Rady a tipy, Strana 4

Posypová sůl je klíčovým pomocníkem při zimní údržbě cest, chodníků a dalších venkovních povrchů, které mohou být pokryty sněhem a ledem.

Její hlavní funkcí je zajištění bezpečnosti pro chodce i vozidla tím, že snižuje kluzkost povrchů. Ale jak přesně funguje posypová sůl a proč je tak účinná? V tomto článku se podíváme na principy jejího fungování, různé typy posypových solí a také na to, jak správně posypovou sůl používat. 

Naší nabídku posypových solí si můžete prohlédnout zde. Nabízíme od 25 kg až po celé palety s 1000 kg a dopravou zdarma.

Princip fungování posypové soli

Posypová sůl, nejčastěji chlorid sodný (NaCl), působí na led a sníh díky své schopnosti snižovat bod mrazu vody. Normální bod mrazu čisté vody je 0 °C. Pokud se však voda smíchá se solí, vzniká solný roztok, který má bod mrazu nižší než čistá voda. Tím dochází k procesu, který se nazývá snížení bodu mrazu. Když je na ledu nebo sněhu aplikována sůl, začne se led nebo sníh rozpouštět i při teplotách pod nulou, což usnadňuje odstranění těchto vrstev a zlepšuje sjízdnost a schůdnost povrchů.

Účinnost posypové soli

Účinnost posypové soli je zhruba 8–20 gramů na m² pro preventivní posyp, avšak 20–50 gramů na m² při silné námraze či sněhové pokrývce. Pozor: V extrémních mrazech ale sůl ztrácí účinnost a je vhodné použít například chlorid hořečnatý, který je účinný i při mrazech pod -9 stupňů.

Sůl je účinná také na sníh, ovšem při větších vrstvách je vhodné kombinovat s manuálním úklidem. Takto fungují i silničáři, kteří vpředu radlicí odhrnují sníh a následně vzadu vytváří posyp soli. Stejný princip se snažte aplikovat i při úklidu na vašich soukromích cestách či chodnících.

Například při koncentraci asi 23,3 % sůl ve vodě může bod mrazu roztoku klesnout až na -21 °C. Nicméně v praxi to znamená, že posypová sůl je efektivní přibližně do teploty kolem -7 až -9 °C. Při nižších teplotách se její účinnost snižuje, a proto je v extrémních zimních podmínkách nutné použít jiné materiály, například chlorid vápenatý nebo chlorid hořečnatý, které fungují i při velmi nízkých teplotách.

Jak probíhá samotné tání?

Když sůl přijde do kontaktu s ledem, vytvoří se tenká vrstva slané vody, která začne rozpouštět led v přímém kontaktu se solí. Tento roztok následně začne narušovat strukturu ledu v okolí a celý proces se postupně šíří, dokud led nebo sníh nezačne tát. Sůl v podstatě působí jako katalyzátor tohoto tání a tím, že snižuje bod mrazu, udržuje povrch v roztátém stavu i při teplotách, kdy by za normálních okolností již voda zamrzala.

Různé druhy posypových solí a jejich účinnost

Na trhu je dostupných několik typů posypových materiálů, které se mohou lišit jak účinností, tak dopadem na životní prostředí.

1. Chlorid sodný (NaCl) – Nejčastěji používaná sůl pro posyp silnic a chodníků. Je cenově dostupná a efektivní při teplotách do -7 až -9 °C. Chlorid sodný je však relativně agresivní k povrchům a může mít negativní vliv na vegetaci i půdu v okolí posypaných oblastí. Ničit navíc může třeba i auta, takže je důležité vědět, jak se proti jejím negativním účinkům chránit.

2. Chlorid vápenatý (CaCl2) – Tento typ soli má nižší bod mrazu než chlorid sodný a je účinný až do teplot kolem -25 °C. Chlorid vápenatý navíc generuje teplo při kontaktu s vodou, což zvyšuje jeho tánící účinek. Používá se hlavně v místech, kde jsou časté extrémní zimní podmínky.

3. Chlorid hořečnatý (MgCl2) – Další alternativa s výhodou vyšší účinnosti při nízkých teplotách a s menším negativním vlivem na životní prostředí. Chlorid hořečnatý je často preferován v ekologicky citlivějších oblastech.

4. Alternativní posypy (písek, štěrk) – Tyto materiály nesnižují bod mrazu, ale zvyšují tření na povrchu, což zajišťuje lepší stabilitu na kluzkém povrchu. Jsou vhodné jako ekologičtější varianta tam, kde není použití soli vhodné.

Alternativy k posypové soli

V případech, kdy není možné nebo vhodné použít běžnou posypovou sůl, existují i další možnosti:

• Písek nebo štěrk – Alternativní posypy, které zvyšují přilnavost na povrchu, ale neovlivňují bod mrazu.
• Ekologické směsi – Například biodegradabilní materiály, které minimalizují dopad na životní prostředí.

Posypová sůl je jednoduchým a efektivním nástrojem pro boj proti kluzkému povrchu v zimním období. Funguje na principu snížení bodu mrazu vody, čímž umožňuje tání ledu a zabraňuje opětovnému zamrznutí. Chlorid sodný je nejběžnější typ soli, který se používá pro posyp, ale existují i další druhy, jako je chlorid vápenatý a chlorid hořečnatý, které mají vyšší účinnost při nízkých teplotách.

Úprava bazénové vody v domácích bazénech pomocí solného roztoku – tedy roztoku chloridu sodného – je prezentována jako šetrný a nechemický způsob úpravy bazénové vody. Pokud je součástí bazénové technologie tzv. salinizační jednotka, stačí nasypat do bazénové vody odpovídající množství soli ve formě chloridu sodného a salinizační jednotka se sama postará o udržení žádoucí kvality bazénové vody bez nutné aplikace dalších přípravků bazénové chemie. Je tomu skutečně tak? K jakým procesům v bazénové vodě dochází a jaké vznikající účinné látky ovlivňují její výslednou kvalitu?

Jaký je princip úpravy bazénové vody pomocí soli?

Princip úpravy bazénové vody pomocí roztoků soli spočívá v elektrolýze slaného roztoku a následnému vzniku aktivního chloru ve formě kyseliny chlorné či chlornanového aniontu, které svou oxidační silou spolehlivě eliminují nežádoucí organické znečištění bazénové vody a zabezpečují tak její požadovanou kvalitu během koupací sezóny. Vlastní účinnou látkou, která působí v konečném výsledku v bazénové vodě, je tedy aktivní chlor. Jedná se tak o obdobný způsob úpravy bazénové vody, jako při používání přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru.

 Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Sůl bazénová 25kg pro elektrolytickou úpravu bazénové vody
• Sůl do bazénu 250 kg čistá vysokoprocentní Solivary 10x25kg
• Mořská sůl Margherita 25 kg

Bazénová sůl: Co to je a jaké jsou její druhy?

Na trhu bazénové chemie se můžeme setkat s mnoha druhy solí do bazénů. Pro snazší orientaci v této nabídce je třeba si nejdříve říci, co je to vlastně sůl. V tomto slova smyslu za sůl považujeme sloučeninu chlorid sodný, který se v přírodě vyskytuje jako dominantní složka mořských a oceánových vod a také ve formě nerostu halitu, tedy soli kamenné.

Původ kamenné soli nás vrací oklikou k pradávným mořím, jejichž vysoušením, krystalizací a následným překrytím a posuny zemských desek před miliony let vznikala dnešní ložiska soli ve formě halitu. Veškerá sůl, se kterou se na Zemi setkáváme, tedy pochází z moře.

Kamenná sůl

Kamenná sůl se zpočátku těžila podobně jako jiné horniny či nerosty, tedy pracným dobýváním a následným transportem v podobě velkých kusů na povrch, kde byla následně drcena na velikost zrn, vhodnou k dalšímu využití soli. V dnešním způsobu získávání soli kamenné převažuje tzv. mokrý způsob těžby, kdy je do prostoru ložiska vháněna voda a vzniklý roztok solanky je čerpán zpět na povrch, kde je následně zpracováván. V sousedství České republiky nalezneme nejbližší solné doly v Polsku, Rakousku či Rumunsku.

Mořská sůl

Způsob průmyslového získávání mořské soli je v podstatě podobný – jedná se zpracovávání koncentrovaného roztoku solanky, jeho vysoušení a čištění pomocí několikanásobné krystalizace. I dnes ale najdeme v některých přímořských oblastech tradiční ruční postupy získávání soli z mořské vody.

Vybírejte soli s vysokým obsahem chloridu sodného

Na sůl pro úpravu bazénové vody, používanou v bazénových technologiích se salinizačními jednotkami, jsou kladeny velké nároky z hlediska čistoty. Vzhledem k tomu, že se jedná o elektrolytický proces, je velmi nežádoucí vnášet spolu se solným roztokem do prostoru elektrod jakékoliv další cizorodé znečištění, ať už ve formě rozpuštěných anorganických solí nebo organických látek. Obzvlášť nežádoucí je přítomnost iontů vápníku, hořčíku nebo železa. Tyto ionty ve vyšších koncentracích zkracují životnost elektrod a snižují účinnost celého procesu. Proto je vhodné vybírat takové bazénové soli, u kterých je deklarován co nejvyšší obsah chloridu sodného.

Při rozhodnutí o pořízení salinizační jednotky a používání bazénové soli k úpravě bazénové vody je třeba mít na paměti, že slané roztoky působí korozivně na materiály, se kterými přicházejí do styku, a zohlednit skutečnost, zda nemůže dojít k poškození povrchu domácího bazénu či bazénového příslušenství.

Z doby školní docházky a nepříliš oblíbených hodin chemie máme pojem voda spojený s chemickým vzorcem H₂O. Dva atomy vodíku, spojené přes centrální atom kyslíku ale zdaleka nepostihují konkrétní složení vody, která teče z Vašeho kohoutku, plní Váš domácí zahradní bazén, proudí v nedaleké řece nebo padá z oblohy v podobě deště. Voda vůbec není statická veličina, jak by se ze strohého chemického vzorce mohlo zdát. Každá voda, se kterou se v životě potkáváme, je ovlivněna prostředím, ze kterého pochází. Voda funguje jako rozpouštědlo a přijímá do sebe látky, se kterými přichází do styku. Podzemní vody díky kontaktu s geologickým podložím obsahují více anorganických sloučenin než vody povrchové nebo srážkové. V povrchových vodách naopak očekáváme větší koncentraci organických látek a více žijících organismů, ať už rostlinných nebo živočišných. Ve všech vodách neustále probíhají v závislosti na vnějších podmínkách různé reakce a ustavují se nové rovnováhy, kdy se mění formy výskytu jednotlivých sloučenin.

Platí to i pro bazénové vody v domácích zahradních bazénech. Koupací sezóna v našich krajích připadá na období cca květen až září, v závislosti na aktuálních teplotách a intenzitě slunečního svitu. Tyto dva faktory podstatnou měrou ovlivňují kvalitu bazénové vody, a pokud bychom nepodnikali účinná opatření v podobě aplikace přípravků bazénové chemie, vedly by vyšší teploty vzduchu a bazénové vody v kombinaci s intenzivním slunečním svitem k rapidnímu zhoršení kvality bazénové vody. Přípravky bazénové chemie udržují stěžejní parametry kvality bazénové vody v rozmezích, doporučených a ověřených pro dosažení žádoucí kvality bazénové vody – tedy napomáhají k tomu, aby si bazénová voda udržela svou průzračnost a jiskru a aby nedocházelo k vylučování ve vodě obsažených rozpuštěných látek v podobě jemného zákalu či dokonce nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství. Parametry bazénové vody v domácích bazénech v současnosti (počátek roku 2014) neupravuje v České republice žádný legislativní předpis, nicméně je možné pro prvotní orientaci v problematice kvality bazénové vody nahlédnout do vyhlášky MZ č.238/2011 Sb., o hygienických požadavcích na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch, konkrétně do Přílohy č. 8.

Mezi dva nejdůležitější parametry bazénové vody, od jejichž aktuálních hodnot se odvíjí mnoho procesů, v bazénové vodě probíhajících, patří hodnota pH bazénové vody a koncentrace aktivního chloru, bromu či kyslíku v bazénové vodě. Parametr pH je svým označením možná trochu tajemná veličina, která obecně vyjadřuje míru koncentrace (v podobě záporného logaritmu) vodíkových iontů ve vodě. Ani definice pH, jak je vidět, není pro laiky příliš přitažlivá, ale zjednodušeně lze říci, že aktuální hodnota pH vody nám podává informaci o tom, zda je reakce vody kyselá, neutrální nebo zásaditá. Hodnota pH rovna 7 odpovídá neutrální reakci vody, pokud je hodnota pH nižší než 7, reakce vody je kyselá, naopak, pokud je hodnota pH vyšší než 7, voda vykazuje zásaditou reakci. Stupnice hodnot pH má rozsah od hodnoty 0 do 14, nicméně pokud se zabýváme úpravou bazénové vody, stěžejní rozmezí pro správnou funkci a působení přípravků bazénové chemie se nachází mezi hodnotami pH přibližně 6,8 až 7,4. Stejně zásadním ukazatelem kvality bazénové vody je koncentrace používaného oxidačního činidla – ať už chloru, bromu či kyslíku, která nám podává informace o tom, v jaké míře můžeme očekávat eliminaci nežádoucích organických látek v bazénové vodě. Pro aktuální koncentraci chloru, bromu nebo kyslíku platí různé doporučené intervaly a při dávkování přípravků bazénové chemie na bázi toho kterého konkrétního oxidačního činidla bychom se vždy měli řídit pokyny výrobce přípravku bazénové chemie.

Pro kontrolu těchto dvou zásadních ukazatelů kvality bazénové vody slouží provozovatelům domácích bazénů tzv. tester bazénové vody. Na trhu přípravků bazénové chemie se můžeme setkat s bazénovými testery s činidly ve formě tabletek nebo indikačních roztoků, dávkovaných po kapkách. Obě formy bazénových testerů mají své výhody a nevýhody, ale nakonec obvykle při volbě konkrétního bazénového testeru převáží pro uživatele jednoduchost manipulace se vzorkem a bazénovým testerem při stanovení daného ukazatele. Obecně lze říci, že tabletové testery se vyznačují vyšší dlouhodobou stálostí (v řádu roků), ale při vlastním stanovení může dojít k nežádoucímu ovlivnění výsledku stanovení díky přítomností nerozpuštěných reziduí z ne zcela dobře rozpuštěné tablety reagenčního činidla. Naproti tomu kapkové testery obvykle nemají takovou dlouhodobou stálost (v řádu roků), ale pohodlně se dávkují a vzhledem ke stejné matrici zkoušeného vzorku a reagenčního činidla dochází k dobrému promíchání obou kapalin v celém objemu vzorku, což je velmi výhodné pro srovnání výsledné intenzity barvy vzorku s porovnávací barevnou škálou bazénového testeru a odečtení aktuální hodnoty kontrolovaného ukazatele.

Bazénové testery jsou nabízeny buď samostatně pro kontrolu jednotlivých ukazatelů bazénové vody (hodnoty pH, koncentrace chloru/bromu nebo kyslíku) nebo v jejich cenově výhodných kombinacích, obvykle hodnoty pH a koncentrace aktivního chloru/bromu). Provozovatelé domácích bazénů, kteří k úpravě bazénové vody používají přípravky na bázi PHMG (hydrochloridu polyhexamethylenguanidinu), mají pro kontrolu správné koncentrace této účinné látky k dispozici bazénový tester PHMG-Guaa – a to buď jako samostatný bazénový tester nebo ve výhodné sadě pro stanovení hodnoty pH a koncentrace PHMG-Guaa.

Doporučené produkty z chlorito.cz

• PWS tester pH a Cl - kapkový tester pro stanovení pH a Cl

• PWS tester PHMG - kapkový tester pro stanovení PHMG (přípravků Gua a Guanidin) 

V sortimentu bazénové chemie značky PWS najdete mimo kvalitních kapkových bazénových testerů také náhradní náplně k bazénovým kapkovým testerům. Pokud si na počátku koupací sezóny zakoupíte kompletní balení kapkového testeru, které obsahuje nádobku na vzorek, reagenční činidlo nebo činidla, návod a porovnávací barevnou stupnici k určení konkrétní hodnoty daného ukazatele, nemusíte po spotřebování reagenčních činidel kupovat znovu celý nový bazénový tester. Vyberte si z finančně výhodné nabídky náhradních náplní k bazénovým testerům a používejte svou původní sadu bez problémů nadále. Balení náhradních náplní obsahují pouze samotná reagenční činidla, což výrazným způsobem snižuje konečnou cenu produktu a šetří životní prostředí díky tomu, že není třeba vyrábět a uvádět do oběhu ostatní části kompletní sady bazénového testeru.

Během koupací sezóny před námi stojí nelehký úkol udržovat domácí zahradní bazén, včetně bazénové technologie a okolí bazénu, v dostatečné čistotě a bez nežádoucích nečistot. Čistota bazénu a okolních ploch je nezbytným předpokladem pro udržení žádoucí kvality bazénové vody a napomáhá snížení spotřeby přípravků bazénové chemie.

Je vhodné v pravidelných intervalech pečlivě prohlížet stěny bazénu, zda se na linii vodní linky netvoří nežádoucí vápenaté či hořečnaté nerozpustné inkrusty nebo mastné povlaky z reziduí kosmetických přípravků a opalovacích olejů z pokožky plavců. Pokud je domácí bazén vybaven po svém obvodu přepadovými mřížkami, pravidelně je čistěte a odstraňujte případné zachycené nečistoty.

Do bazénové vody se z okolního přírodního prostředí dostávají prouděním vzduchu polétavé nečistoty, které jednak znečisťují vodu v bazénu, ale zároveň mohou ulpívat na bazénových stěnách a površích v těšné blízkosti bazénu, odkud jsou následně na nohách koupajících se vnášeny do bazénové vody.

JAK VYBRAT BAZÉNOVÝ ČISTIČ

Pro údržbu bazénu a bazénového okolí výrobci bazénové chemie nabízejí v portfoliu svých produktů bazénové čistící přípravky. Vzhledem k množství jednotlivých přípravků může být někdy složitější se v nabídce orientovat. Nejdůležitější podmínkou pro správný výběr konkrétního bazénového čističe je znalost druhu materiálu, který máme v úmyslu čistit.

Bazénové čističe jsou obvykle kapalné koncentrované přípravky, obsahující velké koncentrace účinných složek, a je třeba si uvědomit, že pokud je nepoužijeme v souladu s návodem a doporučením výrobce, můžeme čištěný povrch spíše poškodit než z něj odstranit nečistoty. Pro základní orientaci platí, že bazénové čističe s obsahem alkalických účinných látek jsou primárně určeny k odstraňování organických nečistot, biofilmů či mastných povlaků z reziduí kosmetických přípravků, usazených na vodní lince nebo znečisťujících okolí bazénu.

Bazénové čističe na bázi sloučenin s nižší hodnotou pH (tzv. kyselé bazénové čističe) spolehlivě odstraňují vápenaté či hořečnaté úsady z čáry vodní linky a veškerých okolních ploch, které přicházejí do styku s vodou s vyšším obsahem minerálních látek. Kyselé bazénové čističe je také možné využít úspěšně i při úklidu koupelny či toalety v domácnosti, protože velmi dobře odstraňují tzv. vodní kámen a vracejí nerezovým bateriím či sanitární keramice původní lesk.

MANIPULACE S BAZÉNOVÝMI ČISTIČI

Vzhledem k tomu, že bazénové čističe jsou obvykle silné koncentráty, před vlastním použití je nutné je naředit na optimální koncentraci pracovního čistícího roztoku a vždy provádět veškerou manipulaci s přípravkem v ochranných pracovních rukavicích. Před aplikací bazénové čističe na znečištěný povrch vždy doporučujeme předem vyzkoušet daný čistící přípravek na malé ploše konkrétního materiálu v místě, kde případné poškození nebude tak zřejmé.

BAZÉNOVÉ ČISTIČE PWS

Pod značkou bazénových přípravků PWS najdete v kategorii bazénových čističů řadu účinných kapalných koncentrovaných přípravků, které Vám usnadní údržbu Vašeho domácího bazénu a jeho okolí. Spolehlivým a dá se říct, že v jistém smyslu univerzálním pomocníkem je PWS Základní čistič. Tento spolehlivý účinný přípravek patří do kategorie tzv. kyselých čističů, a výborně odstraňuje vápenaté nebo hořečnaté inkrusty či úsady z vodní linky či okolí bazénu. Je určen pro čištění a úklid povrchů z neporézních materiálů – plastů, nerezu či glazované keramiky.

Díky své kyselé reakci není PWS Základní čistič určen pro čištění povrchů z kovových materiálů, jako je železo, měď nebo slitiny s obsahem těchto kovů, protože zmíněné kovy s kyselinami snadno reagují za vzniku rozpustných anorganických solí, což následně vede k poškozování čištěného povrchu. Naopak pro čištění nerezových povrchů je PWS Základní čistič tou správnou volbou a spolehlivě z nerezových povrchů odstraňuje nežádoucí černé skvrny. Při mytí a čištění keramických obkladů nebo dlažby pomocí PWS Základního čističe je třeba dbát na to, aby nedošlo díky kyselé reakci přípravku k poškození spárovacího materiálu mezi jednotlivými částmi obkladů a případnou nežádoucí reakci spárovací hmoty na čistící přípravek předem vyzkoušet na malé ploše spáry na nepříliš viditelném místě.

Pokud se na čáře vodní linky ve Vašem domácím bazénu tvoří viditelné hůře smáčivé biofilmy, je vhodným pomocníkem PWS Čistič Blue. Jedná se o slabě alkalický čistič, který si velmi dobře poradí s nežádoucím organickým znečištěním na bázi tuků a olejů, tvořícím nepříjemné mastné povlaky na vodní lince či bazénovém příslušenství. PWS Čistič Blue je určen pro odstraňování veškerých typů organického znečištění z neporézních povrchů – plastů, nerez oceli, smaltovaných povrchů, dlažby a některých kovových materiálů. Jednu z jeho speciálních složek tvoří účinný tenzid, a proto se nedoporučuje oplach čistícího roztoku z čištěného povrchu přímo do bazénové vody – mohlo by dojít k nežádoucímu pěnění bazénové vody a zhoršení její kvality.

K čištění pískové náplně bazénové filtrace nebo kartušové filtrační vložky slouží PWS Čistič filtrů. Stejně jako v předchozím případě je jednou z jeho účinných složek tenzid, takže v žádném případě nedoporučujeme proplachovou vodu z praní filtrační náplně směřovat do bazénu – mohlo by dojít k nežádoucímu pěnění a kontaminaci bazénové vody. PWS Čistič filtrů patří mezi tzv. kyselé čističe a velmi dobře odstraňuje případné vápenaté či hořečnaté úsady ve filtrační náplni a plastových rozvodech bazénové filtrace. Dobře si poradí i se zachycenými nečistotami ve filtru a jeho pravidelná aplikace přispěje k prodloužení životnosti filtračního písku. K dosažení žádoucího výsledku čištění pískové či kartušové filtrace je nezbytně nutný konečný důkladný oplach čistou vodou, aby se zbytky čistícího přípravku nedostaly do bazénové vody. Pozor - PWS Čistič filtrů v žádném případě nepoužívejte k čištění náplně bazénové filtrace, pokud používáte jako filtrační médium zeolit.

V nabídce čistících přípravků značky PWS naleznete další účinné čističe, které mají své uplatnění nejen při údržbě bazénu a jeho okolí, ale i při běžném úklidu domácnosti. Prohlédněte si naši podrobnou nabídku bazénových čističů na výše uvedených odkazech.

Na správné funkci bazénové filtrační jednotky se podstatnou měrou podílejí vlastnosti a kvalita vhodného filtračního média. Tradičním a léty osvědčeným filtračním materiálem pro bazénové filtrační jednotky je kvalitní ostrohranný křemičitý písek. Křemičité písky se těží na řadě míst České republiky a mohou se tedy mírně lišit svým složením, nicméně pro jejich použití jako filtrační náplně v bazénové filtraci jsou podstatné dva faktory: ostré hrany jednotlivých zrn a velikost zrn (frakce), kterou pro daný typ bazénové filtrační jednotky doporučuje příslušný výrobce.

Zeolit jako alternativa filtračního písku

Křemičitý ostrohranný písek ale není jedinou možnou alternativou filtrační náplně bazénové filtrace. Dalším vhodným materiálem jsou přírodní zeolity. Jedná se o nerosty na bázi hydratovaných aluminosilikátů alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Bohatě členitá trojrozměrná struktura molekul zeolitů je příčinou obrovského vnitřního povrchu, který usnadňuje zachycování tuhých, kapalných nebo plynných sloučenin uvnitř labyrintu molekul zeolitů, a to jednak na principu prosté fyzikální adsorpce nebo na základě výměny iontů - zeolity fungují jako iontoměniče kladně nabitých iontů.

Přírodní zeolity se liší svým složením a geologickým původem, takže jednotlivé druhy přírodních zeolitů se od sebe odlišují svým vzhledem i konečnými vlastnostmi, základní struktura aluminosilikátového řetězce vždytvoří podstatu všech molekul. Při zahřívání zeolitu dochází k zajímavému jevu – kamínek se začíná pohybovat, jakoby tančil, a na povrchu se objevují bublinky vody, která se vlivem tepla uvolňuje z krystalové struktury nerostu. Právě tento jev – uvolňování krystalové vody, kterou molekuly přírodních zeolitů v sobě obsahují, působením tepla, dal nerostu jméno – zeo znamená var, lithos kámen, tedy varný – vroucí - kámen.

Synteticky vyráběné zeolity

Vedle přírodních zeolitů (v současnosti je známo přibližně 50 jednotlivých typů) se můžeme v mnoha průmyslových oborech setkat s nepřeberným množstvím variet zeolitů synteticky vyráběných (cca 150 druhů). Úspěšně se používají ve speciálních technologiích odstraňování nežádoucích polutantů z vodního prostředí, jsou běžnou součástí pracích prášků a mají nepostradatelné uplatnění v chemickém průmyslu a technologiích při adsorpci a separaci plynů a par.

V procesech úpravy vody, ať už bazénové, pitné nebo ve speciálních aplikacích (sladkovodní nebo mořská akvária, apod.), se s úspěchem používají drtivou většinou zeolity přírodního původu, převážně na bázi klinoptilolitu. Výhodou klinoptilolitu je jeho vysoká afinita k amonným iontům, takže je z vodního prostředí dokáže velmi dobře odstraňovat, což je velkým plusem pro provozovatele domácích bazénů, do kterých se amoniakální dusík nezanedbatelnou měrou dostává z těl koupajících se (pot, moč) při nedostatečné hygieně plavců. Klinoptilolit dokáže také v určité míře vázat z vody vápenaté a hořečnaté ionty, které při vyšší koncentraci mohou způsobovat vznik nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu a bazénovém příslušenství, nicméně v případě vyšší „tvrdosti vody“ je vhodné použít spíše speciální přípravky bazénové chemie, určené pro tyto situace.

Doporučené produkty z nabídky chlorito.cz

• Filtrační náplň zeolit (1,0 - 2,5 mm) - 20 kg
• Filtrační náplň zeolit (0,5 - 1,0 mm) - 25 kg

   

Myslete na pravidelnou regeneraci zeolitu

V případě cíleného využití zeolitu nejen jako filtračního média v bazénové filtraci, ale i jako iontoměniče, je nutné mít na paměti jeho pravidelnou regeneraci. Po určité době, kterou bohužel nelze jednoznačně obecně určit, protože závisí na konkrétním složení vody a využívání bazénu, dojde k vyčerpání výměnné kapacity a zeolit jako iontoměnič přestává plnit svou funkci. Proces regenerace spočívá ve vytěsnění zachycených protiiontů a převedení iontoměniče zpět do pracovní formy navázáním iontů z regeneračního roztoku.

K regeneraci zeolitu, sloužícího jako filtrační médium v jednotce bazénové filtrace domácích bazénů, se s úspěchem používá 10% roztok chloridu sodného. Před vlastní regenerací je třeba zeolit vždy vyprat a odstranit tak zachycené nerozpuštěné nečistoty. Regenerace zeolitu se provádí mimo bazénovou filtraci ve vhodné nádobě o dostatečně velkém objemu. Vypraný zeolit se vloží do připraveného roztoku chloridu sodného, který se nechá za občasného promíchání působit alespoň 12 hodin (nejlépe do druhého dne). Následně se regenerovaný zeolit dobře propláchne čistou pitnou vodou a vrátí se zpět do bazénové filtrace.

Co se týče péče o zeolit jako filtrační médium, stejně jako v případě klasického filtračního křemičitého písku je nutné zeolitovou filtrační náplň pravidelně prát a odstraňovat z ní zachycené nerozpuštěné nečistoty.

Na rozdíl od křemičitých filtračních písků pro bazénové filtrace se v případě využití zeolitu neklade takový důraz na úzké rozmezí velikosti zrn. Postupným pokusným ověřováním a testy bylo zjištěno, že nejvhodnější frakce zrn zeolitu pro bazénové filtrační jednotky se pohybuje v rozmezí 1 až 2,5 mm velikosti zrna. Takové produkty najdete i v nabídce zeolitů na chlorito.cz

Při velikosti zrn pod 1 mm už může docházet k tlakovým ztrátám na filtru, což vede ke snížení účinnosti filtrace, naopak, při větších rozměrech zrn mohou nežádoucí nečistoty z bazénové vody procházet mezerami v bazénovém filtru a vracet se zpět do bazénové vody, takže filtrační proces nebude dostatečně efektivní.

Vyzkoušejte zeolit i vy

Využití zeolitu jako filtračního média v bazénových filtracích, ať už jako klasické filtrační náplně nebo jako iontoměniče, si nachází postupně cestu k stále širšímu okruhu majitelů domácích bazénů. Až budete měnit filtrační náplň v bazénové filtraci, vyzkoušejte kvalitní přírodní zeolit - nebudete jeho vlastnostmi zklamáni.

Nevíte si rady s výběrem? Neváhejte nás kontaktovat a konzultovat danou problematiku s našimi odborníky, kteří vám doporučí vhodné produkty.

Letní radovánky v domácích zahradních bazénech se pomalu chýlí ke konci. Mírné podnebí České republiky bohužel neumožňuje využívat nezastřešené domácí bazény v průběhu celého roku – i když pravou ladovskou zimu můžeme v posledních letech zažít pouze na horách, ani v nižších polohách nejsou zimní teploty celoročnímu koupání v nezastřešených zahradních bazénech nakloněny. Musíme se tedy smířit s faktem, že tropické letní teploty se letos už rozhodně nevrátí, maximálně nás může ještě na přelomu srpna a září potěšit slunné a teplé babí léto, ale to už bude labutí píseň letošní koupací sezóny. Zastřešené domácí bazény bez ohřevu vody je možné využívat i v průběhu podzimu, dokud to venkovní teploty dovolí, ale nelze popřít, že koupání se v tomto období nezadržitelně přesouvá z kategorie relaxace a potěšení z pobytu v prohřáté vodě k zábavě pro pravé otužilce.

KDY ZAZIMOVAT BAZÉN

Vzhledem k rozmarům letošního počasí nelze předem říci, kdy bazénová sezóna definitivně skončí, ale stejně jako v ostatních oborech zde platí, že lépe je být na příchod zimy připraven s předstihem než se nechat se zaskočit.

Konec bazénové sezóny nám definitivně odzvoní dlouhodobé denní teploty v rozmezí 10 až 15 °C. Noční teploty obvykle klesají ještě níže, takže dochází k nevratným ztrátám tepla, naakumulovaného v bazénové vodě domácího bazénu. Vzhledem k velké tepelné kapacitě vody je tento pokles zpočátku relativně pomalý, ale je to právě ztráta tepla z bazénové vody, co nám nekompromisně uzavře letošní koupací sezónu

POZOR NA POŠKOZENÍ BAZÉNU

Na internetu je k dispozici nepřeberné množství doporučení a postupů, jak správně zazimovat domácí bazén a připravit ho na zimní sezónu. Jednotlivé návody zazimování bazénu se liší v detailech podle toho, o jaký typ domácího bazénu se jedná, nicméně podstata správného zazimování domácího bazénu je jen jedna – zabránit poškození bazénu a bazénové technologie vlivem působení nízkých zimních teplot a nepřízně počasí a udržet alespoň část objemu bazénové vody v optimální kvalitě do další koupací sezóny.

ZAZIMOVÁNÍ BAZÉNU

Úprava kvality bazénové vody by měla vždy být prvním krokem v procesu zazimování bazénu. Je velký omyl domnívat se, že když už se v bazénu nekoupeme, není třeba se o bazénovou vodu starat. Naopak, je třeba zkontrolovat hodnotu pH a aktuální koncentraci aktivního chloru nebo kyslíku, případně je pomocí vhodných přípravků bazénové chemie upravit dle potřeby. Pokud jsou v bazénové vodě zřejmé známky výskytu řas, je nutné je eliminovat a vodu náležitým způsobem ošetřit. K odstranění nerozpuštěných látek (znečištění z okolí bazénu, spadané listí, drobné koloidní nečistoty, způsobující zákal bazénové vody) použijeme bazénový vysavač nebo vhodné přípravky bazénové chemie na bázi vločkovačů a shlukovačů a následně bazénovou filtraci.

Jakmile jsme dosáhli pomocí nezbytných úprav žádoucí kvality bazénové vody, nastal čas k částečnému odpuštění objemu bazénové vody tak, aby došlo ke snížení hladiny pod trysky a ústí bazénové filtrace, které, pokud je to možné, následně zaslepíme krytkami. Úroveň hladiny bazénové vody v bazénu je třeba v průběhu zimy kontrolovat, aby nedošlo k nežádoucímu zvýšení objemu vody např. po vydatných deštích a následnému průniku vody do dalších částí bazénové technologie. V závislosti na objemu vody, která v bazénu zůstává přes zimní období, nadávkujeme dle návodu výrobce speciální přípravek pro zazimování bazénu. V naší nabídce tyto přípravky najdete pod názvem PWS Zazimovač nebo PWS Zazimovač Gold. Druhý z nich je vhodný pro zazimování bazénů, které jsou napouštěny vodou s vyššími koncentracemi vápníku nebo hořčíku, tedy vodou s tzv. vyšší „celkovou tvrdostí vody“, obvykle z podzemního zdroje. Zazimovače pomohou udržet žádoucí kvalitu bazénové vody přes zimní období a eliminují růst nežádoucích řas, nicméně rozhodně nezabrání zamrzání vody při velkém poklesu teplot pod bod mrazu. Aby nedošlo při nízkých teplotách k poškození stěn bazénu, je třeba na vodní hladinu rozmístit speciální dilatační plováky nebo si je podomácku vyrobit z pet lahví, částečně naplněných pískem. 

Zazimování bazénu - druhá část procesu

Druhá část procesu zazimování bazénu – tedy ochrana bazénu a bazénové technologie – se odvíjí od konkrétního typu bazénu, jeho konstrukce, vybavení (zastřešení, protiproud, salinizační jednotka, solární ohřev apod.) a dané bazénové technologie. Principem je odstranit z jednotlivých technologických částí a spojovacích hadic nebo trubek veškerou vodu, která by v případě poklesu teplot pod bod mrazu mohla při zamrznutí zařízení poškodit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat při zazimování bazénu pískové bazénové filtraci – velice doporučujeme filtrační náplň (písek nebo zeolit) z bazénové filtrace před zimním obdobím vyjmout, nechat proschnout a uložit v uzavíratelné nádobě až do jara. Pokud bychom filtrační náplň v jednotce bazénové filtrace ponechali přes zimu, hrozí riziko mikrobiální kontaminace náplně, protože při dostatečné vlhkosti dochází i při nízkých teplotách k pomnožení nežádoucích mikroorganismů. Při výrazném poklesu teplot pod bod mrazu může zamrzající vlhký filtrační písek nebo zeolit poškodit vnitřní komoru bazénové filtrační jednotky.

Bazénové příslušenství a veškeré odnímatelné části domácího bazénu (schůdky, skluzavky, skimmer, plováky apod.) je třeba před příchodem zimy z bazénu odstranit, omýt pitnou vodou a po oschnutí uložit na chráněné místo, kde nedojde k jeho poškození. 

Domácí bazén na závěr zakryjeme odolnou krycí plachtou, kterou dobře upevníme, aby nedošlo při případných poryvech větru k jejímu uvolnění nebo poškození. V případě většího množství sněhové pokrývky nezapomeneme na pravidelnou kontrolu plachty a odstraňování sněhu z jejího povrchu.

Dnešní článek volně navazuje na již dříve publikovaný text s názvem „Dvě jednoduchá pravidla k udržení kvality bazénové vody“ a dále rozpracovává obsáhlou problematiku udržení optimální jakosti bazénové vody během náročných podmínek koupací sezóny. Tentokrát nebudou v centru naší pozornosti přípravky bazénové chemie a jejich použití v konkrétních situacích, ale zaměříme se na celkový režim využívání domácího bazénu v horkých letních dnech tak, abychom co nejvíce eliminovali případné zhoršení jakosti bazénové vody.

Vzhledem k tomu, že v současnosti (jaro 2014) neexistuje v České republice legislativa, definující provoz domácích bazénů z hygienického hlediska, nechme se pro začátek inspirovat vybranými fakty z provozních řádů velkých bazénů veřejných umělých koupališť. Každý z nás jistě alespoň jedenkrát veřejné koupaliště navštívil a musel se podrobit podmínkám, které vymezují jeho provoz. Tato nařízení můžeme leckdy vnímat jako svým způsobem omezující či zbytečnou šikanu, ale při hlubším pohledu zjistíme, že důvody pro jejich existenci jsou překvapivě rozumné a leckteré z nich lze s mírnou úpravou dobře aplikovat i při provozu domácího bazénu.

Činnost a provoz veřejných koupališť definuje vyhláška MZ č.238/2011 Sb.,O stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, v platném znění. V části, věnované umělým koupalištím a saunám, najdeme mnoho informací, dobře použitelných i při provozování domácího bazénu. Nechme se tedy inspirovat profesionály a prošlapávání nových neprobádaných cestiček při úpravě a udržování optimální kvality bazénové vody nechme dobrodružnějším povahám.

První věc, která klíčovým způsobem ovlivňuje provoz domácího bazénu, jsou parametry bazénové vody ještě před jejím vstupem do bazénu a následnou úpravou přípravky bazénové chemie. Při volbě vodního zdroje pro domácí bazén je vždy vhodné dát přednost vodě z veřejného vodovodu, protože tato voda prošla vodárenskou úpravou, je za standardních podmínek hygienicky nezávadná a její fyzikální a chemické ukazatele vyhovují platné legislativě pro pitnou vodu (vyhláška MZ č. 252/2004 Sb., v platném znění), takže se při následné úpravě bazénové vody vyhneme s největší pravděpodobností problémům, které způsobují vysoké koncentrace železa, manganu, vápníku či hořčíku, charakteristické pro podzemní zdroje vod – studny. Provozovatel veřejného vodovodu je povinen poskytnout informace o aktuálních hodnotách sledovaných parametrů pitné vody. Mnoho provozovatelů domácích bazénů nicméně vodu z vlastní studny k napouštění domácího zahradního bazénu používá. Je třeba mít na paměti, že se v takovém případě jedná o nezabezpečený zdroj vody, jejíž složení a kvalita se mohou bez jakékoliv běžně postřehnutelné výstrahy měnit s tím, že tato změna je ve většině případů k horšímu. Neupravené podzemní vody jsou v závislosti na místním geologickém prostředí charakteristické vyššími koncentracemi výše zmíněných prvků a nižší hodnotou pH díky rozpuštěnému oxidu uhličitému. Při nižších hodnotách pH převažují formy výskytu sloučenin železa, manganu, vápníku či hořčíku v rozpuštěné podobě, po zvýšení hodnoty pH (buď prostým okysličením vody při styku s atmosférickým kyslíkem, nebo při aplikaci přípravků bazénové chemie s oxidačními účinky) dochází ke vzniku nežádoucích sraženin v bazénové vodě nebo inkrustů na stěnách bazénu či bazénovém příslušenství. Před napouštěním domácího bazénu z vlastního zdroje podzemní vody tedy dobře zvažte, zda parametry studniční vody vyhovují požadavkům procesu úpravy bazénové vody v koupací sezóně a zda konkrétní vlastnosti podzemní vody nebudou udržování optimální kvality bazénové vody spíše komplikovat.

Často je opomíjeno sprchování a mytí před vstupem do bazénu. Veřejná koupaliště mají tento požadavek zakotven v provozním řádu, a nikoliv bezdůvodně. Bazénová voda neslouží k omytí potu nebo nečistot z těla – je to prostor pro koupání a relaxaci. K umývání pokožky před vstupem do bazénu doporučujeme používat spíše klasická pevná mýdla, nikoliv sprchové gely nebo šampony. Tekuté kosmetické mycí přípravky obsahují velký podíl tenzidů, které mohou být při nedokonalém oplachu těla vnášeny do bazénové vody, kde zvyšují zatížení vody organickými látkami a mohou ve vyšších koncentracích způsobovat nežádoucí pěnění na hladině bazénu. Nevstupujte do bazénu po aplikaci opalovacích krémů nebo olejů – zvyšují organické znečištění vody a zhoršují její kvalitu.

Veškeré plavecké pomůcky (ploutve, potápěčské brýle, plovací desky) nebo nafukovací hračky pravidelně omývejte pitnou vodou a skladujte mimo přímé sluneční světlo, jehož ultrafialové záření může při dlouhodobém působení degradovat méně kvalitní plastové materiály.

V průběhu koupací sezóny se vlastnosti bazénové vody a její kvalita mění v závislosti na zatížení bazénu. Optimální kvalitu bazénové vody udržujeme jednak chemickou cestou pomocí přípravků bazénové chemie a jednak pravidelnou cirkulací přes bazénovou filtraci. Během koupací sezóny dochází k úbytku objemu bazénové vody – jednak odparem u otevřených zahradních bazénů, ale také vylitím při vodních hrách nebo odnosem na tělech koupajících. Tento úbytek kompenzujeme napouštěním bazénu čistou plnící vodou. V případě potřeby je možné v průběhu koupací sezóny určitý objem bazénové vody odpustit cíleně a doplnit čistou plnící vodou -  tento proces prospívá kvalitě bazénové vody a snižuje spotřebu speciálních přípravků bazénové chemie (např. vločkovačů, čističů apod.). Obecně platí, že míra znečišťování bazénové vody vnosem nečistot z okolí nebo těl koupajících by měla být co nejnižší. Tomu může napomoci už samotné prostorové řešení bezprostředního okolí domácího bazénu – tedy zpevněné, omyvatelné povrchy, eventuelně alespoň omyvatelné rohože. Tráva nebo písek jsou méně vhodné, protože ulpívají na pokožce plavců a jsou vnášeny do bazénu.

Předchozí text je možné shrnout do několika jednoduchých bodů. Pokud je budete dodržovat, usnadníte si péči o bazénovou vodu během koupací sezóny a udržení její žádoucí dlouhodobé kvality.

1. Při volbě vodního zdroje pro domácí bazén dávejte přednost zásobování vodou z veřejného vodovodu. Pokud k napouštění bazénu používáte podzemní vodu z vrtu či studny, ověřte si pomocí laboratorního rozboru její nejdůležitější parametry, abyste se vyhnuli případným budoucím problémům s její úpravou.
2. Bezprostřední okolí domácího bazénu udržujte v čistotě. Optimální jsou zpevněné a omyvatelné povrchy v prostoru vstupu do bazénu nebo alespoň plastové rohože.
3. Před vstupem do bazénu se osprchujte, omyjte mýdlem (tekuté kosmetické mycí přípravky a gely jsou méně vhodné) a dobře se opláchněte. Opalovací krémy a oleje nepoužívejte bezprostředně před koupáním, jejich rezidua zůstávají na kůži a znečišťují bazénovou vodu.
4. Koupací pomůcky a vodní hračky pravidelně omývejte pitnou vodou a uschovávejte je mimo přímé sluneční záření.
5. V době, kdy svůj domácí bazén nevyužíváte, zakrývejte vodní hladinu krycí ochrannou textilií nebo solární plachtou. Ochráníte tak bazénovou vodu před znečištěním z okolního prostředí.

Zazimování bazénového příslušenství je oproti zazimování bazénu nepatrně jednodušší, neboť se zpravidla nejedná o tak rozsáhlý zásah. Nejprve je nutné veškeré drobné bazénové příslušenství, jako jsou síťky, plováky, kartáče, teleskopické tyče a další očistit a bezpečně uložit, aby bylo vše chráněno před nepříznivými povětrnostními vlivy zimního období. Jak zazimovat bazén dál? Následně je nutné před přicházející zimou zabezpečit i součásti bazénové technologie, které již vyžadují větší péči:

Protiproudy – protiproudy u venkovních bazénů jsou nejčastěji mobilní. Po skončení koupací sezony je nutné uklidit zařízení do suché větrané místnosti. Před tím je nutné omýt povrch a především důkladně vylít veškerou vodu, která je obsažena v čerpadle.

Kartušová filtrace – filtr odpojte od bazénu, důkladně omyjte vnitřek kartušové filtrace a nechte jej vyschnout. Speciální péči věnujte kartuši samotné. Důkladně ji omyjte za použití Čističe filtrů, který je tím nejlepším, co Vám zajistí dlouhodobou funkčnost Vaší kartušové filtrace. Po omytí a vyschnutí filtraci sestavte a uložte do větrané místnosti (místnost nemusí být vytápěná, ale teploty by neměly klesnout pod bod mrazu).

Písková filtrace – toto srdce čištění a údržby bazénu je nutné alespoň jednou za rok důkladně vyčistit a připravit tak na příští sezónu. Před jakoukoliv další manipulací je nutné filtrační náplň vyprat, abychom se zbavili všech nečistot, zachycených filtrem v průběhu posledního provozu bazénu. Následně bazénovou filtraci odpojte od bazénu a vypusťte veškerou vodu, nacházející se uvnitř. Poté vyjměte filtrační náplň a ponechte jí rozprostřenou na rovné ploše, aby proschla (jestliže mokrý filtrační písek ponecháte ve filtrační jednotce, vystavujte se riziku kontaminace filtračního materiálu nekontrolovatelným pomnožením nežádoucích mikroorganismů, pro které je vodní prostředí a teploty nad bodem mrazu dostatečnou podmínkou k životu). Proschlý filtrační písek uložte do uzavřené nádoby a v příští sezóně opět použijte. Pamatujte, že životnost filtrační náplně je dva až tři roky, poté je nutná výměna celého filtračního materiálu. Pokud je filtrační písek z Vaší filtrační jednotky na konci doby použitelnosti v bazénové technologii, nevyhazujte jej, ale po promytí a proschnutí jej uschovejte a použijte např. jako posypový materiál v zimním období nebo na jaře po smíchání se zeminou jako prolehčení půdy.

Bazénovou filtraci a její rozvody rozeberte, omyjte, dobře propláchněte vodou a nechte uschnout. Poté bazénovou filtrační jednotku znovu sestavte, aby se její vnitřek nekontaminoval prachem a dalšími nečistotami z prostředí.

Spojovací hadice – bazénové hadice propláchněte a nechte vyschnout. Následně je uložte tak, aby nedošlo k jejich poškození a přelámání.