěného povrchu přímo do bazénové vody – mohlo by dojít k nežádoucímu pěnění bazénové vody a zhoršení její kvality.

K čištění pískové náplně bazénové filtrace nebo kartušové filtrační vložky slouží PWS Čistič filtrů. Stejně jako v předchozím případě je jednou z jeho účinných složek tenzid, takže v žádném případě nedoporučujeme proplachovou vodu z praní filtrační náplně směřovat do bazénu – mohlo by dojít k nežádoucímu pěnění a kontaminaci bazénové vody. PWS Čistič filtrů patří mezi tzv. kyselé čističe a velmi dobře odstraňuje případné vápenaté či hořečnaté úsady ve filtrační náplni a plastových rozvodech bazénové filtrace. Dobře si poradí i se zachycenými nečistotami ve filtru a jeho pravidelná aplikace přispěje k prodloužení životnosti filtračního písku. K dosažení žádoucího výsledku čištění pískové či kartušové filtrace je nezbytně nutný konečný důkladný oplach čistou vodou, aby se zbytky čistícího přípravku nedostaly do bazénové vody. Pozor - PWS Čistič filtrů v žádném případě nepoužívejte k čištění náplně bazénové filtrace, pokud používáte jako filtrační médium zeolit.

V nabídce čistících přípravků značky PWS naleznete další účinné čističe, které mají své uplatnění nejen při údržbě bazénu a jeho okolí, ale i při běžném úklidu domácnosti. Prohlédněte si naši podrobnou nabídku bazénových čističů na výše uvedených odkazech.

Měsíc leden je v našich zeměpisných šířkách obdobím hlubokého zimního spánku domácích zahradních bazénů a před jejich majiteli nestojí žádné akutní povinnosti, související s údržbou bazénové vody a vlastním bazénovým provozem. Čas ale plyne jako voda, jaro je v podstatě za dveřmi, takže je vhodné začít již teď pomalu myslet na novou koupací sezónu a zlehka se na ni připravovat. Alfou a omegou využívání domácího bazénu během koupací sezóny je kvalita a čistota bazénové vody, která se odvíjí jednak od funkční a správně pracující bazénové technologie (včetně bazénové filtrace), ale hlavně závisí na pravidelném dávkování vhodných přípravků bazénové chemie a včasném pochycení a nápravě jakýchkoliv odchylek či zhoršení kvality bazénové vody.

Všichni majitelé domácích bazénů s péčí o něj jednou začínali a prožívali vše poprvé, takže první koupací sezóna obvykle nemívá z hlediska údržby žádoucí kvality bazénové vody úplně optimální průběh, nicméně s každým dalším létem dochází k optimalizaci celého procesu a provozování a využívání domácího bazénu přináší skutečnou radost, relaxaci a potěšení. Péče o bazénovou vodu není při akceptování základních principů v zásadě nic složitého, není třeba se tedy obávat dopředu nezdaru či neúspěchu. Na druhou stranu je ale nutné počítat s tím, že údržba bazénové vody prostě něco stojí – čas, vynaložený na získávání informací, vlastní práci a v neposlední řadě finance, vydané za kvalitní přípravky bazénové chemie.

Pokud domácí zahradní bazén zůstal přes zimní období částečně napuštěn, pravděpodobně jste bazénovou vodu ošetřili vhodným zazimovacím přípravkem. Bazénové zazimovače navzdory často rozšířenému omylu nechrání bazénovou vodu před zamrznutím, ale stabilizují její parametry a v určité míře eliminují nežádoucí organické znečištění bazénové vody během zimy. Na jaře máte tedy k dispozici část použitelné bazénové vody a zbylý objem dopouštíte čerstvou plnící vodou, ať už z veřejného vodovodu či vlastního podzemního zdroje. Veškeré úpravy bazénové vody při startu nové koupací sezóny provádějte vždy až následně po kompletním zapojení a zprovoznění celé bazénové technologie včetně jednotky bazénové filtrace. 

Klíčovými parametry a ukazateli optimální kvality bazénové vody na startu koupací sezóny a samozřejmě také v jejím průběhu jsou hodnota pH a koncentrace aktivního chloru, kyslíku nebo bromu. Jedná se o základní pravidlo úpravy bazénové vody v domácích bazénech, proto je tato bazénová mantra neustále opakována a zdůrazňována. O významu výše uvedených ukazatelů a stanovení jejich aktuální hodnoty pojednává jeden z našich předchozích článků (najdete zde). V bazénové vodě je samozřejmě možné v případě problémů s údržbou její kvality monitorovat řadu dalších parametrů (koncentraci vápníku, hořčíku, železa, mědi, oxidačně-redukční potenciál, různé mikrobiologické ukazatele apod.), pak je ale třeba se obrátit buď na svého prodejce bazénové chemie, nebo přímo na specializovanou analytickou laboratoř, která se vyšetřováním bazénových vod zabývá, protože stanovení výše namátkou uváděných ukazatelů se v terénu obvykle standardně neprovádí či vůbec proveditelné není. Naopak koncentraci aktivního chloru bromu či kyslíku a hodnotu pH bazénové vody si v domácích podmínkách stanovíte pomocí bazénových testerů velmi snadno a kdykoliv, což vám umožňuje operativně reagovat na nežádoucí změny kvality bazénové vody aplikací vhodných přípravků bazénové chemie pro úpravu těchto parametrů.

Bazénové testery pro stanovení koncentrace aktivního chloru, bromu nebo kyslíku a hodnoty pH by se v nastávající koupací sezóně měli stát Vašimi nepostradatelnými pomocníky hned od jejího zahájení. Díky pravidelnému monitoringu obou uvedených ukazatelů (1x za 7 až 14 dní) jednak získáte přehled o procesech, probíhajících v bazénové vodě, ale hlavně budete mít možnost bezprostředně operativně zasáhnout v případě náhlého zhoršení kvality bazénové vody v domácím bazénu.

Ať chceme nebo ne, konec koupací sezóny v domácích zahradních bazénech je na dohled. Slunné počasí sice může ještě pár dní klamat, nicméně nízké denní a hlavně noční teploty se nepříznivě podepisují na razantním poklesu teploty bazénové vody v domácích nezastřešených bazénech a koupání se tak stává zábavou jen pro pravé otužilce. Správnému zajištění domácího zahradního bazénu před zimním obdobím jsme věnovali jeden z našich předchozích článků. Dnes bychom se chtěli podrobněji zaměřit na využití zimních dilatačních plováků, které jsme v předchozích textech zmiňovali jen okrajově, což je trochu škoda, protože jejich správné použití má pro bezproblémové přezimování domácího bazénu velký význam.

Vzhledem k tomu, že v posledních letech se počasí nechová příliš standardně a jakákoliv dlouhodobá předpověď je velkou sázkou do loterie, nelze nyní, na přelomu října a listopadu, s jistotou říci, jaká zima nás letos čeká. Pokud bychom soudili podle průběhu té loňské, lze předpokládat, že v podstatě žádná zima možná ani nebude. Bylo by chybou se ale nechat ukolébat a nepřipravit se na situaci, kdy i v nižších nadmořských výškách může docházet k poklesu teplot po bod mrazu a tedy k zamrzání zbylého objemu bazénové vody v domácím bazénu. Vhodné rozmístění dilatačních plováků na hladinu domácího bazénu v rámci kompletního procesu zazimování je drobným krokem, který nám může na jaře ušetřit velké starosti a nemalé výdaje.

Zazimování domácího bazénu je proces, který se skládá z jednotlivých, logicky na sebe navazujících postupů, jejichž cílem je zabránit poškození bazénu a jeho technologie vlivem nízkých teplot a nepříznivého počasí během zimního období. Pokud se rozhodneme domácí bazén po skončení koupací sezóny nevypouštět úplně, je třeba ošetřit zbylý objem bazénové vody vhodným zazimovacím přípravkem tak, aby nedošlo během zimních měsíců ke zhoršení její kvality. Často se setkáváme s názorem, že zazimovací přípravky bazénové chemie slouží primárně k tomu, aby bazénová vody nezamrzala. Není to pravda – úkolem zazimovacích přípravků je vodu stabilizovat, tedy udržet její optimální kvalitu, v jaké byla na konci koupací sezóny, i během zimy. Zamrzání bazénové vody ale zazimovače zabránit nedokážou.

Vznik ledu v domácím bazénu během zimních měsíců sám o sobě ani tak nezhoršuje kvalitu a vlastnosti bazénové vody, ale hlavně může vést k poškození bazénových stěn, hlavně u foliových bazénů. Problémem je skutečnost, že voda při přechodu do tuhého skupenství zvětšuje podstatnou měrou svůj objem (přibližně o 8 %). V přírodě je tento jev příčinou mrazového zvětrávání hornin a ledové eroze břehů řek a vodních nádrží. V domácnosti nás zase může nemile překvapit vodní potrubí, ve kterém vlivem nízkých teplot zamrzla voda a roztrhala stěny trubky. Abychom se problémů, souvisejícím s výskytem ledu v domácím bazénu co nejlépe vyvarovali, doporučujeme rozmístit na bazénovou hladinu speciální dilatační plováky, které jsou konstruovány tak, aby absorbovaly tlak vznikajícího ledu a ochránily tak bazénové stěny. Tělo dilatačního plováku je vyrobeno z kvalitního plastu, dobře odolávajícího nízkým teplotám. Plovák má tvar úzkého kvádru s bočními stěnami ve tvaru delšího obdélníka a je rozdělen na dvě komory – v dolní, menší, je umístěna zátěž, která zajišťuje polohu plováku ve vodě ve vzpřímené poloze. Horní komora dilatačního plováku je vyplněna vzduchem. Při zamrzání hladiny horní plováková komora díky své pružnosti absorbuje tlak vznikajícího ledu a chrání bazénové stěny před poškozením.

Umístění dilatačních plováků na hladinu bazénu je velmi snadné – jednotlivé plováky jsou opatřeny oky a spojovacími háčky, které umožňují vytvořit libovolně dlouhý řetěz a přizpůsobit se jakémukoliv rozměru domácího bazénu. U kruhových domácích bazénů doporučujeme zimní dilatační plováky umístit v ose, procházející středem, u obdélníkových bazénů vkládáme plováky diagonálně, tedy po úhlopříčce. Domácí bazény nepravidelného tvaru je vhodné rozdělit na jednotlivé sekce (elipsa, obdélník apod.) a plováky umístit ve více liniích, vedených přes delší rozměry jednotlivých sekcí.

Na závěr malá nápověda: úhlopříčku obdélníka vypočítáme pomocí Pythagorovy věty: a²+b²=c², kde a a b jsou rozměry delší a kratší strany domácího bazénu a c je kýžená úhlopříčka.

Mnozí majitelé domácích bazénů používají ke kontrole kvality bazénové vody rozmanité druhy testerů, od jednoduchých, tvořených proužkem papíru, napuštěným patřičným reagenčním činidlem, přes přesnější kapkové či tabletové testery, až po sofistikované přístroje ve vyšší cenové relaci. Na trhu se můžeme setkat s testery domácí výroby i s produkty zahraniční provenience.

Výrobci bazénových testerů umožňují pomocí svých produktů testovat nejen základní parametry bazénové vody, jako je hodnota pH a koncentrace aktivního chloru, ale i například také tzv. alkalitu. Pro běžného majitele domácího bazénu je pojem alkalita poměrně špatně uchopitelný, protože jedná se o termín z hydrochemie či analytiky vody, který není mezi laickou veřejností (a bohužel i mezi některými prodejci bazénové chemie) příliš rozšířen. Situaci komplikuje i skutečnost, že mnozí prodejci zahraničních testerů se příliš nenamáhají s překladem do českého jazyka, takže s pojmem alkalita se můžeme setkat i ve variantě alkalinity, což je nesprávně přejatý a otrocky počeštěný anglický výraz.

ALKALITA

Pojem alkalita se v českém jazyce poprvé objevil koncem 19. století jako ekvivalent nových anglických a německých výrazů Alkalinity či Alkalität. V průběhu času došlo ke změně názvu z alkalita na tzv. kyselinová neutralizační kapacita (existuje i termín zásadová neutralizační kapacita, nicméně pro údržbu bazénové vody nemá praktický význam, takže se o ní zmiňujeme jen pro úplnost). V roce 1986 došlo v České republice k zařazení názvů kyselinová a zásadová neutralizační kapacita do ČSN 75 0170 Názvosloví jakosti vod a v roce 1996 bylo stanovení alkality v normě ČSN EN ISO 9963 definitivně nahrazeno stanovením kyselinové neutralizační kapacity (KNK). Mezi širokou veřejností je pojem alkalita i v současnosti dále používán, takže my se jej budeme v následujícím textu také držet, i když pro pochopní jeho pravého významu je mnohem vhodnější termín kyselinová neutralizační kapacita.

DEFINICE ALKALITY

Pokud bychom chtěli vyjít z analytické definice, tak kyselinová neutralizační kapacita odpovídá látkovému množství silné jednosytné kyseliny, které se spotřebuje pro dosažení určité hodnoty pH (v našem případě se jedná o hodnotu pH 4,5, protože druhá kyselinová neutralizační kapacita, vztahující se k hodnotě pH 8,3, nemá při úpravě běžné bazénové vody význam vzhledem k faktu, že hodnota pH bazénové vody by neměla překročit pH 7,5 a  jakýkoliv přídavek kyseliny tuto hodnotu pH vždy jen sníží). Jedná se tedy o schopnost vody vázat vodíkové ionty, což je obecná vlastnost přírodních i pitných vod, která je dána převládajícím uhličitanovým systémem v těchto druzích vod. Uhličitanový systém úzce souvisí s acidobazickými vlastnostmi vody, tedy s hodnotou pH a jejími změnami po přídavku kyseliny nebo zásady. Jednotkou KNK_4,5 je mmol/l (milimol na litr).

Kyselinová neutralizační kapacita do hodnoty pH 4,5 (KNK_4,5) byla dříve označována jako celková alkalita. V oblasti hodnot pH bazénové vody má velký význam pro odhad koncentrace hydrogenuhličitanů, které se zásadním způsobem podílejí na tlumivé kapacitě vody. Tato koncentrace bývá udávána v jednotkách mg/l, a právě toto vyjádření často nacházíme u stanovení alkality na bazénových testerech zahraničních výrobců, včetně doporučovaného optimálního rozmezí. Nesoulad mezi jednotkami (mmol/l versus mg/l) může v praxi vyvolat prvotní nejasnosti ohledně pravého významu pojmu alkalita, nicméně pokud si uvědomíme, že výraz celková alkalita můžeme v souvislosti s úpravou vody v domácích bazénech s trochou zjednodušení nahradit aktuální koncentrací hydrogenuhličitanů, stává se celá problematika alkality vody lépe pochopitelnou.

HYDROGENUHLIČITANY

A jsou to právě hydrogenuhličitany, které jsou základní účinnou složkou speciálních přípravků bazénové chemie pro zvýšení alkality. Určitá koncentrace hydrogenuhličitanů v bazénové vodě je žádoucí, protože zvyšuje odolnost bazénové vody vůči přídavku kyseliny nebo zásady. Přípravky bazénové chemie jsou obecně vyráběny tak, aby jejich účinné složky v maximální míře působily v rozmezí hodnot pH mezi 6,8 až 7,5. Tento interval hodnot pH bazénové vody (tedy v podstatě neutrální oblast hodnot pH) je zároveň optimální z hlediska působení bazénové vody na lidskou pokožku a sliznice. Aby při aplikaci přípravků bazénové chemie nedocházelo k velkým výkyvům hodnot pH, je vhodné, aby se v bazénové vodě určitá koncentrace hydrogenuhličitanů nacházela, což obvykle v přírodních či pitných vodách skutečně je.

Nežádoucí eliminace hydrogenuhličitanů z bazénové vody obvykle nastává po necitlivé úpravě hodnoty pH a eliminaci vyšších koncentrací vápníku a hořčíku velkým množstvím kyseliny chlorovodíkové, což je zcela nevhodný postup, se kterým se občas můžeme setkat na různých bazénářských diskuzních fórech či dokonce přímo u některých prodejců chemických přípravků. Manipulace s kyselinou chlorovodíkovou bez základní znalosti jejích vlastností a bez ochranných pomůcek je nezodpovědný hazard, který může u člověka, neorientujícího se v problematice chemických látek, vést k závažnému poškození zdraví.

Druhým problémem je velikost dávky kyseliny, kterou nelze v podstatě určit jinak než na základě analýzy konkrétní bazénové vody. Rozhodně není možné bezhlavě přebírat zkušenosti někoho jiného, protože voda v jeho bazénu má zcela jistě jiné složení, včetně odlišné koncentrace hydrogenuhličitanů. Výše zmiňovaným neuváženým postupem si můžeme dokonale zlikvidovat tlumivou kapacitu vody, takže jakákoliv úprava hodnoty pH a její udržení v optimálním intervalu během aplikace dalších přípravků bazénové chemie budou v podstatě nemožné.

ZÁVĚR

Hledání zkratek a bezhlavých zjednodušení se nám může na cestě k udržení optimální kvality bazénové vody často vymstít. Používejme přípravky bazénové chemie s rozvahou, dle návodu a pokynů výrobce. Pokud přesto nastane problém s údržbou kvality bazénové vody, je třeba jej řešit v zárodku, co nejdříve a za pomoci odborníků.

Na správné funkci bazénové filtrační jednotky se podstatnou měrou podílejí vlastnosti a kvalita vhodného filtračního média. Tradičním a léty osvědčeným filtračním materiálem pro bazénové filtrační jednotky je kvalitní ostrohranný křemičitý písek. Křemičité písky se těží na řadě míst České republiky a mohou se tedy mírně lišit svým složením, nicméně pro jejich použití jako filtrační náplně v bazénové filtraci jsou podstatné dva faktory: ostré hrany jednotlivých zrn a velikost zrn (frakce), kterou pro daný typ bazénové filtrační jednotky doporučuje příslušný výrobce.

Křemičitý ostrohranný písek ale není jedinou možnou alternativou filtrační náplně bazénové filtrace. Dalším vhodným materiálem jsou přírodní zeolity. Jedná se o nerosty na bázi hydratovaných aluminosilikátů alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Bohatě členitá trojrozměrná struktura molekul zeolitů je příčinou obrovského vnitřního povrchu, který usnadňuje zachycování tuhých, kapalných nebo plynných sloučenin uvnitř labyrintu molekul zeolitů, a to jednak na principu prosté fyzikální adsorpce nebo na základě výměny iontů - zeolity fungují jako iontoměniče kladně nabitých iontů. Přírodní zeolity se liší svým složením a geologickým původem, takže jednotlivé druhy přírodních zeolitů se od sebe odlišují svým vzhledem i konečnými vlastnostmi, základní struktura aluminosilikátového řetězce vždytvoří podstatu všech molekul. Při zahřívání zeolitu dochází k zajímavému jevu – kamínek se začíná pohybovat, jakoby tančil, a na povrchu se objevují bublinky vody, která se vlivem tepla uvolňuje z krystalové struktury nerostu. Právě tento jev – uvolňování krystalové vody, kterou molekuly přírodních zeolitů v sobě obsahují, působením tepla, dal nerostu jméno – zeo znamená var, lithos kámen, tedy varný – vroucí - kámen.

Vedle přírodních zeolitů (v současnosti je známo přibližně 50 jednotlivých typů) se můžeme v mnoha průmyslových oborech setkat s nepřeberným množstvím variet zeolitů synteticky vyráběných (cca 150 druhů). Úspěšně se používají ve speciálních technologiích odstraňování nežádoucích polutantů z vodního prostředí, jsou běžnou součástí pracích prášků a mají nepostradatelné uplatnění v chemickém průmyslu a technologiích při adsorpci a separaci plynů a par.

V procesech úpravy vody, ať už bazénové, pitné nebo ve speciálních aplikacích (sladkovodní nebo mořská akvária, apod.), se s úspěchem používají drtivou většinou zeolity přírodního původu, převážně na bázi klinoptilolitu. Výhodou klinoptilolitu je jeho vysoká afinita k amonným iontům, takže je z vodního prostředí dokáže velmi dobře odstraňovat, což je velkým plusem pro provozovatele domácích bazénů, do kterých se amoniakální dusík nezanedbatelnou měrou dostává z těl koupajících se (pot, moč) při nedostatečné hygieně plavců. Klinoptilolit dokáže také v určité míře vázat z vody vápenaté a hořečnaté ionty, které při vyšší koncentraci mohou způsobovat vznik nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství, nicméně v případě vyšší „tvrdosti vody“ je vhodné použít spíše speciální přípravky bazénové chemie, určené pro tyto situace.

V případě cíleného využití zeolitu nejen jako filtračního média v bazénové filtraci, ale i jako iontoměniče, je nutné mít na paměti jeho pravidelnou regeneraci. Po určité době, kterou bohužel nelze jednoznačně obecně určit, protože závisí na konkrétním složení vody a využívání bazénu, dojde k vyčerpání výměnné kapacity a zeolit jako iontoměnič přestává plnit svou funkci. Proces regenerace spočívá ve vytěsnění zachycených protiiontů a převedení iontoměniče zpět do pracovní formy navázáním iontů z regeneračního roztoku. K regeneraci zeolitu, sloužícího jako filtrační médium v jednotce bazénové filtrace domácích bazénů, se s úspěchem používá 10% roztok chloridu sodného. Před vlastní regenerací je třeba zeolit vždy vyprat a odstranit tak zachycené nerozpuštěné nečistoty. Regenerace zeolitu se provádí mimo bazénovou filtraci ve vhodné nádobě o dostatečně velkém objemu. Vypraný zeolit se vloží do připraveného roztoku chloridu sodného, který se nechá za občasného promíchání působit alespoň 12 hodin (nejlépe do druhého dne). Následně se regenerovaný zeolit dobře propláchne čistou pitnou vodou a vrátí se zpět do bazénové filtrace.

Co se týče péče o zeolit jako filtrační médium, stejně jako v případě klasického filtračního křemičitého písku je nutné zeolitovou filtrační náplň pravidelně prát a odstraňovat z ní zachycené nerozpuštěné nečistoty.

Na rozdíl od křemičitých filtračních písků pro bazénové filtrace se v případě využití zeolitu neklade takový důraz na úzké rozmezí velikosti zrn. Postupným pokusným ověřováním a testy bylo zjištěno, že nejvhodnější frakce zrn zeolitu pro bazénové filtrační jednotky se pohybuje v rozmezí 1 až 2,5 mm velikosti zrna. Při velikosti zrn pod 1 mm už může docházet k tlakovým ztrátám na filtru, což vede ke snížení účinnosti filtrace, naopak, při větších rozměrech zrn mohou nežádoucí nečistoty z bazénové vody procházet mezerami v bazénovém filtru a vracet se zpět do bazénové vody, takže filtrační proces nebude dostatečně efektivní.

Využití zeolitu jako filtračního média v bazénových filtracích, ať už jako klasické filtrační náplně nebo jako iontoměniče, si nachází postupně cestu k stále širšímu okruhu majitelů domácích bazénů. Až budete měnit filtrační náplň v bazénové filtraci, vyzkoušejte kvalitní přírodní zeolit - nebudete jeho vlastnostmi zklamáni.

Letní radovánky v domácích zahradních bazénech se pomalu chýlí ke konci. Mírné podnebí České republiky bohužel neumožňuje využívat nezastřešené domácí bazény v průběhu celého roku – i když pravou ladovskou zimu můžeme v posledních letech zažít pouze na horách, ani v nižších polohách nejsou zimní teploty celoročnímu koupání v nezastřešených zahradních bazénech nakloněny. Musíme se tedy smířit s faktem, že tropické letní teploty se letos už rozhodně nevrátí, maximálně nás může ještě na přelomu srpna a září potěšit slunné a teplé babí léto, ale to už bude labutí píseň letošní koupací sezóny. Zastřešené domácí bazény bez ohřevu vody je možné využívat i v průběhu podzimu, dokud to venkovní teploty dovolí, ale nelze popřít, že koupání se v tomto období nezadržitelně přesouvá z kategorie relaxace a potěšení z pobytu v prohřáté vodě k zábavě pro pravé otužilce.

KDY ZAZIMOVAT BAZÉN

Vzhledem k rozmarům letošního počasí nelze předem říci, kdy bazénová sezóna definitivně skončí, ale stejně jako v ostatních oborech zde platí, že lépe je být na příchod zimy připraven s předstihem než se nechat se zaskočit.

Konec bazénové sezóny nám definitivně odzvoní dlouhodobé denní teploty v rozmezí 10 až 15 °C. Noční teploty obvykle klesají ještě níže, takže dochází k nevratným ztrátám tepla, naakumulovaného v bazénové vodě domácího bazénu. Vzhledem k velké tepelné kapacitě vody je tento pokles zpočátku relativně pomalý, ale je to právě ztráta tepla z bazénové vody, co nám nekompromisně uzavře letošní koupací sezónu

POZOR NA POŠKOZENÍ BAZÉNU

Na internetu je k dispozici nepřeberné množství doporučení a postupů, jak správně zazimovat domácí bazén a připravit ho na zimní sezónu. Jednotlivé návody zazimování bazénu se liší v detailech podle toho, o jaký typ domácího bazénu se jedná, nicméně podstata správného zazimování domácího bazénu je jen jedna – zabránit poškození bazénu a bazénové technologie vlivem působení nízkých zimních teplot a nepřízně počasí a udržet alespoň část objemu bazénové vody v optimální kvalitě do další koupací sezóny.

ZAZIMOVÁNÍ BAZÉNU

Úprava kvality bazénové vody by měla vždy být prvním krokem v procesu zazimování bazénu. Je velký omyl domnívat se, že když už se v bazénu nekoupeme, není třeba se o bazénovou vodu starat. Naopak, je třeba zkontrolovat hodnotu pH a aktuální koncentraci aktivního chloru nebo kyslíku, případně je pomocí vhodných přípravků bazénové chemie upravit dle potřeby. Pokud jsou v bazénové vodě zřejmé známky výskytu řas, je nutné je eliminovat a vodu náležitým způsobem ošetřit. K odstranění nerozpuštěných látek (znečištění z okolí bazénu, spadané listí, drobné koloidní nečistoty, způsobující zákal bazénové vody) použijeme bazénový vysavač nebo vhodné přípravky bazénové chemie na bázi vločkovačů a shlukovačů a následně bazénovou filtraci.

Jakmile jsme dosáhli pomocí nezbytných úprav žádoucí kvality bazénové vody, nastal čas k částečnému odpuštění objemu bazénové vody tak, aby došlo ke snížení hladiny pod trysky a ústí bazénové filtrace, které, pokud je to možné, následně zaslepíme krytkami. Úroveň hladiny bazénové vody v bazénu je třeba v průběhu zimy kontrolovat, aby nedošlo k nežádoucímu zvýšení objemu vody např. po vydatných deštích a následnému průniku vody do dalších částí bazénové technologie. V závislosti na objemu vody, která v bazénu zůstává přes zimní období, nadávkujeme dle návodu výrobce speciální přípravek pro zazimování bazénu. V naší nabídce tyto přípravky najdete pod názvem PWS Zazimovač nebo PWS Zazimovač Gold. Druhý z nich je vhodný pro zazimování bazénů, které jsou napouštěny vodou s vyššími koncentracemi vápníku nebo hořčíku, tedy vodou s tzv. vyšší „celkovou tvrdostí vody“, obvykle z podzemního zdroje. Zazimovače pomohou udržet žádoucí kvalitu bazénové vody přes zimní období a eliminují růst nežádoucích řas, nicméně rozhodně nezabrání zamrzání vody při velkém poklesu teplot pod bod mrazu. Aby nedošlo při nízkých teplotách k poškození stěn bazénu, je třeba na vodní hladinu rozmístit speciální dilatační plováky nebo si je podomácku vyrobit z pet lahví, částečně naplněných pískem. 

Zazimování bazénu - druhá část procesu

Druhá část procesu zazimování bazénu – tedy ochrana bazénu a bazénové technologie – se odvíjí od konkrétního typu bazénu, jeho konstrukce, vybavení (zastřešení, protiproud, salinizační jednotka, solární ohřev apod.) a dané bazénové technologie. Principem je odstranit z jednotlivých technologických částí a spojovacích hadic nebo trubek veškerou vodu, která by v případě poklesu teplot pod bod mrazu mohla při zamrznutí zařízení poškodit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat při zazimování bazénu pískové bazénové filtraci – velice doporučujeme filtrační náplň (písek nebo zeolit) z bazénové filtrace před zimním obdobím vyjmout, nechat proschnout a uložit v uzavíratelné nádobě až do jara. Pokud bychom filtrační náplň v jednotce bazénové filtrace ponechali přes zimu, hrozí riziko mikrobiální kontaminace náplně, protože při dostatečné vlhkosti dochází i při nízkých teplotách k pomnožení nežádoucích mikroorganismů. Při výrazném poklesu teplot pod bod mrazu může zamrzající vlhký filtrační písek nebo zeolit poškodit vnitřní komoru bazénové filtrační jednotky.

Bazénové příslušenství a veškeré odnímatelné části domácího bazénu (schůdky, skluzavky, skimmer, plováky apod.) je třeba před příchodem zimy z bazénu odstranit, omýt pitnou vodou a po oschnutí uložit na chráněné místo, kde nedojde k jeho poškození. 

Domácí bazén na závěr zakryjeme odolnou krycí plachtou, kterou dobře upevníme, aby nedošlo při případných poryvech větru k jejímu uvolnění nebo poškození. V případě většího množství sněhové pokrývky nezapomeneme na pravidelnou kontrolu plachty a odstraňování sněhu z jejího povrchu.

Domácí bazén bez funkčního a dostatečně výkonného technologického zázemí je jen obyčejnou otevřenou umělou nádrží na vodu. Bez kvalitní bazénové filtrace nelze v dlouhodobém horizontu náročné letní koupací sezóny udržet optimální kvalitu bazénové vody, a byť jen doufat v možnost využití takového bazénu k odpočinku nebo vodním radovánkám. V bazénové vodě neustále probíhají změny rovnováh mezi jednotlivými složkami bazénové vody v závislosti na jejím konkrétním složení a díky okolnímu přírodnímu prostředí je bazénová voda vystavena mnoha vnějším vlivům (intenzivní sluneční záření, vyšší teploty, znečištění organickými látkami apod.), které kvalitě bazénové vody rozhodně nepřidají. Proto je úprava bazénové vody v domácím bazénu pomocí přípravků bazénové chemie a pravidelné filtrace přes vhodné filtrační médium kontinuálním procesem během celé koupací sezóny.

K propojení domácího bazénu s bazénovou technologií se používají tzv. bazénové hadice. Vzhledem k jejich klíčové funkci v okruhu bazénové technologie jsou na jejich kvalitu kladeny vysoké požadavky, které ne vždy splňují všechny výrobky, se kterými se na trhu bazénového příslušenství můžete setkat. Bazénové hadice jsou nabízeny obvykle ve dvou variantách průměru hadicové koncovky – 32 mm nebo 38 mm (rozhodující pro Vaši volbu je tedy konkrétní typ bazénové filtrace a druh koncovky). Pomocí spojek a redukcí lze oba průměry bazénových hadic sice dobře kombinovat, nicméně doporučujeme používat v bazénovém okruhu vždy pouze jeden velikostní typ. Bazénové hadice jsou vyráběny jako tzv. dělené – to znamená, že hadice v podobě „husího krku“ je v určitých vzdálenostech ukončena koncovkou o daném průměru, na kterou navazuje koncovka s dalším dílem hadice. V tomto místě je možné bazénové hadice dělit a díky tomu je možné bazénové hadice zakoupit v podstatě v jakékoliv délce, jen se musí vždy jednat o příslušný násobek základního dílu. Pro námi nabízené bazénové hadice o průměru 32 mm je nejmenším možným dílem vzdálenost 1,1 m, pro hadice o průměru 38 mm je to délka 1,5 m. Vzhledem k tomu, že bazénové hadice jsou v průběhu koupací sezóny obvykle nepřetržitě vystaveny vlivu okolního prostředí, je materiál, ze kterého jsou vyrobeny, tím nejpodstatnějším, co ovlivňuje jejich životnost a odolnost. Kvalitní bazénové hadice jsou vyrobeny z odolného, pevného a zároveň pružného plastu s obsahem stabilizátorů UV záření, které výrazným způsobem zlepšují jejich odolnost a prodlužují životnost.

Při umístění bazénových hadic dbejte vždy na to, aby hadice nepřišly do přímého kontaktu s hrubším štěrkem nebo ostrými kamínky, protože by to mohlo vést k jejich nevratnému poškození. Na bazénové hadice, ať už naplněné vodou nebo bez vody, nikdy nepokládejte těžší předměty ani na ně nešlapte. Při aplikaci přípravků bazénové chemie (např. bazénových tablet) přímo do bazénového skimmeru mějte vždy na paměti, že v případě vypnutí bazénové filtrace může dojít v dlouhodobém horizontu k degradaci plastového materiálu hadice u ústí do bazénu vlivem působení lokální vysoké koncentrace oxidačního činidla (aktivního chloru nebo kyslíku). Proto doporučujeme vkládat bazénové tablety do plováků, které se volně pohybují po hladině a účinné látky z tablet se rovnoměrně uvolňují do bazénové vody.

Dnešní článek volně navazuje na již dříve publikovaný text s názvem „Dvě jednoduchá pravidla k udržení kvality bazénové vody“ a dále rozpracovává obsáhlou problematiku udržení optimální jakosti bazénové vody během náročných podmínek koupací sezóny. Tentokrát nebudou v centru naší pozornosti přípravky bazénové chemie a jejich použití v konkrétních situacích, ale zaměříme se na celkový režim využívání domácího bazénu v horkých letních dnech tak, abychom co nejvíce eliminovali případné zhoršení jakosti bazénové vody.

Vzhledem k tomu, že v současnosti (jaro 2014) neexistuje v České republice legislativa, definující provoz domácích bazénů z hygienického hlediska, nechme se pro začátek inspirovat vybranými fakty z provozních řádů velkých bazénů veřejných umělých koupališť. Každý z nás jistě alespoň jedenkrát veřejné koupaliště navštívil a musel se podrobit podmínkám, které vymezují jeho provoz. Tato nařízení můžeme leckdy vnímat jako svým způsobem omezující či zbytečnou šikanu, ale při hlubším pohledu zjistíme, že důvody pro jejich existenci jsou překvapivě rozumné a leckteré z nich lze s mírnou úpravou dobře aplikovat i při provozu domácího bazénu.

Činnost a provoz veřejných koupališť definuje vyhláška MZ č.238/2011 Sb.,O stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, v platném znění. V části, věnované umělým koupalištím a saunám, najdeme mnoho informací, dobře použitelných i při provozování domácího bazénu. Nechme se tedy inspirovat profesionály a prošlapávání nových neprobádaných cestiček při úpravě a udržování optimální kvality bazénové vody nechme dobrodružnějším povahám.

První věc, která klíčovým způsobem ovlivňuje provoz domácího bazénu, jsou parametry bazénové vody ještě před jejím vstupem do bazénu a následnou úpravou přípravky bazénové chemie. Při volbě vodního zdroje pro domácí bazén je vždy vhodné dát přednost vodě z veřejného vodovodu, protože tato voda prošla vodárenskou úpravou, je za standardních podmínek hygienicky nezávadná a její fyzikální a chemické ukazatele vyhovují platné legislativě pro pitnou vodu (vyhláška MZ č. 252/2004 Sb., v platném znění), takže se při následné úpravě bazénové vody vyhneme s největší pravděpodobností problémům, které způsobují vysoké koncentrace železa, manganu, vápníku či hořčíku, charakteristické pro podzemní zdroje vod – studny. Provozovatel veřejného vodovodu je povinen poskytnout informace o aktuálních hodnotách sledovaných parametrů pitné vody. Mnoho provozovatelů domácích bazénů nicméně vodu z vlastní studny k napouštění domácího zahradního bazénu používá. Je třeba mít na paměti, že se v takovém případě jedná o nezabezpečený zdroj vody, jejíž složení a kvalita se mohou bez jakékoliv běžně postřehnutelné výstrahy měnit s tím, že tato změna je ve většině případů k horšímu. Neupravené podzemní vody jsou v závislosti na místním geologickém prostředí charakteristické vyššími koncentracemi výše zmíněných prvků a nižší hodnotou pH díky rozpuštěnému oxidu uhličitému. Při nižších hodnotách pH převažují formy výskytu sloučenin železa, manganu, vápníku či hořčíku v rozpuštěné podobě, po zvýšení hodnoty pH (buď prostým okysličením vody při styku s atmosférickým kyslíkem, nebo při aplikaci přípravků bazénové chemie s oxidačními účinky) dochází ke vzniku nežádoucích sraženin v bazénové vodě nebo inkrustů na stěnách bazénu či bazénovém příslušenství. Před napouštěním domácího bazénu z vlastního zdroje podzemní vody tedy dobře zvažte, zda parametry studniční vody vyhovují požadavkům procesu úpravy bazénové vody v koupací sezóně a zda konkrétní vlastnosti podzemní vody nebudou udržování optimální kvality bazénové vody spíše komplikovat.

Často je opomíjeno sprchování a mytí před vstupem do bazénu. Veřejná koupaliště mají tento požadavek zakotven v provozním řádu, a nikoliv bezdůvodně. Bazénová voda neslouží k omytí potu nebo nečistot z těla – je to prostor pro koupání a relaxaci. K umývání pokožky před vstupem do bazénu doporučujeme používat spíše klasická pevná mýdla, nikoliv sprchové gely nebo šampony. Tekuté kosmetické mycí přípravky obsahují velký podíl tenzidů, které mohou být při nedokonalém oplachu těla vnášeny do bazénové vody, kde zvyšují zatížení vody organickými látkami a mohou ve vyšších koncentracích způsobovat nežádoucí pěnění na hladině bazénu. Nevstupujte do bazénu po aplikaci opalovacích krémů nebo olejů – zvyšují organické znečištění vody a zhoršují její kvalitu.

Veškeré plavecké pomůcky (ploutve, potápěčské brýle, plovací desky) nebo nafukovací hračky pravidelně omývejte pitnou vodou a skladujte mimo přímé sluneční světlo, jehož ultrafialové záření může při dlouhodobém působení degradovat méně kvalitní plastové materiály.

V průběhu koupací sezóny se vlastnosti bazénové vody a její kvalita mění v závislosti na zatížení bazénu. Optimální kvalitu bazénové vody udržujeme jednak chemickou cestou pomocí přípravků bazénové chemie a jednak pravidelnou cirkulací přes bazénovou filtraci. Během koupací sezóny dochází k úbytku objemu bazénové vody – jednak odparem u otevřených zahradních bazénů, ale také vylitím při vodních hrách nebo odnosem na tělech koupajících. Tento úbytek kompenzujeme napouštěním bazénu čistou plnící vodou. V případě potřeby je možné v průběhu koupací sezóny určitý objem bazénové vody odpustit cíleně a doplnit čistou plnící vodou -  tento proces prospívá kvalitě bazénové vody a snižuje spotřebu speciálních přípravků bazénové chemie (např. vločkovačů, čističů apod.). Obecně platí, že míra znečišťování bazénové vody vnosem nečistot z okolí nebo těl koupajících by měla být co nejnižší. Tomu může napomoci už samotné prostorové řešení bezprostředního okolí domácího bazénu – tedy zpevněné, omyvatelné povrchy, eventuelně alespoň omyvatelné rohože. Tráva nebo písek jsou méně vhodné, protože ulpívají na pokožce plavců a jsou vnášeny do bazénu.

Předchozí text je možné shrnout do několika jednoduchých bodů. Pokud je budete dodržovat, usnadníte si péči o bazénovou vodu během koupací sezóny a udržení její žádoucí dlouhodobé kvality.

1. Při volbě vodního zdroje pro domácí bazén dávejte přednost zásobování vodou z veřejného vodovodu. Pokud k napouštění bazénu používáte podzemní vodu z vrtu či studny, ověřte si pomocí laboratorního rozboru její nejdůležitější parametry, abyste se vyhnuli případným budoucím problémům s její úpravou.
2. Bezprostřední okolí domácího bazénu udržujte v čistotě. Optimální jsou zpevněné a omyvatelné povrchy v prostoru vstupu do bazénu nebo alespoň plastové rohože.
3. Před vstupem do bazénu se osprchujte, omyjte mýdlem (tekuté kosmetické mycí přípravky a gely jsou méně vhodné) a dobře se opláchněte. Opalovací krémy a oleje nepoužívejte bezprostředně před koupáním, jejich rezidua zůstávají na kůži a znečišťují bazénovou vodu.
4. Koupací pomůcky a vodní hračky pravidelně omývejte pitnou vodou a uschovávejte je mimo přímé sluneční záření.
5. V době, kdy svůj domácí bazén nevyužíváte, zakrývejte vodní hladinu krycí ochrannou textilií nebo solární plachtou. Ochráníte tak bazénovou vodu před znečištěním z okolního prostředí.

Když se řekne chlornan sodný, každý si vybaví prostředek hygienickému zabezpečení studny nebo pitné vody obecně. To je samozřejmě pravda, vždyť různě koncentrované roztoky chlornanu sodného se na trhu objevují pod mnoha názvy četných výrobců chemických přípravků už desítky let. Přípravky na bázi chlornanu sodného mají ve většině domácností své pevné místo i jako účinné čističe.

Chlornan sodný a jeho využití

Historie používání chlornanových roztoků pro ošetření vody a sanitaci prostředí obecně sahá až daleko zpět na přelom 18. a 19. století. Tehdy byl poprvé použit roztok chlornanu („Eau de Javelle“) jako bělící a dezinfekční činidlo. Dezinfekční a sanitační účinek chlornanových roztoků byl ve velkém měřítku poprvé spolehlivě ověřen při rozsáhlých epidemiích cholery a při likvidaci horečky omladnic v Pešti v první třetině 19. století, kde významnou měrou přispěl k téměř úplnému vymýcení tohoto smrtelného onemocnění. Od té doby si roztoky chlornanů našly své pevné místo v sanitaci prostředí a vody a jsou úspěšně používány k těmto účelům i dnes díky své vysoké účinnosti a příznivé ceně. Obor úpravy bazénové vody není výjimkou – zde má chlornan sodný své pevné místo a navzdory vývoji stále nových a modernějších přípravků bazénové chemie je pro mnoho provozovatelů bazénů tradičním a léty ověřeným přípravkem s vysokou účinností.

Najdete takzvaný Chlornan sodný stabilizovaný. Jedná se o koncentrovaný roztok chlornanu sodného (14 až 16 % účinné látky) o vysoké čistotě, speciálně stabilizovaný, aby nedocházelo k nežádoucímu rozkladu a ke snížení účinnosti přípravku. Chlornan sodný je čirý kapalný přípravek nažloutlé barvy s čistým slabě chlorovým pachem beze stopy nepříjemných chloraminů. Díky vysoké čistotě je Chlornan sodný vhodný nejen k úpravě bazénové vody, ale i k ošetření vody pitné – jedná se o sloučeninu, která se při úpravě vody na vodu pitnou používá k hygienickému zabezpečení vody.

Zazimování bazénového příslušenství je oproti zazimování bazénu nepatrně jednodušší, neboť se zpravidla nejedná o tak rozsáhlý zásah. Nejprve je nutné veškeré drobné bazénové příslušenství, jako jsou síťky, plováky, kartáče, teleskopické tyče a další očistit a bezpečně uložit, aby bylo vše chráněno před nepříznivými povětrnostními vlivy zimního období. Jak zazimovat bazén dál? Následně je nutné před přicházející zimou zabezpečit i součásti bazénové technologie, které již vyžadují větší péči:

Protiproudy – protiproudy u venkovních bazénů jsou nejčastěji mobilní. Po skončení koupací sezony je nutné uklidit zařízení do suché větrané místnosti. Před tím je nutné omýt povrch a především důkladně vylít veškerou vodu, která je obsažena v čerpadle.

Kartušová filtrace – filtr odpojte od bazénu, důkladně omyjte vnitřek kartušové filtrace a nechte jej vyschnout. Speciální péči věnujte kartuši samotné. Důkladně ji omyjte za použití Čističe filtrů, který je tím nejlepším, co Vám zajistí dlouhodobou funkčnost Vaší kartušové filtrace. Po omytí a vyschnutí filtraci sestavte a uložte do větrané místnosti (místnost nemusí být vytápěná, ale teploty by neměly klesnout pod bod mrazu).

Písková filtrace – toto srdce čištění a údržby bazénu je nutné alespoň jednou za rok důkladně vyčistit a připravit tak na příští sezónu. Před jakoukoliv další manipulací je nutné filtrační náplň vyprat, abychom se zbavili všech nečistot, zachycených filtrem v průběhu posledního provozu bazénu. Následně bazénovou filtraci odpojte od bazénu a vypusťte veškerou vodu, nacházející se uvnitř. Poté vyjměte filtrační náplň a ponechte jí rozprostřenou na rovné ploše, aby proschla (jestliže mokrý filtrační písek ponecháte ve filtrační jednotce, vystavujte se riziku kontaminace filtračního materiálu nekontrolovatelným pomnožením nežádoucích mikroorganismů, pro které je vodní prostředí a teploty nad bodem mrazu dostatečnou podmínkou k životu). Proschlý filtrační písek uložte do uzavřené nádoby a v příští sezóně opět použijte. Pamatujte, že životnost filtrační náplně je dva až tři roky, poté je nutná výměna celého filtračního materiálu. Pokud je filtrační písek z Vaší filtrační jednotky na konci doby použitelnosti v bazénové technologii, nevyhazujte jej, ale po promytí a proschnutí jej uschovejte a použijte např. jako posypový materiál v zimním období nebo na jaře po smíchání se zeminou jako prolehčení půdy.

Bazénovou filtraci a její rozvody rozeberte, omyjte, dobře propláchněte vodou a nechte uschnout. Poté bazénovou filtrační jednotku znovu sestavte, aby se její vnitřek nekontaminoval prachem a dalšími nečistotami z prostředí.

Spojovací hadice – bazénové hadice propláchněte a nechte vyschnout. Následně je uložte tak, aby nedošlo k jejich poškození a přelámání.

Ahoj,

jsem delfín Chlorito a rád Vám pomohu s Vaším bazénem. Možná se ptáte, co já, delfin Chlorito, mohu vědět o sladké vodě. Je pravda, že sladkou vodu nemám zrovna v oblibě pro své životní potřeby, avšak o její úpravě vím mnohé. Svoji kariéru jsem začal v San Antoniu v místním vodním světě, kam jsem se dostal jako malý delfínek. Byl jsem odchycen v Mexickém zálivu u Timbalier Bay, kde jsem do té doby žil se svou rodinou. Žít ve vodním světě v San Antoniu mě netěšilo, byl jsem smutný a nechtěl jsem cvičit a trénovat spolu s ostatními. Mého smutnění si brzy povšimli ošetřovatelé a věnovali se mi individuálně. Záhy ovšem zjistili, že opravdu nejsem ten pravý pro předvádění dechberoucích akrobatických skoků před aplaudujícím publikem. Zato mne ale velmi bavilo pomáhat jim s čištěním našich nádrží a odstraňováním nežádoucích nečistot. Tato práce mi přinášela velké zadostiučinění hlavně v tom, že výsledek byl okamžitě vidět a byl dlouhodobý, na rozdíl od vystupování mých kolegů delfínů před publikem, kteří byli za své výkony odměňováni hlavně potleskem diváků. A rybami, samozřejmě. Mám moc rád ryby. A právě údržba žádoucí kvality vody v našich velkých nádržích byla cesta, jak se k rybám spolehlivě dostat. Cvičení a akrobacie opravdu nebylo nic pro mne – dalo by se říct, že jsem prostě intelektuální typ (i když blíže pravdě je asi označení nesportovní dřevo). Díky neschopnosti vykonávat jakýkoliv sport jsem se po několika letech čištění a údržby našich bazénů dostal do studijního programu Water Technologies Training Institute  v Novém Mexiku, primárně zaměřeném na čištění a úpravu různých druhů vod. Konečně jsem se ocitl ve svém pravém živlu. S akrobacií a cvičením byl definitivně konec (hurá). Dychtivě jsem se zúčastňoval všech přednášek a kurzů. Bylo to prostě úžasné. A ty ryby... Skvělá chuť. Po úspěšném absolvování celého studijního programu jsem se – vybaven diplomem (mám ho pod levou ploutví) a sombrerem na památku od svých spolužáků – vrátil do vodního parku v San Antoniu mezi své přátele. Převzal jsem komplexní péči o všechny nádrže a mohl jsem konečně uplatnit své vědomosti.

Postupně se začala psát nová kapitola mého života. Coby odborník přes úpravu vody jsem byl zván k řešení mnoha problémů v tomto oboru a získával jsem další praktické zkušenosti. Těžištěm mé práce se stala úprava a udržování optimální kvality vody v bazénech. Delfíni jsou ale skupinová zvířata a mě začalo být při osamoceném způsobu života smutno. Mezi lidmi jsem si našel výborné přátele a spolu s nimi jsme založili novou značku přípravků bazénové chemie. Stal jsem se maskotem této značky, i když to nebylo jednoduché – chtěli mi vzít sombrero, prý se do střední Evropy nehodí. Pro mne je ale vzpomínkou na mé spolužáky ze studií a v žádném případě se od něj nenechám odloučit. Naše značka bazénové chemie vychází z poznatků a mnohaletých zkušeností, získaných při úpravách různých druhů vod a návrzích jednotlivých technologií pro úpravu vody.

Postupem času mohu za sebe, delfína Chlorita, říci, že portfolio přípravků bazénové chemie značky PWS je jedno z nejširších v rámci celé Evropy a naše výrobky, vyráběné s odbornou erudicí a láskou, se řadí k uznávaným značkám bazénové chemie v České republice.

Veškeré přípravky, které používám pro údržbu bazénové vody najdete zde.

Používání chloru jako účinné látky pro hygienické zabezpečení bazénové vody vychází z dlouholeté tradice vodárenské úpravy vody povrchové či podzemní na vodu pitnou. Používání chloru a jeho sloučenin k hygienickému zabezpečení vody patří mezi tradiční a osvědčené postupy. Výhodou aplikace chloru či jeho sloučenin během vodárenských procesů je jejich nízká cena, dostupnost a jednoduchost dávkovacích zařízení. Nelze opomenout ani relativně dobrou stálost chloru a jeho sloučenin ve vodných roztocích. Nejčastěji se při vodárenské úpravě vody používá kapalný chlor nebo chlor ve formě koncentrovaného chlornanového roztoku. Do bazénu se používá často ve formě granulátu v přípravcích typu chlor šok.

V souvislosti s formou výskytu chloru ve vodě je nutné zdůraznit, že rozpuštěný chlor jako takový se vlastně ve vodě za běžných podmínek nevyskytuje. V oblasti hodnoty pH 6 až 8 (hodnoty pH odpovídající většině pitných vod) se chlor ve vodě nachází ve formě kyseliny chlorné a chlornanového aniontu s tím, že chlornanový aniont lze očekávat při hodnotě pH nad 7,4. Z výše uvedeného vyplývá, že v rozmezí hodnot pH, které jsou doporučeny jako optimální pro udržení žádoucí kvality bazénové vody (hodnota pH 6,8 až 7,5), je převažující formou výskytu chloru kyselina chlorná. To je z hlediska hygienického zabezpečení vody vítáno, protože právě kyselina chlorná má ze všech forem výskytu aktivního chloru nejvyšší baktericidní účinky.

CHLORNAN SODNÝ

Koncentrovaný roztok chlornanu sodného (koncentrace 14 až 16 %) našel své uplatnění i při úpravě vody bazénové (často se objevuje pod oznašením Tekutý chlor do bazénu). Je stabilní součástí portfolia přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru a mezi provozovateli domácích bazénů má své věrné zákazníky díky příznivé ceně a spolehlivému působení. Jedná se o osvědčený přípravek pro hygienické zabezpečení vody, který při pravidelném dávkování a udržení doporučené koncentrace aktivního chloru v bazénové vodě (0,3 až 0,6 mg/l s maximem 1 mg/l) ve většině případů udrží bazénovou vodu v optimální kvalitě pro koupání a odpočinek. Výhodou roztoku chlornanu sodného je snadné dávkování – přípravek lze po naředění dle pokynů výrobce aplikovat přímo do bazénové vody nebo je možné použít automatické dávkovače, které jsou po napojení na zásobník s chlornanem sodným (o objemu 25 nebo 50l) schopné zabezpečovat kontinuální dávkování přípravku do bazénové vody.

TABLETY DO BAZÉNU

V průběhu několika posledních let si provozovatelé domácích bazénů oblíbili přípravky bazénové chemie ve formě tablet, buď jednosložkových (např. Chlorové tablety) nebo multifunkčních (např. Trio tablety, Duo tablety, Multifunkční tablety 5v1, Komplex 5v1 a jiné). A není divu. Dávkování tabletových přípravků je velmi snadné, není třeba nic ředit ani rozpouštět. Tableta bazénového přípravku se umístí do plováku, skimmeru či dávkovače tablet a to je v podstatě vše – rozpouštěním tablety se uvolňují účinné látky z tablety do vody a díky proudění vody (zapnutá filtrace) se distribuují do celého objemu bazénu. Tabletové přípravky obsahují účinné složky v koncentrované podobě a v žádném případě není vhodné je vkládat přímo do bazénu na jeho dno, protože by mohlo dojít k poškození materiálu, ze kterého je bazén vyroben. Tabletové přípravky chlorové chemie vždy obsahují chlorovou složku, kterou nejčastěji tvoří některá z chlorovaných organických sloučenin. Multifunkční tablety navíc obsahují další sloučeniny, schopné ovlivnit důležité parametry bazénové vody a procesy, v bazénové vodě probíhající. Nejčastěji se jedná o úpravu a udržení hodnoty pH bazénové vody v optimálním rozmezí (doporučovaný interval hodnoty pH bazénové vody je 6,8 až 7,5), stabilizaci sloučenin vápníku a hořčíku v rozpustné formě a eliminaci vzniku nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu či bazénovém příslušenství, usnadnění odstraňování nečistot z bazénové vody díky změně jejich povrchového náboje a následnému sloučení do větších celků, dobře odstranitelných bazénovou filtrací, projasnění vody či odstranění nežádoucích zelených či hnědých řas z bazénové vody. Díky schopnosti komplexní údržby bazénové vody si bazénové tablety i přes svou poněkud vyšší cenu oproti kapalným či granulovaným přípravků našly své pevné místo na trhu bazénové chemie a jsou mezi provozovateli domácích bazénů díky své jednoduché aplikaci velmi žádány.

CHLOR DO BAZÉNU

Mezi přípravky bazénové chemie na bázi aktivního chloru mají své nezastupitelné místo koncentrované kapalné či granulované produkty, jejichž účinné složky dokážou rychle a spolehlivě navýšit koncentraci aktivního chloru v bazénové vodě. Použití takových přípravků (na trhu označovaných obvykle Chlor šok nebo Chlor shock) má své nezastupitelné místo při startu nové koupací sezóny, kdy je třeba rychle nachlorovat čerstvě napuštěný bazén, nebo v situaci, kdy v průběhu koupací sezóny dojde k náhlému zhoršení kvality vody a je třeba rychle zvýšit koncentraci aktivního chloru na optimální hodnoty.

Anorganické i organické sloučeniny chloru mají své stálé místo mezi účinnými přípravky bazénové chemie pro úpravu bazénové vody. Díky neustálému vývoji nových produktů je aplikace moderních chlorových přípravků velmi snadná a jejich účinné složky spolehlivě ochrání Vaši bazénovou vodu a udrží její žádoucí kvalitu.

Následující text volně navazuje na jeden z předchozích článků o chlornanu sodném, jeho použití při úpravě pitné i bazénové vody, správné aplikaci a působení chloru ve formě chlornanu ve vodě obecně. Vzhledem k tomu, že okolo chlorových sloučenin v pitné či bazénové vodě existuje nejen mezi uživateli domácích bazénů mnoho nepřesných dohadů a předsudků, často podporovaných agresivní reklamou prodejců, toužících prodat své produkty na bázi jiných aktivních složek, vracíme se k tématu a mimo chlornanu sodného se tentokrát zaměříme i na další přípravky bazénové chemie na bázi aktivního chloru.

Na úvod mi dovolte začít otázkou – co je vlastně jed? Krátká prostá otázka vybízí k jednoduché a jasné odpovědi, ale bohužel není snadné odpovědět komplexně. Jiná je právní definice jedu, odlišné vyjádření používají toxikologové. Pro naše účely bude ale dostačující vrátit se o několik století zpět a použít definici kontroverzního filosofa a lékaře 16. století Paracelsa: „Každá látka je jed, záleží na množství“. Jednou z prvních informací, které se na přednáškách z toxikologie dozvíte, je fakt, že dávka chloridu sodného, tedy běžné kuchyňské soli, o hmotnosti cca 250 g, Vás při požití spolehlivě zabije. Každý má doma kuchyňskou sůl – je to jed nebo oblíbené dochucovadlo? Ano, správně – záleží na dávce.

Oklikou přes chlorid sodný se dostáváme zpět k Vašemu domácímu bazénu a bazénové vodě. Zastavme se ještě na okamžik u zmíněné sloučeniny sodíku a chloru, protože u bazénů, vybavených tzv. salinizační jednotkou, hraje právě chlorid sodný klíčovou roli při úpravě bazénové vody. Sůl se v definovaném množství (cca 5 kg na 1 m³ bazénové vody) aplikuje jednorázově (během koupací sezóny již jen průběžně doplňujete množství soli ekvivalentní objemu dopouštěné vody) do bazénové vody, kde se rozpustí a vytvoří solný roztok o koncentraci zhruba 7x nižší než v průměrné mořské vodě. O bazénových salinizačních jednotkách se někdy hovoří jako o způsobu úpravy bazénové vody bez chemie, ale to je poměrně zavádějící a ne úplně odpovídající pravdě. V salinizační jednotce dochází k elektrolýze solného roztoku a vznikající chlor se ve vodě následně rozpouští za vzniku chloridu, chlornanu nebo kyseliny chlorné (existence obou posledně jmenovaných forem závisí na hodnotě pH vody). V zásadě je tedy jedno, zda do bazénové vody dávkujete roztok chlornanu sodného ručně nebo pomocí automatického dávkovače nebo zda se chlornan sodný generuje elektrolýzou roztoku chloridu sodného přímo in situ v bazénu.

Další účinnou látkou v přípravcích bazénové chemie na bázi aktivního chloru, mimo anorganických chlornanů, je obvykle organicky vázaný aktivní chlor v podobě kyseliny trichlorizokyanurové nebo jejích solí. Tyto sloučeniny běžně tvoří chlorační složku bazénových chlorových tablet, ať už jen čistě chlorových nebo multifunkčních, nebo se používají k šokové chloraci bazénové vody v přípravcích typu Chlor šok. Aktivní vázaný chlor má oproti volnému chloru výhodu ve větší stabilitě a tedy delšímu působení v bazénové vodě, ke snižování koncentrace aktivního chloru v průběhu času dochází pomaleji.

Při dávkování přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru – stejně jako u veškeré ostatní bazénové chemie – je třeba dodržovat při manipulaci a použití návod a pokyny výrobce. I když v oblasti provozování domácích bazénů v ČR neexistuje platná legislativa (na rozdíl od veřejných umělých koupališť), dávkování přípravků chlorové chemie výrobci obvykle uvádějí tak, aby byly v bazénové vodě dodržovány koncentrace, odpovídající Příloze č.8 k vyhlášce 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

Důvodem, proč se sloučeniny na bázi aktivního chloru používají k úpravě bazénové nebo pitné vody, jsou oxidační schopnosti chloru - dokáže spolehlivě eliminovat nežádoucí organické látky, přítomné ve vodě. Dalším plusem je relativně nízká cena, dostupnost a jednoduchost dávkování. Aplikace sloučenin aktivního chloru pro zabezpečení vody má ale bohužel také nevýhody, z nichž některé mohou být při praktické aplikaci zásadní. Případná úskalí použití chloru při úpravě vody na vodu pitnou jsou ve vodárenských technologiích samozřejmě respektována a základní zásadou je nepoužívat k výrobě vody pitné takový zdroj, který obsahuje větší koncentrace organických látek a kde je tedy riziko, že by mohlo dojít ke vzniku jejich nežádoucích chlorových derivátů. Obsah organických látek v pitné vodě i ve vodě bazénové veřejných umělých koupališť je samozřejmě legislativně limitován a problematika vzniku nežádoucích chlorových sloučenin je dále podrobně zkoumána.

Jednou z nejznámějších rizikových sloučenin chloru v bazénové vodě, upravované pomocí aktivního chloru, je trichloramin, jeden z anorganických chloraminů (dále existují monochloraminy a dichloraminy). Vznik chloraminů obecně je podmíněn vyšší koncentrací amoniakálního dusíku v bazénové vodě. V bazénových vodách vzniká trichloramin primárně chlorací močoviny, jejímž zdrojem jsou sami plavci – jejich moč a pot. Trichloramin přechází z bazénové vody do ovzduší a je příčinou typického „chlorového“ pachu, dobře známého hlavně z krytých hal umělých koupališť. Výhoda i nevýhoda trichloraminu spočívá ve skutečnosti, že je člověkem poměrně lehce smyslově postižitelný (již od koncentrace 0,02 mg/m³ vzduchu).

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako limitní koncentraci trichloraminu 0,5 mg/m³ vzduchu. Hlavním důvodem stanovení limitní koncentrace trichloraminu v ovzduší krytých bazénů umělých koupališť je podezření, že může při dlouhodobé expozici (zaměstnanci koupališť, sportovní plavci) způsobovat chronickou bronchitidu nebo poškozením plicního epitelu iniciovat vznik astmatu. Výzkum problematiky výskytu a působení chloraminů ve vodách a ovzduší krytých bazénů umělých koupališť stále probíhá, nicméně jednou z cest minimalizace vzniku trichloraminu v bazénové vodě je zcela nepochybně důsledné dodržování hygieny a používání toalety a sprchy vždy před vstupem do bazénu.

ZAJÍMÁ VÁS BEZCHLOROVÁ BAZÉNOVÁ CHEMIE? VYZKOUŠEJTE NAŠE PŘÍPRAVKY:

Základní pravidlo pro udržování optimální kvality vody v domácích bazénech je zcela totožné – důsledné dodržování hygieny před vstupem do bazénu (návštěva toalety, sprcha), v případě zastřešených domácích bazénů je velmi důležité důkladné a pravidelné větrání. Vzhledem k tomu, že domácí bazény jsou obvykle plněny buď vodou pitnou, nebo vodou z podzemního zdroje, lze v plnící vodě předpokládat spíše nižší obsah organických látek i amoniakálního dusíku. Nicméně vnos těchto látek do bazénové vody z pokožky (pot, kosmetické a opalovací přípravky) a produktů metabolismu (moč) plavců už zanedbatelný být nemusí, a právě proto je dodržování hygieny při využívání domácího bazénu tak důležité.

Chlornan sodný – nejpoužívanější sloučenina aktivního chloru v technologiích úpravy pitných vod a bazénových vod umělých koupališť - má za sebou desítky let úspěšné a účinné aplikace pod přísným legislativním dozorem předpisů, vztahujících se k úpravám zmiňovaných druhů vod. Démonizace přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru, používaných v souladu s pokyny výrobce pro úpravu bazénové vody, není na místě – jedná se o desetiletími prověřený a v bazénech umělých koupališť běžně používaný způsob zabezpečení kvality bazénové vody. Chemismus aktivního chloru ve vodách je dlouhodobě zkoumán a dobře znám, včetně problematiky vzniku a výskytu nežádoucích chlorových anorganických i organických sloučenin v pitných či bazénových vodách.

POTŘEBUJETE RYCHLE ZBAVIT BAZÉN ŘAS? ZKUSTE CHLOR ŠOK.

Nekritické přejímání rozmanitých sloučenin z oblasti dezinfekce povrchů a ploch a jejich následná aplikace do bazénové vody domácích bazénů, podporovaná masivní reklamou jako převratný způsob zabezpečení bazénové vody bez „jedovatého“ chloru, nicméně bez relevantních informací o principu jejich působení v bazénové vodě či po vstupu do těl koupajících se alimentární cestou („napití se“ bazénové vody v průběhu vodních radovánek), by mělo být vždy doprovázeno zdravou opatrností – to nejmenší, co můžete pro sebe a svůj bazén udělat, je trvání na sdělení podrobných informací o podstatě působení dané sloučeniny a vhodnosti její aplikace pro údržbu bazénové vody.