Bazénové rady a tipy, Strana 2

Jednoduchá otázka v nadpisu evokuje zdánlivě stručnou, jasnou a jednoznačnou  odpověď, vyjadřující nějaký obecně doporučovaný časový údaj.

Seňor Chlorito  doporučuje výměnu filtračního média v následujících situacích

• Únik filtračního materiálu do bazénu – příčinou bývá poškození trubkových sběračů na dně bazénové filtrace; je třeba je vyměnit a při této příležitosti je vhodné i obměnit filtrační lože
• Ztráta funkce filtračního materiálu – nesprávná péče o filtrační lože, provozně nevhodné složení bazénové vody s tendencí ke tvorbě nežádoucích sraženin

Na otázku, jak často měnit filtrační náplň (filtrační křemičitý písek, filtrační zeolit nebo filtrační sklo) v bazénové filtraci, stručná odpověď nicméně bohužel neexistuje a je vhodné se na problematiku výměny filtrační náplně podrobněji podívat v širších souvislostech.

Pískový filtr jako součást bazénového technologického okruhu je tlaková nádoba, obsahující výrobcem doporučené množství filtračního materiálu, tvořícího filtrační lože. Filtračním materiálem shora dolů protéká bazénová voda, zbavuje se nežádoucích nerozpuštěných nečistot a čistá se vrací zpět do bazénu. Jednotlivá zrnka filtračního písku a  filtračního skla mají ostré hrany a díky obsahu oxidu křemičitého patří mezi materiály s vysokou tvrdostí – jejich obrušování v průběhu času je poměrně zanedbatelné. Složení filtračního zeolitu je odlišné, ale co se týče tvrdosti, jedná se o obdobný materiál na bázi hlinitokřemičitanů - zachycování nerozpuštěných nečistot neprobíhá na hranách zrnek, ale v jejich celém porézním objemu. 

Správné množství filtračního materiálu v nádobě bazénové filtrace je zcela zásadní pro zajištění optimálních podmínek filtračního procesu – málo písku ve filtraci souvisí s malou výškou filtračního lože a nedostatečným odstraňováním nerozpuštěných nečistot.

Zachycené nečistoty je třeba z filtračního materiálu pravidelně odstraňovat (alespoň 1x za 14 dní) důkladným zpětným proplachem – tento krok je velmi důležitý a významně prodlužuje životnost filtračního média.

Mimořádně důležité je pravidelné důkladné praní filtračního materiálu také v případě, kdy bazénová voda nemá z pohledu bazénového provozu optimální složení – jedná se o vodu s vyšším obsahem kovů (vápník, hořčík, železo apod.), které často tvoří nežádoucí nerozpustné sraženiny. Ty se následně usazují na stěnách bazénu i bazénovém příslušenství a zachycují se také ve filtračním loži. V extrémní případě při absenci častého důkladného zpětného proplachu filtru může po čase dojít k fatálnímu zatvrdnutí filtrační náplně a úplné ztrátě její funkce.

S příchodem mrazivého zimního počasí se každoročně řeší otázka, jak udržet silnice sjízdné a zároveň zajistit bezpečný pohyb na chodnících a dalších venkovních plochách. Jedním z nejběžnějších způsobů je solení silnic a chodníků, které pomáhá předcházet vzniku nebezpečné námrazy.

Posypová sůl (nejčastěji chlorid sodný) snižuje teplotu, při které voda zamrzá, což znamená, že při teplotách pod bodem mrazu zabraňuje tvorbě ledu na povrchu vozovky či chodníku. Díky tomu není povrch kluzký a pohyb vozidel i chodců je bezpečnější. Solení silnic v zimě je rychlé, účinné a cenově dostupné řešení, proto se používá nejen na silnicích, ale i na chodnících a parkovištích. Je však potřeba dbát na správné množství soli. Příliš nízká dávka soli nezabrání tvorbě ledu, velké množství soli může naopak poškodit životní prostředí i vozidla.

Kolik soli je tedy ideální?

Množství posypové soli závisí na počasí i na ploše, kam je sůl aplikována. V případě preventivního opatření proti vzniku námrazy na chodnících a menších plochách postačí množství 10–20 g/m² , při silné námraze lze použít 30 g/m², v extrémních podmínkách až 40 g/m². Na silnicích je vždy potřeba dbát na rovnoměrné solení, vyšší spotřeba soli nezvyšuje účinnost, pouze poškozuje povrchy a životní prostředí. Pokud je vozovka či chodník pokryta silnější vrsvou sněhu (nad 3 cm), je potřeba sníh před aplikací soli nejprve odklidit.

Posypovou sůl není vhodné aplikovat na všechny povrchy s ohledem na ochranu životního prostředí a materiálů. Sůl může poškodit např. betonové povrchy, kamenné dlažby či konstrukce s kovovými prvky. Na tyto plochy se doporučují aplikovat spíše inertní posypové materiály jako je např. písek či štěrk. Jejich nevýhoda však tkví v tom, že je nutné je na jaře uklidit.

Jaké jsou alternativy k běžné posypové soli?

Při velmi nízkých teplotách pod -7 °C ztrácí běžná posypová sůl (chlorid sodný) účinnost. Chlorito proto doporučuje v takových případech použít speciální posypové směsi s chloridem hořečnatým nebo vápenatým, které snižují bod mrazu vody ještě více než běžná sůl. Chlorid hořečnatý je navíc i méně agresivní a šetrnější k povrchům jako je např. beton, takže je vhodnější i na solení zámkové dlažby.

V městském prostředí, například při solení chodníků v Praze, je nutné dodržovat pravidla stanovená vyhláškami. Některé oblasti vyžadují šetrnější přístup, protože sůl může poškodit zeleň, fasády budov nebo dlažbu. Proto se zde často používají alternativní posypové materiály, jako je písek nebo ekologické směsi, které sice nesnižují bod mrazu vody, ale zvyšují tření, a tím snižují riziko uklouznutí.

Proč nepoužívat jinou sůl než posypovou?

Posypová sůl je speciálně upravená pro zimní údržbu – má správnou granulaci, aby se rovnoměrně rozložila a rychle působila. Pokud byste použili například bazénovou sůl, riskujete několik problémů: její krystaly jsou často příliš velké nebo naopak jemné, což ovlivňuje účinnost rozmrazování. Navíc bazénová sůl může obsahovat příměsi určené pro úpravu vody, které nejsou vhodné pro venkovní povrchy a mohou poškodit dlažbu, vegetaci nebo způsobit korozi kovových materiálů. Proto je vždy lepší použít certifikovanou posypovou sůl nebo speciální alternativy, jako je chlorid hořečnatý.

Tipy pro bezpečné a šetrné solení silnic a chodníků:

• Odstraňte sníh před solením – sůl na sněhu nefunguje efektivně
• Nepřehánějte to množstvím soli – příliš velké množství nezvyšuje účinnost, ale spíše škodí vegetaci
• Chraňte citlivé povrchy – na beton, kamennou dlažbu či kovové konstrukce použije raději alternativní posypové materiály
• Zvažte alternativy v mrazech pod -7 °C – použijte raději chlorid hořečnatý
• Skladujte sůl správně – suché místo, uzavřená nádoba, aby neztrácela účinnost

Úprava bazénové vody pomocí chlorových přípravků bazénové chemie je nejčastější způsob, jak zajistit bezpečné koupání ve vodě bez nežádoucího mikrobiologického znečištění. Výhodou těchto přípravků je bezesporu příznivá cena oproti přípravkům na bázi aktivního kyslíku, případně aktivního bromu, a stovkami let spolehlivě ověřená účinnost.

Přílíš vysoká koncentrace chloru v bazénu však může způsobovat podráždění pokožky, očí a nepříjemný zápach. Jak udržet vodu čistou, nezávadnou, ale zároveň i šetrnou k pokožce a očím? Chlorito přináší 3 osvědčené tipy:

1.     Změřte koncentraci chloru i pH v bazénu

Po aplikaci chlorových přípravků bazénové chemie do bazénu změřte aktuální hodnotu aktivního chloru ve vodě pomocí některého z testerů pro měření aktivního chloru. Ideální rozmezí koncentrace volného chloru by se mělo pohybovat v rozmezí 0,3 – 0,6 mg/l.

Účinnost chloru je rovněž závislá i na hodnotě pH vody. Chlor se ve vodě vyskytuje ve dvou formách: kyselina chlorná (HClO) a chlornanový aniont (ClO⁻). Kyselina chlorná je mnohem účinnější dezinfekční látka než chlornan. Při pH 7 je asi 75 % chloru ve formě kyseliny chlorné, zatímco při pH 8 už jen kolem 23 %. Chlorito proto doporučuje udržovat hodnotu pH v rozmezí 7,0-7,2, ve kterém je chlorová dezinfekce nejúčinnější. Hodnotu pH vody lze také velmi snadno zjistit pomocí pH testerů.

2.     Vyčkejte na přirozený pokles koncentrace

Koncentrace volného chloru v bazénové vodě není stabilní, ale postupně klesá vlivem chemických reakcí, slunečního záření a spotřeby při dezinfekci. Za běžných podmínek vydrží volný chlor ve vodě přibližně 3-5 dní, než jeho účinnost výrazně klesne. Ve venkovních bazénech, které jsou vystaveny vyššímu množství UV záření, se může množství chloru snížit až o 90 % během dvou hodin. Chlorito proto doporučuje v letních měsících používat také stabilizátor chloru, který tento rozklad výrazně zpomalí.

3.     Použijte přípravek PWS Chlor Stop

Občas se nechtěně stane, že se vám podaří extrémně přechlorovat bazén, a naměříte příliš vysokou koncentraci aktivního chloru. V takovém případě můžete jako první pomoc využít náš přípravek Chlor Stop, který okamžitě a bezpečně sníží nadlimitní koncentraci aktivního chloru v bazénové vodě.

V průběhu aplikace přípravku Chlor Stop je třeba dbát na to, aby byl do bazénu dávkován při zapnuté filtraci, a došlo tak k rozmíchání přípravku v celém objemu bazénu.

Bazén lze opětovně využívat ke koupání, až koncentrace aktivního chloru poklesne na hodnotu cca 1 mg/l. Zbytková koncentrace aktivního chloru v bazénové vodě by nikdy neměla být neměřitelná, za optimální provozní interval je považováno výše zmíněné rozmezí 0,3 až 0,6 mg/l.

Extra tip: Zvažte slanou vodu a solinátor

Dlouhodobým řešením příliš vysokých koncentrací chloru v bazénu je přechod na slanou vodu pomocí solinátoru do bazénu. Tento systém vyrábí dezinfekci přímo ze soli do bazénu, takže se vyhnete vysokým dávkách chloru v bazénu a voda bude šetrnější k očím, pokožce i k životnímu prostředí.

Závěr:

Udržet správnou koncentraci chloru v bazénu není složité, pokud pravidelně kontrolujete i hodnotu pH vody a používáte vhodné přípravky v doporučeném množství. Díky produktům Chlorito – od chlorových tablet přes stabilizátory chloru až po Chlor Stop – bude vaše voda vždy čistá, bezpečná a šetrná k pokožce. Pokud si nejste jisti, jak správně dávkovat chemii, kontaktujte nás – rádi vám poradíme.

Chloraci bazénové vody pomocí přípravků na bázi aktivního chloru doporučuje Chlorito jako nejekonomičtější řešení pro udržování hygienicky nezávadné bazénové vody. Při chloraci bazénu však také vznikají vedlejší produkty dezinfekce (chloraminy), které mohou působit dráždivě pro lidi s citlivou pokožkou, dýchacími obtížemi nebo u dětí. To může působit mylným dojmem, že se jedná o alergii na chlor. Alergie na chlor však není klasická alergie na alergen, ale projevuje se spíše jako hypersenzitivní reakce na tyto dráždivé účinky chloru a jeho vedlejších produktů.

Jak se projevuje alergie na chlor?

• Kožní alergie na chlor: svědění, zarudnutí, suchá nebo popraskaná kůže, vyrážka, někdy i puchýřky. V těžších případech se může objevit kopřivka alergie na chlor, tedy svědivé pupínky připomínající popálení kopřivou.
• Oční a dýchací obtíže: pálení očí, slzení, rýma, kýchání, kašel, dušnost.
• U citlivých jedinců se příznaky mohou objevit během několika minut až hodin po kontaktu s chlorovanou vodou.

Alergie na chlor v bazénu

Nejčastějším zdrojem problémů jsou chlorované bazény s vyššími koncentracemi chloraminů, které vznikají zejména při reakci aktivního chloru s látkami obsaženými např. v lidském potu, moči atd. Náš oblíbený delfín Seňor Chlorito proto radí pravidelně kontrolovat koncentraci aktivního chloru ve vodě vhodným testerem pro měření aktivního chloru a důsledně dodržovat hygienická pravidla před vstupem do bazénu (osprchování se před vstupem do bazénu, oplach nohou atd.). Rovněž nezapomeňte udržovat hodnotu pH vody v optimálním rozmezí 7,0 – 7,2.

Vyšší koncentrace chloraminů mohou způsobit podráždění pokožky a sliznic. Toto riziko můžete snížit používáním bechlorové chemie do bazénu, kterou Chlorito také nabízí jako vhodnou alternativu pro dezinfekci bazénové vody.

Alergie na chlor u dětí

Dětská pokožka je citlivější a více náchylná na podráždění. Projevy alergie na chlor u dětí jsou podobné jako u dospělých: zarudnutí, svědění, vyrážka, někdy i respirační potíže. U dětí s astmatem může kontakt s chlorovanou vodou zhoršit příznaky.

Řešení a prevence

• Vyhýbat se chlorovaným bazénům, pokud je to možné. K úpravě bazénové vody využívejte jiné alternativy bechlorové chemie.
• Ochranná opatření: Před koupáním se vždy osprchujte. Po koupáním se důkladně opláchněte a použijte hydratační krém.

• Správná údržba bazénu: Pravidelně kontrolujte množství chloru vhodným testerem pro měření aktivního chloru, sledujte rovněž i hodnotu pH. Chlor dávkujte vždy dle návodu návodu (nepřechlorujte) a uzavřený bazén dobře odvětrávejte, aby se snížila koncentrace chlorových par.

• V případě opakovaných reakcí doporučujeme situaci konzultovat s lékařem.

Hodnota pH v bazénu je jedním z nejdůležitějších ukazatelů, který udává míru kyselosti či zásaditosti vody. Stupnice pH vody se pohybuje v rozmezí od 0 do 14, přičemž pH 7 značí neutrální vodu, hodnoty pH nižší než 7 označují kyselou vodu, vyšší než 7 vodu zásaditou.

Vy se ze svým bazénem budete snažit dostat mezi v 6,8 – 7,5 a my vám v tom pomůžeme.

Jaká je správná provozní hodnota pH vody v bazénu?

[product_id:18106]

Ideální pH v bazénu se pohybuje v rozmezí 6,8 – 7,5. Udržování hodnoty pH v tomto intervalu je proto základním předpokladem pro bezpečný a příjemný provoz bazénu. Chlorito doporučuje hodnotu během koupací sezóny pravidelně kontrolovat pomocí testerů.

Naše zkušenosti v Chlorito ukazují, že je dobré udržovat hodnotu pH vody v užším rozmezí 7,0-7,2, a to zejména pokud k úpravě vody využíváte přípravky na bázi aktivního chloru. Příliš nízké pH v bazénu může vést ke korozi materiálů, příliš vysoká hodnota pH naopak způsobuje tvorbu vápenatých usazenin a zákal vody.

Jak zjistím hodnotu vody v bazénu?

Chlorito radí pro zjištění pH v bazénu využít některý z námi nabízených testerů. Nejoblíbenější produkt na e-shopu Chlorito je kapkový tester, díky kterému rychle a pohodlně stanovíte hodnotu pH ve svém bazénu.

Dále můžete využít i proužkové testery, které nabízíme ve variantě 3v1 (měří zároveň i koncentraci volného chloru a celkovou alkalitu vody) a 5v1 (měří také tvrdost vody, celkový obsah aktivního bromu, obsah volného aktivního chloru a celkovou alkalitu vody). Poslední námi nabízenou variantou pro měření pH v bazénu jsou tabletové testery, které si můžete zakoupit v kombinaci s testerem pro stanovení aktivního chloru či bromu, nebo spolu s testerem pro měření aktivního kyslíku.

Jak snížit pH v bazénu?

Příliš vysoké pH v bazénu Chlorito doporučuje snížit na ideální hodnotu. Ke snížení pH v bazénu se používají přípravky označované jako pH mínus. Na e-shopu Chloritu si je můžete zakoupit buď v kapalné formě, nebo jako pevný granulát. Dávkování těchto přípravků se uvádí pouze orientačně, neboť je závislé na přesném složení vody. Základní dávka přípravku (např.  20 – 30 ml kapalného koncentrátu pH mínus na 10 000 litrů bazénové vody) sníží hodnotu pH v bazénové vodě o cca 0,2.  Chlorito doporučuje po každém přidání přípravku pH mínus vodu v bazénu důkladně rozmíchat v celém objemu, a poté provést kontrolní měření hodnoty pH.

Mohu využít ke snížení pH v bazénu ocet?

Chlorito nemá dobré zkušenosti s pokusy o snížení pH v bazénu octem. Ocet je velmi slabá kyselina a museli byste použít opravdu velké množství octa, aby se pH vody snížilo. Jeho účinek je navíc nestabilní, což komplikuje udržení optimálního pH v bazénu. Dávkováním octa do bazénu může také dojít k poškození kovových částí bazénu a k urychlení koroze. Pro bezpečné koupání Chlorito nedoporučuje používat ke snížení pH v bazénu ocet také z důvodu, že ocet slouží jako potravina pro některé mikroorganismy, jejichž přemnožení je v bazénu nežádoucí. Ocet může navíc narušit účinnost chlorových dezinfekčních přípravků, což ohrožuje hygienu vody.

Jak snížit pH v bazénu bez chemie?

Chlorito nedoporučuje snižovat pH vody v bazénu bez použití vhodné bazénové chemie. Přírodní nebo domácí prostředky, jako je ocet, citronová šťáva nebo dešťová voda, mohou mít nestabilní účinek, narušit rovnováhu vody a poškodit bazénovou techniku. Navíc mohou negativně ovlivnit účinnost dezinfekce a hygienu vody. Pro bezpečné koupání se proto opravdu nebojte dávkovat naši chemii.

Jak zvýšit pH v bazénu?

Ke zvýšení hodnoty pH v bazénu se používají přípravky označované jako pH plus. Na e-shopu Chlorito si je můžete zakoupit buď v kapalné formě, nebo jako pevný granulát. Dávkování těchto přípravků se uvádí pouze orientačně, neboť je závislé na přesném složení vody. Základní dávka přípravku (např.  20 – 30 ml kapalného koncentrátu pH plus na 10 000 litrů bazénové vody) zvýší hodnotu pH v bazénové vodě o cca 0,2.  Chlorito doporučujeme po každém přidání přípravku pH plus vodu v bazénu důkladně rozmíchat v celém objemu, a poté provést kontrolní měření hodnoty pH.

Nedaří se mi snížit hodnotu pH vody, co s tím?

Naše zkušenosti v Chlorito ukázaly, že v některých případech se opravdu nedaří snížit pH vody, a to ani po opakované aplikaci vyšších dávek přípravku pH mínus. V takovém případě Chlorito doporučuje stanovit pomocí vhodného testeru hodnotu celkové alkality bazénové vody. Doporučované optimální rozmezí hodnot celkové alkality v bazénové vodě je obvykle udáváno v intervalu 80–120 mg/l. Pokud je alkalita ve vodě příliš vysoká, mívá voda často i vysoké pH. Hodnota pH vody je v takovém případě zároveň velmi stabilní a nedaří se ji snížit ani přidáním vysokých dávek přípravků pH mínus. Jedná se o přirozenou vlastnost plnící bazénové vody. Snížení hodnoty celkové alkality, která komplikuje úpravu hodnoty pH, je bohužel v běžném bazénovém provozu v podstatě nemožné.

Chlorito v takovém případě doporučuje zvolit jiný zdroj plnící bazénové vody s vhodnějšími parametry pro bazénový provoz. Pokud to možné není, je potřeba počítat s tím, že spotřeba přípravků pH mínus bude vyšší a hodnotu pH je třeba pravidelně kontrolovat pomocí vhodného bazénového testeru alespoň 1x týdně.

Hodnota pH vody stále výrazně kolísá a nedaří se mi ji stabilizovat. Co s tím?

V případě, že hodnota pH vody kolísá, u nás v Chlorito doporučujeme stanovit pomocí vhodného testeru hodnotu celkové alkality bazénové vody. Nízká hodnota celkové alkality bazénové vody je často doprovázena výraznou nestabilitou hodnoty pH. Hodnota pH vody takovém případě kolísá a nedaří se ji ani opakovanými zásahy stabilizovat. Situaci lze vyřešit aplikací vhodného přípravku bazénové chemie, obvykle označovaného jako Alkalita plus. Dávkování přípravku je třeba upravit v souladu s pokyny výrobce tak, aby se očekávaná hodnota celkové alkality bazénové vody po úpravě pohybovala ve výše doporučeném provozním rozmezí 80–120 mg/l.

Když nastane sněhová kalamita, většina z nás si představí ochromení dopravy, zavřené školy a odklízení sněhu ze střech. Ale málokdo si uvědomí, že extrémní sněžení a mráz mohou potrápit i majitele bazénů. Pokud nechcete na jaře řešit popraskané trubky, poškozenou filtraci nebo potrhanou plachtu, přečtěte si tento článek, ve kterém vám poradíme, jak bazén a jeho příslušenství chránit.

Co to je sněhová kalamita?

Sněhová kalamita je mimořádná událost, kterou zapříčiňuje intenzivní a dlouhotrvající sněžení. Napadne během ní velké množství sněhu v krátkém časovém úseku. V důsledku silného větru se pak tvoří sněhové jazyky a závěje. Nastává vlivem častého sněžení v horských oblastech, nicméně sněhovou kalamitu můžete zažít i v nížinách.

Kdy byla naposledy sněhová kalamita v ČR?

V naší zemi došlo v historii k několika velkým kalamitám. Někteří z vás zřejmě pamatují přelom roku 1978 a 1979, kdy během silvestrovské noci klesly teploty téměř o 30 stupňů Celsia. V důsledku kalamity zamrzlo uhlí ve skladech i v železničních vagonech a mj. došlo také k výpadkům elektřiny. Šlo o jednu z nejznámějších a nejdramatičtějších změn počasí, kterou si lidé často pamatují i po desítkách uplynulých let. 

S objektivním oteplováním sněhové kalamity ubývají. Díky České televizi se můžete na následujících záběrech podívat, jak vypadala Praha v listopadu 1969. Dokážete si představit takovou sněhovou nadílku při dnešní přehlcené pražské dopravě? Já upřímně ne. Archivní záběry sněhové kalamity Česká televize.

V současnosti je samozřejmě mnohem dostupnější a lepší technika, která dokáže distribuovat posypovou sůl neuvěřitelně efektivně, ovšem doprava neúměrně tomu stoupla.

Nečekaná sněhová kalamita zasáhla Českou republiku (konkrétně všechny oblasti nad 300 metrů nadmořské výšky) v polovině října roku 2009. Na Lysé hoře napadlo rekordní množství sněhu ve výši 82 centimetrů. Jednalo se o absolutní říjnový rekord v historii měření na stanici fungující od roku 1897. 

K poslední sněhové kalamitě došlo na našem území začátkem prosince 2023. Kalamitní stav vyhlásil tamní hejtman Martin Kuba v Jihočeském kraji. 

Na Chlorito prodáváme bazénovou chemii a příslušenství, díky kterému ochráníte váš bazén i bazénový systém před silným mrazem a velkým množstvím sněhu. Níže se podívejte na postup přípravy bazénu na zimu, abyste tak případnému poškození zabránili díky prevenci (tedy ještě předtím než kalamita udeří).

Jak zazimovat bazén a příslušenství?

V zimních měsících je bazén vystaven mrazu, sněhovým srážkám a střídání teplot. Nejen ten, ale také zastřešení bazénu či krycí plachtu je třeba chránit před velkou sněhovou pokrývkou. Z důvodu mrazu zase hrozí zamrznutí vody v trubkách, tepelném čerpadle, solární sprše nebo filtračním systému, proto nezapomeňte tato zařízení před mrazem a vlhkostí chránit. Níže uvádíme postup, jak na to.

1. Ošetřete vodu (upravte pH a chlor). Můžete použít také šokové přípravky.
2. Upusťte vodu zhruba 10–15 cm pod úroveň skimmeru. Pomocí kompresoru vytlačte také všechnu vodu z potrubí, trysek, čerpadel, dalšího zařízení a příslušenství, které je v zimě vystavené vnějším podmínkám. Poté ucpěte všechny otvory trysek a potrubí, abyste je tak během zimy ochránili před vniknutím vody a studeného vlhkého vzduchu.
3. Následně přidejte do bazénové vody speciální zazimovací směs, která zabrání tvorbě řas a vápenatých usazenin. 
4. Do skimmeru a případně také do samotného bazénu vložte bazénové plováky nebo PET lahve, které pomáhají rozložit sílu zamrzající vody a zabránit tak poškození bazénu.
5. Nezapomeňte ani na krycí plachtu, díky které se do vody nedostanou nečistoty a sníh. Při silném sněžení ji pravidelně kontrolujte a sníh opatrně odstraňujte, aby se pod jeho tíhou neprotrhla.

Co dělat při sněhové kalamitě?

Když sníh a mráz udeří naplno, průběžně kontrolujte, zda se sníh nehromadí na krycí plachtě nebo posuvném zastřešení a zda voda pod plachtou nepřimrzá. Nikdy nerozbíjejte led kovovými nástroji, mohli byste tak poškodit fólii nebo stěnu bazénu.

Jakmile se počasí uklidní, zkontrolujte bazén a příslušenství. Podívejte se, zda plachta, potrubí nebo ventily nejsou poškozené, a zda filtrační nádoba nejeví známky prasklin.

Zimní počasí umí být krásné, ale také zrádné. Když Český hydrometeorologický ústav vydá výstrahu – náledí, je dobré vědět, co nás skutečně čeká. Mnoho lidí si totiž plete ledovku a náledí, přestože jde o dva rozdílné jevy, které vznikají jinak a vyžadují odlišnou opatrnost.

Vysvětlíme si jejich rozdíl a přidáme i několik praktických rad, jak se při nich chovat.

„Asi před šestnácti lety byla zrušena povinnost majitelů a nájemců domů odstraňovat sníh a led na svých chodnících.“

Co je ledovka?

Ledovka vzniká tehdy, když mrznoucí déšť dopadá na studený povrch – například na silnici, stromy, zábradlí nebo chodník – a okamžitě se mění v tenkou, hladkou vrstvu ledu.

Tento typ ledu je průhledný, často ho pouhým okem téměř nevidíme, a právě proto je tak nebezpečný.

Kdy se tvoří ledovka

• Nejčastěji při teplotách kolem 0 °C, kdy je vzduch nad nulou, ale zemský povrch zůstává promrzlý.

• Typicky během zimního deště po delším mrazu.

• Může se objevit i na větvích stromů nebo elektrickém vedení, kde způsobuje přetížení a lámání.

Nebezpečí ledovky

Ledovka je extrémně kluzká a často neviditelná. Představuje velké riziko pro chodce i řidiče – chůze po ní je velmi obtížná a i pomalá jízda může skončit smykem.
Pokud je vyhlášena výstraha – ledovka, doporučuje se omezit jízdu autem na minimum.

Co je náledí?

Náledí se naopak tvoří tehdy, když roztátý sníh nebo voda po dešti znovu zmrzne.
Nevzniká tedy srážkami, ale ochlazením už vlhkého povrchu – například přes noc, kdy teplota klesne pod bod mrazu.

Kdy se tvoří náledí

Nejčastěji po oblevě, kdy přes den roztaje sníh a v noci zmrzne. Objevuje se hlavně ráno, v nížinách, na mostech nebo v zatáčkách, které se neprohřívají sluncem.

Nebezpečí náledí

Náledí může být méně souvislé než ledovka, ale je stejně nebezpečné. Řidiče často překvapí na první pohled suchá silnice, která je ve skutečnosti pokrytá tenkou vrstvou zmrzlé vody. Pro chodce je rizikem hlavně na chodnících, příjezdových cestách a parkovištích.

Ledovka vs. náledí

Dopravní značka „Pozor, náledí“

Dopravní značka A 8a – Pozor, náledí upozorňuje řidiče na úsek, kde se náledí často tvoří.
Může jít o mosty, údolí, zatáčky nebo úseky ve stínu lesa.
Vidíte-li tuto značku, zpomalte a vyhněte se prudkému brzdění. I moderní zimní pneumatiky mají své limity a fyziku neoklamou.

Jak se chovat při ledovce a náledí

Při chůzi

• Pohybujte se pomalu, s nohama mírně od sebe.
• Noste obuv s protiskluznou podrážkou.
• Využijte posypovou sůl, písek nebo štěrk, abyste předešli uklouznutí.
• Vyhýbejte se nakloněným plochám, schodům a mokrým dlaždicím. 

Sůl rozpouští led a snižuje bod mrazu vody, takže zabraňuje jeho opětovnému vzniku.

V autě

• Zpomalte a udržujte větší odstup od ostatních vozidel.
• Brzděte jemně, ideálně motorem.
• Vyvarujte se prudkých změn směru i otáček.
• Na mostech a otevřených úsecích počítejte s tím, že se led tvoří dříve než jinde.
• Rozhodně si pořiďte kvalitní zimní pneumatiky (pokud jezdíte jen zřídka v zimě, tak můžete celoroční)
• Sledujte dopravní zpravodajství a výstrahy ČHMÚ – zejména hlášení „náledí“ nebo „ledovka“.

Prevence a příprava

Nejlepší obranou proti ledovce i náledí je prevence. Před očekávaným mrazem posypte příjezdové cesty, parkoviště a chodníky posypovou solí nebo štěrkem. Povrch pak nebude tak snadno klouzat a zároveň se led nebude tak rychle tvořit.

Doporučení Chlorito

• Mějte po ruce kbelík posypové soli – pomůže nejen u domu, ale i na chalupě.
• Pokud se teploty často střídají kolem nuly, kontrolujte stav povrchu několikrát denně.
• Nepodceňujte ani stíněná místa, kde se slunce během dne nedostane.

4 věci, které si můžete odnést

• Ledovka vzniká při mrznoucím dešti a tvoří hladkou, neviditelnou vrstvu ledu.
• Náledí je zmrzlá voda po oblevě – vzniká při nočním ochlazení.
• Oba jevy jsou kluzké a nebezpečné, proto je potřeba předvídat a připravit se.
• Pomáhá včasný posyp a klidný pohyb – ať už pěšky nebo za volantem.

Podzim už začal, ale koupání v bazénu s jeho nástupem končit nemusí. Díky tepelnému čerpadlu, které je moderním a efektivním řešením vytápění, si můžete užívat vodních radovánek i během chladnějších dní. V článku se dozvíte, za jak dlouho ohřeje tepelné čerpadlo bazén v závislosti na konkrétních faktorech.

Co je tepelné čerpadlo a jak ohřívá bazén?

Tepelné čerpadlo je zařízení, které slouží k ohřevu vody v bazénu. Díky němu se můžete koupat až 6 měsíců v roce. Vodu ohřívá tak, že odebírá teplo z okolního prostředí (vzduch, země, voda) a předává ho bazénové. V porovnání s průtokovým bazénovým topením ušetříte elektrickou energii a tím také vaše peníze.

Typy tepelných čerpadel pro bazény

U tepelných čerpadel pro bazény se nejčastěji setkáte s těmito typy:

1. Tepelná čerpadla vzduch–voda

Jedná se o nejběžnější volbu. Vzduch–voda znamená, že čerpadlo odebírá tepelnou energii ze vzduchu a pomocí chladiva/přenosného systému ji přenáší do vody. 

Výhody:

• jednoduchá instalace,
• nižší náklady na zařízení oproti složitějším variantám.

Nevýhoda:

• účinnost (a tedy COP neboli topný faktor) výrazně závisí na venkovní teplotě (při nízkých může klesat).

2. Invertorová tepelná čerpadla (kompresor s proměnnými otáčkami)

Tato technologie umožňuje regulaci výkonu čerpadla (kompresor i ventilátor) podle aktuální potřeby tepla, namísto tradičního režimu („on/off“).

Výhody:

• Plynulá regulace výkonu čerpadla.
• Vyšší účinnost (vyšší průměrný topný faktor) díky eliminaci častého startování a cyklování.
• Nižší hlučnost v provozu (nemusí běžet stále na plný výkon).
• Delší životnost dílů z důvodu menší četnosti nárazů zatížení při zapínání.

Nevýhoda:

• Možná vyšší pořizovací cena oproti standardnímu čerpadlu s on/off režimem.

3. Ostatní typy tepelných čerpadel

Tepelná čerpadla země–voda nebo voda–voda využívají stabilnější teplotu země nebo podzemní vody jako zdroj tepla. V našich klimatických podmínkách bývají pro bazény ekonomicky náročnější kvůli potřebě vrtu nebo složitějšího potrubí, ale při nižších rozdílech teplot mohou mít větší účinnost. 

Faktory ovlivňující dobu ohřevu bazénu

Dobu ohřevu vody v bazénu ovlivňuje několik faktorů. Podívejte se níže, o jaké se jedná.

Objem bazénu a množství vody

Platí, že čím větší bazén máte, tím více energie a času bude k jeho ohřevu třeba. Orientačně se uvádí následující rozdělení: 

• U malého bazénu (do 15 m³) se voda prohřeje o 5 °C za 2 až 3 dny.
• Střední bazén (do 30 m³) potřebuje na prohřátí o 5 °C 4 až 5 dní.
• U velkého bazénu (nad 45 m³) budete na teplotu vyšší o 5 °C čekat minimálně týden.

Počáteční a cílová teplota vody

Stejně jako objem bazénu hraje při ohřevu vody roli také její teplotní rozdíl. Čím větší mezi počáteční a cílovou je, tím déle trvá. Na příklady doby potřebné k ohřevu bazénové vody se podívejte níže.

• Ohřev z 15 °C na 20 °C trvá přibližně 2 až 3 dny.
• Ohřev z 15° C na 26 °C zabere zhruba 5 až 6 dní.
• Ohřev z 10 °C na 26 °C bude potřebovat přibližně 7 až 9 dní.

Výkon, technický stav a údržba tepelného čerpadla

Aby se vám voda v bazénu efektivně ohřívala, výkon čerpadla musí odpovídat velikosti bazénu. Proto platí následující:

• Pro bazén do 20 m³ potřebujete čerpadlo s výkonem 5 až 6 kW.
• Pro bazén od 21 m³ do 30 m³ je nutné čerpadlo s výkonem 7 až 9 kW.
• Pro bazén od 31 m³ do 40 m³ je ideální čerpadlo s výkonem v rozmezí 10 až 12 kW.

Kromě toho dbejte na jeho pravidelnou údržbu. Pro vaši představu uvádíme níže její vliv na účinnost čerpadla:

• Čistý výparník zvyšuje účinnost o 15 až 20 %.
• Zanesené filtry ji mohou naopak snížit až o 30 %.
• Optimální přenos tepla zajistíte odvápněným výměníkem.
• Správným nastavením průtoku ovlivníte účinnost až o 25 %.

Teplota a vlhkost okolního vzduchu

Ohřev vody v bazénu ovlivňuje kromě výše uvedených faktorů také venkovní teploty a povětrnostní vlivy. Pokud teplota klesne pod 10 °C, počítejte se sníženou účinností. Ohřev bazénové vody zpomaluje déšť. K tepelným ztrátám až o 20 % pak může docházet vlivem větru. Přímý sluneční svit naopak ohřev urychluje o 15 až 20 %.

Správná izolace a zastřešení bazénu

Díky pořízení solární plachty výrazně snížíte náklady na vytápění tepelným čerpadlem (uvádí se 50 až 70 %). Voda se také ohřeje rychleji. Druhou možností je zastřešení bazénu – výhody obou jsou následující:

• snížení ztráty vody v důsledku odpařování až o 95 %,
• snížení spotřeby bazénové chemie,
• zvýšení noční/denní průměrné teploty vody zpravidla o 2 až 5 °C.

Co si z článku odnést?

Tepelné čerpadlo prodlužuje koupací sezónu. Díky němu si můžete užívat vodních radovánek i během chladnějších dní. Za jak dlouho ohřeje tepelné čerpadlo bazén? Doba ohřevu závisí na objemu bazénu, výkonu čerpadla, venkovních podmínkách i na tom, jak dobře je bazén chráněný před únikem tepla.

Investice do kvalitní solární plachty nebo zastřešení se může náklady na ohřev výrazně snížit a zároveň zvýšit teplotu vody o několik stupňů. Pokud tedy chcete maximálně využít potenciál tepelného čerpadla, nezapomeňte na pravidelnou údržbu zařízení a vhodné zakrytí bazénu.

Zazimování bazénu patří k nejdůležitějším úkonům na konci sezóny. Pokud se provede správně, ochrání konstrukci před poškozením mrazem a na jaře vám ušetří spoustu práce s uvedením vody zpět do provozu.

Jednou z tradičních metod je použití PET lahví, které fungují jako jednoduchý a levný způsob ochrany bez nutnosti vypustit celý bazén. Naše vybavení pro zazimování bazénu naleznete v této sekci.

Proč zazimovat bazén?

Při poklesu teplot pod bod mrazu začne voda na hladině i u stěn zamrzat. Led se rozpíná a vyvíjí tlak na konstrukci. U nadzemních i zapuštěných bazénů může tento tlak způsobit praskliny ve stěnách, poškození fólie nebo obkladů. Zazimování tedy není jen „doporučení“, ale nutný krok pro dlouhou životnost bazénu. I když jsou zimy stále teplejší, tak každou zimu přijde minimálně jedno období týdne až 14 dnů, kdy je konstantní mráz, který může poškodit konstrukci. Za domu, co se bazénům a bazénové chemii věnujeme, tak jsme poškozených bazénů po zimě již pár viděli. Pozor na to.

Jak fungují PET lahve při zazimování?

PET lahve plní funkci tlumičů tlaku. Jsou naplněny částečně vodou nebo pískem a zbytek tvoří vzduchová kapsa. Když se led rozpíná, energie se přenáší do pružného obalu lahví místo do stěn bazénu.

• Nejlépe fungují lahve o objemu 1,5–2 litry.

• Plní se přibližně do poloviny vodou (nebo do třetiny) nebo nemrznoucí kapalinou, či silně osolenou vodou (případně pískem).

• Lahve je vhodné uzavřít pevně a rozmístit po hladině. Prázdné láhve na hladině vám rozhodně nepomohou a potopené láhve u dna také ne.

Pro větší stabilitu se často vážou do kříže nebo řetězu, aby pokryly co nejvíce plochy. Můžete využít i velké plastové barely na vodu.

Před několika lety se do bazénů dávala i polínka dřeva, která ale rozhodně nemají tak dobrý efekt jako plastové láhve a navíc vodu mohou znečistit.

Jako profesionální alternativu doporučujeme zimní dilatační plováky, které jsou ze speciálního materiálu, který ještě lépe pohlcuje tlak ledu. Navíc tyto plováky jednoduše svážete do řetězu a natáhnete přes nejdelší úhlopříčku bazénu. To je nejspolehlivější řešení. Více v článku o dilatačních plovácích.

Postup zazimování s PET lahvemi krok za krokem

1. Vyčištění bazénu – odstraňte listí, nečistoty a případné usazeniny.

2. Aplikace zazimovací chemie – speciální přípravky (např. PWS Zazimovač do bazénu) brání vzniku řas, usazování vodního kamene a zákalu.

3. Příprava PET lahví – naplňte je tak, aby byly napůl ponořené.

4. Rozmístění na hladině – volně nebo svázané, ideálně do kříže nebo naplocho napříč bazénem.

5. Zakrytí plachtou – chrání hladinu před spadem nečistot, sněhem i UV zářením.

Alternativy k PET lahvím

PET lahve jsou funkční domácí varianta, ale existují i jiné způsoby:

• Plováky na zazimování – speciální duté plastové prvky určené přímo k absorbování tlaku ledu. Jsou odolnější a estetičtější než PET lahve.

• Dilatační prvky – hadice nebo pěnové válce, které se pokládají na hladinu. Mají podobný efekt jako lahve, ale vydrží déle.

• Částečné vypuštění vody – u některých typů bazénů (zejména zapuštěných) se doporučuje snížit hladinu pod skimmer a trysky.

Co k zazimování doplnit?

PET lahve nebo plováky nejsou jedinou činností, kterou je třeba před zimou udělat. Pro spolehlivé zazimování je důležité:

• Chemie pro zazimování – zabrání řasám, zákalu a usazování nečistot během zimy.

• Krycí plachta – ochrání bazén před listím, sněhem a UV zářením. Zimní plachta zároveň snižuje riziko pádu nečistot do vody, pomáhá proti zamrzání a drží bazén kompaktní.

• Zazimovací sada – praktické balíčky, které kombinují chemii, plováky a další příslušenství.

• Zazimovací nafukovací polštář - nafukovací zimní polštáře chrání jednak před mrazem a také dělají vyvýšený povrch, takže nemáte na plachtě vodu.
• Zátky do skimmru - dilatační zátky do skimmru chrání skimmer před mrazem.

Výhody a nevýhody PET lahví

Výhody:

• Nízké náklady, dostupnost

• Jednoduché použití

• Ochrana před tlakem ledu

Nevýhody:

• Nižší životnost oproti profesionálním plovákům

• Esteticky působí hůře

• Riziko prasknutí nebo potopení, pokud nejsou správně uzavřené

Zazimování bazénu pomocí PET lahví je alternativní a levný způsob, jak ochránit bazén bez nutnosti jeho vypouštění. Pro maximální efekt doporučujeme tuto metodu kombinovat s kvalitní zazimovací chemií a krycí plachtou.

V tomto článku se dozvíte, proč bazénovou filtraci chránit přístřeškem, jaké jsou možnosti jeho výroby doma a jak postupovat.

Přístřešek na bazénovou filtraci: Proč je třeba?

Bazénové filtry jsou zásadní součástí bazénové techniky. Bez nich byste jen těžko udrželi vodu čistou. Proto je třeba dbát na jejich péči a chránit je před nepříznivými vlivy. 

1. Ochrana před povětrnostními vlivy

Bazénové filtry jsou vystavené slunečnímu záření, dešti, sněhu či mrazu, což může vést ke korozi, degradaci plastových nebo kovových dílů, jejich křehnutí nebo prasknutí. 

2. Prevence mechanického poškození a zanášení (nečistoty, listí atp.)

Díky přístřešku na filtraci se do ní nedostanou větvičky, listí, prach a další nečistoty, které by ji mohli ucpat, zvýšit tlak a způsobit poruchy nebo snížit její výkon. 

Co před výrobou přístřešku na filtraci zvážit?

Ještě než se pustíte do výroby přístřešku, zvažte následující výhody a nevýhody.

1. Ventilace a odvod tepla

Bazénové filtrace i čerpadlo produkují teplo. Při stavbě přístřešku byste na to proto měli pamatovat. Pokud byste ho uzavřeli příliš, mohlo by docházet k přehřívání systému a tím i zkrácení životnosti motoru filtrace. Nezapomeňte proto na větrací mřížky nebo dostatečnou mezeru mezi filtrací a stěnami přístřešku. Tím docílíte dobré cirkulace vzduchu.

2. Přístup pro údržbu a servis

Přístřešek na pískovou filtraci byste měli vyrobit tak, aby ho bylo možné snadno otevřít nebo demontovat – nejen kvůli výměně písku ve filtraci, ale také případnému servisu čerpadla apod.

3. Odolnost materiálů

Při stavbě vybírejte takové materiály, které budou odolné a bezúdržbové. Vhodný může být:

• Kov: velmi odolný, ale nutná péče v podobě jeho nátěru.
• Plast: bezúdržbový, ale méně estetický a může křehnout na slunci.

4. Umístění a stabilita

Dále myslete na to, aby přístřešek nestál na místě, kde se drží voda nebo sníh. Postavte mu pevný základ, aby ho vítr nepřevrátil nebo neposunul. Pokud má bazén elektrické přípojky, dodržte bezpečnou vzdálenost a ochranu proti vlhkosti.

5. Cena a časová náročnost

Doma vyrobený přístřešek na filtraci vás vyjde levněji, ale může následně vyžadovat více času na údržbu. Boxy na filtraci, které zakoupíte u obchodníků s bazénovou technikou jsou sice dražší, ale bezúdržbové.

Jaké máte možnosti řešení domku na filtraci?

Domek na filtraci si můžete podle vaší šikovnosti, rozpočtu i místa na zahradě vyrobit sami. Řešením může být například:

• zahradní domek,
• plastová šachta.

Zahradní domek

Domek můžete uzpůsobit podle sebe. Nemusí mít nutně betonovou základovou desku, ale může stát pouze na dřevěných kůlech. Nejdůležitější je zastřešení, aby jste tak filtraci ochránili před sluncem, deštěm nebo nečistotami. Použít můžete například šindele.

Pokud chcete do domku schovat také bazénovou chemii a příslušenství (vysavač, náčiní apod.), máte více financí a šikovné ruce, můžete si postavit složitější variantu, která bude stát na základové desce. V takovém případě nezapomeňte na izolaci (např. extrudovaný polystyren). Díky ní ho ochráníte před mrazem nebo horkem. Navíc tak odhlučníte prostor kolem bazénu. Čerpadlo vás tak už nebude rušit během odpočinku na lehátku.

V případě uzavřeného domku myslete také na větrací mřížky kvůli cirkulaci vzduchu. Výhodou je také instalace plastové trubky ven z domku, kterou snadno protáhnete kabel bazénového vysavače. Nebudete tak o něj zakopávat nebo přes něj přejíždět sekačkou nebo autem. 

Plastová šachta

Máte-li v plánu instalovat protiproud, budete potřebovat vyrobit plastovou šachtu, která bude odpovídat doporučeným rozměrům výrobce. Při výrobě myslete kvůli vlhkosti na odvětrání šachty. Ochráníte tak motor protiproudu. Řešením je vyhotovení dvou vodotěsných otvorů (dole a nahoře).

Další věc, na kterou byste měli myslet, je kromě obetonování šachty také její armování (zpevnění betonu ocelovou výstuží). Tím zabráníte deformaci stěn šachty a vzniku mezer mezi betonem a šachtou.

Šachtu včetně filtrace je třeba chránit před zatopením. Proto do ní nainstalujte aktivní odvětrávání včetně automatického čerpadla, které ohlídá případné zavodnění a odčerpá vodu pryč z šachty ještě předtím, než ho voda zaplaví.

Jak vyrobit přístřešek na filtraci?

Níže uvádíme postup, jak si můžete sami vyrobit jednoduše přístřešek na filtraci.

1. Umístění a osazení kůlů

• Najděte rovinu u bazénu.
• Do země zasuňte zemní vruty (nebo zatlučte kovové patky).
• Vložte do nich kůly a srovnejte do roviny. 

2. Kostra přístřešku

• Kůly spojte latěmi do obdélníkového tvaru.
• Doprostřed doplňte ještě jednu příčnou lať, která bude sloužit jako nosník pro střechu.

3. Instalace střechy

• Na rám připevněte OSB desku nebo prkna jako záklop.
• Zakryjte střechu šindelem nebo lehkým trapézovým plechem.
• Mírně ji nakloňte (stačí rozdíl pár centimetrů), aby tak dešťová voda stékala směrem, kterým chcete.

4. Obložení dřevem

• Stěny můžete obložit prkny (ponechte drobné mezery pro větrání).
• Dřevo ošetřete vhodnou impregnací proti vlhkosti a hmyzu.
• Nainstalujte jednoduchá dvířka nebo odnímatelnou stěnu pro snadný přístup k filtraci.

Pokud jste firma, která si bere z tohoto článku inspiraci, možná řešíte, kde brát materiál. Klikněte ZDE a podívejte se na možnost dovozu materiálu z Asie.