Chlor

Vířivka je velmi teplá voda a teplá voda odpouští nejméně. Co v bazénu projde bez následků, ve vířivce poznáte do dvou dnů: zákal, pěna, zápach, bakterie.

Dobrá zpráva je, že údržba vířivky není věda. V Chlorito jsem obsloužili již tisíce vířivek a tak víme, co lidem funguje. Celá správa se vejde do 10 minut jednou týdně a tří kroků: změřit vodu, doplnit dezinfekci, propláchnout filtr.

Všechno ostatní jsou jen občasné úkony navíc. V tomhle článku najdete celou rutinu pohromadě.

Nejdříve se tedy musíte rozhodnou, čím budete vířivku ošetřovat. V tomto článku řešíme všechny 3 varianty (multi tablety, brom i kyslíkovou chemii). Dočtete se různé věci, ale pravdou je, že 80 % lidí používá chlorové 20 gramové tablety a funguje jim to v rovnici cena/výkon nejlépe, jak dodává zakladatel Chlorito, Tomáš Fuka.

Týdenní rutina na jednu obrazovku

K tomu dvě sezónní položky: po každém napuštění udělejte šokovou dezinfekci (viz článek o chlor šoku) a jednou za čas nechte vyprat nebo vyměnit filtrační kartuši.

Proč je vířivka náročnější než bazén

Ve vířivce se potkávají tři věci, které bakteriím svědčí: teplota 35–40 °C, malý objem vody (obvykle 1–1,5 m³) a hodně lidí na málo litrů. Čtyři osoby ve vířivce zatíží vodu podobně jako čtyřicet lidí v bazénu. V teplé vodě se přirozeně lidé také velmi potí, i když si to neuvědomují.

Proto se nevyplatí údržbu odkládat. Dezinfekce se v teplé vodě spotřebovává rychleji a bez pravidelného doplňování se voda zvrhne během pár dní. Naopak s rutinou výše je křišťálová pořád.

„Vířivka má proti bazénu zhruba dvacetinový objem vody, ale často stejnou zátěž. Každé vynechání péče je proto vidět prakticky okamžitě. Kdo měří a dávkuje pravidelně, žádný velký problém nikdy řešit nemusí," říká Ing. Tomáš Fuka, vystudovaný chemik a zakladatel Chlorito.

Jaké hodnoty má mít voda ve vířivce

• pH: 7,2–7,6. Základ všeho — mimo tento rozsah dezinfekce funguje špatně a voda dráždí oči i pokožku. Podrobně v článku o pH.
• Volný chlor: 0,5–1 mg/l, nebo brom: 2–4 mg/l. Co si vybrat, řešíme v článku Brom, nebo chlor do vířivky?
• Alkalita: 80–120 mg/l. Stabilizuje pH, aby neskákalo. Víc v článku o alkalitě.
• Teplota: 36–38 °C pro běžné koupání. Nad 40 °C roste zátěž organismu i spotřeba dezinfekce.

Na měření stačí testovací proužky — namočit, porovnat s barevnicí, hotovo za minutu.

Základ dezinfekce: malé tablety, velký klid

Nejpohodlnější způsob průběžné péče jsou multifunkční tablety 6v1 do vířivky o hmotnosti 20 g. Kromě dezinfekce zároveň vločkují nečistoty, projasňují vodu a stabilizují pH i tvrdost (šest efektů v jedné malé tabletě).

Tableta patří do plovákového dávkovače, nikdy ne volně na dno (hrozí odbarvení vany). Rozpouští se postupně několik dní. Jakmile zmizí, přidáte další. Proč do vířivky patří právě 20g mini tablety, a ne velké bazénové, vysvětlujeme v článku Chlor do vířivky, ale asi vám to dojde i bez toho :)

Pro vířivky s konstantní provozní teplotou nad 32 °C zvažte místo chloru bromové tablety — brom si drží účinnost i v horké vodě. Je to ovšem dražší varianta a oborový základ jsou chlorové tablety, jak jsme si již v článku vysvětlili.

Výměna vody: podceňovaný základ

Žádná chemie nenahradí čerstvou vodu. Ve vířivce se postupně hromadí vše, co se nedá odfiltrovat — rozpuštěné látky z kosmetiky, potu i samotné chemie. Proto vodu měňte zhruba jednou za 1 až 3 měsíce podle toho, jak často se koupete.

Kdy přesně a jak na to, včetně vyčištění vany a potrubí, najdete v článku Jak často měnit vodu ve vířivce. Majitelé nafukovacích vířivek mají navíc speciální tipy zde.

Nejčastější problémy a kam dál

• Pěna na hladině — nejčastěji zbytky kosmetiky a pracích prostředků. Řešení v článku Pěna ve vířivce.
• Zákal — zkontrolujte pH a filtr, pomůže šok. Podrobně v článku o zakalené vodě.
• Zápach „po chloru" — paradoxně znamená málo dezinfekce, ne moc. Pomůže šoková dávka.
• Chcete, aby voda i voněla? Sáhněte po vonných esencích určených do vířivek — jak je vybrat, radíme v článku Vůně do vířivky.

Shrnutí seňora Chlorita

Údržba vířivky = 10 minut týdně: změřit proužkem, dorovnat pH, doplnit tabletu do plováku, propláchnout filtr. Jednou za 1–3 měsíce vyměnit vodu a po napuštění šokovat. Kdo tuhle rutinu dodrží, řeší chemii pár minut a zbytek času si vířivku užívá.

Vířivka vypadá jako malý bazén, ale z hlediska úpravy vody je to úplně jiná disciplína. Kdo do ní nasype chemii ve stejném poměru jako do bazénu, obvykle skončí buď s vodou, která páchne po chloru, nebo s kalnou lázní, ve které se nikomu sedět nechce.

Proč je vířivka náročnější než bazén

Rozdíl dělají tři věci a všechny hrají proti vám:

• Teplota. Voda o 35 až 38 °C je ideální prostředí pro bakterie. Zároveň teplo urychluje rozklad dezinfekce. Chlor se ve vířivce spotřebuje několikanásobně rychleji než v bazénu.
• Malý objem. Typická vířivka má 800 až 1 500 litrů, tedy zhruba dvacetinu objemu běžného bazénu. Cokoliv se do vody dostane, je hned ve vysoké koncentraci. Jeden člověk ve vířivce zatěžuje vodu víc než pět lidí v bazénu.
• Provzdušňování. Trysky ženou do vody vzduch, což je pro relaxaci skvělé, ale zároveň to urychluje odpařování dezinfekce a spolehlivě rozpění jakýkoliv zbytek mýdla nebo kosmetiky.

Praktický důsledek: ve vířivce se měří a dávkuje častěji než v bazénu, ideálně před každým použitím a rozhodně po každém.

Čím vodu ve vířivce ošetřovat

V facebookových diskuzích se dočtete o tom, že chlor do vody nepatří atd. Z našich zkušeností je to nejčastější ošetření vody, které aplikuje 75 % našich klientů a jsou s touto variantou naprosto spokojení.

Chlor

Nejlevnější a nejúčinnější cesta. Ve vířivce se používají malé chlorové tablety nebo rychlorozpustný granulát. Nejprodávanější je na Chlorito klasická kilovka 20g tablet. Velké 200g tablety určené pro bazény sem nepatří, protože v malém objemu vytvoří lokálně příliš vysokou koncentraci.

Doporučená hodnota volného chloru je 0,5 až 1 mg/l, tedy o něco výš než v bazénu. Nevýhodou je, že při vyšší teplotě vzniká víc chloraminů, tedy látek, které způsobují typický „bazénový“ zápach a dráždí oči.

Aktivní kyslík

Šetrnější varianta bez zápachu, u vířivek velmi oblíbená. Musí se ale kombinovat s aktivátorem a působí kratší dobu, takže vyžaduje disciplínu v dávkování. Podrobně jsme se mu věnovali v článku Kyslíková chemie do bazénu.

Brom

Pro vířivky nejvhodnější volba, i když nejméně známá. Brom je na rozdíl od chloru stabilní i při vysokých teplotách, nezapáchá a jeho účinnost tolik nezávisí na hodnotě pH. Přesně proto se používá v komerčních wellness provozech. Vyšší cena je jeho jediná zásadní nevýhoda.

Co platí vždy

Ať zvolíte cokoliv, hodnota pH musí být v rozmezí 7,0 až 7,4. Při vyšším pH ztrácí chlor účinnost, při nižším začne voda působit agresivně na trysky, těsnění i na pokožku. Bez testeru to nepoznáte. Ve vířivce se navíc pH mění rychleji než v bazénu, protože provzdušňování odhání oxid uhličitý a pH tím roste.

Z našich zkušeností je hlavní rozdíl oproti bazénu právě v tempu. Zákazníci, kteří přejdou od bazénu k vířivce, obvykle dávkují příliš málo a příliš zřídka, protože si nesou zvyk z většího objemu.

Jak často měnit vodu

Existuje jednoduché orientační pravidlo, které funguje překvapivě dobře:

Objem vířivky v litrech ÷ (počet uživatelů za den × 3) = počet dní do výměny.

Pro vířivku s 1 000 litry, kterou používají dva lidé denně, vychází zhruba 1 000 ÷ 6, tedy asi 165 dní. To je ale teoretické maximum za ideálních podmínek. V praxi se držte těchto intervalů:

• Běžný provoz: každé 2 až 3 měsíce.
• Intenzivní provoz nebo návštěvy: každý měsíc.
• Nafukovací vířivka: zpravidla častěji, protože má menší objem a slabší filtraci.

Vodu vyměňte bez ohledu na kalendář, pokud nastane některá z těchto situací: voda pění i po dávkování odpěňovače, chlor mizí během několika hodin, pH se nedaří stabilizovat, nebo voda zapáchá i po šokovém ošetření. Všechno to jsou známky, že je voda přesycená rozpuštěnými látkami a další chemií už to nespravíte.

Kalná a mléčná voda ve vířivce

Nejčastější problém, se kterým se majitelé vířivek potýkají. Příčiny bývají tři:

1. Zanesený filtr. Zdaleka nejčastější důvod. Kartušový filtr se ve vířivce zanáší mnohem rychleji než filtrace v bazénu.
2. Nedostatek dezinfekce. Voda se zakalí od pomnožených bakterií.
3. Kosmetika a tělesné nečistoty. Krémy, oleje a zbytky mýdla vytvoří jemný zákal, se kterým si filtr neporadí.

Postup nápravy: vyčistit nebo vyměnit filtr, upravit pH, provést šokovou dezinfekci a nechat filtraci běžet nepřetržitě několik hodin. Pokud voda zůstane kalná i potom, je čas ji vyměnit.

Jestli se místo zákalu tvoří hlavně pěna, řešení najdete v článku Proč se dělá pěna ve vířivce.

My v Chlorito považujeme za nejpodceňovanější položku právě kartuši. Většina problémů se zákalem, se kterými se na nás zákazníci obracejí, se vyřeší jejím pořádným vyčištěním nebo výměnou, ne další dávkou chemie.

Filtr a jak se o něj starat

Kartuše je srdcem čistoty vody. Rozvrh, který funguje:

• Jednou týdně opláchnout proudem vody, nejlépe od kraje ke středu záhybů.
• Jednou měsíčně namočit přes noc do roztoku čističe filtrů, který rozpustí mastnotu a vápenaté usazeniny, jež se pouhým oplachem nedostanou pryč.
• Jednou za sezónu, případně po dvou vyměnit za novou. Kartuše, jejíž záhyby už nejdou rozevřít, filtruje jen minimálně.

Vyplatí se mít kartuše dvě a střídat je. Zatímco jedna schne po čištění, druhá pracuje.

Vonné esence a čeho se držet

Vonné esence určené do vířivek jsou synteticky vyráběné, mísitelné s vodou a nezanášejí filtraci. Naopak běžné éterické oleje do vířivky nepatří: s vodou se nemísí, usazují se na hladině a v tryskách a filtr jimi zanesete během několika použití. Podrobněji o tom píšeme v článku Využití vonných esencí při relaxaci v domácí vířivce.

Náš Chlorito tip je Eukalyptus, který navodí příjemnou atmosféru.

Jak dlouho a jak často se ve vířivce koupat

Provozní stránka je jedna věc, zdravotní druhá. Obecná doporučení pro zdravého dospělého člověka:

• Délka pobytu 15 až 20 minut při 37 °C. Delší koupel zatěžuje oběhový systém a vede k dehydrataci.
• Frekvence běžně obden až denně, pokud se cítíte dobře.
• Teplota nad 40 °C není vhodná pro nikoho.

Opatrnost je na místě u vysokého i nízkého krevního tlaku, srdečních obtíží a v těhotenství. Tam by měl teplotu i délku pobytu posoudit lékař. Alkohol a vířivka se navzájem vylučují: teplo rozšiřuje cévy a účinek alkoholu se násobí.

Vířivka v zimě

Pevné vířivky jsou konstruované na celoroční provoz a v zimě je jejich používání nejpříjemnější. Počítejte s vyšší spotřebou energie a s tím, že izolační kryt musí být opravdu těsný.

Nafukovací modely to mají složitější. Většina výrobců je pro venkovní zimní provoz nedoporučuje. Pokud vířivku na zimu odstavujete, musí se kompletně vypustit včetně potrubí a trysek, jinak zbytková voda zamrzne a rozvody roztrhne. Praktické tipy k čištění najdete v článku Tipy, jak vyčistit nafukovací vířivku.

Jak udržet čistou vodu ve vířivce? Měřit pH a dezinfekci před každým použitím, čistit kartuši každý týden, sprchovat se před vstupem a vodu měnit podle zatížení, ne podle kalendáře.

Co dát za chemii do vířivky? Základ tvoří dezinfekce (chlor, kyslík nebo brom), přípravky na úpravu pH a odpěňovač. Kompletní sortiment najdete v kategorii chemie do vířivky.

Můžu do vířivky použít bazénovou chemii? Účinné látky jsou stejné, ale dávkování a forma se liší. Velké tablety určené do bazénu do vířivky nepatří.

Proč mi ve vířivce mizí chlor? Kvůli teplotě a zatížení. Pokud zmizí během několika hodin, je voda přesycená organickými látkami a je čas ji vyměnit.

Chlor má u majitelů bazénů často špatnou pověst. Někdo ho považuje za nutné zlo, jiný za vyloženě nebezpečnou chemikálii. Pravda je ale mnohem jednodušší – chlor je především velmi účinný a užitečný pomocník, pokud víte, jak ho používat a v jakém množství.

Už v 16. století formuloval lékař Paracelsus jednoduchou myšlenku: „Všechno je jed, záleží na dávce.“ To platí i pro úplně běžné látky. Kuchyňská sůl je nepostradatelná v kuchyni, ale ve velkém množství může být nebezpečná. A stejně tak je to i s chlorem v bazénu. Při správném dávkování je bezpečný a užitečný, při špatném může způsobit problémy.

Jak chlor v bazénu funguje?

Úkolem chloru je dezinfekce – tedy ničení bakterií, virů a organických nečistot ve vodě. Když se chlor dostane do vody, vytváří tzv. „aktivní chlor“. To je zjednodušeně řečeno forma chloru, která dokáže rozkládat nečistoty a mikroorganismy. Chlor tedy ve vodě aktivně čistí a dezinfikuje.

A jak s tím souvisí solonizační jednotka?

Možná jste slyšeli, že existují bazény „bez chemie“. V takovém případě jde o bazény se solonizační jednotkou, do kterých se nepřidává chlorový přípravek, ale toto zařízení přeměňuje slanou vodu v bazénu na chlor pomocí elektrolytického procesu.

Jak to funguje v praxi?

Do vody přidáte běžnou sůl (asi 4–5 kg na 1 m³ vody), zařízení (solonizační jednotka) z této soli pomocí elektřiny vyrábí chlor, který pak vodu dezinfikuje stejně jako klasické přípravky.

Stejně jako v případě dávkování chloru kapalného nebo v tabletách se i pomocí tohoto zařízení bazénová voda ošetří.

Jaké přípravky můžete použít?

V praxi se setkáte především se třemi typy přípravků:

• kapalný chlor (chlornan sodný), který nabízí rychlý účinek a snadné dávkování,
• chlorové tablety: chlor se uvolňuje pomalu a dlouhodobě,
• šoková chlorace („chlor šok“) se používá při nutnosti rychlého vyčištění vody (např. po bouřce, intenzivním používání, teplotách nad 25 °C apod.).

Proč je někdy bazén cítit chlorem?

Typický „chlorový zápach“ paradoxně neznamená, že je chloru moc. Často je to naopak. Zápach způsobují tzv. chloraminy (látky, které vznikají, když chlor reaguje s nečistotami jako je pot, moč nebo kosmetika). Čím více nečistot ve vodě je, tím více zápachu je z vody cítit.

Nejjednodušší prevencí je dostatečná hygiena

Kvalitu vody tedy neovlivňuje pouze chemie, ale hlavně lidé, kteří se v bazénu koupou.

Základní pravidla proti chlorovému zápachu a tím i udržení vody v dobrém stavu jsou přitom jednoduchá:

• osprchujte se před vstupem do bazénu,
• použijte toaletu,
• nechoďte do vody zpocení nebo s krémem na těle,
• u krytých bazénů pravidelně větrejte.

Těmito preventivními kroky výrazně snížíte množství nečistot, se kterými se musí chlor vypořádat.

Jak chlor používat bezpečně?

Nemusíte být odborníkem na bazénovou chemii. Stačí dodržet pár jednoduchých zásad:

• dodržujte doporučené dávkování,
• pravidelně měřte hodnoty vody (hlavně pH a chlor),
• při problémech s vodou použijte šokovou chloraci.

Správně dávkovaný chlor je bezpečný i pro každodenní koupání.

Má chlor nějaké nevýhody?

Při špatném používání chloru může u citlivých jedinců docházet k podráždění očí nebo pokožky (často kvůli špatnému pH nebo chloraminům) a následně také již zmiňovanému zápachu.

Alternativa v podobě bezchlorové chemie

Na trhu existuje mnoho alternativ, často prezentovaných jako „zdravější“ nebo „bez chemie“. Je dobré k nim přistupovat s rozumem.

Ptejte se:

• Jak přesně tyto přípravky fungují a jaké mají složení?
• Co se děje s látkami ve vodě?
• Jsou vhodné pro koupání?

Chlor má jednu velkou výhodu. Je dlouhodobě prověřený, účinný a dobře prozkoumaný. 

Nicméně, pokud s ním máte opravdu špatné zkušenosti, vyzkoušejte naši bezchlorovou chemii, která funguje na bázi aktivního kyslíku je mezi majiteli domácích bazénů velmi oblíbená pro svou vysokou účinnost a absenci nežádoucího „chemického“ zápachu.

Kolik chloru má ve vodě být

Celá debata o tom, jestli chlor škodí, se dá zkrátit na jedno číslo. V bazénu se drží volný chlor na 0,3 až 0,6 mg/l, ve vířivce kvůli vyšší teplotě na 3 až 5 mg/l.

Pod spodní hranicí voda přestává být chráněná a začínají se v ní držet bakterie a řasy. Nad horní hranicí chlor dráždí a je cítit, ale ani to není otázka jedu, jen špatné dávky.

Druhá hodnota, která o účinku rozhoduje, je pH. Mezi 6,8 a 7,6 pracuje chlor naplno, nad 7,6 jeho účinnost prudce klesá. Proto má úprava pH přednost před přidáváním dalšího chloru.

Obojí změříte za minutu testerem a bez něj dávkujete naslepo.

Proč voda páchne po chloru

Tohle je nejčastější nedorozumění vůbec. Bazén, který je cítit po chloru, nemá chloru moc, ale málo.

Zápach totiž nedělá volný chlor, ale chloraminy, tedy vázaný chlor. Vznikají, když se chlor naváže na pot, moč, kosmetiku a další organické látky. Jakmile se spotřebuje, dezinfekce přestane fungovat a ve vodě zůstane právě ten pach.

Řešení je opačné, než co lidi napadne. Místo aby se chlor ubral, přidá se jednorázově silná dávka, tedy chlor šok, která chloraminy rozloží. Po šoku se nechá filtrace běžet a do vody se vrací, až hodnota klesne zpátky do pásma.

Co dráždí oči a kůži

Za pálení očí může ve většině případů pH, ne chlor. Lidská slza má pH kolem 7,4 a čím dál je od ní bazénová voda, tím víc oči pálí.

Druhý viník jsou opět chloraminy. Proto bývá sprcha před koupáním účinnější prevence než snižování dávky chloru, méně organiky ve vodě znamená méně vázaného chloru.

U citlivé pokožky se vyplatí držet hodnoty u spodní hranice pásma a po koupání se osprchovat. Podrobně to rozebírá článek o alergii na chlor.

Jak s chlorem zacházet bezpečně

Chlorové přípravky patří do originálních obalů, do sucha a mimo dosah dětí. Nikdy se nesmí potkat s kyselinami, tedy ani s pH mínus, protože při kontaktu vzniká chlorový plyn.

Dávkujte do vody, ne vodu do přípravku, a vždy při zapnuté cirkulaci. Tabletu hoďte do plováku nebo dávkovače, ne volně na dno, kde by poškodila fólii.

Při práci s granulátem a s tekutým chlorem používejte rukavice a nestůjte po větru. Nic z toho není drama, je to stejná opatrnost jako u čisticích prostředků v domácnosti.

Časté dotazy

Je chlor ve vodě zdraví škodlivý? V doporučených hodnotách ne. Problém dělá předávkování a zanedbaná voda, ne chlor sám o sobě.

Můžu do bazénu hned, když jsem dávkoval tabletu? Můžete, tableta se rozpouští pomalu. Po chlor šoku se čeká, až hodnota klesne pod 1 mg/l.

Je bazén se solinátorem bez chloru? Není, jen si chlor vyrábí sám elektrolýzou soli. Rozdíl je ve způsobu dodání, ne v tom, co ve vodě pracuje.

Jde to i úplně bez chloru? Jde, přes aktivní kyslík, ale počítejte s kratší účinností a vyšší cenou. Možnosti shrnuje bezchlorová chemie.

Nedaří se vám pH dlouhodobě nastavit, přestože pravidelně přidáváte bazénovou chemii? Příčinou může být nesprávná alkalita bazénové vody. Právě ta určuje, jak dobře voda odolává náhlým změnám pH. Pokud je příliš nízká nebo vysoká, může vzniknout nestabilní voda v bazénu a takzvané skákavé pH. Co s tím se dozvíte v tomto článku.

Co znamená alkalita vody a kolik má být?

Celková alkalita neříká, zda je voda kyselá nebo zásaditá. Vyjadřuje její schopnost neutralizovat kyseliny a tlumit změny pH. Funguje tedy jako pufr, který pomáhá udržovat pH stabilní. Alkalita tedy sama vodu nedezinfikuje. Její význam spočívá především v tom, že pomáhá udržovat pH v rozmezí, ve kterém může dezinfekce správně fungovat.

Doporučená hodnota celkové alkality se u většiny bazénů pohybuje mezi 80 a 120 mg/l, což se v bazénové praxi uvádí také jako 80–120 ppm.

V tomto článku pracujeme s doporučeným rozmezím pH 7,0–7,4. Při dávkování chemie však zohledněte také pokyny jejího výrobce a technologie.

Správná hodnota alkality je důležitá hned z několika důvodů:

• zajišťuje stabilitu pH, které drží v optimálním rozmezí (6,8–7,2 nebo 7,0–7,4),
• nedochází díky ní ke korozi kovových dílů nebo podráždění očí,
• chlorová i bezchlorová dezinfekce funguje, jak má.

Pokud pozorujete nějaký z výše uvedených charakteristik, podívejte se níže, co dělat.

Jak se projevuje nízká alkalita vody v bazénu?

Pokud je alkalita nižší než 80 ppm, voda nedokáže dostatečně tlumit změny pH. Výsledkem může být kolísavé pH, které po přidání chemie, dešti nebo doplnění vody rychle klesá či stoupá.

Nízká alkalita může nepřímo způsobit:

• podráždění očí a pokožky plavců,
• poškození bazénu nebo jeho kovových částí včetně příslušenství (např. schůdky),
• zhoršení účinnosti chloru a dalších přípravků.

Co když má bazén vysokou alkalitu?

Za vysokou se zpravidla považuje alkalita nad 120 ppm. Taková voda příliš silně odolává změnám pH, takže jeho úprava může vyžadovat opakované dávkování kyselého přípravku.

Foto: pH plus 1l kapalný ADR

Hodnota nad 120 ppm však sama o sobě neznamená, že je voda zdravotně závadná. Jde především o upozornění, že není optimálně vyvážená. O hygienické bezpečnosti rozhoduje také hodnota pH, množství dezinfekce, filtrace a mikrobiologická kvalita vody.

Vysoká alkalita se může projevovat těmito způsoby:

• pH není snadné upravit (má tendenci znovu stoupat),
• při současně vysokém pH, může být dezinfekce málo účinná,
• ve vodě může vznikat zákal,
• v kombinaci s vysokým pH a tvrdou vodou se může tvořit vodní kámen.

Co upravit jako první: alkalitu, nebo pH?

Při běžné úpravě vody se věnujte nejprve celkové alkalitě a teprve potom pH. Alkalita funguje jako pufr, a pokud není správně nastavená, může se pH po úpravě znovu rychle změnit.

Doporučený postup je následující:

• Změřte celkovou alkalitu i pH.
• Upravte alkalitu do doporučeného rozmezí 80–120 ppm.
• Nechte přípravek důkladně promíchat pomocí filtrace.
• Znovu změřte alkalitu i pH.
• Teprve potom proveďte konečnou úpravu pH.

Pokud je pH výrazně mimo doporučené rozmezí, bazén do dokončení úpravy nepoužívejte a postupujte podle návodu konkrétního přípravku.

Jak upravit alkalitu v bazénu?

Pokud se potýkáte s výše uvedenými problémy bazénové vody, nejprve změřte pomocí proužků nebo kapek přesnou hodnotu alkality.

Poté ji upravte pomocí přípravku Alkalita Plus nebo čistým hydrogenuhličitanem sodným neboli jedlou sodou (v případě nízké hodnoty) či přípravkem pH mínus (v případě vysoké hodnoty) podle níže uvedených tabulek dávkování. 

Foto: pH mínus 1l kapalný ADR

Jak zvýšit alkalitu přípravkem Alkalita Plus?

Při nízké alkalitě použijte přípravek Alkalita Plus podle návodu a objemu bazénu.

Výpočty níže uvedených hodnot přípravku Alkalita Plus od naší značky PWS vycházejí z tohoto dávkování: navýšení hodnoty celkové alkality o 10 mg/l je třeba nadávkovat 160–180 g přípravku na každých 10 m3 bazénové vody. V tabulce počítáme s minimální doporučovanou hodnotou alkality 80 mg/l (80 ppm).

Upozornění: Pokud potřebujete zvýšit hodnotu alkality o více než 50 ppm najednou, opakujte celý postup až po dokončeném dokonalém promíchání přípravku v bazénu.

Jedlá soda do bazénu jako domácí alternativa

Ano, také obyčejnou jedlou sodu můžete použít ke zvýšení celkové alkality jakožto levnou alternativu k přípravku Alkalita Plus. Musí však jít o její 100% čistou formu NaHCO3. Na obalu by měl být název bikarbonát sodný nebo sodium bicarbonate. V hovorové řeči se setkáte také s označením „soda bikarbon“.

V případě použití této levné alternativy potřebujete přibližně 168 g na 10 m3 vody pro zvýšení alkality o 10 ppm. To odpovídá přibližně dávkování 160–180 g přípravku Alkalita Plus. Jedlou sodu přidávejte postupně při zapnuté filtraci a po důkladném promíchání vodu znovu změřte.

Jak snížit alkalitu v bazénu?

Vysoká alkalita se snižuje kyselým přípravkem (obvykle pH mínus). 

Při alkalitě nad 120 ppm postupujte následovně:

• Změřte alkalitu i pH.
• Přidejte pouze dílčí dávku přípravku podle návodu výrobce.
• Nechte vodu důkladně promíchat pomocí filtrace.
• Po době uvedené výrobcem znovu změřte obě hodnoty.
• Další dávku přidejte pouze v případě potřeby.

Pokud je pH již na spodní hranici doporučeného rozmezí, nesnižujte alkalitu další dávkou kyselého přípravku pouze podle obecné tabulky. Mohlo by dojít k přílišnému poklesu pH. V takové situaci je vhodný individuální postup podle návodu výrobce nebo konzultace s odborníkem. 

Vysoké pH: dávkování přípravku pH mínus

Při výpočtu dávkování přípravku pH mínus pro jeho snížení jsme počítali s optimální hodnotou 7,4. Vyšší naměřenou hodnotu je tedy třeba snížit (v případě použití našeho přípravku se pro snížení pH o 0,2 dávkuje 100 g přípravku na 10.000 l (tedy 10 m3) bazénové vody.

Možná jste na to narazili v bazénových diskusích, kde různí facebookoví odborníci straší, že CYA v bazénu je největší zlo.

Chlorové tablety prý obsahují kyselinu kyanurovou (CYA), která se hromadí ve vodě a „zablokuje" chlor. Je to pravda, nebo strašení?

Obojí trochu. Kyselina kyanurová je stabilizátor, bez kterého by vám venkovní bazén chlor doslova „propálilo" slunce. Zároveň se ve vodě opravdu hromadí a při vysoké koncentraci účinnost chloru snižuje. Rozdíl mezi pomocníkem a problémem je jen v číslech, což je potřeba jednou za čas měřit a nebo dělat prevenci.

Celé řešení se vejde do dvou vět: jednou za měsíc změřte kyselinu kyanurovou testovacím proužkem a řiďte se semaforem níže. Nic víc v tom není.

Z našich zkušeností mnoho lidí vodu v bazénu obměňuje, takže se jich tento problém s CYA vůbec netýká. Bazénové tablety patří v České republice jednoznačně k nejoblíbenějšímu a obecně nejkomplexnějším bazénovým přípravkům.

Řešení: semafor podle naměřené hodnoty

Na měření stačí testovací proužky AquaChek 4v1, které kromě stabilizátoru změří i chlor, pH a alkalitu. Kompletnější přehled dá AquaChek 7v1. Všechny testery na kyselinu kyanurovou najdete v této kategorii. Pokud nechcete měřit a máte vodu bez problémů, tak střídejte s chlornanem sodným tablety a jednou za sezónu alespoň část bazénu vyměňte.

Celá pointa je v tom, že nemusíte volit mezi „tablety ano" a „tablety nikdy". Tablety jsou nejpohodlnější základ péče — a když stabilizátor doroste ke stropu, na zbytek sezóny je vystřídá tekutý chlor. Ten kyselinu kyanurovou neobsahuje vůbec, takže dezinfikuje, aniž by hodnotu CYA dál zvyšoval. Po částečné obměně vody (třeba při zazimování) se hodnoty vrátí dolů a na jaře můžete zase najet na tablety.

„Na tekutém chloru můžete kyselinu kyanurovou dál průběžně měřit. Jakmile hodnota díky obměně vody a přirozenému rozkladu klesne, není žádný problém vrátit se zpátky k tabletám," doplňuje Ing. Lukáš Fuka z zakladatel a majitel Chlorito.

Teď k tomu, proč to takhle funguje.

Proč je kyselina kyanurová v tabletách

Kyselina kyanurová (na testerech „Cyanuric Acid" nebo „stabilizátor") chrání chlor před UV zářením. Bez ní zničí přímé slunce většinu volného chloru ve venkovním bazénu během několika hodin. S ní vydrží chlor ve vodě několik dní. To je důvod, proč jsou chlorové tablety tak praktické — jedna tableta v plováku či skimmeru pracuje 5 až 10 dní.

Je potřeba říct otevřeně: kyselina kyanurová tvoří zhruba polovinu hmotnosti chlorové tablety. Z jedné 200g tablety se do vody uvolní chlor, který se postupně spotřebuje — a přibližně 100 g stabilizátoru, který ve vodě zůstane. Kyselina kyanurová se neodpařuje a jen velmi pomalu se rozkládá. Spolehlivě ji snižuje ředění: částečná výměna vody, přeliv bazénu po vydatných deštích nebo praní pískové filtrace s dopuštěním čerstvé vody.

Kdy začne stabilizátor vadit

Stabilizátor chrání chlor tím, že si ho na sebe „naváže". Malé množství je ideální — chlor je chráněný a průběžně se uvolňuje k dezinfekci. Při vysoké koncentraci ale stabilizátor drží navázanou příliš velkou část chloru a voda se dezinfikuje čím dál pomaleji.

V praxi to poznáte takto: tester ukazuje chlor v normě, ale voda se kalí nebo zelená. Chlor ve vodě je, jen nestíhá pracovat. Přidáváte další tablety, tím ale roste i stabilizátor — a problém se prohlubuje. Tomuhle stavu se lidově říká „chlorová past".

Orientační hodnoty pro venkovní bazén:

Pro představu: běžný bazén 20 m³ spotřebuje za sezónu 2–5 kg tablet. To odpovídá nárůstu kyseliny kyanurové zhruba o 50–120 mg/l za sezónu. Jinými slovy — jedna sezóna na tabletách je v pořádku. Problém vzniká, když se stejná voda točí několik let bez obměny.

„Při běžné spotřebě 2 až 5 kg tablet za sezónu skončí kyselina kyanurová na konci sezóny někde mezi 50 a 120 mg/l. To je hraniční, ale pořád v pořádku — stačí po sezóně obměnit část vody. Pokud se ale stejná voda v bazénu točí pět a více let, je lepší ji vyměnit a začít od nuly," říká Ing. Tomáš Fuka, chemik a zakladatel Chlorito.

Proč tekutý chlor, a ne třeba chlornan vápenatý?

Bez stabilizátoru fungují dva běžné typy chloru:

Chlornan sodný (tekutý chlor) — kapalina, dávkuje se cca 100–200 ml na 10 m³. Kromě chloru do vody nepřináší prakticky nic, co by se hromadilo. Proto je ideální „záskok" při zvýšené CYA i skvělá volba na šokovou dezinfekci.

Chlornan vápenatý (granulát) — také bez stabilizátoru, ale s jedním háčkem: s každou dávkou přidáváte do vody vápník. Při běžné roční spotřebě na bazén 20 m³ to znamená nárůst tvrdosti vody zhruba o 70 mg/l vápníku a víc — a to se, stejně jako kyselina kyanurová, z vody samo neztratí. V oblastech s tvrdší vodou pak hrozí vápenné usazeniny na fólii, v potrubí a na topení a zákal vody. Řešíte tedy jeden hromadící se parametr tím, že si pěstujete druhý.

Proto v našem systému doporučujeme kombinaci tablety 6v1 jako základ + chlornan sodný podle semaforu. Každý parametr, který se ve vodě hromadí, máte pod kontrolou.

A co „odstraňovače kyseliny kyanurové"?

Na trhu narazíte i na přípravky, které slibují odstranění kyseliny kyanurové bez výměny vody. Účinnou složkou bývá melamin — ten s kyselinou kyanurovou reaguje a sráží ji do nerozpustných krystalů, které má následně zachytit filtrace.

Chemicky to funguje. V domácím bazénu ale narážíte na praktické limity: dávka se musí přesně trefit na skutečnou koncentraci CYA i objem bazénu (a obojí doma jen odhadujete), vzniklou jemnou sraženinu musí spolehlivě pochytat vaše filtrace a žádný dostupný tester neumí změřit, kolik melaminu vám ve vodě zbylo. Přebytek melaminu přitom není neškodný — reaguje s chlorem za vzniku páchnoucích chloraminů a dalších nežádoucích látek.

Proto platí jednoduché pravidlo: volbou číslo jedna je vždy částečná obměna vody. Je levná, kontrolovatelná a nic po ní ve vodě nezůstává. Chemické odstraňovače dávají smysl jen tam, kde výměna vody opravdu není možná — třeba při jejím nedostatku.

Nejčastější otázky

Zmizí kyselina kyanurová přes zimu sama?
Z většiny ne. Rozkládá se jen velmi pomalu. Reálný pokles zajistí hlavně zimní částečné vypuštění a jarní dopuštění čerstvou vodou — což je další důvod, proč bazén na zimu nevypouštět úplně, ale snížit hladinu a na jaře doředit. Pomáhá i každý přeliv po deštích a praní filtrace s dopuštěním.

Mám tablety úplně vysadit?
Ne, pokud vám měření nedává důvod. Do 40–50 mg/l CYA jsou tablety nejpohodlnější a nejspolehlivější péče. Semafor výše vám řekne, kdy zpomalit.

Voda je zelená, i když chlor ukazuje v normě. Je to kyselinou kyanurovou?
Je to jedna z nejčastějších příčin, hlavně ke konci sezóny. Změřte CYA — pokud je nad 75 mg/l, postupujte podle semaforu (tekutý chlor + výměna části vody). Pokud je CYA v normě, hledejte příčinu v pH nebo zanesené filtraci.

Jak často měřit?
Na začátku sezóny a pak zhruba jednou za měsíc. Při hodnotách nad 40 mg/l častěji — po 3 týdnech.

Platí to i pro vnitřní bazény a vířivky?
U vnitřních bazénů stabilizátor nepotřebujete vůbec (slunce tam chlor neničí) — tam je tekutý chlor jasná volba na celý rok.

Rychlé shrnutí

1. Kyselina kyanurová je užitečný stabilizátor, ne jed. Bez ní by venkovnímu bazénu slunce sebralo chlor za pár hodin.
2. Hromadí se — proto ji jednou měsíčně změřte testovacím proužkem.
3. Do 50 mg/l jedete na tabletách 6v1, nad 50–65 mg/l přepnete na chlornan sodný a vyměníte část vody.
4. Přes zimu snižte hladinu a na jaře doředíte čerstvou vodou — hodnoty se resetují a jedete znovu.

Bazénová chemie není o zázračných produktech ani o strašení. Je o pár číslech, která máte pod kontrolou.

Chlorové tablety do bazénu jsou tradiční a efektivní způsob, jak udržet za běžných podmínek bazénovou vodu čistou. V tomto článku vám objasníme pomalurozpustné, které můžete vkládat jak do plováků, tak do dávkovačů. Dozvíte se, jak fungují, jak je dávkovat a co dělat v situaci, kdy jejich aplikace kvůli dešti, vedru nebo bazénové párty nestačí.

Co jsou to pomalurozpustné tablety?

Chlorové tablety do bazénu jsou jednosložkovým přípravkem bazénové chlorové chemie. Tento produkt udržuje bazénovou vodu pouze prostřednictvím dávek chloru. Hodí se především pro malé bazény s kartušovou filtrací. Můžete je však použít také pro údržbu vody ve fontánách, brouzdalištích a podobných zařízeních, kde obvykle nebývá do technologie zařazena kvalitní písková filtrace.

Tablety podle objemu

Bazénové tablety se rozlišují podle hmotnosti jedné tablety, která určuje, pro jak velký objem vody je dávka určena. U nás si můžete zakoupit 3 typy chlorových tablet podle objemu:

• mini tablety o velikosti 20 gramů jsou vhodné do menších bazénů nebo vířivek (cca do 10 m³),
• maxi tablety o velikosti 200 gramů se hodí pro středně velké bazény (20 m³ až 30 m³),
• extra velké tablety grand o hmotnosti 500 gramů zajišťují dezinfekci velkých bazénů (nad 40 m³).

Pomalé tablety vs. rychlé: jaký je mezi nimi hlavní rozdíl?

Pomalé (multifunkční) tablety se rozpouštějí postupně (obvykle 5 až 10 dní) a slouží k běžné údržbě bazénové vody. Kromě chloru mohou obsahovat například také vločkovač a algicid (přípravek proti řasám).

Rychlé (chlor šok) tablety se rozpustí během několika hodin a prudce zvyšují hladinu chloru. Aplikují se při napuštění bazénu, po bouřce, při vysokých teplotách nebo při náhlém zakalení vody. S koupáním je následně nutné počkat alespoň 24 hodin.

Jaká je teplota rozpustnosti tablet do bazénu?

Tablety do bazénu se rozpouštějí při jakékoliv běžné teplotě (od 0 °C do 40 °C), avšak teplota vody zásadně ovlivňuje rychlost jejich rozpouštění a spotřebu chemie.

• Voda do 25 °C: rozpouštění tablet probíhá pomaleji a obvykle stačí dávka 1 tablety (např. 200g na 20–30 m³ vody) přibližně jednou za 5 až 8 dní.
• Voda nad 25 °C (a zejména nad 28 °C): rozpouštění tablet se výrazně urychluje a mnohem rychleji se tak v bazénu množí bakterie a řasy, platí proto zvýšení dávky na 2 tablety na stejný objem nebo zkrácení intervalu výměny tablet.

Jak fungují pomalurozpustné tablety v bazénu?

Pomalu rozpustné tablety do bazénu na bázi kyseliny trichlorisokyanurové (TCCA) se do vody uvolňují postupně a dlouhodobě. Fungují jako odolné polymerní matrice. Při styku s vodou se nerozpustí celá najednou, ale jejich povrch se vlivem protékající vody velmi pomalu a rovnoměrně odplavuje. Ve vodě se běžně rozpouštějí 5 až 10 dní. Rychlost rozpouštění závisí hlavně na teplotě vody, jejím průtoku a využití bazénu. Můžete je použít jak pro kryté, tak otevřené bazény. 

Doporučené produkty od Chlorito:

• tablety do bazénu 5v1,
• tablety do bazénu 6v1,
• chlorové tablety pomalurozpustné 200g 1kg.

Kolik tablet do bazénu a jak je dávkovat?

Ptáte se, jak často měnit tablety do bazénu? Obvykle vám vydrží 5 až 10 dní. Pomalurozpustné tablety od Chlorito dávkujte podle níže uvedené tabulky. 

Aplikujte je vložením do plováku na tablety nebo dávkovače tablet či do skimmeru. V případě plováku, ho vždy opatrně vyjměte před samotným koupáním. 

Koncentraci chloru udržujte v intervalu 0,3 - 0,6 mg/l, maximálně však 1 mg/l. Dávejte si pozor, aby nepřekročila hodnotu 1 mg/l. V takovém případě by mohl poškodit bazénovou technologii. Některým plavcům navíc může podráždit pokožku.

Abyste docílili maximální možné účinnosti nejen pomalu rozpustných tablet, je zapotřebí myslet také na udržování optimální hodnoty pH v rozmezí  6,8 - 7,6. V případě vysoké hodnoty pH tablety ani ostatní přípravky bazénové chemie prakticky nefungují. V případě nízké hodnoty pH naopak dochází k jejich vysoké spotřebě.

Tip od Chlorito: Hodnotu pH snadno zjistíte pomocí testeru pH. Koncentraci chloru ověříte pomocí testeru Cl. pH i Cl můžete zjistit také najednou pomocí výhodné sady testeru pH a Cl.

Plovák vs. vestavěný dávkovač: rozdíly v rychlosti rozpouštění tablet

Plovák, který se hodí pro menší a nadzemní bazény s kartušovou filtrací, rozpouští tablety pomaleji (jednu dávku cca 5 až 10 dní). Princip spočívá v proudění vody kolem tablet jen mírně při koupání nebo chodu skimmeru. Rozpouštění je proto velmi pozvolné a stabilní. Udržuje stálou hladinu chloru během dovolené, protože funguje nezávisle na spuštěné filtraci. Ocení ho ti z vás, kteří hledají nejlevnější možné řešení.

Vestavěný dávkovač chloru naopak poslouží spíše majitelům větších bazénů (nad 20 až 30 m³) s větším počtem pravidelně se koupajících osob, kteří mají navíc filtraci s automatickým spínáním. Doba rozpouštění tablet s jeho pomocí trvá zpravidla 1 až 3 dny (v závislosti na nastavení ventilu a době běhu filtrace). K jejich ubývání dochází mnohem rychleji díky průtoku vody pod tlakem, který je mechanicky omývá. Výhodou je jeho schopnost rychle reagovat na náhlé zhoršení vody zvýšením průtoku (např. po bouřce nebo horkém dni).

Co dělat, když tablety nestačí?

Během koupací sezóny nastávají situace, kdy vám chlorové tablety do bazénu jako dezinfekce nebudou stačit. Typicky se jedná o:

• horké dny (teploty nad 28 °C),
• bouřku a déšť,
• velkou zátěž (např. párty v bazénu, kdy se koupe více lidí).

V takových případech postupujte následovně:

• vyberte síťkou mechanické nečistoty (listí, větvičky apod.), na pyl usazený u dna použijte vysavač,
• vyčistěte košík ve skimmeru a spusťte filtraci,
• poté změřte vodu testerem (především hodnotu pH, vázaného a volného chloru včetně alkality),
• podle potřeby upravte pH nebo nasaďte šokovou chloraci,
• je-li voda zelená, aplikujte navíc také algicid proti řasám,
• je-li voda zakalená jemnými částicemi, aplikujte vločkovač,
• dočistěte hladinu síťkou a dno bazénových vysavačem,
• v případě, že jste použili vločkovač, nechte filtraci pracovat nepřetržitě 24 až 48 hodin a poté vysajte usazené nečistoty, během procesu proplachujte pravidelně filtrační písek.
• pokud jste ho nepoužili, nechte filtraci puštěnou 3 až 4 dny, nezapomeňte také na proplachování pískového filtru (klidně 3krát až 4krát denně).

Tip Chlorito: U kartušových filtrací nebo staršího pískového písku se může stát, že bez vločkovače vodu do jiskřivé čistoty nevyfiltrujete vůbec. Proto vždy doporučujeme vločkovač použít.

Přečtěte si také:

• Jak správně aplikovat chlor šok?
• Jak si poradit s řasami v bazénu?
• Tablety do bazénu: Vše, co potřebujete vědět
• Multifunkční tablety do bazénu 5v1

Manuální dávkování chemie je sice levnější, ale časově náročnější a méně praktické řešení péče o váš bazén. Existuje však alternativa v podobě automatických dávkovačů, díky kterým nemusíte měřit kvalitu vody a kontrolovat množství bazénové chemie. Přesto však budete mít vodu křišťálově čistou a to bez námahy. V tomto článku vám poradíme, jaké máte možnosti.

Automatické dávkovací stanice: funkce a výhody

Jednou z možností automatických dávkovačů jsou dávkovací stanice, které umí bazénovou chemii přesně nadávkovat podle potřeby (údržba pH a chloru) a zajistit tak čistotu vody. Dávkovací systém se skládá z čerpadla, zásobní nádoby a příslušenství. Dodávají se jako smontované jednotky. 

Hodí se pro majitele bazénů se sladkou vodou, kteří z jakéhokoliv důvodu nechtějí nebo nemohou používat sůl a mají klasické nerezové příslušenství

Fungují následovně:

• Nejprve vyhodnotí aktuální stav bazénové vody a následně zajistí její úpravu.
• Dávkovací čerpadlo (napojené na sondy) změří pH vody, množství volného chloru nebo oxidačně-redukční potenciál (ORP). Jeho hodnota ukazuje, jakým způsobem voda reaguje na oxidační nebo redukční procesy.
• Na základě naměřených veličin pak přesně bazénovou chemii nadávkuje.

Výhody těchto zařízení spočívají v následujícím:

• Automatické dávkovače zajišťují vodu vhodnou pro alergiky. Voda nepálí do očí a není cítit chlorem, protože tzv. vázaný nestihne díky postupnému dávkování vůbec vzniknout. 
• Díky těmto zařízením vám odpadá starost o vodu. Ušetřený čas tak můžete věnovat delšímu odpočinku a vodním hrátkám.
• Automatickým dávkováním chemie také ušetříte peníze za nákup chemie. Stanice dávkuje chemii doslova po kapkách a jen tehdy, když je to nutné.
• Navíc pořízením tohoto zařízení eliminujete manipulaci s přípravky a tím vytvoříte bezpečnější domov pro vás, vaše děti i domácí mazlíčky.
• Inteligentní systémy navíc ohlídají za vás nedostatek chemie nebo aplikaci jejího přílišného množství.

Automatické solonizační jednotky: funkce a výhody

Druhou z variant automatického dávkování bazénové chemie je solonizační jednotka, kterou si můžete pořídit do nově vybudovaného bazénu, tak stávajícího a dodatečně ji do něj nainstalovat. Funguje na principu rozpuštění bazénové soli a následné výrobě plynného chloru pomocí elektrolýzy. Zařízení má v sobě nainstalované měřicí sondy, které průběžně sledují klíčové parametry (především pH a hladinu dezinfekce) a podle potřeby automaticky regulují produkci chloru i dávkování chemie. Jinými slovy: je-li chloru dost, jednotka elektrolýzu vypne, aby se voda nepřechlorovala a aby nedošlo k příliš vysokému pH, systém aplikuje přesné množství přípravku pH mínus.

pH mínus 1 kg pro úpravu pH vody (doplnění)

Výhodou tohoto zařízení je, že:

• vyrábí ten nejčistší možný chlor přímo ze slané vody pomocí elektrolýzy, který nemá výrazný chlorový odér,
• voda upravená pomocí solinátoru je vhodná pro alergiky, děti a plavce trpící ekzémy (nevysušuje pokožku, nezpůsobuje červenání očí),
• díky němu ušetříte za chemii (sůl stačí aplikovat pouze na začátku koupací sezóny a pak případně až při dopouštění vody).

Podmínkou používání jsou speciální bazénové soli, které nevysušují pokožku. Solonizační jednotka pro váš bazén není vhodná také v případě, kdy v něm máte komponenty z běžné nerezové oceli (např. schůdky, světla), které rychle zreziví. U slané vody musí být všechny kovové komponenty buď z plastu či titanu, nebo ze speciální nerezové oceli třídy AISI 316. To samé platí v případě, kdy máte starší tepelné čerpadlo nebo nerezový výměník. Pro slanou vodu potřebujete titanový výměník. Pokud však máte odolné příslušenství nebo se ho chystáte koupit, solonizační jednotka vám ušetří starosti s dávkováním chemie a péčí o váš bazén. Navíc jde o šetrnější metodu dezinfekce z hlediska zdraví.

Na Chlorito prodáváme solinátory, které jsou zcela automatizované (např. Poolex Aqualyzer Total) nebo částečně automatické (Turbo Salt nebo Poolex Sel-In). Tyto vám zajistí výrobu chloru. Je však u nich potřeba počítat s kontrolou hodnot pH.

Poloautomatické dávkovače od Chlorito

Automatický dávkovač chemie - 2,5 kg (On-Line)

Na Chlorito pro vás máme poloautomatické dávkovače, které se do vody postupně rozpouštějí. Tyto přístroje nepotřebují elektřinu, protože využívají tlak vody z vaší filtrace, a vy si intenzitu dávkování jednoduše korigujete ručním ventilem.

Vybrat si můžete buď variantu On-Line pro přímé napojení do potrubí, nebo Off-Line verzi, která se připojuje hadičkami mimo hlavní okruh, což se vám bude hodit, pokud nemáte dostatek místa v šachtě.

U tohoto poloautomatického systému musíte hodnoty vody občas zkontrolovat testerem. Nicméně se jedná o skvělou a cenově dostupnou zlatou střední cestu mezi zcela automatickými zařízeními a plováky. Na Chlorito sice zcela automatické dávkovače nenabízíme, ale můžete u nás nakoupit veškerou potřebnou bazénovou chemii v malém i velkém balení, která je pro provoz těchto zařízení nezbytná.

V tomto článku vám specialista z našeho týmu Chlorito poradí, kdy chlor šok použít a jaké jsou jeho možnosti dávkování.

Co to je chlor šok a jak funguje?

Chlor šok (jinak také Chlorový organický granulát) je přípravek bazénové chemie, který obsahuje účinnou složku organicky vázaného chloru v podobě kyseliny trichlorisokyanurové. Kromě toho navíc působí v menší míře také jako algicid (pomáhá eliminovat růst zelených a hnědých řas v bazénu). 

Chlor šok se na rozdíl od tablet uvolňuje okamžitě. Díky tomu s ním docílíte bleskového účinku a rychlého zvýšení koncentrace aktivního chlóru. Oproti tomu tablety se uvolňují pomalu a hodí se proto k udržování stabilní hladiny dezinfekce.

Kdy použít chlor šok?

Chlor šok do bazénu doporučujeme použít v těchto případech:

• při prvním napuštění bazénu,
• před další sezónou,
• po silném znečištění (např. bakteriální kontaminace způsobená intenzivním používáním bazénu nebo po bouřce),
• při výskytu řas,
• během letních veder.

1. První napuštění bazénu

Při napuštění bazénu vodou (zejména studniční) je třeba provést tzv. prvotní chloraci. Chlor šok během aplikace rychle zlikviduje veškeré mikroorganismy a nečistoty, které se v ní vyskytují. Vodu tak připravíte na následnou běžnou údržbu tabletami.

2. Před další sezónou

Voda, která stála několik měsíců v klidu, bývá plná neviditelných zárodků řas a bakterií. I když vypadá čistě, šoková dávka zajistí hygienickou nezávadnost hned na startu sezóny a pomůže filtraci „nakopnout“ správné prostředí.

3. Po silném znečištění

Silné znečištění může nastat v situaci, kdy se v bazénu koupalo více lidí než běžně nebo po letní bouřce, kdy do vody napršelo či do ní napadaly nečistoty (větvičky, listí apod.). 

4. Boj s řasami a zakalenou vodou

Chlor šok neváhejte použít také v případě, kdy se voda začíná zelenat nebo má mléčný zákal či kloužou stěny bazénu. Díky vysoké koncentraci chloru naruší buněčnou strukturu řas a během několika hodin (obvykle stačí 12 až 24) je zahubí. V kombinaci s vločkovačem vodu krásně projasní.

Tip: Jak správně provést šokovou chloraci, ale i další důležité informace se dozvíte tady.

5. Během letních veder

Šokovou dezinfekci doporučujeme preventivně aplikovat také během horkých letních dní, kdy teploty stoupají nad 25 °C. V takových podmínkách dochází k rychlejšímu rozkladu chloru a následnému růstu řas a bakterií.

Chlor šok: dávkování přípravku

Na Chlorito můžete zakoupit chlor šok v podobě organického granulátu (granule) v různých gramážích (od 1 kilogramu po 10 kilogramů). Dávkování pro šokovou chloraci je 10 g na 1000 l, běžné dávky pro údržbu se pohybují v intervalu 40 až 70 g na 10.000 l jednou za 5 až 10 dní.

Dávkování přes pískový filtr

Přípravek doporučujeme aplikovat přes pískový filtr, kde se granulát rychle rozpustí. Pokud se pro tuto možnost rozhodnete, nechte filtr v provozu až do úplného rozpuštění přípravku, což většinou trvá 6 až 20 hodin v závislosti na dávce a velikosti filtru.

„Aplikace chlorového šoku přes pískovou filtraci je obecně nejefektivnějším způsobem, jak zajistit jeho rovnoměrné rozpuštění a distribuci v celém objemu vody. „Granulát se ve filtru rozpouští postupně, takže nedochází k lokálnímu přechlorování ani k usazování na dně bazénu. Díky tomu je celý proces šetrnější k povrchům bazénu a zároveň účinnější z hlediska dezinfekce,“ vysvětluje jeden z našich specialistů.

Dávkování v podobě roztoku

Nebo můžete Chlorový granulát organický dávkovat do bazénové vody jako roztok. V takovém případě přípravek nechte pomalu rozpustit v plastové nádobě a menším množství vody (cca 5 až 7 litrů) a následně vlít suspenzi do bazénové vody.

Po aplikaci proveďte měření koncentrace aktivního chloru, tedy po 24 až 48 hodinách. Naměřená koncentrace aktivního chloru by měla být vyšší než 0,5 mg/l. Jedině tak lze zodpovědně říci, zda byla provedena chlorace správně.

Chlorový granulát organický můžete používat po celou koupací sezónu a bez nutnosti používání jiných přípravků chlorové chemie. Tento přípravek je stabilní a odolává snáze vyšším teplotám bazénové vody než jiné formy chlorových granulátů.

Důležité zásady

• Chlor šok aplikujte Ideálně večer, po skončení koupání a při zapnuté filtraci.
• Nekoupejte se dříve po 24 hodinách, nebo až do doby, kdy hladina volného chloru klesne na bezpečnou úroveň.
• Nikdy nemíchejte přípravek s jinými chemikáliemi.
• Při používání bazénové chemie se vždy řiďte pokyny výrobce uvedenými na obalu produktu a v případě pochybností se poraďte s odborníkem na bazénovou chemii (například zde na Chlorito).

Kam dál?

Přečtěte si také naše související články:

• Mléčná, zakalená či bílá voda v bazénu? Tady je řešení!
• Jak si poradit s nežádoucími vodními řasami v bazénové vodě: Prevence a možnosti řešení
• Jak odstranit zelenou řasu, sinice z bazénu?

Udržet bazénovou vodu v hygienicky nezávadném a opticky čistém stavu je komplexní proces, ve kterém se kombinují chemické, fyzikální i mechanické principy. Samotná dezinfekce bazénové vody nestačí – zásadní roli hraje také účinná filtrace, správná hydraulika bazénu, pravidelná kontrola parametrů vody a omezení přísunu nežádoucího znečištění.

Níže uvádíme odbornější pohled na nejčastěji používané způsoby úpravy bazénové vody v České republice, včetně jejich praktických výhod, limitů a reálného použití.

1. Úprava bazénové vody pomocí volného aktivního chloru – nepřekonatelný standard bazénové hygieny

Úprava bazénové vody na bázi ručně nebo automaticky dávkovaného chlornanu sodného je dlouhodobě nejrozšířenější a z hygienického hlediska nejspolehlivější metodou úpravy bazénové vody. Používá se ve většině veřejných bazénů umělých koupališť i v převážné části domácích bazénů, vířivek či koupacích sudů. Důvodem je vysoká dezinfekční účinnost volného aktivního chloru, obsaženého v chlornanu sodném, včetně spolehlivé oxidace organických nečistot, a především přetrvávající přítomnost jeho zbytkové koncentrace v bazénové vodě (reziduální dezinfekce) v určitém časovém horizontu po aplikaci.

Princip účinku

Volný aktivní chlor se v bazénové vodě vyskytuje ve dvou formách výskytu v závislosti na hodnotě pH bazénové vody - jako kyselina chlorná (HOCl), která velmi účinně ničí organické kontaminanty (mikrobiální znečištění, vodní řasy apod.) oxidací jejich buněčných struktur, a jako chlornanový anion (OCl^-), jehož oxidační účinnost je nižší, ale vyznačuje se ve vodě výrazně vyšší stabilitou. Rovnováha mezi oběma formami výskytu nastává přibližně při hodnotě pH 7,2.

V praxi se nejčastěji používají:

• chlornan sodný (tekutý chlor)

• chlornan vápenatý (granulát)

• elektrolýza slané bazénové vody (generování aktivního chloru in-situ) – viz dále

Zásadní podmínkou optimální účinnosti volného aktivního chloru v bazénové vodě je správná hodnota pH. Hodnota pH bazénové vody v rozmezí 7 až 7,2 je považována z hlediska maximalizace účinnosti volného aktivního chloru ve vodě za nejvhodnější.

Výhody

• vysoká a rychlá dezinfekční účinnost,

• schopnost oxidovat organické znečištění,

• reziduální účinek v celém objemu vody,

• relativně nízké provozní náklady,

• možnost rychlého zásahu při mikrobiologickém problému nebo výskytu řas.

Právě díky reziduálnímu účinku dokáže aktivní chlor reagovat i s nově vneseným nežádoucím znečištění během koupání, což většina alternativních metod nedokáže v dostatečné míře zajistit.

Chloraminy a „chlorový zápach“

Typický zápach bazénu, známý z krytých umělých koupališť, nezpůsobuje samotný volný aktivní chlor, ale chloraminy (vázaný chlor), vznikající reakcí chloru s potem, močí a dusíkatými organickými látkami. Zvýšený obsah chloraminů bývá známkou nedostatečné oxidace vody a její nevhodné úpravy.

Řešením v takovém případě není snížení dávkování aktivního chloru, ale naopak krátkodobé zvýšení jeho koncentrace formou šokové chlorace. Z hlediska dlouhodobého udržování optimální kvality bazénové vody je třeba vodu v bazénu pravidelně obměňovat.

Rozšíření

Úprava bazénové vody pomocí volného aktivního chloru zůstává dominantní metodou úpravy vody ve veřejných bazénech umělých koupališť a představuje nejčastější řešení i v soukromém sektoru.

2. Elektrolýza slané bazénové vody – generování volného aktivního chloru in-situ

Bazény se slanou vodou nejsou bezchlorové bazény. Dezinfekce zde rovněž probíhá pomocí volného aktivního chloru, který se však neaplikuje do vody v podobě chemického přípravku, ale vzniká elektrolýzou ve vodě rozpuštěného chloridu sodného (NaCl).

Princip účinku

Voda s rozpuštěnou solí protéká elektrolytickou celou, kde elektrický proud rozkládá chloridové ionty za vzniku aktivního chloru. Ten následně dezinfikuje vodu stejným mechanismem jako běžná chlorace pomocí chlornanu sodného nebo chlornanu vápenatého.

Typická salinita bazénové vody bývá přibližně 0,3–0,5 %, tedy zhruba desetkrát nižší než u mořské vody.

Výhody

• komfortní provoz bez pravidelné manipulace s bazénovými chlorovými přípravky,

• tvorba oxidačního činidla přímo v bazénové technologii,

• zákazníci často zmiňují příjemnější subjektivní pocit při koupání.

Nevýhody

Slaná voda představuje zvýšené korozní zatížení pro celou bazénovou technologií. Veškeré komponenty musí být pro tento provoz vhodné, zejména:

• kovové části čerpadel,

• schůdky,

• armatury a spojovací materiál.

Nevhodně zvolené materiály mohou podléhat v dlouhodobém horizontu nežádoucí korozi. Vyšší bývají také pořizovací náklady na samotný solinátor i kompatibilní technologii včetně bazénových přípravků pro snižování hodnoty pH.

Rozšíření

Elektrolýza slané bazénové vody i je v posledních letech velmi populární zejména u nových soukromých bazénů střední a vyšší třídy.

3. Úprava bazénové vody pomocí tablet na bázi organicky vázaného chloru – pohodlí pro majitele bazénů

Bazénové tablety na bázi organicky vázaného aktivního chloru patří dlouhodobě mezi nejrozšířenější prostředky pro úpravu vody v domácích bazénech, vířivkách či koupacích sudech. Tomu odpovídá i široké spektrum různých variant chlorových tablet, ať už z hlediska složení či velikosti tablety:

• jednosložkové chlorové tablety

• multifunkční chlorové tablety s obsahem více účinných složek

• Mini tablety o hmotnosti tablety 20g pro vířivky, koupací sudy a malé bazény

• Maxi tablety o hmotnosti tablety 200g pro střední a velké bazény

• Grand tablety o hmotnosti tablety 500g pro velké bazény

Oproti tekutému chlornanu sodnému představují jednodušší a provozně velmi komfortní způsob dávkování aktivního chloru, zejména u menších a středně velkých bazénů bez automatických dávkovacích systémů.

Princip účinku

Principem této úpravy vody je postupné rozpouštění bazénové tablety, umístěné do plováku či automatického dávkovače, během kterého dochází k uvolňování vázaného aktivního chloru a případně dalších účinných složek z tablety do bazénové vody.

Výhody

• vysoká a rychlá dezinfekční účinnost,

• schopnost oxidovat organické znečištění,

• dlouhodobé udržení zbytkové koncentrace aktivního chloru v celém objemu vody,

• pohodlná manipulace s tabletovými přípravky

• možnost rychlého zásahu při mikrobiologickém problému nebo výskytu řas.

Právě díky reziduálnímu účinku dokáže aktivní chlor reagovat i s nově vneseným nežádoucím znečištění během koupání, což většina alternativních metod nedokáže v dostatečné míře zajistit.

Nevýhody

• vyšší pořizovací cena

Rozšíření

Bazénové tablety na bázi aktivního chloru, ať už jednosložkové nebo multifunkční, jsou pohodlným prostředkem pro úpravu bazénové vody v domácích bazénech a řada majitelů domácích bazénů na ně nedá dopustit.

4. Úprava bazénové vody na bázi aktivního kyslíku – bez nežádoucích cizorodých pachů, ale nutná pravidelnost

Bazénové přípravky na bázi aktivního kyslíku představují mimořádně komfortní a z uživatelského hlediska velmi příjemnou variantu úpravy bazénové vody. Voda je bez typického cizorodého „chlorového“pachu, nedráždí oči ani pokožku plavců a působí jasným a jiskřivým dojmem. Přípravky na bázi aktivního chloru jsou k dispozici ve širokém spektru variant:

• kapalné kyslíkové koncentráty

• kyslíkový granulát

• jednosložkové Mini tablety o hmotnosti tablety 20g pro vířivky, koupací sudy a malé bazény

• jednosložkové Maxi tablety o hmotnosti tablety 200g pro střední a velké bazény

Současně je však třeba počítat s tím, že úprava vody pomocí přípravků kyslíkové chemie vyžaduje výrazně pečlivější a pravidelnější péči o bazén než klasická chlorace. Aktivní kyslík má nižší a kratší reziduální účinek, rychleji se spotřebovává a je citlivější na vyšší teplotu vody, intenzivní sluneční záření i zvýšené organické zatížení. Pro stabilní kvalitu vody je proto nutné pravidelné dávkování kyslíkových přípravků, denní kontrola smáčených povrchů bazénu z důvodu zachycení tvorby nežádoucích mikrobiálních biofilmů již v prvotní fázi - obecně vyšší provozní disciplína a dohled nad kvalitou bazénové vody. Účinnou složku bazénových kyslíkových přípravků tvoří anorganické peroxosloučeniny – spolehlivá oxidační činidla.

Výhody

• voda bez typického chlorového zápachu,

• nižší dráždivost pro citlivé osoby,

• účinnost ve vodě v širokém rozpětí hodnoty pH,

• vhodné pro domácí bazény, vířivky nebo vnitřní wellness aplikace.

Nevýhody

Hlavním omezením je absence dostatečně silného reziduálního účinku. Oxidační potenciál aktivního kyslíku se spotřebovává výrazně rychleji než u chloru, zejména:

• při vyšší teplotě vody,

• vysokém zatížení koupajícími,

• intenzivním slunečním záření,

• vyšším obsahu organických nečistot.

U venkovních bazénů s teplotou vody nad přibližně 28 °C bývá provoz výrazně náročnější a ekonomicky méně výhodný. Nepříznivě bývá vnímána vyšší cena kyslíkových přípravků oproti chlorovým, a nutnost pravidelné a pečlivé kontroly kvality vody.

5. Doplňkové technologie – UV lampy a ionizace

Tyto technologie zpravidla neslouží jako plnohodnotná náhrada úpravy vody pomocí přípravků bazénové chemie, ale jako podpora ke snížení jejich spotřeby.

UV lampy

UV lampy využívají ultrafialové záření, které poškozuje DNA mikroorganismů a zabraňuje jejich množení.

Výhodou UV technologie je:

• vysoká účinnost proti bakteriím a virům,

• rozklad chloraminů,

• omezení typického bazénového zápachu.

Nevýhodou je absence reziduálního účinku. UV lampa dezinfikuje pouze vodu protékající reaktorem, nikoli celý objem bazénu. Pro zajištění optimální účinnosti UV záření je třeba v bazénové vodě v maximální míře eliminovat jakýkoliv zákal.

Ionizace

Ionizace využívá ionty mědi a stříbra s biocidním účinkem.

Měď účinně omezuje růst řas, stříbro působí antibakteriálně. Systém však vyžaduje pečlivou kontrolu koncentrace kovů ve vodě. Nadměrné množství mědi může způsobovat:

• zabarvení bazénových povrchů,

• zelenání světlých vlasů,

• skvrny na fóliích a příslušenství.

Z tohoto důvodu je nutné ionizaci provozovat kontrolovaně a v souladu s doporučeními a pokyny výrobce daného zařízení.

6. Filtrace bazénové vody a prevence jejího znečištění

Kapacitně odpovídající bazénová filtrace s dostatečným objemem filtračního lože vzhledem k velikosti bazénu a výkonu bazénového čerpadla tvoří srdce každé bazénové technologie. Průběžné odstraňování nežádoucích nerozpuštěných látek z bazénové vody je ne zbytnou podmínkou pro udržení její dlouhodobé kvality.

Filtrace

Nejběžnějším řešením filtračního procesu v bazénové technologii je tlaková písková filtrace, která zachycuje mechanické nečistoty prouděním vody přes filtrační médium (nemusí být nutně jen filtrační písek).

Používaná filtrační média:

• filtrační písek,

• zeolit,

• filtrační sklo,

• polyethylenové filtrační kuličky.

Každé médium má odlišné hydraulické vlastnosti, filtrační jemnost i nároky na údržbu.

Cirkulace vody

Správně navržená hydraulika bazénu zajišťuje rovnoměrné proudění vody a omezuje vznik tzv. mrtvých zón, kde by mohlo docházet k lokálnímu růstu řas nebo usazování nečistot.

Omezení přísunu nežádoucího znečištění do bazénu

Množství bazénových přípravků, potřebné pro údržbu optimální kvality bazénové vody, výrazně závisí na množství nežádoucího znečištění, obsaženého ve vodě.

Jednoduché provozní zásady pro dlouhodobé udržení kvality bazénové vody:

• sprchování před koupáním,

• zakrývání hladiny bazénu, pokud není využíván,

• používání zastřešení,

• pravidelné odstraňování hrubých nečistot,

• dostatečně dlouhá filtrace během dne.

Čím méně nežádoucích látek se do bazénové vody dostává, tím jednodušší bývá údržba vody včetně souvisejících finančních nákladů – bazény jsou přece primárně pro radost. 😊

Máte dotazy? Nevíte, jaký produkt vybrat? Kontaktujte naše odborníky nebo si prohlédněte naši nabídku. Rádi vám poradíme, jak odstranit nežádoucí  řasy z bazénu a jak jim účinně předcházet i v budoucnu.

Používání chlornanu sodného při péči o bazén navazuje na desítky let zkušeností z vodárenství, kde se tato látka běžně používá k přeměně povrchové či podzemní vody na vodu pitnou.

Historie chlornanových roztoků sahá až do roku 1792. Než se staly standardem v dezinfekci, sloužily především jako účinná bělidla textilií a papíru. Zlom nastal počátkem 19. století, kdy roztoky chlornanu pomohly zastavit epidemii cholery v Evropě. Díky své spolehlivosti zůstávají hlavními dezinfekčními činidly v české úpravě vody dodnes.

Oblíbené a účinné přípravky na bázi chlornanu sodného

Přípravky na bázi chlornanu sodného patří mezi majiteli bazénů k nejoblíbenějším. Jejich hlavními výhodami jsou okamžitý účinek, snadná aplikace a velmi příznivá cena. Na trhu se nejčastěji setkáte se dvěma variantami:

• Nové Savo (koncentrace cca 5 %): Ideální pro menší bazény, ruční dávkování nebo jako účinný čistič bazénových ploch a příslušenství. Neobsahuje barviva ani parfémy, takže jej využijete i při běžném úklidu v domácnosti.
• Chlornan sodný stabilizovaný (koncentrace 14–16 %): Silnější koncentrát určený především pro automatické dávkovače. Přívlastek „stabilizovaný“ znamená, že obsahuje složku, která zpomaluje rozklad účinné látky při skladování. Vydrží vám tedy déle v plné síle.

Jak chlornan sodný působí? 

Průběh chemických reakcí může znít složitě, ale princip je prostý: aktivní chlor v buňkách mikroorganismů vyvolá oxidaci. Tím bakterie a řasy v podstatě zahubí.

Aby byla vaše voda neustále čistá, je potřeba udržovat tzv. zůstatkovou koncentraci chloru. Ta by se měla pohybovat v rozmezí 0,3 až 0,6 mg/l (maximálně 1 mg/l). Pokud je bazén hodně zatížený (horké dny, hodně koupajících se lidí), je nutné dávku zvýšit, aby se chlor v boji s nečistotami nevyčerpal.

Dávkování a aplikace přípravku

Množství přípravku závisí na objemu vody v bazénu. Pro dosažení výsledků je nutné se řídit pokyny uvedenými na obalu konkrétního výrobku, které zohledňují koncentraci účinné látky.

Příprava roztoku: Před vlitím do bazénu obvykle přípravek rozmíchejte ve vodě a poté ho postupně vlijte do bazénu. Aby došlo k jeho rovnoměrnému promíchání s vodou, při aplikaci zapněte filtraci.
Správné načasování: Aplikujte přípravek ideálně večer po ukončení koupání. Sluneční záření může chlor rozkládat, noční aplikace zajišťuje vyšší účinnost.
Kontrola po dávkování: Po aplikaci přípravku nechte vodu cirkulovat a následně přeměřit testerem hladinu volného chloru.

Vliv na účinnost chloru má pH, slunce a teplota

Účinnost chloru není vždy stejná – zásadně ji ovlivňují okolní podmínky:

• Hodnota pH (ideálně 6,8 až 7,5): To je nejdůležitější pravidlo. Pokud je pH příliš vysoké, chlor přestává fungovat a voda se začne kazit, i když ho tam dáváte dost. Při správném pH se chlor mění na kyselinu chlornou, která čistí vodu nejefektivněji.
• Sluneční svit a teplota: Přímé slunce a teplá voda urychlují rozklad chloru. V horkých letních dnech proto kontrolujte hladinu chloru častěji.

Vsaďte na osvědčenou klasiku

Chlornan sodný je sázka na jistotu. Nabízí nejlepší poměr mezi cenou a výkonem, poradí si s většinou běžných problémů v bazénu a dává vám na výběr mezi pohodlnou automatikou a jednoduchým ručním dávkováním. Pokud si pohlídáte pH, odměnou vám bude křišťálově čistá a bezpečná voda po celou sezónu.

Sůl kamenná  patří mezi nejstarší přírodní suroviny, které lidstvo využívá. Přesto kolem ní koluje řada mýtů a souvisí mnoho pro někoho překvapivých faktů, díky nimž se na obyčejnou sůl možná podíváte úplně jinak.

Co je vlastně sůl kamenná?

Kamenná sůl – mineralogický název halit, chemicky chlorid sodný (NaCl). Patří mezi evaporitické minerály, vznikající odpařováním mořské nebo jezerní vody v aridních podmínkách.

• Minerální třída: halogenidy
• Krystalová soustava: kubická
• Typické krystaly: krychlový tvar, často dobře vyvinuté se zřetelnými hranami
• Barva: bezbarvá až bílá, jiné barevné zbarvení je způsobeno přítomností některých kovů či organických látek

Kamenná sůl v běhu dějin

Kamenná sůl je mineralogicky jednoduchá, avšak strategicky a průmyslově klíčová surovina, která dnes propojuje geologii, chemii, potravinářství i environmentální vědy. Její význam v současnosti dalece přesahuje běžné obvyklé kuchyňské využití.

Kamenná sůl je nezbytnou sloučeninou pro chod fyziologických procesů v živých organismech. Přírodní solné lizy sloužily v pravěku nejen zvířatům, ale i lidem. Postupem času lidé objevili skutečnost, že sůl potraviny konzervuje – tedy podstatně prodlužuje jejich trvanlivost – a také zlepšuje chuť. Sůl se stala pevnou součástí lidských životů.

Potravina, lék, platidlo i surovina pro další produkty

Mezi nejstarší doložené evropské písemné prameny o využívání soli kamenné patří bezesporu dílo „De materia medica“ řeckého lékaře, farmakologa a botanika Pedania Dioskorida, žijícího přibližně v letech 40 až 90 n.l. Tato publikace představuje pro příštích cca 1500 let základní zdroj informací pro lékopisná pojednání v Evropě i na Blízkém východě.

Sůl kamenná zde není zmiňována už jako pouhá potravina, ale jako léčivá minerální látka je řazena mezi základní léčivé a technické prostředky. Podrobně jsou zde zmiňovány různé formy soli – kamenná sůl, mořská sůl i solné květy – včetně jejich vlastností dle původu a konkrétní čistoty. V lékařství se sůl ve všech formách využívala k čištění a dezinfekci ran, k vysušování zánětů, při kožních onemocněních, jako součást obkladů i koupelí nebo k vyvolání zvracení. Jako látka, která stahuje, vysušuje a konzervuje, našla sůl široké využití nejen v medicíně, ale také při uchovávání potravin, zpracování živočišných produktů, čištění  Stejně jako dnes i tehdy platilo, že kvalitní sůl má být suchá, čistá a bez cizorodých příměsí, pokud možno v jednotné velikosti zrna.

V historii sůl vždy hrála významnou roli a nejednou se kvůli ní vedly války. Římané často vypláceli žold vojákům v podobě soli. Latinský výraz sal dare znamená dávat sůl a z toho vzniklo anglické slovo salary (plat). Donedávna se solí platilo v Etiopii a kusy soli dodnes slouží jako platidlo v některých částech Bornea a Tibetu.

I dnes lze říci, že sůl kamenná je hybatelem civilizace. Je jednou z klíčových surovin chemických výrob, potravinářství, výroby krmiv pro zvířata, zpracovatelského průmyslu, medicíny, zimní údržby komunikací, úpravy různých druhů vod apod – právem se jedná o strategickou surovinu „bílé zlato“.

Praktické rady pro jednoduchý život se solí v domácím bazénu:

1. Sůl je hygroskopická – váže na sebe vzdušnou vlhkost. Proto může v otevřeném prostoru:

• tvořit hrudky
• zvyšovat svou hmotnost (bez přidání další soli)
• korozivně poškozovat materiály, se kterými přichází do styku

              Sůl je třeba skladovat v suchu a uzavřených obalech.

2. Sůl sama o sobě bazénovou vodu nedezinfikuje – to je častý omyl: „slaný bazén = dezinfekce solí“. Ve skutečnosti je to jinak a pouhé nasypání soli do bazénové vody nestačí:

• za odstranění nežádoucích mikroorganismů z bazénové vody a udržení její optimální kvality je zodpovědný volný aktivní chlor, vznikající elektrolýzou ze slané bazénové vody
• sůl je tedy pouze nezbytnou výchozí surovinou pro vznik volného aktivního chloru v bazénové vodě in-situ

Bez přítomnosti elektrolytické jednotky bazénové technologii je sůl v bazénu jen rozpuštěný rozpuštěný chlorid sodný.

3. Slanost bazénové vody je nižší slanost vašich slz

• Bazénová voda v bazénu s elektrolytickou jednotkou obsahuje cca 0,5 % soli.

Pro srovnání:

• slzy: ~0,9 % NaCl
• moře: ~3,5 % NaCl

Voda ve slaném bazénu nechutná slaně.

4. Čistota bazénové soli výrazně ovlivňuje životnost bazénové technologie. U bazénů s elektrolytickou jednotkou mohou i stopová množství vápníku, hořčíku nebo jílu:

• zvyšovat riziko vzniku nežádoucích usazenin na bazénových površích
• zkracovat životnost elektrod v salinizační jednotce

Rozdíl mezi „levnou“ a kvalitní, vysoce čistou bazénovou solí se často negativně projeví až po několika sezónách.

S bazénovými solemi seňora Chlorita nešlápnete ve svém bazénu vedle

– kvalitní sůl je nad zlato a my jsme tu pro vás.

Úprava bazénové vody pomocí chlorových přípravků bazénové chemie je nejčastější způsob, jak zajistit bezpečné koupání ve vodě bez nežádoucího mikrobiologického znečištění. Výhodou těchto přípravků je bezesporu příznivá cena oproti přípravkům na bázi aktivního kyslíku, případně aktivního bromu, a stovkami let spolehlivě ověřená účinnost.

Přílíš vysoká koncentrace chloru v bazénu však může způsobovat podráždění pokožky, očí a nepříjemný zápach. Jak udržet vodu čistou, nezávadnou, ale zároveň i šetrnou k pokožce a očím? Chlorito přináší 3 osvědčené tipy:

1.     Změřte koncentraci chloru i pH v bazénu

Po aplikaci chlorových přípravků bazénové chemie do bazénu změřte aktuální hodnotu aktivního chloru ve vodě pomocí některého z testerů pro měření aktivního chloru. Ideální rozmezí koncentrace volného chloru by se mělo pohybovat v rozmezí 0,3 – 0,6 mg/l.

Účinnost chloru je rovněž závislá i na hodnotě pH vody. Chlor se ve vodě vyskytuje ve dvou formách: kyselina chlorná (HClO) a chlornanový aniont (ClO⁻). Kyselina chlorná je mnohem účinnější dezinfekční látka než chlornan. Při pH 7 je asi 75 % chloru ve formě kyseliny chlorné, zatímco při pH 8 už jen kolem 23 %. Chlorito proto doporučuje udržovat hodnotu pH v rozmezí 7,0-7,2, ve kterém je chlorová dezinfekce nejúčinnější. Hodnotu pH vody lze také velmi snadno zjistit pomocí pH testerů.

2.     Vyčkejte na přirozený pokles koncentrace

Koncentrace volného chloru v bazénové vodě není stabilní, ale postupně klesá vlivem chemických reakcí, slunečního záření a spotřeby při dezinfekci. Za běžných podmínek vydrží volný chlor ve vodě přibližně 3-5 dní, než jeho účinnost výrazně klesne. Ve venkovních bazénech, které jsou vystaveny vyššímu množství UV záření, se může množství chloru snížit až o 90 % během dvou hodin. Chlorito proto doporučuje v letních měsících používat také stabilizátor chloru, který tento rozklad výrazně zpomalí.

3.     Použijte přípravek PWS Chlor Stop

Občas se nechtěně stane, že se vám podaří extrémně přechlorovat bazén, a naměříte příliš vysokou koncentraci aktivního chloru. V takovém případě můžete jako první pomoc využít náš přípravek Chlor Stop, který okamžitě a bezpečně sníží nadlimitní koncentraci aktivního chloru v bazénové vodě.

V průběhu aplikace přípravku Chlor Stop je třeba dbát na to, aby byl do bazénu dávkován při zapnuté filtraci, a došlo tak k rozmíchání přípravku v celém objemu bazénu.

Bazén lze opětovně využívat ke koupání, až koncentrace aktivního chloru poklesne na hodnotu cca 1 mg/l. Zbytková koncentrace aktivního chloru v bazénové vodě by nikdy neměla být neměřitelná, za optimální provozní interval je považováno výše zmíněné rozmezí 0,3 až 0,6 mg/l.

Extra tip: Zvažte slanou vodu a solinátor

Dlouhodobým řešením příliš vysokých koncentrací chloru v bazénu je přechod na slanou vodu pomocí solinátoru do bazénu. Tento systém vyrábí dezinfekci přímo ze soli do bazénu, takže se vyhnete vysokým dávkách chloru v bazénu a voda bude šetrnější k očím, pokožce i k životnímu prostředí.

Závěr:

Udržet správnou koncentraci chloru v bazénu není složité, pokud pravidelně kontrolujete i hodnotu pH vody a používáte vhodné přípravky v doporučeném množství. Díky produktům Chlorito – od chlorových tablet přes stabilizátory chloru až po Chlor Stop – bude vaše voda vždy čistá, bezpečná a šetrná k pokožce. Pokud si nejste jisti, jak správně dávkovat chemii, kontaktujte nás – rádi vám poradíme.

Kuna je mazaný a vytrvalý soused. Než se do ní pustíte, musíte si být jistí, že jde opravdu o ni. Typické jsou stopy kuny – malé, oválné otisky s viditelnými drápky, často na půdě nebo v blízkosti auta.

Ještě jistější důkaz je trus kuny. Vypadá jako váleček dlouhý 8–10 cm, většinou se špičkou na konci. Často obsahuje peří, kosti nebo zbytky ovoce. Lidé si ho pletou s lasicí, proto se v diskusích často řeší „trus kuny alebo lasice“. Rozdíl? Lasice má menší a kompaktnější bobky.

Mnozí lidé popisují, že první podezření přišlo až ve chvíli, kdy našli roztrhanou izolaci na půdě nebo kabely v autě. To už bývá signál, že je třeba jednat – a rychle.

Půdy jsou obecně nejčastější místo, kde se kuny schovávají. Pokud máte psa, kočku nebo dokonce psa i kočky, tak to kuny nemají tolik rády a raději si najdou klidnější místa. Ale často to nestačí. 

Osobně se mi stalo několikrát, že jsem viděl kunu na zahradě a několikrát mě i vzbudily, jak se praly na půdě. Dělají velký hluk podobný kočkám.

Nejčastější místa, kde kuny škodí

Kuny si rády vybírají půdy. Jak se zbavit kuny na půdě? Nejvíce se osvědčuje kombinace zvukových plašičů a odpuzujících pachů. Jeden chatař popisoval, že po umístění plašiče a několika chlorových tablet do rohů se kuna už nevrátila.

Na zahradě zase likvidují vajíčka, ptáky a dělají neplechu kolem kurníků. Jak se zbavit kuny na zahradě? Pomůže pevné oplocení, pachové spreje a někdy i obyčejné Savo na hadrech pověšených kolem.

A pak je tu auto – noční můra řidičů. Proti kunám do auta se používají speciální spreje na kuny do auta, někdo přísahá na plašiče na baterky. Jeden motorista vyprávěl, že až kombinace spreje a silného WC bloku proti kunám konečně zastavila „nočního hlodavce kabelů“.

Každému funguje něco. No a proč vlastně píšeme na Chlorito, eshopu s bazénovou chemií a příslušenstvím o kunách? Že to sem nepatří? Je to trochu pravda, ale všimli jsme si, že chlorové tablety nebo chlornan sodný (savo) používá stále více majitelů nemovitostí a chatařů, kteří bojují s kunami.

Metody, které lidé opravdu zkouší

Zkušenosti ukazují, že nejúčinnější je kombinace více přístupů.

• Past na kuny a klec na kuny – funguje, ale kuna je chytrá a podezřívavá. Lidé sdílejí, že někdy jim past obcházela celé týdny. Navíc s pastí se vám může stát také to, že kunu opravdu chytnete. A s tím jsou pak starosti.
• Plašič na kuny a sprej proti kunám – oblíbené řešení do půd i garáží. Recenze říkají, že elektronický plašič má účinek, pokud není vypnutý.
• Savo na kuny, wc blok proti kunám a chlorové tablety – domácí fígle. Někteří uživatelé tvrdí, že silný chlorový zápach kunu vyžene na velmi dlouhou dobu, jiní hlásí jen krátkodobý efekt.
• Jed na kuny – tudy cesta nevede. Jednak je to zakázané, jednak nebezpečné pro domácí zvířata i děti.
• Vlasy a parfémy - lidské vlasy a parfémy mohou kuny také odradit, ale ne vždy se tak stane. Záleží na okolnostech.

Přirozené a dlouhodobé cesty

V přírodě mají kuny své nepřátele. Přirozený predátor kuny je například velký dravec nebo liška. Do zahrad ale těžko pozvete orla. Proto lidé volí raději lidská opatření.

Likvidace kuny nemusí znamenat zabití. Osvědčená je prevence: zasíťovat vstupy na půdu, utěsnit díry a kolem domu neponechávat snadno dostupnou potravu. Pokud už kuna jednou přišla, je nutné kombinovat pachové, zvukové a fyzické bariéry, aby se nevrátila.

Tablety a savo proti kunám

Jelikož lidé používají tablety do bazénu a savo proti kunám, tak tady jsou srozumitelné informace za nás:

Chlorové tablety proti kunám

Výhody

1. Snadno dostupné, levné řešení, uživatelé bazénů mají doma.
2. Silný zápach chloru kuny odpuzuje, mnohdy stačí dát tabletu do misky nebo sáčku.
3. Lze použít na půdě nebo ve stodole.
4. Pevná forma, dobře se manipuluje.

Nevýhody

1. Účinek není úplně trvalý a tablety se musí pravidelně měnit, jinak ztrácí sílu.
2. Chlor je agresivní a to proti železu i textiliím. Rozhodně tedy neumisťujte chlorové tablety v okolí železa nebo textilií.
3. Může působit i na lidi – intenzivní zápach je nepříjemný v uzavřených prostorách.

Možná rizika

1. Určité pro děti a domácí mazlíčky, pokud se k tabletám dostanou.
2. Dlouhodobé vdechování výparů chloru z blízkosti může dráždit dýchací cesty. Umisťujte na odlehlá místa.
3. Při nesprávném umístění (např. na půdě s textilem) hrozí poškození materiálů zápachem nebo bělícími účinky. 
4. Rozhodně neumisťujte do auta a ani garáž vám rozhodně s čistým svědomím nedoporučíme.

Savo proti kunám

Výhody

1. Snadno použitelné – stačí hadr namočit do Sava a pověsit tam, kde kuna chodí.
2. Silný a nepříjemný pach často funguje okamžitě, ale mnohem krátkodoběji než tablety.

Nevýhody

1. Stejně jako u tablet – efekt nemusí být trvalý, kuna si může najít cestu jinudy.
2. Je nutné pach obnovovat, hadry vysychají.
3. Intenzivní zápach je nepříjemný i pro lidi a může ulpívat na oblečení nebo konstrukci.

Možná rizika

1. Přímý kontakt se Savem leptá pokožku a ničí textilie.
2. Při vyšších koncentracích dráždí oči a dýchací cesty.
3. Horší manipulace než tablety.

Léto si bez vody málokdo umí představit. Ať už jde o domácí bazén, přírodní koupaliště nebo aquapark, koupání je symbolem osvěžení a pohody. Dle průzkumů pobyt ve vodě odbourává stres a navozuje u lidí pohodovější náladu. A to potřebujeme všichni.

Jenže právě v létě se voda může stát také zdrojem nepříjemných zdravotních komplikací. Velmi záleží také na tom, jakou máte imunitu a jak jste odolní. Pokud není voda čistá a správně udržovaná, mohou se v ní množit bakterie, plísně, viry i sinice. Výsledek? Vyrážky, záněty, průjmy nebo červené oči.

Aby to nebyla jen teorie, pojďme si to ukázat na krátkém příběhu.

Rodina Novákových si loni pořídila zahradní bazén. V horkých dnech do něj skákaly děti i sousedi. Jenže s údržbou to Novákovi moc nehrotili – voda byla sice na první pohled čistá, ale pH ani chlor nikdy nekontrolovali.

Po týdnu si dcera stěžovala na pálení očí a začervenání. O pár dní později měl syn vyrážku na zádech a manželka dostala zánět močových cest. Teprve když se voda začala zelenat, pochopili, že je problém.

Řešení? Návštěva lékaře a hlavně prevence do pořádné bazénové chemie. Po pravidelném používání dezinfekce, algicidu a testerů pH byl bazén zase bezpečným místem.

Tohle je samozřejmě extrémní příběh, který se většině uživatelů bazénu nestane. Ale je dobré mít vodu pod kontrolou, obzvláště pokud máte děti nebo jste citlivější.

Bakteriální infekce – skrytý nepřítel

Bakterie se v teplé stojaté vodě množí rychle. Pokud není bazén pravidelně ošetřován, riziko infekcí stoupá. Nejčastější komplikace jsou:

• Záněty močových cest – typické hlavně pro ženy, často způsobené bakteriemi E. coli ve spojení se studenými plavkami.

• Průjmová onemocnění – při náhodném polknutí kontaminované vody.

• Kožní infekce (folikulitida) – tzv. “vyrážka z bazénu”, kdy bakterie Pseudomonas aeruginosa napadnou vlasové folikuly.

Tomuto všemu lze snadno předejít používáním oblíbené chlórové chemie nebo bezchlórových dezinfekcí, které udrží vodu mikrobiologicky čistou.

Plísně a kožní potíže

Plísně se rády drží na vlhkých površích – dlažba kolem bazénu, schůdky nebo vlhké plavky jsou pro ně ideální. Z koupaliště si tak snadno odnesete plíseň nohou nebo nehtů. Ještě častěji můžete plísně najít ve veřejných vířivkách či saunách, proto jsou i domácí sauny a vířivky nyní tak vzestupu. Chemie do vířivky poskytujeme také v celém spektru.

Ženy často trápí mykózy v intimní oblasti, protože vlhké plavky jsou ideálním prostředím pro kvasinky. Pro prevenci je důležité nejen správné ošetření vody, ale i praktické tipy: měnit plavky, osušit se a chodit v žabkách či pantoflích.

Do této kategorie patří i problém se sinicemi. Jejich toxiny dráždí pokožku a způsobují vyrážku, ale mohou vyvolat i únavu, bolest hlavy či nevolnost. Pokud voda zezelená, je nejvyšší čas použít přípravky proti řasám. Sinice jsou ale častější především v přírodních stojatých koupalištích na konci tropického léta.

Viry a paraziti

Bazény jsou místem, kde se šíří i adenoviry. Ty způsobují zánět spojivek – oči pak pálí, slzí a jsou zarudlé. V extrémních případech mohou adenoviry vyvolat i respirační infekce.

V přírodních vodách je rizikem tzv. plavecká vyrážka (cercariová dermatitida), kterou způsobují larvy parazitů pocházejících od vodního ptactva. Pro člověka nejsou nebezpečné, ale svědí a dokážou zkazit celý víkend.

Jak se problémům vyhnout – krok za krokem

Aby se případ Novákových neopakoval i u vás, je dobré držet se jednoduchého návodu či zásad:

1. Pravidelně kontrolujte pH a chlor v domácích bazénech za pomoci testerů. Ideální hodnota pH je 7,0–7,4.

2. Používejte dezinfekci – buď chlórovou, nebo šetrnější bezchlórovou chemii. Mnoha lidem stačí nejrozšířenější bazénové chlorové tablety a mají po starostech.

3. Doplňujte algicid – prevence proti růstu řas a sinic, pokud máte podezření a nebo jsou řasy dokonce viditelné.

4. Čistěte filtraci a vysávejte nečistoty z bazénu.

5. Dodržujte hygienu u bazénu – sprcha před koupáním, přezůvky a suché plavky.

Pokud chodíte na veřejná koupaliště přírodní nebo přeplněná městská koupaliště, tak se snažte nepožít vodu a o koupání se vysprchovat a vypláchnout si pusu.

Správná péče o vodu není složitá, jen je potřeba být důsledný. Pak se koupání změní z rizika zpátky na to, čím má být – radost a relax.

Chlornan sodný slouží k základní péči o bazénovou vodu. Přečtěte si, na co se konkrétně používá, jak se dávkuje, kde a v jaké formě ho koupíte.

Úvodem můžeme říci, že chlornan patří k nejúčinnějším bazénovým přípravkům. Většina lidí, co chlornan zkusí, tak již jiné ošetření bazénové vody nepoužívají. Chlornan od nás odebírají luxusní wellnessy, velká městská koupaliště i majitelé menších bazénů.

Na co je chlornan sodný?

Chlornan sodný (jinak také tekutý chlor, chlorové bělidlo nebo Savo) se používá k:

• k dezinfekci bazénové vody,
• bělení dřeva či přírodních vláken,
• konečnému hygienickému zabezpečení pitné vody při její výrobě.

Při bazénové údržbě spolehlivě eliminuje nežádoucí organické znečištění bazénové vody, a to díky oxidaci mikroorganismů, které se ve vodě vyskytují. 

Jak dlouho vydrží chlornan sodný?

Chlornan sodný v 5litrové nádobě koupíte na této stránce.

My v Chlorito nabízíme našim zákazníkům chlornan sodný stabilizovaný, který prodlužuje udržení dané koncentrace účinné látky v roztoku a dobu použitelnosti přípravku. Obsahuje přibližně 12 až 16 % volného aktivního chloru (v závislosti na ročním období - léto/zima). U nás si můžete vybrat z těchto objemů nebo kil:

• 3 litry,
• 5 litrů,
• 10 litrů,
• 20 litrů,
• 30 litrů,
• 35 kilogramů,
• 50 kilogramů.

Stabilizovaný chlornan sodný má díky stabilizátoru delší trvanlivost než nestabilizovaný, ale i tak je potřeba pravidelně kontrolovat množství aktivního chloru a doplňovat ho podle potřeby. 

Účinnost aktivního chlóru závisí především na:

• správném pH vody (optimální hodnota je 6,8 až 7,2),
• kvalitě vody (množství znečištění),
• minerálním složení vody,
• teplotě vody.

Hodnotu chlóru v bazénu snadno zjistíte pomocí bazénového testeru. Tak poznáte, zda je třeba ho doplnit či nikoliv.

Jak dávkovat chlornan sodný?

Tekutý chlor se vám bude nejsnadněji dávkovat pomocí automatického dávkovače chemie s čerpadlem a sondou na monitorování elektrochemického potenciálu, díky které snadno zjistíte aktuální úroveň aktivního chloru. Musíte však počítat s vysokou cenou za pořízení tohoto přístroje. 

Druhou, levnější variantou, je ruční dávkování. Pokud se pro ni rozhodnete, musíte pamatovat na:

• předchozí dávku tekutého chloru,
• teplotu vody,
• míru zatížení bazénu v posledních pár dnech (teplota, vstupy atd).

Počáteční dávka či v případě potřeby šoková dávka činí 40 ml na 1 000 l bazénové vody. Běžná udržovací dávka je pak 7 až 9 ml na 1 000 l. Dávkujete jednou za 3 až 6 dní. Čím vyšší teplota je, tak tím více chlornanu budete potřebovat.

Chlornan sodný: kde koupit?

Chlornan sodný stabilizovaný 3litrový koupíte tady.

Chlornan sodný do bazénu koupíte běžně na internetu – například u nás, prodejců bazénové chemie a techniky. 

Další použití chlornanu sodného?

Údržba pitné vody ze studní – při správném ředění se využívá k dezinfekci a odstranění mikrobiologické kontaminace, zejména po povodních nebo při zhoršení kvality vody u studní. Tady se samozřejmě je lepší poradit s odborníkem. Podle zahraničního výzkumu New Mexico State University se doporučuje použít přibližně 1,9 litru roztoku chloranu na každých 30 metrů hloubky studny. Například pokud má studna hloubku 90 metrů, k její dezinfekci je potřeba přibližně 5,7 litru roztoku.

Likvidátor mechu - Spolehlivě zlikviduje mech v dlažbě okolo bazénu či všude jinde. I když k tomu Chlorito chlornan není určený, tak ho na to zákazníci používají.

Okamžitá likvidace plísní - Radikální a rychlé řešení pro vlhké kouty chat či tmavé spáry ve vlhkých kamenných domech. Nekompromisně rozkládá černé povlaky a navrací povrchům čistou tvář.

Odstraňování plísní a bakterií z povrchů – běžně se prodává jako „Savo“ a používá se na dezinfekci koupelen, kuchyní, spár nebo omyvatelných stěn.

Bělení prádla – pomáhá odstraňovat skvrny a obnovovat bílou barvu textilu, pokud to materiál dovoluje.

Likvidace zápachu – rozkládá organické nečistoty v odpadních sifonech, toaletách nebo koších na odpadky.

Dbejte varování. Chlornan sodný způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. Vysoce toxický pro vodní organismy. Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Buďte opatrní a jednejte vždy podle návodu.

Proč koupit bazénovou chemii od Chlorita?

• v oboru bazénové chemie jsme jako ryby ve vodě (máme vysokoškolské vzdělání a na trhu se pohybujeme už několik let),
• nabízíme široký výběr vysoce kvalitních produktů,
• některé sami vyrábíme,
• k výrobě používáme nejlepší evropské suroviny a moderní výrobní technologie,
• garantujeme původ a bezpečnost přípravků.