Vše o solení silnic a chodníků
S příchodem mrazivého zimního počasí se každoročně řeší otázka, jak udržet silnice sjízdné a zároveň zajistit bezpečný pohyb na chodnících a dalších venkovních plochách. Jedním z nejběžnějších způsobů je solení silnic a chodníků, které pomáhá předcházet vzniku nebezpečné námrazy.
Posypová sůl (nejčastěji chlorid sodný) snižuje teplotu, při které voda zamrzá, což znamená, že při teplotách pod bodem mrazu zabraňuje tvorbě ledu na povrchu vozovky či chodníku. Díky tomu není povrch kluzký a pohyb vozidel i chodců je bezpečnější. Solení silnic v zimě je rychlé, účinné a cenově dostupné řešení, proto se používá nejen na silnicích, ale i na chodnících a parkovištích. Je však potřeba dbát na správné množství soli. Příliš nízká dávka soli nezabrání tvorbě ledu, velké množství soli může naopak poškodit životní prostředí i vozidla.
Kolik soli je tedy ideální?
Množství posypové soli závisí na počasí i na ploše, kam je sůl aplikována. V případě preventivního opatření proti vzniku námrazy na chodnících a menších plochách postačí množství 10–20 g/m² , při silné námraze lze použít 30 g/m², v extrémních podmínkách až 40 g/m². Na silnicích je vždy potřeba dbát na rovnoměrné solení, vyšší spotřeba soli nezvyšuje účinnost, pouze poškozuje povrchy a životní prostředí. Pokud je vozovka či chodník pokryta silnější vrsvou sněhu (nad 3 cm), je potřeba sníh před aplikací soli nejprve odklidit.
Posypovou sůl není vhodné aplikovat na všechny povrchy s ohledem na ochranu životního prostředí a materiálů. Sůl může poškodit např. betonové povrchy, kamenné dlažby či konstrukce s kovovými prvky. Na tyto plochy se doporučují aplikovat spíše inertní posypové materiály jako je např. písek či štěrk. Jejich nevýhoda však tkví v tom, že je nutné je na jaře uklidit.
Jaké jsou alternativy k běžné posypové soli?
Při velmi nízkých teplotách pod -7 °C ztrácí běžná posypová sůl (chlorid sodný) účinnost. Chlorito proto doporučuje v takových případech použít speciální posypové směsi s chloridem hořečnatým nebo vápenatým, které snižují bod mrazu vody ještě více než běžná sůl. Chlorid hořečnatý je navíc i méně agresivní a šetrnější k povrchům jako je např. beton, takže je vhodnější i na solení zámkové dlažby.
V městském prostředí, například při solení chodníků v Praze, je nutné dodržovat pravidla stanovená vyhláškami. Některé oblasti vyžadují šetrnější přístup, protože sůl může poškodit zeleň, fasády budov nebo dlažbu. Proto se zde často používají alternativní posypové materiály, jako je písek nebo ekologické směsi, které sice nesnižují bod mrazu vody, ale zvyšují tření, a tím snižují riziko uklouznutí.
Proč nepoužívat jinou sůl než posypovou?
Posypová sůl je speciálně upravená pro zimní údržbu – má správnou granulaci, aby se rovnoměrně rozložila a rychle působila. Pokud byste použili například bazénovou sůl, riskujete několik problémů: její krystaly jsou často příliš velké nebo naopak jemné, což ovlivňuje účinnost rozmrazování. Navíc bazénová sůl může obsahovat příměsi určené pro úpravu vody, které nejsou vhodné pro venkovní povrchy a mohou poškodit dlažbu, vegetaci nebo způsobit korozi kovových materiálů. Proto je vždy lepší použít certifikovanou posypovou sůl nebo speciální alternativy, jako je chlorid hořečnatý.
Tipy pro bezpečné a šetrné solení silnic a chodníků:
- Odstraňte sníh před solením – sůl na sněhu nefunguje efektivně
- Nepřehánějte to množstvím soli – příliš velké množství nezvyšuje účinnost, ale spíše škodí vegetaci
- Chraňte citlivé povrchy – na beton, kamennou dlažbu či kovové konstrukce použije raději alternativní posypové materiály
- Zvažte alternativy v mrazech pod -7 °C – použijte raději chlorid hořečnatý
- Skladujte sůl správně – suché místo, uzavřená nádoba, aby neztrácela účinnost