Problémy vody v bazénu, Strana 2

Nedávno se v médiích objevily zprávy o tzv. mozkožravé amébě – nebezpečném parazitovi jménem Naegleria fowleri, který může způsobit velmi vzácné, ale závažné onemocnění mozku. Přestože zní zpráva děsivě, není důvod k panice. Riziko nákazy je minimální – a to jak ve veřejných, tak domácích bazénech.

Co je améba, kde se vyskytuje a jaké podmínky k životu potřebuje?

Améba (latinsky Naegleria fowleri) je jednobuněčný organismus, který se přirozeně vyskytuje v teplých, sladkovodních jezerech, termálních pramenech, řekách a rybnících. Miluje teplou, stojatou a špatně ošetřenou vodu. Dokáže přežít i ve vysokých teplotách (až do 45 °C).

Může se vyskytovat také v bazénech?

Ne, pokud jsou správně udržované, améba nemá šanci přežít. Veřejné bazény u nás podléhají přísným hygienickým normám. Voda se v nich pravidelně filtruje, dezinfikuje (např. chlorem, ozonem nebo UV zářením) a sleduje. To vše vytváří prostředí, kde je přežití améby prakticky nemožné.

Hygiena v domácích bazénech nepodléhá přísné regulaci, ale bezpečnost a kvalita vody v nich závisí na pečlivosti samotných majitelů. Pokud je voda správně ošetřovaná a cirkuluje, riziko výskytu améby v bazénu je i v tomto případě velmi nízké.

Jak se mohu nakazit?

Améba vstupuje do těla nosem – typicky při skoku do teplé, znečištěné vody, která se dostane hluboko do nosní dutiny. Nemůžete se nakazit pitím této vody, jejím kontaktem s pokožkou ani plaváním v ní.

V České republice je nákaza tímto parazitem raritou – poslední zaznamenaná událost pochází ze 60. let minulého století, kdy se kvůli technické závadě a špatné údržbě přemnožila améba v dnes už neexistujících veřejných Vrbenského lázních v Ústí nad Labem.

Nedávno zemřel na nakázu améby 11letý chlapec ze Slovenska, který se zúčastnil plaveckého výcviku na termálním koupališti Vadaš v obci Štúrovo. Jak však uvádějí Novinky.cz, laboratorní analýzy vzorků bazénových vod z kontrolních odběrů výskyt mozkožravé améby nepotvrdily. Chlapec se tak pravděpodobně nakazil jinde.

Co dělat, abych měl čistý a bezpečný bazén?

Ať už máte bazén na zahradě, nebo provozujete veřejné koupaliště, základem bezpečného a čistého bazénu je údržba vody. Zde je několik jednoduchých zásad pro veřejné a domácí bazény.

Zásady pro veřejné bazény

• Udržujte koncentraci volného chloru v rozmezí 0,3–0,6 mg/l (vyšší při teplé vodě).
• Dbejte na správné pH vody (ideál je 7,2) – jinak může dezinfekce selhávat.
• Zajistěte cirkulaci a filtraci vody, aby nevznikaly „mrtvé zóny“.
• Pravidelně kontrolujte kvalitu vody a čistěte filtry i méně přístupná místa (např. potrubí, výměníky).

Zásady pro domácí bazény

• Používejte chlorové tablety nebo jinou vhodnou dezinfekci. Ideálně udržujte hladinu chloru kolem 0,5–1 mg/l.
• Filtrujte každý den – ideálně 6–8 hodin denně, i u menších bazénů.
• Pravidelně měřte pH a chlor pomocí testeru – vyhnete se zelené vodě a podráždění očí.
• Čistěte bazén od listí, trávy a nečistot. Zakrývejte ho plachtou v případě nepoužívání.
• U malých dětských bazénků vodu vyměňujte každý den – chemie zde nefunguje.

Strach z améby není na místě, pokud je voda ve vašem bazénu čistá, filtrovaná a dezinfikovaná. A právě to je klíčem k bezpečnému koupání – doma i na koupališti. Kvalitní údržba se navíc vyplatí nejen kvůli amébám, ale i řasám, bakteriím a celkovému komfortu. Stačí, když se budete držet výše uvedených základních pravidel a voda zůstane bezpečným místem pro relax i zábavu.

Nabídka produktů a rad od Chlorito pro domácí bazény

Starat se o domácí bazén zvládnete i vy – zvlášť, když máte po ruce spolehlivé pomocníky. V našem internetovém obchodu nabízíme vše potřebné pro pohodlnou a účinnou péči o bazénovou vodu. Kromě multifunkčních tablet (např. Multi 5v1, 11v1 apod.) a šokových přípravků (Chlor šok pro chlórovou dezinfekci, případně kyslíkové přípravky pro bezchlorovou variantu) zde najdete i testery vody.

Dále nabízíme přípravky pro úpravu parametrů vody: regulátory pH, prostředky na snížení tvrdosti vody nebo vločkovače pro vyvločkování jemných nečistot při zákalu. Pro začínající bazénáře nabízíme také užitečné návody a poradnu. Na našem blogu najdete články o správném chlorování bazénu, o jarní přípravě bazénu na sezónu, o prevenci řas a další praktická témata. V případě dotazů se můžete obrátit na specialisty z Chlorita, kteří vám poradí s výběrem vhodných přípravků i s řešením případných potíží.

Jaké hodnoty chloru amébu spolehlivě zastaví

Améba nesnáší dezinfekci. Ve správně ošetřeném bazénu je proto riziko prakticky nulové a hodnoty, které k tomu stačí, jsou ty, které stejně držíte kvůli bakteriím.

V bazénu se drží volný chlor na 0,3 až 0,6 mg/l a pH mezi 6,8 a 7,6. Důležité je právě pH, protože při hodnotě nad 7,6 účinnost chloru rychle klesá a stejná naměřená hodnota chloru najednou znamená výrazně slabší dezinfekci.

Ve vířivce, kde je voda přes 30 stupňů, se drží hodnota výš, obvykle 3 až 5 mg/l. Teplá voda spotřebovává dezinfekci rychleji, takže kontrola jednou týdně tam nestačí.

Kdo měří pravidelně testerem a dávkuje podle naměřených hodnot, nemusí amébu řešit vůbec.

Kdy je riziko vyšší

Rizikové nejsou udržované bazény, ale teplá stojatá voda bez dezinfekce. Typicky nafukovací bazén, do kterého se nic nedávkuje a který stojí týden na slunci.

Druhá situace je přírodní koupaliště v horkém létě, tedy mělká jezera, slepá ramena a termální prameny. Tam dezinfekci nikdo nehlídá a voda se přes den ohřeje na teplotu, která amébě vyhovuje.

Třetí případ je vlastní studna nebo vrt jako zdroj vody do bazénu. Voda z nich není dezinfikovaná, takže bazén je potřeba ošetřit hned po napuštění, ne až se v něm někdo vykoupe.

Co dělat po koupání v přírodě

Pokud jste se koupali v teplém jezeře nebo v rybníku, platí jednoduché pravidlo. Nepotápějte se a nestrkejte hlavu pod vodu v mělčině, kde je dno rozvířené.

Děti to většinou neudrží, proto se u mělkých teplých vod hodí nosní klipsy, stejné jako na plavání. Riziko je i tak velmi malé, ale tohle ho sníží na minimum.

Po návratu domů stačí běžná hygiena. Nos ani uši ničím nevyplachujte, voda z kohoutku k tomu určená není.

Časté dotazy

Může se améba objevit v bazénu s chlorem? V bazénu s udržovanou dezinfekcí ne. Problém nastává tam, kde chlor dojde a nikdo to nezjistí.

Pomůže proti amébě solinátor? Pomůže, protože i ten vyrábí chlor. Rozhoduje naměřená hodnota ve vodě, ne způsob, jakým se tam chlor dostal.

Je nebezpečná voda z nafukovacího bazénu? Může být, pokud se v něm voda roky nemění a nedávkuje se do ní nic. Stačí ale tablety a pravidelná kontrola.

Kolik případů v Česku bylo? Nákaza je u nás raritní a týká se přírodních vod, ne bazénů. Právě proto dává smysl řešit hodnoty vody, ne paniku z médií.

Objevila se vám mléčná voda v bazénu? Dobrou zprávou je, že ji nemusíte vypouštět. V tomto článku vám poradíme, jaké jsou její příčiny a jak ji vyčistit, aby byla zase průzračná.

Proč je mléčná voda v bazénu?

Příčin mléčné vody v bazénu může být hned několik, mezi ty nejčastější patří:

• velmi tvrdá voda,
• vysoká nebo nízká hodnota pH,
• zanesení řasami, bakteriemi a mikroorganismy,
• nedostatek vločkovacího přípravku.

Velmi tvrdá voda

Velmi tvrdá voda v kombinaci s vysokými hodnotami pH zapříčiňuje vznik vodního kamene, kvůli kterému je voda v bazénu zakalená. Jeho nežádoucímu usazování na stěnách bazénu (včetně zákalu) zabrání tzv. stabilizátor tvrdosti vody, který pořídíte například na našem e-shopu.

Vysoká nebo nízká hodnota pH

Další častou příčinou kalné vody v bazénu je vysoká nebo naopak nízká hodnota pH. Jeho správná hodnota se pohybuje v rozmezí 6,8 - 7,6. Abyste ji zjistili, změřte pH pomocí testeru bazénové vody. Pokud bude příliš nízká, použijte pro zvýšení přípravek pH plus. Bude-li příliš vysoká, kupte pH mínus.

Tip: Pokud hodnota pH vody ve vašem bazénu často kolísá, přidejte do ní přípravek alkalita plus, který ji stabilizuje. Výhodou tohoto přípravku je také to, že optimalizuje účinek všech přípravků sloužících k ošetřování bazénové vody. Navíc bude díky němu voda v bazénu jiskřit. Hodnotu alkality vždy upravte předtím, než změříte a upravíte hodnotu pH a hodnoty ostatních používaných přípravků. Hodnotu alkality můžete změřit pomocí testeru alkalita.

Zanesení řasami, bakteriemi a mikroorganismy

V případě, kdy se v bazénové vodě vyskytnou řasy, bakterie a mikroorganismy, použijte k jejich likvidaci přípravek chlor šok nebo kyslíkový granulát (oxi šok), který neobsahuje chlor. Abyste zanesení předešli, aplikujte do vody dostatečné množství dezinfekčního přípravku (např. v podobě chlorových nebo kyslíkových tablet). Nezapomínejte také na prevenci v podobě algicidu. Kromě toho je důležité, abyste zapínali filtraci na dostatečně dlouhou dobu. V případě kdy nebudete bazén používat, zabráníte zanesení vody většími nečistotami pomocí bazénové plachty.

Tip: Kontrolu dostatečné koncentrace dezinfekční látky v bazénové vodě provádějte pravidelně pomocí testeru (především správné hladiny volného a celkového chloru, pH a alkality).

Nedostatek vločkovacího přípravku

Mléčná voda v bazénu se však může objevit také při nedostatečné aplikaci vločkovacího přípravku. Jeho úkolem je redukovat množství nečistot a zákalu, které se mohou v bazénové vodě hromadit. Vločkovač vysráží zákal do tzv. vloček, které zachytí filtr nebo klesnou na dno bazénu. Vy je tak snadno vysajete ponorným bazénovým vysavačem. Vločkovač aplikujte po úpravě pH vody. Dávkování se odvíjí od míry jejího znečištění. 

Mléčná voda v bazénu: Co s tím?

Pokud se vám bílá voda v bazénu už objevila, nezoufejte. Níže vám poradíme, jak postupovat, abyste opět docílili její průzračnosti.

Upravte hodnotu pH

Ještě předtím než se pustíte do ošetření vody, upravte hodnotu pH – ideálně na 7,2. 

Proveďte šokové ošetření vody

V dalším kroku přistupte k šokovému ošetření mléčné vody v bazénu pomocí přípravku chlor šok nebo oxi šok (v závislosti na tom, zda chcete používat chlorovou nebo bezchlorovou chemii). Hlavní výhoda chlorové chemie spočívá ve vysokém a dlouhotrvajícím účinku a nízké pořizovací ceně. Výhody bezchlorové (kyslíkové) chemie spočívají v minimálním zápachu, šetrnosti k životnímu prostředí, pokožce a očím. Jaké jsou nevýhody obou přípravků, se můžete dočíst v tomto článku.

Oba přípravky dávkujte podle míry znečištění a dávkování, které uvádí výrobce na obalech. Po jejich aplikaci vodu nepřetržitě filtrujte 24 hodin.

Pozor: Pokud se rozhodnete použít přípravek chlor šok, může se v bazénové vodě vyskytovat chlor ve zvýšeném množství. Z tohoto důvodu je třeba ho před vstupem do bazénu změřit. Je-li koncentrace volného chloru vyšší než 0,3 - 0,6 mg/l, riskovali byste vstupem zdravotní problémy. Proto je nezbytné vyčkat na samovolné snížení jeho koncentrace nebo použít přípravek chlor mínus.

Použijte vločkovací přípravek

Následně aplikujte do bazénové vody vločkovací přípravek. Vločkovače používají polymerní chemikálie, které jsou vysoce účinné a v podstatě nemají žádné vedlejší účinky. Dávkujte je podle údajů uvedených na obalech.

Při aplikaci postupujte následovně:

• Vypněte filtraci na následujících 24 až 48 hodin (čas se odvíjí od míry zákalu).
• Poté rozpusťte nebo rozřeďte v plastové min. desetilitrové nádobě vločkovač s vodou a rovnoměrně ho rozlejte přes růžici po celé ploše hladiny bazénu.
• Během doby vypnutí filtrace do bazénu nevstupujte a ani vodu nijak neviřte.
• Po jejím uplynutí vysajte vysrážené nečistoty na dně bazénu ponorným vysavačem do odpadu mimo filtrační zařízení.
• Ihned po vysátí nečistot filtraci zpětně propláchněte.

Podle čeho poznáte příčinu

Než sáhnete po chemii, změřte. Tabulka níž říká, co které naměřené hodnoty znamenají a čím začít.

Pokud sedí víc řádků, jděte odshora dolů. Úprava pH je vždy první, jinak další chemie pracuje naprázdno.

Postup, který vodu vyčistí

Nejdřív upravte pH do pásma 6,8 až 7,6 a nechte vodu promíchat. U čerstvého zákalu z tvrdé vody tenhle krok někdy stačí sám o sobě.

Pak nasaďte vločkovač. V pískové filtraci použijte tekutý nebo kartuše, u kartušové filtrace jedině kartuše, protože tekutý přípravek by filtr zalepil.

Filtraci nechte běžet nepřetržitě aspoň dvanáct hodin. Vločky, které se usadí na dně, pak vysajte do odpadu, ne zpátky přes filtr, jinak se zákal vrátí během hodiny.

Nakonec vodu dočistěte dávkou dezinfekce a za den změřte znovu. Když je voda čirá a hodnoty sedí, vracíte se k běžné údržbě.

Kdy pomůže jen výměna části vody

Jsou dva případy, kdy chemie problém nevyřeší. Prvním je přesycení vody rozpuštěnými látkami, typicky po několika letech dolévání bez výměny, kdy voda přestane reagovat na cokoli.

Druhým je vysoká kyselina kyanurová ze stabilizovaného chloru. Nad zhruba 100 mg/l chlor přestává pracovat a jediná cesta dolů vede přes výměnu části vody.

V obou případech stačí vyměnit třetinu až polovinu objemu a hodnoty znovu nastavit. Celý bazén vypouštět nemusíte.

Jak zákalu předcházet

Nejvíc udělá doba filtrace. V létě by měla voda projít filtrem aspoň jednou denně celým objemem, u menších čerpadel to znamená osm až deset hodin.

Druhá věc je pravidelné měření. Jednou týdně pH a chlor, jednou za měsíc tvrdost a kyselina kyanurová. Na to stačí bazénový tester za pár set korun.

A třetí věc je prevence po zátěži. Po bouřce, po návštěvě nebo po sekání trávy kolem bazénu se vyplatí přidat dávku dezinfekce hned, ne až když je voda matná.

Pokud řešíte zakalenou vodu ve vířivce, platí pro ni jiná pravidla kvůli malému objemu. Rozebírá je článek o mléčné vodě ve vířivce.

Pokud hledáte šetrnější způsob údržby bazénové vody, kyslíková chemie do bazénu může být vhodnou volbou, i když má určitě své nevýhody. Je ekologičtější a citlivější k pokožce než klasický chlor. V článku uvádíme veškeré její výhody a nevýhody včetně porovnání chlorové chemie.

Co to je kyslíková chemie?

Kyslíková (bezchlorová) chemie čistí vodu pomocí aktivního kyslíku. Bezchlorové přípravky jsou šetrnější k pokožce, ekologičtější a nezapáchají. Při jejich výběru však musíte počítat také s nižší, krátkodobější účinností a vyšší pořizovací cenou.

Jaké jsou výhody kyslíkové chemie?

Podívejte se na výhody, které kyslíková chemie nabízí.

1. Minimální zápach

Aktivní kyslík neprodukuje v porovnání s chlorem žádné vedlejší pachové složky. Voda ošetřená bezchlorovou chemií je téměř bez zápachu.

2. Ekologické řešení

Přípravky kyslíkové chemie do bazénu se na rozdíl od chloru rozkládají na neškodné látky (nejčastěji na čistý kyslík a vodu). Na rozdíl od chloru nezanechávají žádné vedlejší škodlivé chemické látky (např. trihalometany), které mohou být ve větším množství karcinogenní.

3. Šetrnost k pokožce a očím

Aktivní kyslík nedráždí oči, sliznice ani kůži. Hodí se proto pro alergiky, astmatiky, děti nebo osoby s citlivou pokožkou. 

Jaké jsou nevýhody bezchlorové chemie?

Přečtěte si níže, v čem spočívají nevýhody bezchlorové chemie.

1. Vyšší pořizovací cena

Přípravky na bázi aktivního kyslíku jsou zpravidla dražší než chlorová chemie. Kromě samotné dezinfekce je často nutné používat kyslíkový aktivátor, algicid a testery, případně investovat do kvalitnější filtrace. 

2. Slabší dezinfekční účinek

Aktivní kyslík nemá tzv. dezinfekční reziduum, jeho účinek je tedy krátkodobý. Vodu je tak třeba ošetřovat častěji, zejména při větším zatížení bazénu.

Jak funguje bezchlorová chemie?

Bezchlorová chemie nevyužívá chlór, ale jiné dezinfekční látky – nejčastěji aktivní kyslík, případně polymerní dezinfekci (PHMG) nebo algicidy. Tyto látky efektivně ničí mikroorganismy a zabraňují tvorbě řas.

Aktivní kyslík

Aktivní kyslík je nejběžnější účinná látka obsažená v bezchlorových přípravcích. Má silné oxidační vlastnosti a ničí mikroorganismy. Nejčastěji se používá ve formě tablet nebo granulí.

Polymerní dezinfekce

Bezchlorová bazénová chemie s účinnou látkou polyhexamethylen guanidinhydrochlorid (PHMG) účinně likviduje viry, plísně a bakterie a zabraňuje množení mikroorganismů.

Algicidy

Důležitou součástí bezchlorových přípravků jsou algicidy, které zamezují růstu řas a udržují bazénovou vodu čistou. 

Kyslíkové aktivátory

Kyslíkové aktivátory mají za úkol zvýšit účinnost aktivního kyslíku.  

Co to je chlorová chemie?

Jak už z názvu vyplývá, chlorová chemie využívá k dezinfekci bazénové vody chlor. Je levnější, ale také méně šetrná k přírodě a pokožce. Charakterizuje ji neoblíbený chlorový zápach.

Nejčastěji se prodává ve formě chlorových tablet, které poskytují preventivní ochranu před množením řas a zajišťují průzračně čistou vodu v bazénu. Pokud preferujete toto řešení dezinfekce vody, zakupte si na našem e-shopu k tabletám také potřebný plovoucí nebo automatický dávkovač.

Výhody chlorové chemie

V čem spočívají výhody chlorové chemie?

1. Vysoký a dlouhotrvající účinek

Chlor spolehlivě ničí bakterie, viry, houby i řasy. Poradí si s organickým i anorganickým znečištěním. Hodí se tak především pro bazény, které se hojně používají. Na rozdíl od aktivního kyslíku obsahuje dezinfekční reziduum. Díky tomu voda vydrží čistá i mezi jednotlivými aplikacemi.

2. Nízká pořizovací cena

Chlorovou chemii (tablety nebo granulát) snadno pořídíte na internetu nebo v hobby marketech. Jedná se o levnější řešení, než je kyslíková chemie. Náklady na pravidelnou údržbu bazénu jsou díky vysokému a dlouhodobému účinku nižší.

Nevýhody chlorové chemie

Podívejte se, v čem spočívají nevýhody chlorové chemie.

1. Vznik chloraminů

Chlor reaguje s organickými látkami a vytváří chloraminy – látky, které dráždí oči, pokožku a sliznice.

2. Chemický zápach

Vyšší koncentrace chloru způsobuje výrazný chemický zápach a kromě toho také podráždění očí, pokožky i dýchacích cest. 

3. Zátěž pro životní prostředí

Chlor a jeho deriváty mohou znečišťovat vodní toky a půdu. Chlorované vedlejší produkty jsou pro vodní organismy toxické a mohou být i karcinogenní (např. trihalometany).

4. Nutnost testovat stabilizaci

Chlor je bohužel velmi nestabilní a rychle se vlivem UV záření rozkládá. Z tohoto důvodu je nutné používat stabilizátory (kyselina kyanurová), které jeho rozklad zpomalují a prodlužují jeho účinnost.

Kyslíková chemie do bazénu je skvělým řešením pro ty z vás, kteří hledají ekologičtější a citlivější variantu dezinfekce vody. Hodí se pro domácnosti s dětmi, alergiky nebo menší bazény. Pokud vám nevadí častější aplikace a o něco vyšší náklady, získáte pohodlné a šetrné řešení bez chlorového zápachu.

Přečtěte si, kdy se vyplatí použít šokovou dezinfekci bazénu, jaký je její správný postup a jak následně uvést vodu zpět do stabilních hodnot.

Co to je rychle působící dezinfekční přípravek (šok) a kdy ho použít?

V některých případech vyžaduje ošetření vody v bazénu důkladnější péči. Rychle působící dezinfekční přípravek (šok) nebo také chlor šok obsahuje vysoký podíl aktivního chloru (například chloran vápenatý), díky kterému se voda po znečištění opět upraví do normálu. Obvykle ho využijete v těchto případech:

• při prvním napuštění bazénu, 
• před další sezónou,
• po silném znečištění (např. bakteriální kontaminace způsobená intenzivním používáním bazénu nebo po bouřce),
• při výskytu řas.

Jak správně provést šokovou dezinfekci bazénu?

Správný postup šokové dezinfekce bazénu se skládá ze 4 kroků.

1. Vyčištění bazénu

Před aplikací chlor šoku nejprve důkladně vyčistěte vnitřek bazénu. Ze stěn odstraňte vodní kámen pomocí speciálního přípravku. Nezapomeňte také na rohy a spáry. Po vyčištění zapojte filtrační zařízení (v případě potřeby vyměňte filtrační písek či filtrační vložku) a dopusťte bazén vodou.

2. Úprava pH 

Po napuštění bazénu vyrovnejte pH vody do optimálních hodnot, které se pohybují v rozmezí 7,0 – 7,4. Použijte vhodné přípravky pH mínus nebo pH plus. Doporučujeme vám také přeměřit alkalitu vody nebo chlor v bazénu. Testery na měření vody si můžete koupit zde.

3. Šoková dezinfekce bazénu

Nyní už můžete přistoupit k samotné šokové dezinfekci bazénu. Přesný postup závisí na konkrétním přípravku. Informaci o dávkování najdete zpravidla na obalu. Obecně se však množství použitého přípravku odvíjí od:

• velikosti bazénu,
• stavu vody (větší znečištění vyžaduje vyšší dávku),
• hladiny chlóru (pokud se jedná o pokračování šokové léčby),
• tvrdosti vody.

Průměrná účinná dávka chloru se na 10 m³ vody pohybuje u granulátů v rozmezí 40 g až 150 g. U chlorových tablet nebo kapslí se potom jedná o jednu kapsli na metr krychlový.

4. Odstranění zákalu

Po přidání dezinfekčních přípravků voda zreaguje a podle látek obsažených ve vodě se může změnit její barva. Bílý, mléčný zákal obvykle znamená organické znečištění, tvrdou vodu nebo kombinaci obojího. Hnědý nebo průhledný vzhled vody zpravidla bývá způsobený obsahem železa. Pokud uvidíte zelený nebo průhledný zákal, voda obsahuje měď. Na základě zbarvení vody po akutním čištění zjistíte stav vody a budete lépe vědět, jakou chemii máte dále používat.

Jak uvést vodu zpět do stabilních hodnot po šokové dezinfekci bazénu?

Po šokové dezinfekci je třeba, abyste vodu postupně stabilizovali a vrátili ji do normálních hodnot. Nejprve zkontrolujte pH a alkalitu vody a případně ji upravte pomocí vhodných přípravků.

Jak dlouho se nekoupat po chlor šoku?

Po celém postupu rychlého chlórování (tedy včetně úprav pH a alkality) byste měli s koupáním počkat minimálně 24 hodin. Pokud chcete mít jistotu, zda je voda pro koupání již bezpečná, zkontrolujte hladinu chlóru pomocí testeru.

V případě, kdy naměříte vyšší hodnoty, prodlužte dobu, než se začnete koupat o dalších 24 hodin a poté proveďte test znovu. Bezpečné hodnoty hladiny volného chlóru ve slané bazénové vodě se pohybují v rozmezí 0,3-0,6 mg/l. 

Kdy dát do bazénu vločkovač?

Vločkovač do bazénu můžete použít k odstranění zákalu jak preventivně, tak při již vzniklém zakalení.

Doporučené produkty z nabídky Chlorito

• Filtrační písek – tříděný bezprašný křemenný filtrační písek 25 kg ve třech velikostních kategoriích pískového zrna (0,4 – 0,8 mm, 0,6 – 1,2 mm a 1 – 2 mm).
• pH mínus 50 l kapalný ADR – kapalný koncentrovaný přípravek pro snížení hodnoty pH bazénové vody.
• pH plus 10 kg pro úpravu pH vody – granulovaný přípravek pro zvýšení hodnoty pH bazénové vody.
• Chlor šok 10 kg – organický granulát – přípravek pro rychlé chlórování bazénové vody.

S příchodem jara se nejen probouzí příroda, ale také váš domácí bazén – a mohou se bohužel objevit i první problémy s úpravou bazénové vody. Jedním z nich je výskyt nežádoucích řas v bazénu. Zelená voda, kluzké stěny nebo nepříjemný zápach? To vše patří mezi signály, že se v bazénu objevily nežádoucí vodní řasy.

V tomto článku vysvětlíme, proč se vodní řasy v bazénech na jaře objevují, jak jim účinně předcházet a co dělat, když už bazénová voda začne zelenat. Nabídneme ověřené rady, tipy na vhodnou bazénovou chemii a konkrétní kroky, jak vrátit vašemu bazénu křišťálově čistou vodu.

Proč se vodní řasy objevují právě na jaře

Na jaře se často setkáváme s tím, že se bazénová voda začne rychle kazit. Přicházející teplé počasí, první jasné sluneční paprsky a nízké koncentrace aktivního chloru v bazénové vodě jsou pro vodní řasy ideálním prostředím. Během zimy je odpojena bazénová technologie včetně  filtrace, voda stagnuje a v kombinaci s rostoucí teplotou a prodlužujícími se dny se v bazénové vodě rychle množí mikroorganismy. Právě proto je jaro kritickým obdobím – a také nejčastější dobou, kdy se majitelé venkovních bazénů potýkají s horší kvalitou vody. 

Jak vypadají vodní řasy v bazénové vodě

Nežádoucí vodní řasy patří mezi nižší rostliny a jejich buňky jsou obvykle zelené. Ojediněle se můžeme setkat i s jiným zbarvením jejich kolonií v široké škále od světle hnědé až po černou barvu. Nejčastějšími barvami jsou ale různé zelené odstíny. Řasy se mohou vznášet ve vodním sloupci nebo žít přisedle na stěnách a dně bazénu. Jejich buňky často chrání sliz, proto jsou povlaky na površích kluzké a hůře odstranitelné. 

Příznaky, že se v bazénu objevily řasy:

• Zelená nebo zakalená voda
  
  
• Kluzké stěny a dno
  
  
• Nepříjemný zápach
  
  
• Usazeniny na stěnách nebo dně

Co dělat, když už se řasy objeví

Důležité je reagovat rychle a zásah proti řasám neodkládat - každá prodleva vede jen k dalšímu zhoršení kvality vody a zvyšuje spotřebu bazénových přípravků.

1. Šoková chlorace

Jedná se o šokové zvýšení koncentrace aktivního chloru v bazénové vodě. Tento krok slouží k likvidaci veškerého organického znečištění, tedy i vodních řas. Použijte přípravek pro šokovou chloraci, dodržte správné dávkování a nechte filtraci běžet minimálně 24 hodin.

2. Použití algicidu

Po šokové chloraci aplikujte algicid. Dodržte dávkování podle návodu výrobce.

3. Kontrola hodnoty pH bazénové vody

Zkontrolujte hodnotu pH – pokud není v rozmezí 6,8 až 7,5 (v případě použití přípravků na bázi aktivního chloru 6,8 až 7,2) upravte ho pomocí přípravků na úpravu hodnoty pH. Pro snížení hodnoty pH v bazénu použijte přípravky pH minus, pro zvýšení pH plus. Správná hodnota pH je důležité pro zajištění maximální účinnosti aktivního chloru i algicidu.

4. Vločkovače a čištění

Použití vločkovače (flokulantu) pomůže sloučit drobné nečistoty do větších celků, které pak snadno odstraní filtrace. Doporučujeme kombinovat s intenzivní filtrací a mechanickým čištěním.

Prevence: Jak předcházet přítomnosti řas v bazénové vodě

Řasám v bazénové vodě se nicméně dá velmi účinně předejít – klíčem je pravidelná údržba bazénu a správná aplikace přípravků bazénové chemie.

1. Mechanické čištění

Pravidelně odstraňujte listí, větvičky a další viditelné nečistoty pomocí síťky nebo bazénového vysavače. Usazeniny na dně a stěnách je vhodné čistit kartáčem, ideálně jednou týdně.

2. Filtrace vody

Pravidelné filtrování bazénové vody přes filtrační lože podstatnou měrou přispívá k udržení její optimální kvality. Každý den je třeba minimálně 1x přefiltrovat celý objem bazové vody - to je ale skutečně pouze základní podmínka. Obecně se doporučuje filtrovat bazénovou  vodu alespoň 6–8 hodin denně (v létě i více). Nezapomeňte na:

• Pravidelné praní filtračního lože a odstraňování zachycených nerozpuštěných nečistot
  
  
• Pravidelnou kontrolu tlaku ve filtraci
  
  

3. Správné používání přípravků bazénová chemie

Nejdůležitější parametry bazénové vody jsou dva::

• Hodnota pH bazénové vody: ideálně mezi 6,8–7,5, v případě použití přípravků na bázi aktivního chloru 6,8 až 7,2
  
  
• Koncentrace aktivního chloru v bazénové vodě: ideálně mezi 0,3-0,6 mg/l a max. hodnotou do 1 mg/l
  
  

4. Preventivní použití algicidů

Algicidy jsou přípravky, které brání růstu a rozmnožování vodních řas a jsou určené k preventivní aplikaci. Používejte je pravidelně, především při změnách počasí nebo při intenzivním používání bazénu.

Tip: Použijte preventivně algicid už při prvním napuštění bazénu na jaře. Vyhnete se zdlouhavému čištění.

Nezapomeňte na správné zazimování bazénu

Správné zazimování bazénu výrazně snižuje riziko výskyt vodních řas na jaře. Více najdete v našem článku: Jak správně zazimovat bazén.

Doporučené produkty

Pro péči o vodu doporučujeme:

• Přípravky bazénová chemie: chlor šok, chlornan sodný, algicidy, regulátory pH, vločkovače
  
  
• Pomůcky pro údržbu: testovací sady, bazénové vysavače, kartáče, filtrační písek
  
  

Mrkněte na náš e-shop a vyberte si z široké nabídky produktů pro čištění bazénu, údržbu vody i sezónní prevenci řas. 

Doporučené produkty z nabídky Chlorito.cz

Bazénové čističe – prostředky pro snadné odstranění usazenin, nečistot a mastnoty ze stěn i hladiny bazénu. Udrží váš bazén hygienicky čistý a bez námahy.

Alkalita Plus – přípravek pro zvýšení celkové alkality vody. Pomáhá stabilizovat pH a zajišťuje optimální podmínky pro účinné působení bazénové chemie.

Chlor do bazénu – základní dezinfekční prostředek pro čistou a bezpečnou vodu. K dispozici ve více variantách podle typu bazénu a způsobu údržby.

Stabilizátor chloru – chrání aktivní chlor před rychlým rozkladem slunečním zářením. Zajišťuje delší účinnost chlorových přípravků a šetří náklady na údržbu.

Shrnutí

• Vodní řasy v bazénu na jaře nejsou ničím neobvyklým – důležité je vědět, jak na ně.
  
  
• Prevence výskytu vodních řas zahrnuje pravidelné čištění, filtraci a správné parametry vody - koncentraci aktivního chloru a hodnotu pH.
  
  
• Pokud už se řasy v bazénu objeví, sáhněte po šokové chloraci, algicidech a vločkovači.
  
  
• Dlouhodobou čistotu bazénové vody zajistí pravidelná péče, kontrola důležitých parametrů bazénové vody a kvalitní a právně používané přípravky bazénové chemie.

Máte dotazy? Nevíte, jaký produkt vybrat? Kontaktujte naše odborníky nebo si prohlédněte naši nabídku. Rádi vám poradíme, jak odstranit nežádoucí  řasy z bazénu a jak jim účinně předcházet i v budoucnu.

Mnozí majitelé domácích bazénů používají ke kontrole kvality bazénové vody rozmanité druhy testerů, od jednoduchých, tvořených proužkem papíru, napuštěným patřičným reagenčním činidlem, přes přesnější kapkové či tabletové testery, až po sofistikované přístroje ve vyšší cenové relaci. Na trhu se můžeme setkat s testery domácí výroby i s produkty zahraniční provenience. U nás na Chlorito máme také celou škálu speciálních testerů, které změří alkalitu vaší vody v bazénu. Pokud nejste zkušený bazénář, tak určitě před zakoupením Alkalita Plus doporučujeme změřit vaši vodu.

Alkalita Plus od Chlorito patří k hlavním jednoúčelovým přípravkům pro zvýšení alkality vašeho bazénu.

Výrobci bazénových testerů umožňují pomocí svých produktů testovat nejen základní parametry bazénové vody, jako je hodnota pH a koncentrace aktivního chloru, ale i například také tzv. alkalitu. Pro běžného majitele domácího bazénu je pojem alkalita poměrně špatně uchopitelný, protože se jedná o termín z hydrochemie či analytiky vody, který není mezi laickou veřejností (a bohužel i mezi některými prodejci bazénové chemie) příliš rozšířen.

Situaci komplikuje i skutečnost, že mnozí prodejci zahraničních testerů se příliš nenamáhají s překladem do českého jazyka, takže s pojmem alkalita se můžeme setkat i ve variantě alkalinity, což je nesprávně přejatý a otrocky počeštěný anglický výraz.

Co je a co znamená alkalita vody?

Pojem alkalita se v českém jazyce poprvé objevil koncem 19. století jako ekvivalent nových anglických a německých výrazů Alkalinity či Alkalität. V průběhu času došlo ke změně názvu z alkalita na tzv. kyselinová neutralizační kapacita (existuje i termín zásadová neutralizační kapacita, nicméně pro údržbu bazénové vody nemá praktický význam, takže se o ní zmiňujeme jen pro úplnost).

V roce 1986 došlo v České republice k zařazení názvů kyselinová a zásadová neutralizační kapacita do ČSN 75 0170 Názvosloví jakosti vod a v roce 1996 bylo stanovení alkality v normě ČSN EN ISO 9963 definitivně nahrazeno stanovením kyselinové neutralizační kapacity (KNK). Mezi širokou veřejností je pojem alkalita i v současnosti dále používán, takže my se jej budeme v následujícím textu také držet, i když pro pochopní jeho pravého významu je mnohem vhodnější termín kyselinová neutralizační kapacita.

Definice alkality

Pokud bychom chtěli vyjít z analytické definice, tak kyselinová neutralizační kapacita odpovídá látkovému množství silné jednosytné kyseliny, které se spotřebuje pro dosažení určité hodnoty pH (v našem případě se jedná o hodnotu pH 4,5, protože druhá kyselinová neutralizační kapacita, vztahující se k hodnotě pH 8,3, nemá při úpravě běžné bazénové vody význam vzhledem k faktu, že hodnota pH bazénové vody by neměla překročit pH 7,5 a  jakýkoliv přídavek kyseliny tuto hodnotu pH vždy jen sníží).

Co potřebuje vědět o alkalitě běžný uživatel bazénu?

Alkalita je schopnost vody v bazénu vyrovnávat změny pH. Funguje jako „nárazník“, který zabraňuje tomu, aby se pH vody rychle měnilo nahoru nebo dolů. Měří se v jednotkách ppm (částic na milion) a ideální hodnota pro bazén je 80–120 ppm.

Pokud je alkalita v normě, voda je stabilní, nepění, nezakaluje se a bazénová chemie na bázi chloru funguje, jak má.

Nízká alkalita vody v bazénu

Když je alkalita pod 80 ppm, voda se stává nestabilní. pH kolísá a může rychle klesnout – voda pak bývá kyselá a může:

• podráždit oči a pokožku,

• poškodit výstelku bazénu nebo kovové části,

• zhoršit účinnost chloru.

Řešení je jednoduché. Přidejte náš přípravek zvyšující alkalitu - Alkalita Plus.

Vysoká alkalita vody v bazénu

Při hodnotách nad 120 ppm voda zase brání změně pH příliš. To znamená:

• špatně se upravuje pH,

• voda může být zakalená,

• tvoří se vodní kámen,

• dezinfekce není tak účinná.

Zde pomůže Chlorito pH minus – Používejte ve větším množství a pomalu, abyste srovnali i alkalitu.

Celková alkalita v bazénu

To je součet všech látek ve vodě, které ovlivňují schopnost udržet stabilní pH – především hydrogenuhličitanů. Celková alkalita se měří testerem a často bývá zaměňována s pH, ale jde o jinou veličinu. Správná alkalita pomáhá pH držet.

Alkalita a tvrdost vody

Dvě rozdílné věci. Alkalita určuje stabilitu pH, zatímco tvrdost je o množství vápníku a hořčíku ve vodě.

• Tvrdá voda = riziko vodního kamene

• Nízká tvrdost = voda je „měkká“, může vyžírat materiály

Obě hodnoty ale spolu souvisí, protože při vysoké alkalitě a vysoké tvrdosti je voda náchylnější ke tvorbě zákalu a usazenin. Takže i tvrdost je třeba hlídat. Tvrdost i alkalitu najednou změříte s našimi proužky 5v1 Chlorito.

Alkalita vody v bazénu do detailu

Jedná se tedy o schopnost vody vázat vodíkové ionty, což je obecná vlastnost přírodních i pitných vod, která je dána převládajícím uhličitanovým systémem v těchto druzích vod. Uhličitanový systém úzce souvisí s acidobazickými vlastnostmi vody, tedy s hodnotou pH a jejími změnami po přídavku kyseliny nebo zásady. Jednotkou KNK_4,5 je mmol/l (milimol na litr).

Kyselinová neutralizační kapacita do hodnoty pH 4,5 (KNK_4,5) byla dříve označována jako celková alkalita. V oblasti hodnot pH bazénové vody má velký význam pro odhad koncentrace hydrogenuhličitanů, které se zásadním způsobem podílejí na tlumivé kapacitě vody. Tato koncentrace bývá udávána v jednotkách mg/l, a právě toto vyjádření často nacházíme u stanovení alkality na bazénových testerech zahraničních výrobců, včetně doporučovaného optimálního rozmezí. Nesoulad mezi jednotkami (mmol/l versus mg/l) může v praxi vyvolat prvotní nejasnosti ohledně pravého významu pojmu alkalita, nicméně pokud si uvědomíme, že výraz celková alkalita můžeme v souvislosti s úpravou vody v domácích bazénech s trochou zjednodušení nahradit aktuální koncentrací hydrogenuhličitanů, stává se celá problematika alkality vody lépe pochopitelnou.

Tipy na produkty z nabídky Chlorito

Alkalita plus 1,5kg: zvyšuje celkovou alkalitu bazénové vody a stabilizuje hodnotu pH.

Alkalický čistič 3l ADR: vhodný při problémech s mastnou nečistotou ve vašem bazénu

Hydrogenuhličitany a jejich vliv na alkalitu

A jsou to právě hydrogenuhličitany, které jsou základní účinnou složkou speciálních přípravků bazénové chemie pro zvýšení alkality. Určitá koncentrace hydrogenuhličitanů v bazénové vodě je žádoucí, protože zvyšuje odolnost bazénové vody vůči přídavku kyseliny nebo zásady. Přípravky bazénové chemie jsou obecně vyráběny tak, aby jejich účinné složky v maximální míře působily v rozmezí hodnot pH mezi 6,8 až 7,5. Tento interval hodnot pH bazénové vody (tedy v podstatě neutrální oblast hodnot pH) je zároveň optimální z hlediska působení bazénové vody na lidskou pokožku a sliznice. Aby při aplikaci přípravků bazénové chemie nedocházelo k velkým výkyvům hodnot pH, je vhodné, aby se v bazénové vodě určitá koncentrace hydrogenuhličitanů nacházela, což obvykle v přírodních či pitných vodách skutečně je.

Nežádoucí eliminace hydrogenuhličitanů z bazénové vody obvykle nastává po necitlivé úpravě hodnoty pH a eliminaci vyšších koncentrací vápníku a hořčíku velkým množstvím kyseliny chlorovodíkové, což je zcela nevhodný postup, se kterým se občas můžeme setkat na různých bazénářských diskuzních fórech či dokonce přímo u některých prodejců chemických přípravků. Manipulace s kyselinou chlorovodíkovou bez základní znalosti jejích vlastností a bez ochranných pomůcek je nezodpovědný hazard, který může u člověka, neorientujícího se v problematice chemických látek, vést k závažnému poškození zdraví.

Druhým problémem je velikost dávky kyseliny, kterou nelze v podstatě určit jinak než na základě analýzy konkrétní bazénové vody. Rozhodně není možné bezhlavě přebírat zkušenosti někoho jiného, protože voda v jeho bazénu má zcela jistě jiné složení, včetně odlišné koncentrace hydrogenuhličitanů. Výše zmiňovaným neuváženým postupem si můžeme dokonale zlikvidovat tlumivou kapacitu vody, takže jakákoliv úprava hodnoty pH a její udržení v optimálním intervalu během aplikace dalších přípravků bazénové chemie budou v podstatě nemožné.

Závěr

Hledání zkratek a bezhlavých zjednodušení se nám může na cestě k udržení optimální kvality bazénové vody často vymstít. Používejme přípravky bazénové chemie s rozvahou, dle návodu a pokynů výrobce. Pokud přesto nastane problém s údržbou kvality bazénové vody, je třeba jej řešit v zárodku, co nejdříve a za pomoci odborníků.

Další články o bazénové chemii

• Vápník a hořčík v bazénové vodě – snadné řešení nežádoucích projevů jejich vyšších koncentrací
• Chlornan sodný – tradice v úpravě vody

V důsledku nedávných povodní mnoho občanů čelí potřebě dezinfekce svých domovů, studní a dalších prostranství. Chlornan sodný stabilizovaný představuje silný a spolehlivý dezinfekční prostředek, který je pro tyto situace ideální.

Proč použít chlornan sodný stabilizovaný?

Chlornan sodný je vysoce účinný dezinfekční prostředek s rychlým nástupem účinku. Díky kapalné formě je jeho dávkování snadné a mizí tak riziko vdechování prachu, což je běžný problém u práškových dezinfekcí. Jeho stabilní povaha zajišťuje snadné skladování a dlouhodobější účinnost, což z něj dělá efektivní řešení pro boj s bakteriemi, plísněmi a dalšími patogeny.

Jak používat chlornan sodný pro dezinfekci?

Pro dezinfekci prostorů zasažených povodněmi je nejdříve potřeba mechanicky odstranit veškeré nečistoty a naplaveniny. Po důkladném očištění a vyvětrání místnosti je čas na aplikaci dezinfekčního prostředku. Doporučujeme připravit 0,5% roztok chlornanu sodného, který se aplikuje na všechny povrchy pomocí tlakového postřikovače nebo ručně pomocí úklidových prostředků. Po aplikaci je důležité nechat roztok působit minimálně 30 minut, aby bylo zajištěno důkladné ošetření. Následně je potřeba všechny ošetřené plochy omýt čistou pitnou vodou a místnost důkladně vyvětrat, aby se odstranily zbytky chlóru a zápach.

Speciální případy použití chlornanu sodného

Chlornan sodný lze rovněž použít pro dezinfekci pitné vody, studní, kanalizačních systémů, veřejných prostranství a kontaminovaného nářadí. Každé použití vyžaduje specifické koncentrace a metody aplikace, proto doporučujeme konzultovat přesné postupy s naším technickým oddělením, které vám poskytne podrobné instrukce a podporu.

Bezpečnostní opatření

Při práci s chlornanem sodným je nezbytné používat ochranné pomůcky, jako jsou chemicky odolné rukavice, ochranné brýle a respirátor. Dbejte na to, aby roztoky nebyly vystaveny přímému slunečnímu záření a byly skladovány v chladu a suchu. Chlornan sodný není vhodné používat na kovové povrchy z hliníku, mědi, mosazi a prostého železa z důvodu korozivního vlivu. Textilní materiál může vybělit nebo jinak poškodit, ošetřené povrchy lakem mohou vyblednout případně se odlupovat.

Chlornan sodný stabilizovaný nabízí spolehlivou ochranu pro vaše domovy a prostory zasažené povodněmi. Se správným přístupem a použitím tohoto dezinfekčního prostředku můžete efektivně obnovit bezpečnost a čistotu svého prostředí. Pro další informace a podporu neváhejte kontaktovat naše technické oddělení. Jsme zde, abychom vám pomohli zajistit, že se vaše prostředí stane opět bezpečným a čistým místem pro život.

Úklid a dezinfekce domu nebo bytu po povodních

1. Odstranění nečistot: Nejprve je nutné odstranit všechny naplaveniny a hrubé nečistoty. Použijte vysokotlaké čistící zařízení (tzv. vapku) pro důkladné vyčištění.
2. Příprava roztoku: Pro dezinfekci připravte 0,5% roztok chlornanu sodného. Například k přípravě 10 litrů 0,5 % pracovního roztoku, odměřte 300 ml koncentrovaného chlornanu sodného – stabilizovaného a doplňte pitnou vodou na celkový objem 10 litrů. Roztok důkladně promíchejte.
3. Aplikace dezinfekce: Roztok aplikujte tlakovým postřikovačem nebo ručně s pomocí mopu na všechny povrchy, včetně stěn, podlah a nábytku.
4. Doba působení a oplach: Nechejte roztok působit minimálně 30 minut. Poté omyjte všechny plochy pitnou vodou.
5. Větrání: Po oplachu dobře vyvětrejte, aby se odstranily zbytky chlóru a zápach.

Sanace studní postižených povodněmi

1. Příprava: Před zahájením čištění si nasaďte ochranné pomůcky a odpojte všechna elektrická zařízení.
2. Mechanické čištění: Očistěte vnější plášť studny a odstraňte všechny nečistoty. Důkladně opláchněte čistou vodou. Studnu vyčerpejte pomocí externího kalového čerpadla nebo ponorného čerpadla. V případě sanace kopané studny, důkladně očistěte její vnitřní stěny a dno tlakovou vodou nebo mechanicky pomocí kartáče. Odstraňte stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměňte za nový, případně důkladně propraný starý.
3. Dezinfekce: Vnitřní stěny studny ošetřete 0,5% roztokem chlornanu sodného a nechte působit po dobu 3 hodin. Poté důkladně opláchněte stěny čistou vodou. K přípravě 10 litrů 0,5 % pracovního roztoku odměřte 300 ml koncentrovaného chlornanu sodného – stabilizovaného a doplňte pitnou vodou na celkový objem 10 litrů. Opláchněte stěny čistou vodou a vodu znovu vyčerpejte.
4. Kontrola a opakované čerpání: Proveďte detekci plynů v šachtě studny. Pokud je voda kalná, opakovaně ji vyčerpejte, dokud není čirá. Demontujte provizorní kalové nebo ponorné čerpadlo, které musí být důkladně očištěné a dezinfikované 0,5% pracovním roztokem chlornanu sodného – stabilizovaného. 
5. Dezinfekce vody: Nakonec aplikujte dezinfekční prostředek do vody v množství 7 ml chlornanu sodného – stabilizovaného na 1000 litrů (1 m3) vody a nechte působit 12 hodin.  Po několika hodinách odpusťte část vody přes instalované čerpadlo za účelem dezinfekce rozvodného potrubí. Po zhruba 3 týdnech užívání proveďte krácený rozbor vzorku pitné vody.

Dezinfekce odpadních sifonů, žump a septiků

1. Příprava a čištění: Před zahájením dezinfekce si nasaďte ochranné pomůcky. Vnější plášť žumpy, septiku a sifonu očistěte od bahna a dalších nečistot. Vše opláchněte pitnou vodou, ideálně např. vapkou.
2. Aplikace dezinfekce: Na vnější pláště aplikujte 1% roztok chlornanu sodného a nechte působit 3 hodiny. Poté opláchněte čistou vodou. K přípravě 10 litrů 1% pracovního roztoku odměřte 600 ml koncentrovaného chlornanu sodného – stabilizovaného a doplňte pitnou vodou na celkový objem 10 litrů.
3. Dezinfekce sifonů: Do sifonů aplikujte 5% pracovní roztok chlornanu sodného a nechte působit 30 minut. Po uplynutí této doby sifony důkladně propláchněte. K přípravě 10 litrů 5% pracovního roztoku odměřte 3 litry koncentrovaného chlornanu sodného – stabilizovaného a doplňte pitnou vodou na celkový objem 10 litrů a promíchejte.

Z doby školní docházky a nepříliš oblíbených hodin chemie máme pojem voda spojený s chemickým vzorcem H₂O. Dva atomy vodíku, spojené přes centrální atom kyslíku ale zdaleka nepostihují konkrétní složení vody, která teče z Vašeho kohoutku, plní Váš domácí zahradní bazén, proudí v nedaleké řece nebo padá z oblohy v podobě deště. Voda vůbec není statická veličina, jak by se ze strohého chemického vzorce mohlo zdát. Každá voda, se kterou se v životě potkáváme, je ovlivněna prostředím, ze kterého pochází. Voda funguje jako rozpouštědlo a přijímá do sebe látky, se kterými přichází do styku. Podzemní vody díky kontaktu s geologickým podložím obsahují více anorganických sloučenin než vody povrchové nebo srážkové. V povrchových vodách naopak očekáváme větší koncentraci organických látek a více žijících organismů, ať už rostlinných nebo živočišných. Ve všech vodách neustále probíhají v závislosti na vnějších podmínkách různé reakce a ustavují se nové rovnováhy, kdy se mění formy výskytu jednotlivých sloučenin.

Platí to i pro bazénové vody v domácích zahradních bazénech. Koupací sezóna v našich krajích připadá na období cca květen až září, v závislosti na aktuálních teplotách a intenzitě slunečního svitu. Tyto dva faktory podstatnou měrou ovlivňují kvalitu bazénové vody, a pokud bychom nepodnikali účinná opatření v podobě aplikace přípravků bazénové chemie, vedly by vyšší teploty vzduchu a bazénové vody v kombinaci s intenzivním slunečním svitem k rapidnímu zhoršení kvality bazénové vody. Přípravky bazénové chemie udržují stěžejní parametry kvality bazénové vody v rozmezích, doporučených a ověřených pro dosažení žádoucí kvality bazénové vody – tedy napomáhají k tomu, aby si bazénová voda udržela svou průzračnost a jiskru a aby nedocházelo k vylučování ve vodě obsažených rozpuštěných látek v podobě jemného zákalu či dokonce nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství. Parametry bazénové vody v domácích bazénech v současnosti (počátek roku 2014) neupravuje v České republice žádný legislativní předpis, nicméně je možné pro prvotní orientaci v problematice kvality bazénové vody nahlédnout do vyhlášky MZ č.238/2011 Sb., o hygienických požadavcích na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch, konkrétně do Přílohy č. 8.

Mezi dva nejdůležitější parametry bazénové vody, od jejichž aktuálních hodnot se odvíjí mnoho procesů, v bazénové vodě probíhajících, patří hodnota pH bazénové vody a koncentrace aktivního chloru, bromu či kyslíku v bazénové vodě. Parametr pH je svým označením možná trochu tajemná veličina, která obecně vyjadřuje míru koncentrace (v podobě záporného logaritmu) vodíkových iontů ve vodě. Ani definice pH, jak je vidět, není pro laiky příliš přitažlivá, ale zjednodušeně lze říci, že aktuální hodnota pH vody nám podává informaci o tom, zda je reakce vody kyselá, neutrální nebo zásaditá. Hodnota pH rovna 7 odpovídá neutrální reakci vody, pokud je hodnota pH nižší než 7, reakce vody je kyselá, naopak, pokud je hodnota pH vyšší než 7, voda vykazuje zásaditou reakci. Stupnice hodnot pH má rozsah od hodnoty 0 do 14, nicméně pokud se zabýváme úpravou bazénové vody, stěžejní rozmezí pro správnou funkci a působení přípravků bazénové chemie se nachází mezi hodnotami pH přibližně 6,8 až 7,4. Stejně zásadním ukazatelem kvality bazénové vody je koncentrace používaného oxidačního činidla – ať už chloru, bromu či kyslíku, která nám podává informace o tom, v jaké míře můžeme očekávat eliminaci nežádoucích organických látek v bazénové vodě. Pro aktuální koncentraci chloru, bromu nebo kyslíku platí různé doporučené intervaly a při dávkování přípravků bazénové chemie na bázi toho kterého konkrétního oxidačního činidla bychom se vždy měli řídit pokyny výrobce přípravku bazénové chemie.

Pro kontrolu těchto dvou zásadních ukazatelů kvality bazénové vody slouží provozovatelům domácích bazénů tzv. tester bazénové vody. Na trhu přípravků bazénové chemie se můžeme setkat s bazénovými testery s činidly ve formě tabletek nebo indikačních roztoků, dávkovaných po kapkách. Obě formy bazénových testerů mají své výhody a nevýhody, ale nakonec obvykle při volbě konkrétního bazénového testeru převáží pro uživatele jednoduchost manipulace se vzorkem a bazénovým testerem při stanovení daného ukazatele. Obecně lze říci, že tabletové testery se vyznačují vyšší dlouhodobou stálostí (v řádu roků), ale při vlastním stanovení může dojít k nežádoucímu ovlivnění výsledku stanovení díky přítomností nerozpuštěných reziduí z ne zcela dobře rozpuštěné tablety reagenčního činidla. Naproti tomu kapkové testery obvykle nemají takovou dlouhodobou stálost (v řádu roků), ale pohodlně se dávkují a vzhledem ke stejné matrici zkoušeného vzorku a reagenčního činidla dochází k dobrému promíchání obou kapalin v celém objemu vzorku, což je velmi výhodné pro srovnání výsledné intenzity barvy vzorku s porovnávací barevnou škálou bazénového testeru a odečtení aktuální hodnoty kontrolovaného ukazatele.

Bazénové testery jsou nabízeny buď samostatně pro kontrolu jednotlivých ukazatelů bazénové vody (hodnoty pH, koncentrace chloru/bromu nebo kyslíku) nebo v jejich cenově výhodných kombinacích, obvykle hodnoty pH a koncentrace aktivního chloru/bromu). Provozovatelé domácích bazénů, kteří k úpravě bazénové vody používají přípravky na bázi PHMG (hydrochloridu polyhexamethylenguanidinu), mají pro kontrolu správné koncentrace této účinné látky k dispozici bazénový tester PHMG-Guaa – a to buď jako samostatný bazénový tester nebo ve výhodné sadě pro stanovení hodnoty pH a koncentrace PHMG-Guaa.

Doporučené produkty z chlorito.cz

• PWS tester pH a Cl - kapkový tester pro stanovení pH a Cl

• PWS tester PHMG - kapkový tester pro stanovení PHMG (přípravků Gua a Guanidin) 

V sortimentu bazénové chemie značky PWS najdete mimo kvalitních kapkových bazénových testerů také náhradní náplně k bazénovým kapkovým testerům. Pokud si na počátku koupací sezóny zakoupíte kompletní balení kapkového testeru, které obsahuje nádobku na vzorek, reagenční činidlo nebo činidla, návod a porovnávací barevnou stupnici k určení konkrétní hodnoty daného ukazatele, nemusíte po spotřebování reagenčních činidel kupovat znovu celý nový bazénový tester. Vyberte si z finančně výhodné nabídky náhradních náplní k bazénovým testerům a používejte svou původní sadu bez problémů nadále. Balení náhradních náplní obsahují pouze samotná reagenční činidla, což výrazným způsobem snižuje konečnou cenu produktu a šetří životní prostředí díky tomu, že není třeba vyrábět a uvádět do oběhu ostatní části kompletní sady bazénového testeru.

Mnoho provozovatelů domácích bazénů s úspěchem využívá možnost napouštět svůj domácí zahradní bazén vodou z vlastní studny. Kromě výrazné finanční úspory není zanedbatelný ani fakt, že podzemní studniční voda má většinou vyšší kvalitu a čistotu než voda povrchová z potoka či rybníku. Výhodou je také obvykle dlouhodobě stálé složení studniční podzemní vody oproti vodě povrchové, jejíž složení se může rychle měnit v důsledku působení vnějších faktorů (splachy z okolní půdy, hnojení rybníků, havárie na výše položeném místě toku apod.). Obecně nelze doporučit napouštění domácího bazénu ze zdroje povrchové vody.

Podzemní vody v České republice mají díky různorodému půdnímu a horninovému prostředí, se kterým přicházejí do kontaktu, různé chemické složení. Výsledné složení podzemní vody je mimo tuto skutečnost ovlivňováno také povrchovými a srážkovými vodami, které se zasakují do podloží. Díky tomu jsou podzemní vody obecně více mineralizované než vody povrchové.

Zdálo by se tedy, že využití podzemní vody z vlastní studny je pro napouštění domácího bazénu výbornou volbou. Bohužel, nebývá tomu tak vždy. Některé podzemní vody obsahují vyšší koncentrace rozpuštěných látek, které mohou výrazně komplikovat naši snahu o dosažení optimální kvality bazénové vody. Jedná se nejčastěji o sloučeniny železa, manganu, vápníku či hořčíku. Problematice zvýšené koncentrace železa či manganu ve vodě se bude věnovat další z našich článků.

Nyní bychom Vás rádi seznámili s riziky, která mohou nastat v případě, že používáte k napouštění bazénu podzemní vodu s vyšším obsahem vápníku či hořčíku. Taková voda je někdy nazývána „tvrdá voda“. Tento výraz je široce rozšířený, i když nevyjadřuje skutečnou hmatatelnou podstatu dané vody. Označení „tvrdá voda“ se poprvé objevuje na přelomu 18. a 19. století, kdy bylo vypozorováno, že zelenina při vaření ve vodě s vyšší koncentrací vápníku a hořčíku zůstává dlouho tvrdá.

V průběhu dalších let docházelo postupně k různým definicím tzv. „tvrdosti vody“, a ani dnes není tento pojem v hydrochemii a technologii vody ujednocen a od jeho užívání se upouští. V historických pramenech se můžeme se setkat s tvrdostí chloridovou, síranovou či dusičnanovou, dále tvrdostí stálou nebo přechodnou, což je dnes již zastaralá a nesprávná označení. Lehce zmatečné může být i vyjadřování tzv. „tvrdosti vody“ v německých, anglických, francouzských či amerických stupních, které mají každý svou vlastní definici, a případný přepočet není pro laika vždy jednoduchý. Pro potřeby objasnění problematiky bazénové vody s vyšším obsahem vápníku a hořčíku definujeme „tvrdost vody“ jako sumu vápníku a hořčíku ve formě látkové či hmotnostní koncentrace. Takové vyjádření pro tyto účely dostačuje.

V bazénové vodě, která obsahuje vyšší koncentrace vápníku nebo hořčíku, mohou vznikat nežádoucí nerozpuštěné sloučeniny těchto kovů. A to buď v koloidní formě v podobě jemného bělavého zákalu bazénové vody, který zhoršuje její průzračnost, nebo ve formě tvrdých šedých nebo bílých inkrustů na stěnách bazénu či bazénovém příslušenství. Obojí je nežádoucí a může při dlouhodobém působení poškodit bazén, bazénové příslušenství či bazénové technologie, hlavně filtrační jednotku. Koloidní formy vápenatých či hořečnatých sloučenin mohou zanášet póry pískového či karušového filtru, což může následně vést k poškození čerpadla bazénové filtrace. Nežádoucí inkrusty na stěnách bazénu nebo bazénovém příslušenství jednak působí neesteticky, ale – a to je podstatné – díky své tvrdosti mohou materiál, na kterém vznikají, poškozovat.

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Přípravky pro snížení tvrdosti vody v bazénu - k odstranění vysokých koncentrací sloučenin vápníku či hořčíku
• Stabilizátor tvrdosti vody v bazénu
• Přípravky pro úpravu pH

Dobří výrobci bazénové chemie s takovými situacemi při údržbě bazénové vody počítají a mají ve svém portfoliu bazénových přípravků produkty, s pomocí kterých problém nežádoucích vápenatých či hořečnatých inkrustů snadno vyřešíte. Na trhu přípravků bazénové chemie tyto speciální produkty hledejte obvykle pod označením Snížení tvrdosti. Speciální složka tohoto přípravku dokáže spolehlivě převést vyloučené nerozpustné sloučeniny vápníku či hořčíku zpět do rozpustné formy. V rozpuštěné podobě pak vápenaté ani hořečnaté sloučeniny nepůsobí při údržbě bazénové vody žádné problémy.

Po aplikaci přípravku Snížení tvrdosti (a samozřejmě v průběhu celé koupací sezóny) je třeba dbát na to, aby se hodnota pH bazénové vody pohybovala v doporučovaném rozmezí (optimální hodnota pH 6,8 až 7,4). Pokud tomu tak není, upravte hodnotu pH bazénové vody pomocí osvědčených přípravků pH plus či pH minus.

Domácí venkovní bazény jsou skvělým prostředím k relaxaci a zábavě v horkých letních dnech. I když koupání v přírodních biotopech – lomech, rybnících i řekách – má své nepopiratelné kouzlo, ne vždy jsou tyto lokality dobře dostupné a kvalita těchto přírodních vod se může v průběhu horkých letních dní rapidně měnit. Výhodou domácího zahradního bazénu je snadná dostupnost a pohodlné lenošení či aktivní odpočinek bez únavného cestování. Nebylo by ale fér zmínit jen pozitivní stránky vlastnictví domácího bazénu. Za dlouhodobě udržitelnou kvalitou bazénové vody se skrývá ne úplně malé množství práce a energie, vynaložené na údržbu bazénové vody. Zahradní bazény jsou nedílnou součástí okolního přírodního prostoru. Zahrada je obvykle bohatě osídlený biotop s mnoha zástupci rostlinné a živočišné říše. I když samozřejmě nežijí přímo v bazénu, výrazně kvalitu bazénové vody ovlivňují. Působením větru se do bazénové vody dostávají organické látky v podobě částí rostlinných či živočišných organismů, ať už se jedná o spadané listí, drobné větvičky, pyl rostlin a stromů, prach, hmyz nebo jeho části. Výskyt organických látek v bazénové vodě je nežádoucí, protože organické látky zvyšují tzv. trofii bazénové vody a slouží jako zdroj energie pro nežádoucí mikroorganismy či řasy, které díky nim mohou s úspěchem růst a rozmnožovat se. Pokud problém náhlého vzrůstu obsahu organických látek v bazénové vodě nepodchytíme hned v zárodku, může dojít v horkých letních dnech ke skokovému zhoršení kvality bazénové vody.

V přírodních vodách dochází díky existenci společenství rostlin a živočichů v nich žijících k přirozenému koloběhu organických látek a prvků, které se ve vodě za běžných podmínek vyskytují, takže lze říci, že přírodní vody mají (do určité míry) samočistící schopnosti. To ale neplatí pro umělé nádrže, kterými vlastně domácí zahradní bazény jsou. Aby nedocházelo ke zhoršování kvality bazénové vody, je třeba o bazén vhodným způsobem pečovat. K tomu slouží v první řadě kvalitní přípravky bazénové chemie, bez kterých se v koupací sezóně skutečně neobejdeme. Ovšem jejich konečnou spotřebu můžeme do jisté míry snížit, pokud budeme dodržovat dvě jednoduché zásady, ať už při koupání nebo v době, kdy bazén není využíván.

První pravidlo, které bychom měli v koupací sezóně dodržovat co možná nejpřísněji, říká, že pokud se v bazénu právě nekoupeme, měl by být zakrytý. Je celkem běžné, že se zahradní bazény zakrývají krycí plachtou přes noc, ale zakrytí bazénu má svůj smysl i přes den. Můžeme použít klasickou krycí plachtu a ta pak spolehlivě ochrání náš bazén před znečištěním z vnějšího prostředí, nebo můžeme na hladinu bazénu položit solární plachtu. Solární folie či solární plachty mají dvě funkce: díky speciálnímu materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, předávají s vysokou účinností sluneční energii ve formě tepla do bazénové vody a ohřívají tak vodu v našem bazénu a navíc bazén chrání před vnějším znečištěním jako klasické bazénové krycí plachty.

Druhým pravidlem, které bychom se měli snažit dodržovat, je osprchování nebo alespoň opláchnutí se před vstupem do bazénu. Není to vždy snadné: člověk se opaluje, vyhřívá se na sluníčku a dostane chuť se zchladit a protáhnout si trochu tělo v bazénové vodě. Na sprchu v tu chvíli obvykle nikdo ani nepomyslí. Stejně tak dovádějící děti, které v zápalu hry skočí často do bazénu rovnou. Z lidské kůže se do bazénové vody dostávají nežádoucí organické látky ve formě potu, reziduí kosmetických přípravků, opalovacích olejů či krémů – to vše se z naší pokožky smývá ve formě organického znečištění do bazénové vody. Pohybem okolo bazénu a následným vstupem do bazénové vody bez oplachu bosých nohou vnášíme do bazénu písek, prach či stopy zeminy. S pískem či anorganickými nečistotami obecně si dobře poradí bazénový vysavač, ale rozpuštěné organické látky v bazénové vodě zůstanou a zhorší její kvalitu, pokud je neeliminujeme účinnými přípravky bazénové chemie. Přitom k jejich vnosu do bazénové vody nemuselo v takové míře vůbec dojít, pokud bychom před ponořením se do jiskřivé bazénové vody věnovali ani ne jednu minutu pečlivému osprchování.

Péče o bazénovou vodu nezačíná dávkováním přípravků bazénové chemie. Naopak, tím obvykle končí. Ale ještě předtím můžete udělat sami dost pro to, aby se kvalita bazénové vody v horkých letních dnech nezhoršovala a Váš bazén Vás vábil svou křištálově průzračnou a jiskřivou vodou k relaxaci či aktivnímu odpočinku. Bazénová chemie Vám výrazně usnadní jakoukoliv péči o bazénovou vodu.

Řada provozovatelů domácích bazénů využívá existence vlastního zdroje vody k napouštění svého zahradního bazénu před letní koupací sezónou. Nejčastěji se jedná o soukromé studny nebo vrty, ze kterých je čerpána podzemní voda. Méně obvyklé je k napouštění domácího bazénu využít vodu povrchovou nebo zachycenou dešťovou vodu.

Každý z výše zmíněných druhů vod má svá specifika. Pojďme se podrobněji podívat na podzemní vody a jejich charakteristické vlastnosti, které velkou měrou podmiňují jejich vhodnost či nevhodnost stát se potenciálním zdrojem pro domácí zahradní bazén.

Podzemní vody: výskyt, dělení a způsoby doplňování zásob

Podzemní vody se vyskytují pod povrchem krajiny v zemských dutinách nebo ve zvodnělých vrstvách, kde jsou v přímém kontaktu s horninami, což do velké míry předurčuje jejich konkrétní složení. Podle celkového chemického složení se podzemní vody dělí na vody prosté a minerální vody, kdy rozhodovacím kritériem je obsah rozpuštěných látek - prostá podzemní voda má nízký obsah minerálních látek.

V zemské kůře najdeme podmínky pro vznik podzemních vod zhruba do hloubky 10 km pod povrchem. Zásoby podzemních vod jsou doplňovány trojím způsobem: infiltrací srážkových a povrchových vod, kondenzací vodní páry v půdě a vznikem a kondenzací vodních par z magmatu. K doplňování zásob podzemních vod dochází většinou v jarních měsících, naopak v letním, podzimním a zimním období se zásoby podzemních vod zmenšují a dosahují minima. V horských oblastech s dlouhodobou sněhovou pokrývkou může docházet k časovému posunu ve výskytu minimálních hladin podzemních vod. V České republice se největší zásoby podzemních vod nacházejí v kvarterních sedimentech podél středního toku Labe, Orlice, Moravy, Bečvy, Svratky, Opavy, Ostravice a Morávky a dále pak v křídových sedimentech v povodí Kamenice, Ploučnice, oblasti Třeboňské pánve, Chebu apod.

Chemické složení podzemní vody

Výsledné chemické složení podzemní vody je výsledkem vzájemného působení horninového prostředí, se kterým podzemní voda přichází do kontaktu, srážkových a povrchových vod a podzemní atmosféry. Určujícím činitelem je složení půd a hornin, kterými voda při svém podzemním oběhu protéká a také složení povrchových a srážkových vod v dané lokalitě, což je zvlášť důležité v oblastech se silně znečištěnou atmosférou. Přímé rozpouštění obvykle nezpůsobuje vyšší koncentrace rozpuštěných látek v podzemní vodě, protože do vody tímto způsobem mohou přecházet jen snadno rozpustné minerály na bázi síranů nebo chloridů (sádrovec, kamenná sůl, sylvín, karnalit apod.) nebo huminové látky, obsažené v půdě.

Pokud je v podzemní vodě přítomen oxid uhličitý, mohou do vody přecházet i jinak méně rozpustné minerály – např. málo rozpustné uhličitany vápníku, železa nebo manganu působením oxidu uhličitého přecházejí na rozpustné hydrogenuhličitany a voda se tak obohacuje vápníkem, hořčíkem, železem nebo manganem. Srážkové vody mohou ve znečištěných oblastech obohacovat podzemní vody nežádoucím způsobem toxickými kovy nebo uhlovodíky. Zvláštní roli v ovlivňování složení podzemních vod mají jílové minerály – fungují jako poloproustné membrány, propouštějící elektroneutrální částice a zadržující částice elektricky nabité. Díky tomuto procesu mohou vznikat lokality s velmi mineralizovanými podzemními vodami.

Chemické složení podzemních vod se díky cirkulaci v horninovém prostředí mění v horizontálním i vertikálním směru s postupným ustalováním rovnováhy. Pro podzemní vody ve svrchních zemských vrstvách je charakteristický převažující obsah hydrogenuhličitanů, síranů, dusičnanů, vápníku a hořčíku s tím, že celková mineralizace podzemní vody je obvykle malá. V přechodné hlubší zóně jsou podzemní vody více mineralizované a v chemickém složení najdeme více zastoupeny chloridy, sodík a draslík. Pro podzemní vody, formované hluboko pod zemským povrchem, je charakteristická velká mineralizace a převládající obsah sodíku a chloridů, dále také sulfidů nebo rozpuštěného sirovodíku.

Podzemní vody a teplota

Významným ukazatelem podzemní vody je teplota. U většiny pramenů nebo mělkých podzemních vod se pohybuje okolo 10 °C. Denní změny teploty se projevují jen do hloubky asi 0,5 až 1 m. Teplota podzemních vod v hloubce 20 až 30 m je už poměrně stálá a vzrůstá s hloubkou v závislosti na tzv. geotermickém stupni (přibližně o 1 °C na každých 30 m až 35 m).

Z hlediska správného provozu domácího bazénu a údržby bazénové vody je stěžejním parametrem podzemní vody hodnota pH. Nejčastěji se hodnota pH v podzemních vodách pohybuje v rozmezí cca od 5,5 do 7,5, ale výjimečně může být i nižší než 5,0 nebo vyšší než 8,0. Správná hodnota pH bazénové vody během provozu by se měla nacházet v intervalu 6,8 až 7,4.

Podzemní voda a její úprava pro bazény

Jaké jsou praktické dopady výše uvedených informací v údržbě bazénové vody v domácím bazénu během koupací sezóny? Nelze předem striktně prohlásit, že podzemní voda není vhodná k napouštění domácího bazénu. Méně mineralizované podzemní vody mohou svými vlastnostmi bazénovému provozu docela dobře vyhovovat, nicméně u více mineralizovaných podzemních vod může nastat situace, kdy se v průběhu koupací sezóny objeví problémy s udržením žádoucí kvality bazénové vody, kterým bychom se v případě napouštění bazénu vodou z veřejného vodovodního řadu pravděpodobně vyhnuli.

Vždy je třeba přihlédnout ke konkrétnímu složení podzemní vody a vzít v úvahu její nejdůležitější parametry – hodnotu pH, obsah vápníku, hořčíku, železa, manganu, a v neposlední řadě „celkovou tvrdost“ podzemní vody. Investice do analýzy těchto nejdůležitějších parametrů podzemní vody a jejich znalost se Vám v koupací sezóně mnohonásobně vrátí.

Mezi přípravky bazénové chemie značky PWS naleznete mimo standardních produktů pro úpravu hodnoty pH (pod názvem pH plus nebo pH mínus) i speciální produkty, dobře řešící specifické problémy, které se v souvislosti s využitím podzemní vody v bazénovém provozu během koupací sezóny mohou vyskytnout.

Přípravek ke snížení tvrdosti bazénové vody

Přípravek PWS Snížení tvrdosti bude Vaším velkým pomocníkem v případě, že podzemní voda obsahuje vyšší koncentrace vápenatých nebo hořečnatých iontů, což se během koupací sezóny projeví nežádoucím bělavým zákalem bazénové vody či šedobílými tvrdými inkrusty na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství. PWS Snížení tvrdosti obsahuje speciální účinnou látku, schopnou převést nerozpustné sloučeniny vápníku a hořčíku trvale zpět do rozpustné formy a eliminovat i případný další budoucí vznik nerozpustných sloučenin těchto kovů.

Dávkování přípravku PWS Snížení tvrdosti je individuální a závisí na konkrétní hodnotě koncentrace iontů vápníku a hořčíku v podzemní vodě. Suma vápníku a hořčíku je často označována jako tzv. „tvrdost vody“ – termín se vztahuje k jevu, známému od konce 18. století, kdy při úpravě zeleniny vařením bylo vypozorováno, že zelenina při vaření ve vodě s vyšší koncentrací vápníku a hořčíku zůstává dlouho tvrdá, což dalo pravděpodobně popud k tomu, že takové vody začaly být nazývány „tvrdými“ a ostatní „měkkými“.

Ačkoliv vyhláška 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, dovoluje uvádět sumu vápníku a hořčíku pouze v jednotkách mmol/l, často se v praxi setkáváme se zastaralým vyjadřováním „celkové tvrdosti“ v německých, anglických, francouzských či amerických stupních, které se liší ve svých definicích a bývá tedy složité dobrat se konkrétní hodnoty koncentrace. Pro snazší orientaci uvádíme následující přepočet: 1 mmol/l = 5,6°něm = 7,02°angl = 10°franc = 100°amer.

Vyšší koncentrace železa a manganu v podzemní a následně bazénové vodě mohou během koupací sezóny způsobovat nežádoucí hnědavý zákal bazénové vody a vznik koloidních rezavě hnědých až černých sraženin, které zhoršují kvalitu bazénové vody a její průzračnost. Řešením je aplikace silného oxidačního činidla na bázi aktivního chloru (tekutý chlor nebo chlor šok), který dokáže převést železo z oxidačního stupně 2 na stupeň 3 do formy nerozpustného hydroxidu železitého, který se následně vyloučí ve formě amorfní sraženiny.

Při tomto procesu je nutné dodržovat optimální rozmezí hodnoty pH, protože právě v intervalu hodnot pH 6,5 až 7,5 je rozpustnost hydroxidu železitého nejnižší. Srážením železitých solí zásadami vznikají červenohnědé sraženiny hydratovaných oxidů železa. Někdy ke vzniku sraženiny stačí pouhé provzdušnění podzemní vody. Co se týče manganu, v případě jeho vysokých koncentrací v podzemní vodě nedoporučujeme takovou vodu používat k napouštění domácího bazénu. Odstraňování manganu z podzemní vody je složitější než u železa, mangan je vůči působení oxidačních činidel odolnější a proces musí probíhat při vyšší hodnotě pH než při odstraňování železa.

Při plánování využití podzemní vody z vlastní studny nebo vrtu vždy pečlivě rozvažte, zda případná finanční úspora za neodebrání vody z veřejného vodovodu skutečně vyváží řešení případných problémů se zhoršenou kvalitou bazénové vody během provozu v koupací sezóně, vyplývajících z charakteristických vlastností a složení dané podzemní vody. Znalost základních parametrů podzemní vody a jejich pečlivé posouzení je elementární podmínkou budoucího bezproblémového provozu domácího bazénu v náročné koupací sezóně.

S přípravky bazénové chemie se na českém trhu můžeme setkat v mnoha různých podobách a rozličných formách. My v Chlorito se snažíme vycházet vstříc vašim potřebám a co nejvíce zjednodušit aplikaci bazénových produktů a manipulaci s nimi.

Je to logická cesta, díky které pro vás bude obsluha a údržba žádoucí kvality bazénové vody výrazně jednodušší. Moderní přípravky bazénové chemie mají podobu za vysokého tlaku lisovaných tablet, obsahujících účinné látky pro ošetření bazénové vody.

Tablety do bazénu

Výhodou bazénových tablet oproti klasickým koncentrovaným kapalným či sypkým přípravkům bazénové chemie je maximální zjednodušení dávkování a veškeré manipulace s přípravkem – bazénové tablety se vkládají přímo do skimmeru, plováku nebo – v případě velkých rodinných bazénů – do automatických dávkovačů tablet. Odpadá tedy jakékoliv předchozí rozpouštění či ředění mimo bazén, které je většinou doporučováno při aplikaci kapalných nebo sypkých přípravků bazénové chemie.

Velikost bazénových tablet (jejich hmotnost) úzce souvisí s velikostí domácího bazénu, tedy přesněji řečeno s objemem bazénové vody. Na českém trhu jsou dostupné bazénové tablety o hmotnosti 20g, obvykle označované jako Mini, 200 g, tradičně označované Maxi či 500 g, pod označením Grande, Grand nebo Blok.

Bazénové tablety Mini

Bazénové tablety Mini jsou vhodné pro ošetření bazénové vody v menších domácích bazénech zhruba do 10 až 15 m³ objemu bazénové vody. Pro větší domácí bazény jsou vhodné bazénové tablety Maxi. V této hmotnostní kategorii bazénových tablet najdete na českém trhu také nejširší spektrum tabletových přípravků na bázi mnoha účinných látek.

Bazénové tablety Grand, Grande, Blok

Pro údržbu bazénové vody v domácích bazénech s objemem větším než 40 m³ jsou určeny bazénové tablety Grand, Grande nebo Blok. Kompaktní velké bazénové tablety o hmotnosti 500 g umožňují snížit četnost dávkování přípravků bazénové chemie u tak velkých bazénu a zjednodušují údržbu kvality bazénové vody.

Co bazénové tablety obsahují?

Tabletové přípravky bazénové chemie vždy obsahují účinnou složku s velkým oxidačním potenciálem, eliminující nežádoucí organické znečištění bazénové vody. Mimo toto silné oxidační činidlo (obvykle sloučenina na bázi aktivního chloru, bromu nebo kyslíku) některé bazénové tablety mohou obsahovat další účinné složky, ovlivňující např. hodnotu pH bazénové vody, stabilizující ionty vápníku či hořčíku v rozpustné formě či odstraňující koloidní nečistoty, které jsou příčinou jemného, těžko odstranitelného zákalu a jiné účinné sloučeniny. Je tedy jen na provozovatelích domácích bazénů, jaký tabletový přípravek bazénové chemie si zvolí v závislosti na tom, které parametry bazénové vody je třeba upravovat.

Jednosložkové tablety do bazénu

Jednosložkové bazénové tablety na bázi aktivního chloru se skrývají pod názvem PWS Chlorové tablety nebo PWS Rychlorozpustné tablety. Pokud preferujete k úpravě bazénové vody používání bezchlorových tabletových přípravků, můžete volit mezi kyslíkovými tabletami, skrývajícími se pod názvem Oxy či Oxi tablety, nebo bromovými tabletami, které jsou horkou novinkou na trhu bazénových tabletových přípravků. PWS Bromové tablety jsou velmi vhodné pro ošetření vody ve vířivkách nebo whirlpoolech či bazénech s vyšší teplotou vody (nad 28°C).

Vždy je nutné řídit se pokyny výrobce tabletových přípravků a dodržovat četnost a velikost jednotlivé dávky. Pro kyslíkové tablety navíc platí skutečnost, že je lze aplikovat do bazénové vody pouze zároveň s tzv. kyslíkovým aktivátorem, který umožní uvolnění aktivního kyslíku a jeho plné působení na nežádoucí organické znečištění v bazénové vodě.

Vícesložkové (multifunkční) bazénové tablety

Vícesložkové bazénové tablety patří do kategorie tzv. multifunkčních tablet. Najdeme zde osvědčené a spolehlivé PWS Duo tablety nebo PWS Start tablety, což jsou multifunkční bazénové tablety, složené ze dvou odlišných vrstev. Jednu vrstvu bazénové tablety tvoří klasická jednosložková chlorová tableta, druhá vrstva svým složením odpovídá PWS Multifunkční tabletě 5v1, jejíž účinné složky a jejich působení na bazénovou vodu vám přiblížíme v dalším textu.

PWS Duo tablety nebo PWS Start tablety můžete s úspěchem aplikovat do bazénové vody na počátku koupací sezóny, kdy je třeba v bazénové vodě primárně zajistit žádoucí koncentraci aktivního chloru a upravit hlavní parametry bazénové vody – hodnotu pH, nežádoucí zákal či výskyt inkrustů, způsobených vyššími koncentracemi vápníku či hořčíku v bazénové vodě. Použití těchto dvouvrstvých bazénových tablet je v průběhu koupací sezóny vhodné všude tam, kde je kladen důraz na udržení optimální koncentrace aktivního chloru v bazénové vodě a správnou hodnotu pH bazénové vody.

Dalšími osvědčenými a účinnými bazénovými tabletami z řady multifunkčních tabletových přípravků na bázi aktivního chloru jsou PWS Triplex tablety či PWS Trio tablety. Na rozdíl od dvouvrstvých výše zmiňovaných PWS Duo tablet či PWS Start tablet se jedná o kompaktní jednovrstevné bazénové tablety, obsahující účinné látky, zajišťující v bazénové vodě optimální koncentraci aktivního chloru, spolehlivě odstraňující nežádoucí zákal a projasňující bazénovou vodu.

PWS Triplex tablety či PWS Trio tablety jsou vhodné pro kontinuální ošetření bazénové vody v průběhu celé koupací sezóny s tím, že je třeba mít na paměti eventuální dodatečnou úpravu hodnoty pH pomocí příslušných přípravků bazénové chemie (obvykle nazývaných pH plus nebo pH mínus), pokud je třeba hodnotu tohoto jednoho z nejdůležitějších parametrů bazénové vody optimalizovat do správného rozmezí.

Pomyslnou špičku na trhu bazénových tabletových přípravků tvoří PWS Multi tablety 5v1, PWS Komplex 5v1 či PWS Multifunkční tablety 5v1. Pod různými názvy se skrývá kvalitní bazénová tableta, tvořená jednou kompaktní vrstvou, která obsahuje účinné látky, zaručující spolehlivé ošetření bazénové vody v pěti důležitých parametrech: koncentrace aktivního chloru, optimalizace hodnoty pH bazénové vody, stabilizace vápenatých a hořečnatých sloučenin v rozpustné formě (eliminace nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství), odstranění drobných koloidních nečistot z bazénové vody díky změně jejich povrchového náboje a jejich následného shlukování do větších celků, odstranitelných bazénovou filtrací a projasnění bazénové vody.

Používáním multifunkčních tablet 5v1 se za standardních podmínek vyhnete nutné aplikaci dalších speciálních přípravků bazénové chemie pro úpravu jednotlivých parametrů bazénové vody, které byste bez aplikace multifunkční tablety museli upravovat samostatně.

Bazénové tablety značky PWS jsou lisovány za velkých tlaků, takže jsou pevné, kompaktní a bezprašné, s ostrými znatelnými hranami, bez olámaných míst. Balení bazénových tablet neobsahuje žádné zlomky a drobné kousky bazénových tablet. Při standardní přepravě produktu nedochází k poškození bazénových tablet.